7 Cmo 200/2020-149 — Vrchní soud v Praze

1. V záhlaví uvedeným rozsudkem rozhodl Městský soud v Praze tak, že návrh na určení, že rozhodnutí , tituly před jménem, , Anonymizováno, , narozeného , Anonymizováno, , bytem , adresa, , Anonymizováno, jako jediného akcionáře společnosti , právnická osoba, ., IČ , IČO, se sídlem , adresa, , ze dne 30. 5. 2016, jímž byl navrhovatel odvolán z funkce člena představenstva společnosti , právnická osoba, ., není rozhodnutím jediného akcionáře a nemá žádné právní účinky, se zamítá (výrok I), a že navrhovatel je povinen zaplatit účastníkovi na účet jeho právního zástupce na náhradu nákladů řízení částku 41 140 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku (výrok II). Dále Městský soud v Praze svůj rozsudek doplnil rozsudkem ze dne 16. srpna 2021, č. j. 80 Cm 79/2016 – 138 tak, že do jeho výroku I. se před spojení „…není rozhodnutím jediného akcionáře a nemá řádné právní účinky, se zamítá“ vkládá text „jímž byl z funkce předsedy představenstva společnosti , právnická osoba, . odvolán pan , Anonymizováno, , narozený , Anonymizováno, , bytem , adresa, , jímž byl do funkce předsedy představenstva společnosti , právnická osoba, . zvolen pan , Anonymizováno, , narozený , Anonymizováno, , bytem , adresa, , a jímž byla do funkce člena dozorčí rady zvolena společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, , se sídlem , adresa, “ (výrok I), a dále soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.2. Návrhem došlým soudu 20. 9. 2016 se navrhovatel domáhal určení zdánlivosti rozhodnutí jediného akcionáře společnosti , právnická osoba, . (dále i jen „Společnost“) přijatých dne 30. 5. 2016, s tím že tato rozhodnutí nemají žádné právní účinky. Navrhovatel tvrdil, že byl jmenován do funkce člena představenstva Společnosti rozhodnutím Městského soudu v Praze č. j. 78 Cm 179/2015-16 ze dne 12. 8. 2015, přičemž dne 30. 5. 2016 byl rozhodnutími , tituly před jménem, , Anonymizováno, jako jediného akcionáře z této funkce odvolán. Rozhodnutími přijatými , tituly před jménem, , Anonymizováno, téhož dne byl dále z funkce předsedy představenstva Společnosti odvolán , Anonymizováno, , který byl do této funkce opětovně jmenován a do funkce člena dozorčí rady byla jmenována společnost , právnická osoba, . se sídlem v , adresa, . Svůj návrh odůvodnil tím, že uvedená rozhodnutí byla přijata , tituly před jménem, , Anonymizováno, , u kterého má navrhovatel pochybnosti, že je jediným akcionářem společnosti, neboť pochybuje o tom, že došlo k platnému převodu akcií Společnosti na , tituly před jménem, , Anonymizováno, , což dále odůvodnil.3. Navrhovatel se včas odvolal proti výrokům I. a II. rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 12. března 2020, č. j. 80 Cm 79/2016 – 121. Proti rozsudku, ze dne 16. srpna 2021, č. j. 80 Cm 79/2016 – 138, odvolání podáno nebylo.4. Zástupce navrhovatele podáním ze dne 16. 12. 2021 sdělil odvolacímu soudu, že plná moc zanikla z důvodu úmrtí navrhovatele. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací zjistil z výpisu z Centrální evidence obyvatelstva, že navrhovatel , Jméno navrhovatele, , nar. , Anonymizováno, v průběhu odvolacího řízení zemřel, a to dne , Anonymizováno, .5. Ze spisu plyne, že soud prvního stupně doplnil odvoláním napadený výrok I. rozsudku, a to rozsudkem ze dne 16. srpna 2021, č. j. 80 Cm 79/2016 -138 ve výše uvedeném znění, který doručil zástupci zemřelého navrhovatele a zástupci účastnice dne 17. 8. 2021. Po té na doplňujícím rozsudku vyznačil, že rozsudek nabyl právní moci dne 2. 9. 