7 Cmo 240/2019-59 — Vrchní soud v Praze

1. Shora označeným usnesením (dále též „předmětné usnesení“) Městský soud v Praze (dále též „soud prvního stupně“) určil, že je usnesení členské schůze , Anonymizováno, (dále též „účastník“), konané dne 12. 11. 2018 pod bodem 10., v části týkající se rozpočítávání záloh režijních nákladů, které umožňuje rozpočítávání úhrad záloh režijních nákladů členům družstva podle jednotek, garáž 30 % (dále též „předmětné rozhodnutí“), neplatné (výrokem I.), a účastníku uložil povinnost nahradit navrhovateli náklady řízení ve výši 2 000 Kč (výrokem II.).2. Dovodil, že předmětné rozhodnutí bylo přijato, neboť bylo patrno, že členská schůze účastníka si byla vědoma toho, o čem hlasuje, jakož i obsahu navrženého usnesení. Účastník převedl byty a garáže do vlastnictví svých členů, kteří splácí úvěr, za nějž byl bytový dům pořízen. Byty a garáže tedy již nespravuje, pročež nemá důvod k tomu, aby podle rozsahu vlastnictví členů stanovil výši příspěvku na správu jejich majetku, kterou nevykonává. Činnost vykonávaná účastníkem, což je správa úvěru (který splácí členové družstva jednou částkou, a to bez ohledu na to, zda splácí pouze byt nebo byt i garáž) a správa kotelny a přilehlých pozemků, neodůvodňuje stanovení výše poplatků za správu podle majetku členů a může být stanovena pouze podle jediného kritéria, kterým je účast v družstvu. Rozhodnutí členské schůze, které nerespektuje účast člena v družstvu jako základ pro výpočet platby člena na administrativní náklady, je tudíž v rozporu se zákonem, konkrétně s § 525 zákona č. 90/2012 Sb. ve znění účinném do 31. 12. 2020, o obchodních korporacích (dále jen „z. o. k.“), a ustanovením článku 8. 1. stanov. Je tedy neplatné. O nákladech řízení rozhodl soud prvního stupně dle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. v platném znění, občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“).3. Proti oběma výrokům předmětného usnesení podal účastník odvolání. Namítá, že navrhovatel jako jediný relevantní a včasný právní důvod neplatnosti uvedl rozpor předmětného rozhodnutí s dobrými mravy. Soud prvního stupně je proto nebyl oprávněn hodnotit jako neplatné pro rozpor se zákonem a stanovami, resp. nebyl oprávněn vycházet i z podání navrhovatele doručeného soudu až po uplynutí prekluzivní lhůty 3 měsíců k podání návrhu ve věci samé, které obsahuje další tvrzené důvody neplatnosti. V odůvodnění předmětného usnesení pak absentuje jakékoli hodnocení ve vztahu k navrhovateli tvrzenému porušení jeho práv právě s ohledem na rozpor s dobrými mravy. Celý spor je veden toliko o částku 540 Kč, kterou navrhovatel odmítá platit. Účastník nadále disponuje majetkem – pozemky a kotelnou, která obsluhuje dodávky tepla pro všechny jednotky v domech v , Anonymizováno, a účastník rozpočítává vlastníkům jednotek i náklady spojené s poskytováním tepla (dle výměr jednotek), jakož i spravuje dlouhodobý peněžní úvěr (který účastník splácí bance), s jehož vedením vznikají při rozúčtování náklady. Tyto náklady byly obsahem předmětného rozhodnutí. Účastník nabídl soudu prvního stupně doložení dokladů souvisejících s náklady na vedení úvěru, o nichž však soud nerozhodl. Úvaha soudu o tom, že pokud má každý člen účastníka jeden družstevní podíl, nemůže na poplatcích hradit jinou než stejnou část jako každý jiný člen, založila absurdní koncept pohledu na práva a povinnosti členů družstva. I v účastníku je běžné, že jeden člen postupně koupil více družstevních podílů, čímž došlo k jejich spojení v jeden, a v konečném důsledku je dnes vlastníkem i více bytů i garáží. Členy účastníka jsou i osoby, které mají ve vlastnictví různě velké byty. Rozdíly v historicky placených dalších členských vkladech se odvíjely i od toho, jak velký byt nebo garáž ten který člen užíval. Jediná historická a zákonná rovnost je či byla stanovena v případě úhrady základního členského vkladu při vzniku družstva. Účastník nezná právní úpravu, která by družstvu zakazovala neužít svých vědomostí o rozsahu vlastnictví jednotlivých členů, které má z doby, kdy byl vlastníkem objektu a vymezil jednotky, které převedl do vlastnictví členů. Je navrhována změna předmětného usnesení a zamítnutí návrhu, a pokud by je odvolací soud shledal nepřezkoumatelným a současně by dospěl k názoru, že je třeba doplnit dokazování, je navrhováno jeho zrušení a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení.4. Navrhovatel odvolání neshledává důvodným a navrhuje potvrzení předmětného usnesení jako správného. Návrh ve věci samé byl z jeho strany dostatečně specifikován, včetně důvodů, proč požaduje jeho