7 Cmo 226/2020-0 — Vrchní soud v Praze

1. V záhlaví označeným usnesením soud prvního stupně rozhodl tak, že v obchodním rejstříku vedeném u Městského soudu v Praze v oddílu C, vložce číslo 301762 se vymazává statutární orgán - jednatel , Anonymizováno, a zapisuje se u něj den zániku funkce: 17. dubna 2020 (výrok I.) a dále zamítl návrh v části zápisu jednatele , Anonymizováno, do veřejného rejstříku (výrok II.). V odůvodnění soud prvního stupně uvedl, že navrhovatel se svým návrhem došlým soudu dne 17. 4. 2020 domáhal zápisu změny u uvedené společnosti do veřejného rejstříku. Dále soud citoval ustanovení § 88 z.v.r. a ustanovení § 43 o. s. ř. a § 19 z.v.r. Uvedl, že dálkovým přístupem soudu bylo z výpisu Rejstříku trestů nově zapisovaného jednatele , Anonymizováno, zjištěno, že výpis z Rejstříku trestů „není čistý“ a obsahuje evidenci trestů. Soud usnesením ze dne 20. 4. 2020 vyzval navrhovatele k předložení rozsudku rozhodnutí Okresního soudu , adresa, pod sp.zn. 1T 46/2019 ze dne 4. 11. 2019, včetně rozsudku ze dne 25. 4. 2019 pod sp.zn. 1T 45/2016 - za účelem posouzení bezúhonnosti zapisovaného jednatele. Navrhovatel na výzvu soudu nijak nereagoval a soud z úřední činnosti zajistil požadovaný rozsudek od Okresního soudu , adresa, s tím, ž rozsudkem Okresního soudu , adresa, byl pravomocně odsouzen , Anonymizováno, , dat. nar. , Anonymizováno, za přečin zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění podle § 254 odst. 1 tr. zákoníku. Obžalovaný , Anonymizováno, byl odsouzen dle § 187 odst. 2 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 2 tr. zákoníku k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání dvou (2) roků a deseti (10) měsíců. Podle § 81 odst. 1 a 82 odst. 1 tr. zákoníku se výkon tohoto trestů podmíněně odkládá na zkušební dobru tří (3) roků. Dále soud citoval ustanovení § 46 odst. 1 z.o.k. a § 6 odst. 2 živnostenského zákona a uzavřel, že uvedeným rozsudkem byl jednatel , Anonymizováno, pravomocně uznán vinným pro trestný čin v souvislosti s podnikáním. Přestal tedy splňovat podmínku § 6 živnostenského zákona, soud proto návrh v části zápisu jednatele p. , Anonymizováno, do veřejného rejstříku zamítl.2. Proti usnesení soudu prvního stupně podal navrhovatel včasné odvolání. V odvolání vznesl tyto stěžejní odvolací námitky:1) Soud prvního stupně při zkoumání pozbytí podmínky bezúhonnosti u , Anonymizováno, nijak nezkoumal, zda se skutečně jedná o překážku ve smyslu nemožnosti být člen statutárního orgánu obchodní korporace. Prostým citováním příslušných ustanovení zákona je toto řízení zatíženo zásadní procesní vadou nepřezkoumatelnosti.2) Soud ignoroval při zkoumání podmínky bezúhonnosti naprosto skutkový stav věci, neboť ke spáchání činu v souvislosti s podnikáním došlo v období od 1. 3. 2012 do 31. 12. 2014, tedy před více než 5 lety od podání návrhu na zápis osoby , Anonymizováno, coby člena statutárního orgánu.3) Za situace, kdy došlo ke spáchání trestného činu při plnění obecných podmínek týkající se podnikání, pak toto bez řádného posouzení a hlavně osoby , Anonymizováno, je založeno na výkladu právní normy v rozporu s ústavním pořádkem České republiky.4) Soud brání prostřednictvím svého rozhodnutí panu , Anonymizováno, naplňovat své právo získávat prostředky pro svou obživu prostřednictvím funkce jednatele.Navrhl, aby odvolací soud zapsal , Anonymizováno, coby jednatele předmětné společnosti.3. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně v odvoláním napadeném rozsahu a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.4. Předně odvolací soud konstatuje nedůvodnost odvolací námitky týkající se nepřezkoumatelnosti rozhodnutí a neúplně zjištěného skutkového stavu. Soud prvního stupně uvedl všechny skutkové okolnosti případu, zákonná relevantní ustanovení i právní hodnocení.5. Dle obsahu předloženého spisu se společnost , Jméno navrhovatele, . coby navrhovatelka domáhala mj. zápisu jednatele , Anonymizováno, a navrhovala jako den vzniku funkce zapsat datum 17. dubna 2020. Dle rozsudku Okresního soudu , adresa, ze dne 4. listopadu 2019, č. j. 1 T 46/2019, je , Anonymizováno, vinen, že v , Anonymizováno, ani jinde v období od 1. 3. 2012 do 31. 12. 