70 Cmo 64/2021-0 — Vrchní soud v Praze

1. V záhlaví uvedeným usnesením soud prvního stupně rozhodl tak, že návrh na zápis změn ze dne 17. 9. 2020, Fj 50851/2020, a to návrh na rozdělení společnosti , právnická osoba, . odštěpením části jejího jmění a jeho přechodem na společnost , právnická osoba, . zamítl. V odůvodnění uvedl, že v daném případě je předmětem rozdělení odštěpením sloučením parcela č. 2364/140, o výměře 1718 m2, zastavěná plocha, zapsaná v katastru nemovitostí na , Anonymizováno, , obec , adresa, . V katastru nemovitostí je jako vlastník pozemku uvedeno , adresa, a výměra pozemku činí 1710 m2. Z žádné předložené listiny dle soudu nevyplývá, že parcela je ve vlastnictví rozdělované společnosti na základě vydržení, jak navrhovatelky tvrdí. Podle ust. § 1091 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) je k vydržení vlastnického práva k nemovité věci potřebná nepřetržitá držba trvající 10 let. I kdyby k vydržení pozemku došlo, jednalo by se pouze o vydržení naturální. V souladu s principem materiální publicity by bylo nutné, aby tato skutečnost byla zapsána do katastru nemovitostí. Dle soudu skutečnost, že k vydržení nedošlo, vyplývá i z insolvenčního řízení s navrhovatelkou b) zahájeného na základě vyhlášky Městského soudu v Praze č. j. MSPH 99 INS 11900/2018-A-4 ze dne 20. 7. 2018, kdy předmětná parcela, pokud by byla ve vlastnictví rozdělované společnosti, musela by být společností nahlášena insolvenčnímu správci a byla by zahrnuta do soupisu majetkové podstaty. Rozhodnutím Městského soudu v Praze ze dne 25. 4. 2020 pak bylo společnosti , právnická osoba, . omezeno právo nakládat s majetkovou podstatou. Dle soudu tedy i v případě, že by předmětná parcela byla ve vlastnictví rozdělované společnosti a byla zahrnuta do majetkové podstaty, nemohla by s ní společnost , právnická osoba, . disponovat bez souhlasu insolvenčního soudu (§ 111 zákona č. 182/2006 Sb.). Z uvedeného měl soud za to, že parcela č. 2364/140 není ve vlastnictví rozdělované společnosti a společnost s ní není oprávněna disponovat. S odkazem na § 19 a § 90 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů (dále jen „z. v. r.“) soud návrh zamítl vzhledem k tomu, že údaje, které mají být do rejstříku zapsány, nevyplývají z přiložených listin. Soud závěrem uvedl, že se s ohledem na rychlost a hospodárnost řízení již nezabýval otázkou, zda byl dodržen zákonem daný postup pro rozhodování o přeměně, když návrhu nelze z výše uvedených důvodů vyhovět.2. Proti usnesení soudu prvního stupně podaly navrhovatelky včasné odvolání, které doplnily podáními ze dne 30. 11. 2020 a 18. 2. 2021. V nich předně uvedly, že rejstříkový soud sám přiznal, že o návrhu na zápis přeměny nerozhodl nejenomže ve lhůtě dané mu § 96 odst. 1 nebo § 96 odst. 2 z. v. r. ve vazbě na § 98 odst. 1 z. v. r., ale že se návrhem zápisu do veřejného rejstříku vůbec nezabýval; vůbec o něm nerozhodl. Rejstříkový soud však není kompetentní rozhodovat o návrhu z hlediska věcného přezkumu návrhu na zahájení rejstříkového řízení, aniž by se věcí zabýval, jak je soudem deklarováno. Takový postup soudu lze označit za libovůli rozhodujícího soudu. Podle odvolatelek postup podle § 96 odst. 2 z. v. r. je opodstatněn pouze v případě podání návrhu zápisu přeměny, kdy podání podávají společně všichni účastníci přeměny. Dle nich se aplikace § 96 odst. 2 z. v. r. vztahuje pouze ke dni podání návrhu a je-li návrhu na zápis bez dalšího vyhověno a rejstříkový soud zapíše přeměnu bez zbytečného odkladu do rejstříku. Pokud však návrh na zápis přeměny nebyl odmítnut (nikoli zamítnut) podle § 86 písm. c), nebo písm. e) z. v. r. a byl řádně doplněn dne 24. 