zrušení. Jedním z hlavních cílů sporu je získat ze strany soudu názor jako precedens k postupu pro rozúčtování nákladů mezi družstevníky. Podle stanov účastníka je posuzovaná položka pouze zálohová a částka se při vyúčtování může vyšplhat na násobky. Náklady účetnictví na splátky úvěrů korelují nejvíce s výší základního členského vkladu, protože ten je stejný na byt, byt a garáž a na samostatnou garáž. Podstatou režijních nákladů je, že nejdou přiřadit a vyúčtovat přímo žádnému subjektu. Žádná kompetence orgánu družstva pak nebyla soudem porušena. Předmětné rozhodnutí obchází kogentní ustanovení § 587 a § 588 z. o. k. a ujednání článku 21 odst. 3 stanov, jakož je i v rozporu se zákonem o účetnictví a jeho prováděcí vyhláškou.5. Odvolací soud přezkoumal předmětné usnesení, včetně řízení, které předcházelo jeho vydání [§ 212 a § 212a o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 3, 4 a § 28 zákona č. 292/2013 Sb. v platném znění, o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“)], a odvolání shledal důvodným.6. Podle § 663 odst. 1 z. o. k. každý člen družstva, člen představenstva nebo kontrolní komise nebo likvidátor se mohou dovolávat neplatnosti usnesení členské schůze podle ustanovení občanského zákoníku o neplatnosti usnesení členské schůze spolku pro rozpor s právními předpisy nebo stanovami. Bylo-li rozhodnuto mimo členskou schůzi, právo podat návrh zanikne uplynutím 3 měsíců ode dne, kdy se navrhovatel dozvěděl nebo mohl dozvědět o přijetí rozhodnutí podle § 652 až 655.7. Podle § 644 odst. 1 z. o. k. členská schůze je schopna se usnášet, pokud je přítomna většina všech členů majících většinu všech hlasů, nevyžaduje-li tento zákon nebo stanovy účast členů majících vyšší počet hlasů. Podle § 645 z. o. k. členská schůze se usnáší většinou hlasů přítomných členů, nevyžaduje-li tento zákon nebo stanovy vyšší počet hlasů. Podle § 656 písm. t) z. o. k. členská schůze rozhoduje o dalších otázkách, které zákon nebo stanovy svěřují do její působnosti.8. Podle § 258 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb. v platném znění, občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), každý člen spolku nebo ten, kdo na tom má zájem hodný právní ochrany, může navrhnout soudu, aby rozhodl o neplatnosti rozhodnutí orgánu spolku pro jeho rozpor se zákonem nebo se stanovami, pokud se neplatnosti nelze dovolat u orgánů spolku.9. Odvolací soud částečně zopakoval dokazování čtením rozhodných listinných důkazů (§ 213 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 3 z. ř. s.), jakož i zjistil, jaké skutečnosti jsou mezi účastníky nesporné a takto má [nad rámec skutkového stavu, jinak správně zjištěného soudem prvního stupně, z něhož odvolací soud vychází a na nějž odkazuje (srov. např. důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 11. 2011, sp. zn. 29 Cdo 3450/2011, či ze dne 4. 5. 2004, sp. zn. 29 Odo 257/2002)] za zjištěné tyto dílčí, rozhodné skutečnosti: skutečnost, že dne 12. 11. 2018 bylo na členské schůzi účastníka přítomno 71 členů z celkového počtu 105 členů, s počtem hlasů 67,61 % z celkového počtu (všech hlasů členů účastníka), má odvolací soud za zjištěné ze zápisu z této schůze. Skutečnost, že na této schůzi byly přijaty stanovy účastníka (dále též „předmětné stanovy“), má soud za zjištěné z bodu 5 tohoto zápisu (ve spojení s bodem 5 pozvánky na tuto schůzi, kde je tento bod vymezen jako Projednání a schválení předloženého návrhu Stanov , Anonymizováno, ), z něhož je zřejmé, že pro přijetí stanov hlasovalo 69 členů. Skutečnost, že na téže schůzi bylo poté přijato i předmětné rozhodnutí, má soud za zjištěné z bodu 10. zápisu z této schůze (ve spojení s bodem 10 pozvánky na tuto schůzi, kde je tento bod vymezen jako Informace o tvorbě návrhu nákladů na režii, schválení nákladů na režii na rok 2019, viz příloha 2 včetně odsouhlasení způsobu plateb formou záloh. Režijní náklady jednotky garáž 30% bytové jednotky), z něhož je zřejmé, že pro přijetí tohoto usnesení (dle bodu 10 pozvánky) hlasovalo 69 členů a proti byli 3, včetně navrhovatele.10. Z článku 12 odst. 2 písm. b) předmětných stanov má odvolací soud za zjištěné, že člen má za podmínek stanovených právními předpisy a stanovami zejména povinnosti: platit družstvu úhrady stanovené orgány družstva, spojené se správou a údržbou majetku družstva, vč. nákladů na opravy, modernizace a rekonstrukce nemovitého majetku družstva a příspěvky na tvorbu dlouhodobého finančního zdroje na opravy a investice tohoto majetku družstva, a to měsíčně vždy do 20. kalendářního dne v příslušném měsíci. Z článku 17 odst. 2) písm. f),