7 Cmo 359/2021-137 — Vrchní soud v Praze

1. Městský soud v Praze (dále též jen soud) výše uvedeným usnesením zastavil řízení (I. výrok), rozhodl, že navrhovateli se vrací zaplacený soudní poplatek ve výši 2.000,-Kč a složená jistota za návrh na nařízení předběžného opatření ve výši 10.000,- Kč, které mu budou vráceny Městským soudem v Praze po právní moci tohoto usnesení (II. výrok) a že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (III. výrok) s tím, že navrhovatel se domáhal vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady účastníka konané dne 8. 6. 2021, zároveň navrhl nařízení předběžného opatření spočívajícího v uložení povinnosti výplaty dividend podle napadeného usnesení valné hromady. Podáním ze dne 8. 10. 2021 došlým soudu téhož dne vzal navrhovatel oba návrhy zpět. Soud proto řízení dle ust. § 96 odst. 2 o. s. ř. zastavil a o nákladech řízení rozhodl podle ust. § 146 odst. 1 písm. b) o. s. ř. Zároveň rozhodl podle ust. § 10 odst. 3 zák. č. 549/1991 Sb. o vrácení soudního poplatku a dle ust. § 75b odst. 4 o. s. ř. o vrácení složené jistoty k návrhu na nařízení předběžného opatření.2. Proti uvedenému usnesení, a to výroku III., se účastník odvolal. Uvedl, že soud měl o náhradě nákladů rozhodnout podle ust. § 146 odst. 2 o. s. ř. a přiznat účastníkovi náhradu nákladů řízení, které mu již v důsledku podaného návrhu vznikly, když zastavení řízení způsobil navrhovatel zpětvzetím návrhu. Navrhl, aby odvolací soud rozhodnutí v napadené části změnil a účastníkovi přiznal náklady právního zastoupení dle § 9 odst. 4 advokátního tarifu za dva úkony právní pomoci á 3 100 Kč úkon a 2 x paušál á 300 Kč, to je celkem 6 800 Kč.3. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal rozhodnutí v napadené části podle § 212 a násl. občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.4. Odvolací soud z obsahu spisu zjistil, že navrhovatel se domáhal vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady účastníka konané dne 8. 6. 2021 a též navrhl nařízení předběžného opatření spočívajícího v uložení povinnosti výplaty dividend podle napadeného usnesení valné hromady. Podáním došlým soudu dne 8. 10. 2021 vzal navrhovatel oba návrhy zpět. Soud proto rozhodl, jak uvedeno výše.5. Odvolací soud se neztotožnil se závěrem soudu, že rozhodnutí o nákladech řízení je třeba posoudit podle § 146 odst. 1 písm. b) o. s. ř.6. Náhrada nákladů řízení v případě, že některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno, se řídí ust. § 146 odst. 2 o. s. ř. Podle věty první tohoto ustanovení účastník, který zavinil, že řízení muselo být zastaveno, je povinen hradit náklady. Zavinění zastavení řízení se posuzuje výlučně z procesního hlediska, tj. podle procesního výsledku.7. Zaviněním zastavení řízení je i zpětvzetí návrhu na zahájení řízení. Podle druhé věty § 146 odst. 2 o. s. ř. však je povinen hradit náklady řízení žalovaný, byla-li žaloba, která byla podaná důvodně, vzata zpět pro chování žalovaného. Obě podmínky musí být splněny současně. Pokud jde o chování žalovaného, pak musí jít výlučně o chování samotného žalovaného, nikoli o chování někoho jiného nebo o chování obou účastníků.8. V daném případě však nebylo prokázáno, že návrh byl podán důvodně, ani že byl návrh vzat zpět pro chování účastníka. Bylo proto na místě rozhodnout o nákladech řízení podle § 146 odst. 2 věta první o. s. ř. a úspěšnému účastníkovi přiznat náhradu nákladů řízení.9. Zástupce účastníka učinil 2 úkony právní služby, a to převzetí věci samé a převzetí věci o nařízení předběžného opatření, odměnu je třeba posoudit podle ustanovení § 9 odst. 4 písm. c) advokátního tarifu, tedy ve výši 3 100 Kč za jeden úkon právní služby. Dále žalobci náleží 2 paušální náhrady ve výši 2 x 300, celkem 6 800 Kč.10. Odvolací soud proto napadenou část usnesení podle analogicky § 220 o. s. ř. změnil, jak uvedeno ve výroku.11. O nákladech odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. s tím, že úspěšnému účastníkovi v odvolacím řízení žádné náklady nevznikly, jak uvedeno ve výroku.