2021.6. Nejvyšší soud ve svém usnesení ze dne 9. října 2015, sp. zn. 21 Cdo 369/2015 shrnul, že: Rozhodnutí soudu nabývá právní moci ze zákona a skutečnost, že byla vyznačena právní moc na dosud nepravomocném rozhodnutí, nemá pro nabytí právní moci význam. Takový význam má pouze právní moc jako taková, která nastane - nezávisle na vůli soudu či účastníků řízení - v okamžiku, kdy jsou splněny zákonné podmínky, tedy kdy je rozhodnutí řádně doručeno a kdy je nelze napadnout odvoláním (srov. též právní názor uvedený v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. května 1997, sp. zn. 2 Cdon 1397/96, které bylo uveřejněno pod č. 29 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 1998). Doložka právní moci rozhodnutí má - stejně jako doložka vykonatelnosti - povahu veřejné listiny (srov. též právní názor vyjádřený v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. května 2005, sp. zn. 20 Cdo 1257/2004, které bylo uveřejněno pod č. 167 v časopise Soudní judikatura, roč. 2005); soud z ní proto vychází, jen jestliže nebude dokázán opak. Nesprávné vyznačení doložky právní moci na rozhodnutí, které dosud není pravomocné, pak představuje nesprávný úřední postup soudu (srov. právní názor uvedený v rozsudku krajského soudu ze dne 8. července 1997, sp. zn. 6 Co 704/97, který byl uveřejněn pod č. 42 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 1998).7. Promítnuto do poměrů projednávané věci to znamená, že doplňující rozsudek nebyl navrhovateli prostřednictvím jeho právního zástupce dne 17. 8. 2021 řádně doručen, neboť plná moc zástupce navrhovatele zanikla dle ust. § 28 odst. 5 o. s. ř. smrtí zastoupeného dne 4. 8. 2021. Odvolací soud proto dospěl k závěru, že výrok I. rozsudku ze dne 12. března 2020, č. j. 80 Cm 79/2016 – 121 dosud nebyl doplněn pravomocným rozsudkem téhož soudu ze dne 16. srpna 2021, č. j. 80 Cm 79/2016 – 138.8. Odvolací soud konstatuje, že věc byla soudu prvního stupně vrácena přípisem ze dne 30. června 2021 právě k vydání doplňujícího rozsudku, neboť bez toho aniž by bylo rozhodnuto o celém předmětu řízení, neumožňovala povaha věci odvolacímu soudu odvolání navrhovatele projednat a rozhodnout o něm. Protože tedy doplňující část výroku I rozsudku, je závislá na rozhodnutí soudu o dosud nedoplněném výroku I rozsudku ze dne 12. března 2020 č. j. 80 Cm 79/2016 – 121, odvoláním napadeném, není odvolací soud vázán rozsahem navrhovatelova odvolání dle ust. § 212 písm. a) o. s. ř., a odvolací soud proto v odvolacím řízení projednal i odvoláním nenapadený výrok I. doplňujícího rozsudku ze dne 16. srpna 2021, č. j. 80 Cm 79/2016 – 138.9. Podle ust. § 107 o. s. ř. jestliže účastník ztratí po zahájení řízení způsobilost být účastníkem řízení dříve, než řízení bylo pravomocně skončeno, posoudí soud podle povahy věci, zda v řízení může pokračovat a umožňuje-li povaha věci pokračovat v řízení, jsou podle ust. § 107 odst. 2 o. s. ř. procesním nástupcem fyzické osoby, nestanoví-li zákon jinak, ti, kteří vstoupili do práva nebo povinnosti, o něž v řízení jde. Neumožňuje-li povaha věci v řízení pokračovat, soud řízení podle ust. § 107 odst. 5 o. s. ř. zastaví.10. Vzhledem k tomu, že navrhovatel smrtí ztratil právní osobnost (§ 23 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník) a spolu s ní též způsobilost být účastníkem řízení (§ 19 o. s. ř.) a povaha věci neumožňuje v řízení pokračovat, neboť dle hmotného práva jsou práva a povinnosti navrhovatele jako člena představenstva, o která v tomto řízení jde, vázány na jeho osobu a na jeho právní nástupce nepřecházejí, dospěl odvolací soud k závěru, že v průběhu odvolacího řízení nastala překážka, pro kterou nelze v řízení pokračovat.11. Odvolací soud proto rozsudky Městského soudu v Praze ze dne 12. března 2020, č. j. 80 Cm 79/2016 – 121 a ze dne 16. srpna 2021, č. j. 80 Cm 79/2016 – 138 dle ust. § 107 odst. 5 o. s. ř. ve spojení s ust. § 211 o. s. ř. zrušil a řízení zastavil (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 3. 2008, sp. zn. 30 Cdo 5171/2007 veřejnosti dostupné na www.nsoud.cz).12. O nákladech řízení před soudy obou stupňů rozhodl odvolací soud dle ust. § 224 odst. 1 a § 146 odst. 1 písm. b) o. s. ř., podle kterého účastnice nemá právo na náhradu nákladů řízení, jestliže řízení bylo zastaveno.