7 Cmo 266/2020-1271 — Vrchní soud v Praze

1. Městský soud v Praze (dále též „soud prvního stupně“) usnesením ze dne 28. 5. 2020, č. j. 71 Cm 250/2008-1212, 71 Cm 215/2008 (dále též „předmětné usnesení“), návrh, aby soud určil, že usnesení přijatá na mimořádné valné hromadě účastníka konané dne 8. 10. 2007 (dále též „předmětná valná hromada“), a to usnesení, jímž bylo rozhodnuto o zvolení , tituly před jménem, , fyzická osoba, , , tituly za jménem, , a , tituly před jménem, , Anonymizováno, členy představenstva účastníka, a usnesení, jímž bylo rozhodnuto o zrušení účastníka řízení s likvidací a jmenování , tituly před jménem, , Anonymizováno, , , tituly za jménem, , advokáta, likvidátorem účastníka (obě usnesení dále též „napadená usnesení“), jsou neplatná in eventum nicotná, zamítl (výrokem I.), navrhovatelům a) a b) uložil povinnost uhradit České republice společně a nerozdílně náklady na tlumočné ve výši 37 480 Kč a náklady na svědečné ve výši 9 463 Kč (výrokem II.), jakož jim uložil i povinnost zaplatit společně a nerozdílně účastníkovi náklady řízení ve výši 106 124 Kč (výrokem III.).2. Dovodil, že navrhovatel a) předložil originál akcií série B č. 25-34 a navrhovatel b) byl k datu konání předmětné valné hromady vlastníkem 43 akcií účastníka, aniž by došlo k jejich zcizení, což má soud prvního stupně za prokázané z výpovědí svědků , fyzická osoba, a , Anonymizováno, . Dále má za prokázané, že navrhovatelé o konání předmětné valné hromady jednoznačně věděli, když toto ani nebylo předmětem sporu a dokazování s tím, že je tak jednoznačné, že museli svůj návrh uplatnit v subjektivní tříměsíční prekluzivní lhůtě. Návrh navrhovatelů byl původně koncipován tak, že byla požadována neplatnost, až následně dne 19. 10. 2010 byl návrh rozšířen tak, že byla požadována nicotnost, když usnesením ze dne 15. 12. 2010 byla tato změna návrhu připuštěna. Pokud jde o posouzení nicotnosti, bylo namítáno jen to, že rozhodnutí na předmětné valné hromadě byla učiněna osobami, které nebyly akcionáři. Bylo prokázáno, že byla svolána řádně. Návrh ve věci samé byl proto podán opožděně a právo je tudíž prekludováno.3. Proti předmětnému usnesení v celém jeho rozsahu podali odvolání oba navrhovatelé. Navrhovatel a) namítá, že se závěrem zdejšího soudu vyjádřenému v usnesení ze dne 17. 12. 2019, č. j. 7 Cmo 171/2019-1184, dle něhož za situace, kdy napadená usnesení byla přijata pouze hlasy někoho, kdo se na valnou hromadu dostavil, avšak nebyl akcionářem účastníka, jde o nedostatek usnášeníschopnosti valné hromady, nelze v žádném případě souhlasit, neboť není o nic opřen a usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 4221/2011, na které je odkazováno, tuto situaci neřeší. Podstatou věci je to, co má za důsledek, že napadená usnesení byla přijata výlučně neoprávněnou osobou, které nebyla akcionářem účastníka a nemohla tak tvořit jeho valnou hromadu. S odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 2811/99 dovozuje nicotnost napadených usnesení, s tím, že je irelevantní, zda byl návrh na vyslovení nicotnosti podán v tříměsíční lhůtě ode dne konání předmětné valné hromady, jelikož vyslovení nicotnosti se lze domáhat bez časového omezení. Navrhovatel a) je vlastníkem 125 akcií číselného označení 000025-000149. Návrh ve věci samé nebyl podán samostatně, ale v rámci řízení, v němž aktivní věcná legitimace navrhovatelů plyne z § 131 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb. v posledním platném znění, obchodního zákoníku (dále jen „obch. zák.“), pročež není potřeba speciálně prokazovat naléhavý právní zájem. Ten zde však existuje, a to i s odstupem 13 let od konání předmětné valné hromady. Předmětnou valnou hromadu je nutno vnímat jako součást celé řady kroků, v jejichž důsledku byli účastník, resp. jeho skuteční akcionáři, připraveni o značnou část finančních prostředků. Předmětná valná hromada byla prvním krokem k tomu zajistit si absolutní kontrolu nad účastníkem skupinou kolem , fyzická osoba, a jeho obchodních partnerů, aby posléze mohli učinit kroky k odčerpání finančních prostředků ve výši přesahující 120 milionů Kč z něj cestou snížení jeho základního kapitálu. K tomu potřebovali v prvním kroku ovládnout představenstvo účastníka, včetně pozice likvidátora, což se jim napadenými usneseními povedlo. Na výsledku tohoto řízení jsou odvislá další probíhající řízení, resp. jsou přerušena do doby pravomocného rozhodnutí v něm. Jde konkrétně o řízení o náhradu škody vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 81 Cm 72/2013 ze strany navrhovatele b) proti , tituly před