7 Cmo 195/2020-30 — Vrchní soud v Praze

1. V záhlaví označeným usnesením soud prvního stupně rozhodl, že druhý účastník, , Anonymizováno, , se odvolává z funkce likvidátora společnosti , právnická osoba, /dále též jen „společnost“/(výrok I.), likvidátorem společnosti , právnická osoba, se jmenuje , Anonymizováno, , insolvenční správce (výrok II.), druhý účastník, , Anonymizováno, , je povinen zaplatit České republice na účet zdejšího soudu soudní poplatek ve výši 2.000 Kč, a to do tří dnů ode dne, kdy tento výrok nabude právní moci (výrok III) a dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok IV.). V odůvodnění soud prvního stupně uvedl, že návrhem podaným 21. listopadu 2019 u zdejšího soudu se navrhovatel domáhá odvolání dosavadního likvidátora první účastnice a jmenování likvidátora nového. Uvedl, že důvody pro odvolání likvidátora z funkce spatřuje ve skutečnosti, že likvidátor je nečinný, když první účastnice se nachází v likvidaci již od roku 1996 a když likvidátor nereaguje na výzvy navrhovatele. Usnesením č. j. 77 Cm 221/2019-6 ze dne 28. ledna 2020 vyzval soud účastníky k vyjádření se k návrhu a zahájení řízení. Žádný z účastníků však na výzvu nereagoval a k návrhu na zahájení řízení se nevyjádřil. Na základě skutečností známých soudu z jeho vlastní činnosti dospěl k závěru, že jsou dány předpoklady podle § 191 odst. 2 obč. zák. pro to, aby mohl být likvidátor odvolán z funkce, neboť první účastnice se nachází v likvidaci a likvidátor nevykonává řádně svou funkci, když je dlouhodobě nečinný, jak zdejší soud dovodil ze skutečnosti, že likvidaci první účastnice provádí již bezmála dvacet pět let, aniž by tu byla okolnost bránící jejímu dokončení, proto bylo rozhodnuto o odvolání likvidátora a současně podle § 191 odst. 1 věty první a odst. 3 a 4 obč. zák. o jmenování likvidátora nového. Protože je společnost v likvidaci již dlouhou dobu a ani jednatel , Anonymizováno, a ani společníci o průběhu likvidace neprojevili zájem, nepostupoval soud podle § 191 odst. 3 obč. zák., nýbrž postupoval podle § 191 odst. 4 obč. zák. a jmenoval likvidátorem náhodně zvolenou osobu zapsanou v seznamu insolvenčních správců.2. Proti usnesení soudu prvního stupně podal , Anonymizováno, coby účastník 2) včasné odvolání. V odvolání vznesl tyto stěžejní odvolací námitky:1) Městský soud především nesprávně uvedl, že žádný z účastníků nereagoval na jeho výzvu ze dne 28. 1. 2020, č. j. 77 Cm 221/2019-6. Tato výzva byla účastníkovi 2/ doručena dne 2. 3. 2020. Lhůta 30 dní uvedená ve výzvě mohla uplynout nejdříve až dne 1. 4. 2020.2) V doručování výzvy lze spatřovat i závadu spočívající v tom, že účastníkovi 2/ nebylo doručováno do jeho datové schránky , Anonymizováno3) Dne 1. 4. 2020 účastník 2/ sdělil soudu, že byla zprovozněna dosud nepoužívaná datová schránka účastníka 1/ a byla podána navrhovatelem postrádaná přiznání za roky 2015 - 2018 a zároveň za rok 2019. Z těchto podání vyplývá to, co posledních dvacet čtyři let, že společnost nevyvíjí žádnou činnost a nemá žádný majetek, tudíž jmenování nového likvidátora žádné ze zúčastněných stran nepomůže a nic nevyřeší. Účastník 2/ označil návrh za nadbytečný.4) Navrhovateli nevadilo provádět doručování do nezprovozněné datové schránky účastníka 1/. Finanční úřad ani nevyužil možnosti kontaktovat likvidátora přímo do jeho datové schránky ID: , Anonymizováno, nebo na jeho doručovací adresu, tedy sám vlastní vinou dovedl věc do stádia soudního řízení. Účastník 2/ veškeré povinnosti likvidátora splnil a nadále plní, a to navzdory svému méně příznivému zdravotnímu stavu.5) Skutečnost, že společnost nevyvíjí žádnou činnost a že není třeba činit žádné rozsáhlé úkony týkající se společnosti, neznamená, že je likvidátor nečinný. V tom se soud prvního stupně mýlí. Likvidace je soukromou záležitostí společnosti, jejich společníků, a popřípadě věřitelů, kteří zde však již nejsou. Zájem společnosti a společníků není nijak ohrožen tím, že je likvidace vedena po delší než obvyklou dobu. Žádný ze společníků proti délce likvidace nic nenamítá. Soud prvního stupně délku likvidace nepovažoval za závadnou, dokud neobdržel navrhovatelův návrh. Ten se ale netýká délky likvidace, ale jen nepodaných daňových přiznání. Soud prvního stupně tedy s přihlédnutím ke stavu ke dni vyhlášení napadeného usnesení neměl návrhu vyhovět, ale měl jej správně zamítnout.6) Pochybení soudu prvního stupně spatřuje i v tom, že řízení nevedl rovněž za účasti, Anonymizováno, , Anonymizováno, , druhého jednatele