7 Cmo 27/2021-0 — Vrchní soud v Praze

1. Navrhovatelka se návrhem došlým Městskému soudu v Praze dne 3. 7. 2020 domáhala zápisu změn do obchodního rejstříku, a to zápisu změny sídla společnosti. Usnesením soudu ze dne 13. července 2020 byla navrhovatelka vyzvána k uhrazení soudního poplatku ve výši 2000 Kč, přičemž usnesení obsahovalo i poučení o možnosti zastavení řízení z důvodu nezaplacení soudního poplatku. Výzvu k úhradě soudního poplatku soud zopakoval v Usnesení ze dne 27. srpna 2020. Jelikož navrhovatelka neuhradila ani v takto dodatečné stanovené lhůtě soudní poplatek, soud prvního stupně řízení pro neuhrazení soudního poplatku zastavil dle § 9 odst. 1 zák. č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích (dále jen „ZoSP“).2. Proti uvedenému usnesení se navrhovatelka odvolala. Uvedla, že s usnesením nesouhlasí a zejména pak, že se momentálně nachází v natolik nepříznivé finanční situaci, že není schopna uvedený soudní poplatek zaplatit. Požádala proto, aby jí soud podle § 138 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) přiznal osvobození od soudních poplatků. Uvedla též, že soud zastavením řízení porušil její právo na přístup k soudu zakotvené v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, když upřednostnil zájem státu na vymožení částky před základním právem navrhovatelky na přístup k soudu. Navrhla, aby odvolací soud zrušil napadené usnesení a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.3. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal dle § 212 a § 212a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) napadené rozhodnutí včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.4. Podle § 2 odst. 1 ve znění pozdějších předpisů je poplatníkem soudního poplatku navrhovatel.5. Podle § 4 odst. 1 písm. a) ZoSP jde-li o poplatek za řízení, vzniká poplatková povinnost podáním žaloby nebo jiného návrhu na zahájení řízení (dále návrh na zahájení řízení) a který je dle § 7 odst. 1 citovaného zákona splatný vznikem poplatkové povinnosti, tudíž podáním návrhu na zahájení řízení.6. Podle § 9 odst. 1 uvedeného zákona, nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně může soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží.7. Podle odst. 3 uvedeného ustanovení soud poplatníka ve výzvě poučí o tom, že řízení zastaví, jestliže poplatek nebude ve stanovené lhůtě zaplacen.8. Podle odst. 4 uvedeného ustanovení pro nezaplacení poplatku soud řízení nezastaví,a) začal-li již jednat o věci samé,b) vznikla-li povinnost zaplatit poplatek poplatníku, kterému soud v řízení ustanovil opatrovníka jako účastníku, jehož pobyt není znám nebo jemuž se nepodařilo doručit na známou adresu v cizině,c) je-li nebezpečí z prodlení, v jehož důsledku by poplatníku mohla vzniknout újma, a poplatník ve lhůtě určené soudem ve výzvě podle odstavců 1 a 2 sdělí soudu okolnosti, které toto nebezpečí osvědčují, a doloží, že bez své viny nemohl poplatek dosud zaplatit,d) došlo-li k rozšíření návrhu na zahájení řízení v téže věci nebo rozšířil-li poplatník odvolání nebo dovolání poté, co soud začal jednat o věci samé.9. Dle § 138 odst. 1 o. s. ř. platí, že na návrh může předseda senátu přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé řízení a má i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se však nevracejí.10. Zabránit zastavení řízení lze tehdy, jestliže poplatník ve lhůtě stanovené soudem pro zaplacení poplatku sdělí okolnosti, které osvědčují nebezpečí prodlení, v důsledku něhož by mu mohla vzniknout újma a doloží, že bez své viny nemohl poplatek zaplatit, takové skutečnosti však navrhovatel netvrdil.11. Odvolací soud ze spisu shledal, že navrhovatelka s podáním návrhu na zápis změny do obchodního rejstříku dne 3. 7. 2020 nesplnila svou poplatkovou povinnost, která jí vznikla dle § 4 odst. 1 písm. a) ZoSP, přičemž dle ustanovení § 7 odst. 1 uvedeného zákona se poplatek stal splatným vznikem této poplatkové povinnosti. Soud prvního stupně proto dle ust. 9 odst. 1 ZoSP, o soudních poplatcích, navrhovatelku vyzval usnesením za dne 13. července 2020 č. j. C 237446/RD95/MSPH, Fj 221650/2020/MSPH, k zaplacení soudního poplatku ve výši 2.000 Kč (Položka 11 ods. 1 písm. e/ Sazebníku poplatků) ve lhůtě 5 dnů od doručení výzvy, výzva byla navrhovatelce doručena dne 23. 7. 2020 do datové schránky. Ač navrhovatelka soudní poplatek ve stanovené lhůtě nezaplatila, soud prvního stupně ji usnesením ze dne 27. srpna 2020, č. j. C 237446/RD103/MSPH, Fj 221650/2020/MSPH, vyzval opakovaně k zaplacení soudního poplatku, ve výši 2 000 Kč podle pol. č. 11 písm. e) Sazebníku soudních poplatků ZoSO, ve lhůtě 15 dnů od doručení výzvy. I zde bylo součástí výzvy poučení o možnosti následcích neuhrazení, v dodatečně stanovené lhůtě, soudního poplatku, tedy o možnosti zastavení řízení. Usnesení bylo doručeno do datové schránky navrhovatelky dne 4. září 2020. Soudní poplatek však ani v uvedené lhůtě zaplacen nebyl.12. Odvolací soud proto uzavírá, že soud prvního stupně rozhodl správně o zastavení předmětného řízení pro nezaplacení soudního poplatku navrhovatelkou dle ust. § 9 odst. 1 věta druhá zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, neboť lhůta pro zaplacení soudního poplatku uplynula dne 19. 9. 2020 marně. V tomto případě pak ani nenastaly skutečnosti předpokládané v ust. § 9 odst. 4 uvedeného zákona, pro které soud řízení pro nezaplacení soudního poplatku nezastaví.13. Námitky odvolatelky jsou v této věci nedůvodné, jí citovaná judikatura na daný případ nedopadá a odvolatelka zcela opomíjí, že její právo na soudní ochranu je vázáno se zákonnou povinností stanovenou v zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, neboť dle čl. 36 odst. 1 LISTINY ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD se každý může domáhat stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu a ve stanovených případech u jiného orgánu.14. Odvolací soud nepřihlédl k žádosti navrhovatelky o osvobození od soudního poplatku, neboť soudu prvního stupně byla doručena až po uplynutí lhůty k jeho zaplacení, respektive je až obsahem podaného odvolání a žádost o osvobození od soudních poplatků lze s účinky zabraňujícími zastavení řízení pro nezaplacení poplatku dle § 9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., ve znění od 30. 9. 2017, podat nejpozději v poslední den lhůty určené soudem pro jeho zaplacení (k tomu srov. Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. dubna 2019, sp. zn. 30 Cdo 825/2019, uveřejněné pod číslem 1/2020 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).15. Z uvedených důvodů odvolací soud napadené usnesení § 219 o. s. ř. jako věcně správné potvrdil.16. Navrhovatelka je jediným účastníkem řízení, a proto z povahy věci nepřichází v úvahu rozhodovaní o náhradě nákladu odvolacího řízení.