jménem, , fyzická osoba, , , tituly za jménem, , a , tituly před jménem, , Anonymizováno, z titulu škody, kterou měli způsobit jako statutární orgán účastníka tím, že z jeho majetku vyplatili částku převyšující 120 mil. Kč osobám, které nebyly akcionáři účastníka, dále o insolvenční řízení vedené proti účastníkovi, kde je ve zprávě insolvenčního správce uvedeno, že jsou přerušeny incidenční spory a nelze přikročit k předložení konečné zprávy s ohledem na skutečnost, že doposud nedošlo k ukončení sporu o nicotnost napadeného usnesení (jde např. o řízení vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 71/24 ICm 3921/2013 o určení neexistence popřené vykonatelné pohledávky, kde se v usnesení o přerušení řízení uvádí, že řízení před soudem prvního stupně má zásadní význam pro posouzení důvodnosti žaloby a pro rozhodnutí soudu ve věci, a proto soud řízení přerušil). Dále jde o insolvenční řízení vedené ve Velké Británii proti navrhovateli b), jehož největším věřitelem je společnost , Anonymizováno, s tím, že výsledek řízení před zdejším soudem ve výsledku ovlivní uspokojení pohledávek věřitelů v tomto insolvenčním řízení a dále jde o trestní řízení vedené na Slovensku pro podezření ze spáchání více trestných činů, včetně obzvlášť závažných zločinů krádeže a legalizace příjmu z trestné činnosti. Domáhá se zrušení předmětného usnesení a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení.4. Navrhovatel b) namítá, že podstatou věci je to, že jediná osoba, která se předmětné valné hromady účastnila, nebyla vůbec akcionářem účastníka, a proto nemohla ani tvořit jeho valnou hromadu. S odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 2811/99, které lze zcela aplikovat i v dané věci, neboť v něm byla řešena skutkově totožná věc, dovozuje nicotnost napadených usnesení, s tím, že je zde dán prostor pro korekci předchozího právního názoru zdejšího soudu vysloveného v usnesení č. j. 7 Cmo 171/2019-1184. Naléhavý právní zájem na požadovaném určení nicotnosti plyne již z postavení navrhovatele b) jako majoritního akcionáře účastníka, povahy napadených usnesení a nadto je dán přímo ze zákona, konkrétně z § 183 ve spojení s § 131 obch. zák. a § 200e odst. 5 zákona č. 99/1963 Sb. ve znění účinném do 31. 12. 2013, občanského soudního řádu. Předmětná valná hromada představuje první a zcela zásadní krok směřující k postupnému zániku účastníka a tedy i k zániku postavení navrhovatele b) coby jeho akcionáře. Je odkazováno na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 3247/2009. Dále je namítáno, že , tituly před jménem, , Anonymizováno, , , tituly za jménem, a , tituly před jménem, , Anonymizováno, svolali dne 13. 3. 2008 další valnou hromadu účastníka, na které bylo rozhodnuto o snížení základního kapitálu účastníka o 4 447 997 500 Kč s tím, že částka 182 440 051,51 Kč bude rozdělena mezi akcionáře v poměru jejich podílu na základním kapitálu účastníka. Tato usnesení byla přijata hlasy společnosti , právnická osoba, ., tj. hlasy , tituly před jménem, , Anonymizováno, , , tituly za jménem, , , tituly před jménem, , Anonymizováno, , která vystupovala opět jako majoritní akcionář vykazující se 43 akcii navrhovatele b). Z tohoto titulu má navrhovatel b) pohledávku vůči účastníku ve výši 176 290 380,49 Kč a pro případ, že by se v tomto řízení ukázalo, že jmenovaní byli platně zvoleni členy představenstva účastníka, odpovídali by z titulu jejich zákonného ručení za závazky účastníka dle § 194 odst. 6 obch. zák. Žaloba proti jmenovaným je vedena u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 81 Cm 72/2013, řízení je ale přerušeno, a to z důvodu čekání na výsledek tohoto soudního řízení. Určení nicotnosti napadených usnesení je rozhodující pro vyjasnění vztahů navrhovatele b) k účastníkovi a v této souvislosti je odkazováno na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 103/2016. Naléhavý právní zájem je dále shledáván i ve skutečnostech tvrzených navrhovatelem a), na něž je odkazováno. Domáhá se proto zrušení předmětného usnesení a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení.5. Účastník se k podaným odvoláním vyjádřil tak, že nejsou důvodná. Vrchní soud v Praze ve zmíněném usnesení nepochybně vycházel ze skutkových zjištění učiněných soudem prvního stupně. Tedy nikoliv z toho, že na předmětné valné hromadě hlasovala cizí osoba, ale bylo prokázáno, že za navrhovatele b) vždy hlasoval , právnická osoba, , když předání akcií této osobě k výkonu hlasovacích práv bylo ve společnosti běžnou praxí a poměrně běžnou obchodní zvyklostí (ve smyslu § 1 odst. 2 obch. zák.). Bylo pr