společnosti, který připadal do úvahy jako nový likvidátor podle § 191 odst. 3 občanského zákoníku.3. Z výše uvedených důvodů navrhl, aby odvolací soud zrušil usnesení soudu prvního stupně a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.4. K odvolání se vyjádřil navrhovatel a odkázal na ustanovení § 240c odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“), dle něhož dojde-li ke zrušení právnické osoby s likvidací, trvá povinnost podávat řádné daňové tvrzení nebo dodatečné daňové tvrzení až do dne zániku právnické osoby. Dle § 240c odst. 2 daňového řádu je právnická osoba povinna podat řádné daňové tvrzení do 30 dnů ode dne jejího vstupu do likvidace, a to za část zdaňovacího období, která uplynula přede dnem jejího vstupu do likvidace. Dle § 240c odst. 3 daňového řádu je právnická osoba povinna podat řádné daňové tvrzení do 15 dnů ode dne zpracování návrhu na použití likvidačního zůstatku, a to za část zdaňovacího období, která uplynula přede dnem zpracování tohoto návrhu. Navrhovatel konstatoval, že dotčená právnická osoba podala dne 1. 4. 2020 k navrhovateli „dodatečná daňová přiznání k dani z příjmů právnických osob za zdaňovací období roku 2015, 2016, 2017“ a téhož dne řádná daňová přiznání k dani z příjmů právnických osob za zdaňovací období 2018, 2019, přičemž u daňového přiznání k dani z příjmů právnických osob za zdaňovací období 2019 není zcela zřejmé, zda bylo podáno v průběhu likvidace či k ukončení likvidace. Lze se pouze domnívat, že zmiňované daňové přiznání je podáno v průběhu likvidace. Pokud jde o namítané skutečnosti uvedené v odvolání v bodě III. odst. 7 a v bodě III. odst. 8, tak ze spisového materiálu vedeného místně příslušným finančním úřadem vyplývá, že uvedená obchodní společnost měla/má doposud zpřístupněnou datovou schránku (viz. příloha č. 1) s tím, že správce daně doručuje veškeré písemnosti právnické osobě prostřednictvím datové schránky podle § 42 daňového řádu a současně má mít jmenovaný likvidátor přístup do datové schránky obchodní společnosti, a tudíž měl mít povědomí o výzvách k podání daňových přiznání k dani z příjmů právnických osob za roky 2015 až 2018 a ve stanovené lhůtě na ně reagovat. Co se týká nevyužití možnosti kontaktu/doručování přímo do datové schránky likvidátora nebo na jeho doručovací adresu pouze navrhovatel, tak zdůraznil, že likvidátor nabývá působnosti statutárního orgánu okamžikem svého povolání, tudíž nadále správce daně doručuje do datové schránky obchodní společnosti. Dále navrhovatel ke skutečnostem uvedeným v odvolání likvidátora v bodě III. odst. 11, kdy je v odvolání poukazováno na to, že žádný ze společníků proti délce likvidace nic nenamítá s tím, že soud nepovažoval délku likvidace za závadnou, dokud neobdržel návrh finančního úřadu, který se především týkal nepodaných daňových přiznání, poukázal na skutečnost, že likvidace obchodní společnosti likvidátorem probíhá již 24,5 a tímto byla dostatečně dlouhá doba na to, aby u zmiňované obchodní společnosti byla řádně ukončena jmenovaným likvidátorem likvidace uvedené společnosti. Dále uvedl, že vedení a správa daňových subjektů, jež jsou po dlouhou dobu v nečinnosti, je pro stát provozně a finančně zatěžující záležitostí s nulovým efektem. Současně navrhovatel podotknul, že mu není známo, zda již byla schválena konečná zpráva, návrh na použití likvidačního zůstatku a zda-li likvidátor předložil účetní závěrku ke schválení tomu, kdo jej povolal do funkce podle § 205 občanského zákoníku. S ohledem na výše uvedené skutečnosti navrhovatel trvá na správnosti napadeného rozhodnutí, podané odvolání navrhl zamítnout.5. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.6. Z předloženého spisu vyplývá, že soud prvního stupně vyzval usnesením ze dne 28. ledna 2020 č. j. 77 Cm 221/2019-6 účastníka ad 2) k písemnému vyjádření k návrhu na zahájení řízení, a to ve stanovené lhůtě 30 dnů od doručení usnesení. To mu bylo doručeno držitelem poštovní licence dne 2. 3. 2020 (§ 49 odst. 4 o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 3 z. ř. s.), nikoliv však prostřednictvím datové schránky.7. Dle § 17 odst. 1 zákona č. 300/2008 Sb. „…Umožňuje-li to povaha dokumentu a má-li fyzická osoba, … zpřístupněnu svou datovou schránku, orgán veřejné moci doručuje dokument této osobě prostřednictvím datové schránky, pokud se nedoručuje veřejnou vyhláškou nebo na místě. Doručuje-li se způsobem podle tohoto zákona, ustanovení jiných právních předpisů upravující způsob doručení se nepoužijí.“8. Citované ustanoven