7 Cmo 227/2018-0 — Vrchní soud v Praze

1. Usnesením ze dne 31. května 2018, č. j. DrXXIV 1487/RD7/KSPL, Fj 19155/2018/KSPL rozhodl Krajský soud v Plzni ve výroku I. o zápisu výmazu , právnická osoba, „, adresa, “, se sídlem v , Adresa navrhovatele, , sídlem , adresa, (dále též jen „Družstvo“) z obchodního rejstříku včetně všech zapsaných skutečností s tím, že výmaz byl proveden na základě skutečnosti, že usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne 18. 10. 2000, sp. zn. 26 K 143/97, byl prohlášen konkurz na majetek Družstva. Účinky konkurzu nastaly dne 18. 10. 2000. Konkurz úpadce byl usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne 25. 10. 2006, sp. zn. 26 K 143/97, zrušen ke dni 31. 10. 2006 pro nedostatek majetku. Usnesení nabylo právní moci dne 17. 5. 2007. Ve výtoku II. soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.2. Proti tomuto usnesení podalo včasné odvolání Družstvo z důvodu, že po skočení konkurzu na majetek Družstva bylo zjištěno, že Družstvo je vlastníkem majetku, který byl v rámci likvidace zpeněžen. Likvidace však nemohla být doposud ukončena, když nebyl použit likvidační zůstatek. Návrh na výmaz Družstva z obchodního rejstříku bude v souladu s § 207 zákona č. 89/2012 Sb. podán po skončení likvidace. Vzhledem k tomu odvolatel navrhl, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil.3. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení i z důvodů, které nebyly v odvolání uplatněny (§ 212a odst. 1 a 5, § 205 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), přihlížel k vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (§ 212a odst. 5 o. s. ř.) a neshledal podmínky pro potvrzení (§ 219 o. s. ř.) ani změnu (§ 220 odst. 1 o. s. ř.) napadeného usnesení. Ani jeden z výroků není odůvodněn.4. Podle § 169 odst. 2 o. s. ř. vyhotovení každého usnesení, kterým se zcela vyhovuje návrhu na předběžné opatření, návrhu na zajištění důkazu, návrhu na zajištění předmětu důkazního prostředku ve věcech týkajících se práv z duševního vlastnictví nebo jinému návrhu, jemuž nikdo neodporoval, nebo usnesení, které se týká vedení řízení, anebo usnesení podle § 104a, nemusí obsahovat odůvodnění. Odůvodnění nemusí obsahovat rovněž usnesení, kterým bylo rozhodnuto nikoli ve věci samé, připouští-li to povaha této věci a je-li z obsahu spisu zřejmé, na základě jakých skutečností bylo rozhodnuto; v tomto případě se ve výroku usnesení uvedou zákonná ustanovení, jichž bylo použito, a důvod rozhodnutí.5. Podle § 84 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů (dále jen „z.v.r.“), účastníkem řízení je osoba, která podala návrh na zápis, k němuž je oprávněna podle tohoto nebo jiného zákona, a zapsaná osoba.6. V dané věci má rejstříkové řízení dva účastníky, a to navrhovatele a Družstvo coby zapsanou osobu podle § 84 z. v. r. Z povahy věci proto vyplývá, že napadené meritorní usnesení není usnesením, kterým se zcela vyhovuje návrhu, jemuž nikdo neodporoval, a musí být proto odůvodněno. Nákladový výrok musí být odůvodněn vždy.7. Napadené usnesení je proto nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů.8. Z vyložených důvodů odvolací soud napadené usnesení podle § 219a odst. 1 písm. b) o. s. ř. zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení podle § 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř. V něm se soud bude návrhem zabývat z hlediska § 11 z. v. r. a případně § 90 z. v. r.