7 Cmo 187/2021-46 — Vrchní soud v Praze

1. Rozsudkem ve shora uvedené právní věci soud v bodě I. výroku rozhodl takto: „Žaloba, aby soud určil, že ke dni 27. 8. 1998 nepřešel na , Anonymizováno, zděděný obchodní podíl po zemřelém , Anonymizováno, ve společnosti , právnická osoba, ., IČ: , IČO, se sídlem , adresa, , zapsané v obchodním rejstříku vedeným Městským soudem v Praze, v oddíle C, vložky 57023, ve výši 40 %, se zamítá.“ V bodě II. výroku soud rozhodl takto: „Žaloba, aby soud určil, že ke dni 27. 8. 1998 zůstal po zemřelém , Anonymizováno, ve společnosti , právnická osoba, ., IČ: , IČO, se sídlem , adresa, , zapsané v obchodním rejstříku vedeným Městským soudem v Praze, v oddíle C, vložky 57023, uvolněný obchodní podíl ve výši 40 %, se zamítá.“ V bodě III. výroku rozhodl takto: „Žaloba, aby soud určil, že , Anonymizováno, je od 3. 11. 2004 společníkem ve společnosti , právnická osoba, ., IČ: , IČO, se sídlem , adresa, , zapsané v obchodním rejstříku vedeným Městským soudem v Praze, v oddíle C, vložky 57023, s obchodním podílem ve výši 40 %, se zamítá.“ V bodě IV. výroku rozhodl takto: „Žaloba, aby soud určil, že , tituly před jménem, , Anonymizováno, je od 3. 11. 2004 společníkem společnosti , právnická osoba, ., IČ: , IČO, se sídlem , adresa, , zapsané v obchodním rejstříku vedeným Městským soudem v Praze, v oddíle C, vložky 57023, s obchodním podílem ve výši 0 %, se zamítá.“ V bodě V. výroku soud rozhodl takto: Žalobce je povinen zaplatit žalovaným č.1/ a č.2/ na náhradě nákladů řízení částku ve výši 19 093 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalovaných č.1/ a č.2/.“2. Z odůvodnění rozhodnutí vyplývá, že tak soud rozhodl po provedeném dokazování, když shledal podanou žalobu nedůvodnou. O nákladech řízení soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř.3. Proti rozsudku soudu prvního stupně, v rozsahu bodu I. - IV. jeho výroku se žalobce včas odvolal s odkazem na ustanovení § 205 odst. 2 písm. b/, d/, e/ a g/ o. s. ř. s tím, že „blanketní odvolání bude následně řádně odůvodněno, popř. ve lhůtě stanovené soudem.“4. Soud prvního stupně následně usnesením č. j. 76 Cm 158/ 2019- 41 ze dne 21. května 2021 odvolatele vyzval, aby ve lhůtě 7 dnů od doručení usnesení odstranil vady svého odvolání proti rozsudku Krajského soudu v Praze č. j. 76 Cm 158/2019-34 ze dne 12. března 2021, spočívající v tom, že neobsahuje všechny náležitosti, stanovené v ustanovení § 205 odst. 1 o. s. ř., kdy je nutno doplnit, v jakém rozsahu odvolatel rozhodnutí napadá, v čem spatřuje nesprávnost rozhodnutí nebo postupu soudu /odvolací důvod /. Usnesení soudu obsahovalo poučení o tom, že nebude-li odvolání ve stanovené lhůtě řádně doplněno, odvolací soud odvolání odmítne.5. K výzvě soudu, jež byla žalobci k rukám jeho právního zástupce doručena dne 28. 5. 2021, žalobce ve stanovené lhůtě ani později nedoplnil. Přitom jak je zřejmé z podaného odvolání, neodůvodněnosti svého odvolání si žalobce sám byl vědom.6. Podle ust. § 43 o. s. ř. předseda senátu usnesením vyzve účastníka, aby bylo opraveno nebo doplněno podání, které neobsahuje všechny stanovené náležitosti nebo které je nesrozumitelné nebo neurčité. K opravě nebo doplnění podání určí lhůtu a účastníka poučí, jak je třeba opravu nebo doplnění provést /odst. 1/. Není-li přes výzvu předsedy senátu podání řádně opraveno a doplněno a v řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat, soud usnesením podání, kterým se zahajuje řízení, odmítne. K ostatním podáním soud nepřihlíží, dokud nebudou řádně opravena nebo doplněna. O těchto následcích musí být účastník poučen /odst. 2 /.7. Podle ustanovení § 212a o. s. ř., není-li dále stanoveno jinak, rozhodnutí soudu prvního stupně lze přezkoumat i z důvodů, které nebyly v odvolání uplatněny. /odst. 1/. Rozsudek nebo usnesení, jímž bylo rozhodnuto ve věci samé, nelze přezkoumat podle odstavce 1, neobsahuje-li odvolání přes výzvu soudu /§ 43 a 209/ žádné odvolací důvody /odst. 2/.8. V daném případě bylo žalobcem podáno odvolání, postrádající odvolací důvod, tedy v čem konkrétně je spatřována nesprávnost rozhodnutí či postupu soudu a odvolací návrh, tedy jak by o odvolání mělo být odvolacím soudem rozhodnuto. Žalobce podle ustanovení § 209 o. s. ř. soudem prvního stupně s řádným poučením vyzván ve smyslu ustanovení § 43 o. s. ř. k doplnění svého odvolání. Lze jen podotknout, že výzva sice správně žalobci ukládala doplnit odvolací důvod, avšak již pominula absentující odvolací návrh a poněkud nepřesně hovořila o chybějícím údaji rozsahu, v němž byl rozsudek napadán, jenž nechybí. Každopádně, vzhledem k tomu, že žalobce na výzvu k odstranění vady v podobě absence odvolacího důvodu nereagoval a odvolání v tomto směru nedoplnil, je pro účely dalšího procesního postupu odvolacího soudu již bez významu, že žalobce rovněž nebyl vyzván k uvedení odvolacího návrhu. Neuvedení odvolacího návrhu samo o sobě představuje vadu, pro niž nelze v odvolacím řízní pokračovat. Případné doplnění odvolacího návrhu na tom by nemohlo nic změnit. Odvolacímu soudu nezbylo než odvolání podle ustanovení § 211 a § 43 odst. 2 o. s. ř. odmítnout.9. Při rozhodování o nákladech odvolacího řízení odvolací soud vycházel z dikce ust. § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř. Žalovaným náklady odvolacího řízení nevznikly.