2014 jako jednatel společnosti , Anonymizováno, vědomě v rozporu s povinnostmi stanovenými zejména v § 6, 7, 8 a 21a zákona č. 563/1991 Sb. o účetnictví nevedl ani nezajistil řádné vedení účetnictví společnosti….nepodal přiznání k dani z příjmů právnických osob a k dani z přidané hodnoty,.. přesto že společnost prokazatelně vykonávala v těchto letech podnikatelskou činnost…. tedy nevedl účetní knihy, zápisy nebo jiné doklady sloužící k přehledu o stavu hospodaření a majetku…a ohrozil tak majetková práva jiného…, čímž spáchal přečin zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění podle § 254 odst.1 tr. zákoníku, a odsuzuje se ..k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání dvou (2) roků a deseti (10) měsíců….výkon trestu se podmíněně odkládá na zkušební dobu tří (3) roků (dále též jen „trestní rozsudek“ či „rozsudek“). Rozsudek dle vyznačené doložky nabyl právní moci dne 8. listopadu 2019 a vykonatelnosti dne 8. listopadu 2019.6. Dle § 155 odst. 1 o.z. … ztratí-li člen voleného orgánu po svém povolání do funkce zákonnou způsobilost být členem voleného orgánu, jeho funkce zaniká; Tím spíše nemůže takové osobě funkce člena voleného orgánu vzniknout. Dle § 46 odst. 1 z.o.k. ve znění do 31. 12. 2020 (tedy v rozhodném znění) členem orgánu obchodní korporace nemůže být také ten, kdo není bezúhonný ve smyslu zákona o živnostenském podnikání, a ani ten, u koho nastala skutečnost, která je překážkou provozování živnosti. Dle § 6 odst. 2 zákona č. 455/1991 Sb. (dále též jen „živ. zák.“) za bezúhonnou se pro účely tohoto zákona nepovažuje osoba, která byla pravomocně odsouzena pro trestný čin spáchaný úmyslně, jestliže byl tento trestný čin spáchán v souvislosti s podnikáním, anebo s předmětem podnikání, o který žádá nebo který ohlašuje, pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena.7. „Podmínka tzv. soudní bezúhonnosti je důležitým předpokladem k … výkonu mnoha svobodných povolání nebo živností …. Její splnění je přitom vázáno na skutečnost, že dotčená osoba nebyla odsouzena vůbec, nebo za určitý trestný čin, resp. že se na ni hledí, jako by odsouzena nebyla. Samotným odpykáním některých trestů ještě nezanikají pro odsouzeného všechny důsledky spáchaného trestného činu. Na odsouzeného se totiž ještě bez dalšího nehledí, jako by nebyl odsouzen; výrazem toho je skutečnost, že v evidenci trestů se uvádí takové odsouzení v každém výpisu z evidence Rejstříku trestů, který se týká odsouzeného (§ 13 RejTr). Předchozí odsouzení tak může působit odsouzenému obtíže v jeho dalším životě a může i podstatně ovlivnit proces jeho sociální integrace. (viz komentář k trestnímu zákoníku: Šámal, P. a kol. Trestní zákoník, 2. vydání, Praha: C.H.Beck, 2012, 3614 s.).8. Dle § 254 odst. 1 tr. zák. „Kdo nevede účetní knihy, zápisy nebo jiné doklady sloužící k přehledu o stavu hospodaření a majetku nebo k jejich kontrole, ač je k tomu podle zákona povinen, kdo v takových účetních knihách, zápisech nebo jiných dokladech uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje, nebo kdo takové účetní knihy, zápisy nebo jiné doklady změní, zničí, poškodí, učiní neupotřebitelnými nebo zatají, a ohrozí tak majetková práva jiného nebo včasné a řádné vyměření daně, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti.“ Dle § 13 odst. 2 tr. zák. „K trestní odpovědnosti za trestný čin je třeba úmyslného zavinění, nestanoví-li trestní zákon výslovně, že postačí zavinění z nedbalosti.“ Zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění dle § 254 odst. 1 tr. zák. je ve smyslu § 13 odst. 2 tr. zák. úmyslným trestným činem (shodně viz komentář k § 254 tr.zák. in Šámal, P. a kol. Trestní zákoník, 2. vydání, Praha: C.H.Beck, 2012, 3614 s.).9. Dle § 83 odst. 1 tr. zák. „Jestliže podmíněně odsouzený vedl ve zkušební době řádný život a vyhověl uloženým podmínkám, vysloví soud, že se osvědčil; jinak rozhodne, a to popřípadě již během zkušební doby, že se trest vykoná….“ Dle § 83 odst. 3 tr. zák. „Neučinil-li soud do jednoho roku od uplynutí zkušební doby rozhodnutí podle odstavce 1, aniž na tom měl podmíněně odsouzený vinu, má se za to, že se podmíněně odsouzený osvědčil.“ Dle § 83 odst. 4 tr. zák. „Bylo-li vysloveno, že se podmíněně odsouzený osvědčil, anebo má-li se za to, že se osvědčil, hledí se na pachatele, jako by nebyl odsouzen.“ Dle § 330 odst. 1 trestního řádu „O tom, zda se podmíněně odsouzený osvědčil nebo zda se nařídí výkon podmíněně odloženého trestu, rozhodne soud ve veřejném zasedání. Ve veřejném zasedání rozhodne soud i o ponechání podmíněného odsouzení v platnosti podle § 83 odst. 1 trestního zákoníku.“10. „Při řešení otázky, zda se podmíněně odsouzený osvědčil, rozhodují pouze skutečnosti spadající do zkušební doby, přitom je ovšem nutné přezkoumat chování odsouzeného po celou zkušební dobu (srov. přiměřeně R 22/1969-II., R 69/1971-I. a R 41/1973). … Rozhodnutí o tom, že se podmíněně odsouzený osvědčil, může soud