10. 2020 v souladu s poučením ve výzvě ze dne 25. 9. 2020, potom již není dle odvolatelek na místě postup podle § 96 odst. 2 z. v. r., ale postup podle § 97 z. v. r., kdy lhůta ve smyslu znění tohoto ustanovení už neběží podle § 96 odst. 2 z. v. r., ale podle § 96 odst. 1 z. v. r. a začala běžet ode dne odpadnutí překážky v řízení, tedy po doplnění výzvy soudu ke dni 24. 9. 2020. Odvolatelky se tak domnívají, že byly splněny předpoklady pro fikci zápisu dle § 98 z. v. r. Též namítají, že soud porušil zákon, resp. registrační princip, když nad rámec své kompetence opatřoval „důkazy“ proti zápisu návrhu přeměny nad rámec svých kompetencí a v rozporu s § 89 z. v. r. Porušil i postup u přeměny zakotvený v zákoně č. 292/2013 Sb., který neumožňuje zamítnutí návrhu na zápis přeměny, protože by tím vznikla překážka věci rozhodnuté ve věci přeměny, ale připouští pouze zastavení rejstříkového řízení. Vyslovit neplatnost přeměny může totiž jen soud. Dále mají za to, že rejstříkový soud není soudem insolvenčním a přímá aplikace ust. § 111 zákona č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon, není součástí činnosti rejstříkového soudu a přísluší pouze soudu insolvenčnímu. Zákon č. 125/2008 Sb. o přeměnách ve znění § 5 připouští provést bez dalšího přeměnu i v konkurzním řízení. Polemika na téma, že insolvenční soud a správce nebyli informováni o tomto a dalším majetku, není předmětem tohoto řízení a je irelevantní. Zákon č. 125/2008 Sb., o přeměnách ani z. v. r. nevyžadují k provedení přeměny souhlas správce. A pokud ano, mohl si soudce souhlasy na výzvu vyžádat. To, že správce nesepsal předmětný majetek do soupisu majetkové podstaty nelze dle odvolatelek posuzovat v rámci rejstříkového nýbrž insolvenčního řízení. Připuštění rejstříkovým soudem zastávaného širokého výkladu pojmu podle § 19 za použití § 90 odst. 1 z. v. r. by v podstatě znamenalo právo rejstříkového soudu zpochybnit jakékoliv ustanovení, které bylo použito, neboť vždy dochází k určitému řetězení aplikovaných předpisů a de facto je vždy aplikován též právní předpis jako celek. S odkazem na usnesení Ústavního soudu ze dne 23. 10. 2000, sp. zn. Pl. ÚS 39/2000, je takový výklad práva dle odvolatelek nepřípustný. Stejně tak soud prvního stupně ignoroval vyjádření navrhovatelek k institutu mimořádného vydržení, kdy lze nabýt právo i tehdy pokud nabyvatelovo právo nebylo zapsáno do veřejného seznamu. Soud uvedl, že neexistuje žádná listina osvědčující vlastnické právo nabyvatele, nicméně u přechodu práva je onou „chybějící“ listinou samotný zákon. Vlastnictví k předmětné nemovitosti, nebo její části, se do evidence katastru zapisuje až následně. Argumentace rejstříkového soudu s odkazem na princip materiální publicity je tak zcela nepřiléhavá a stojící v rozporu s § 2 a § 1095 o. z. stejně jako v rozporu s § 59 zákona č. 125/2008 Sb., o přeměnách. Dle odvolatelek je tak zřejmé, že návrh na zápis přeměny byl podán oprávněnými osobami, byl doplněn v plném rozsahu podle výzvy rejstříkového soudu ze dne 21. 10. 2020 a 24. 10. 2020, že soud ve věci nepokračoval ve vykonávacím řízení a o vlastním návrhu nerozhodnul ve lhůtě dané mu zákonem a řízení ukončil fikcí s odkazem na neexistující překážky v řízení. Vzhledem ke všemu výše uvedenému odvolatelky navrhují, aby odvolací soud změnil napadené usnesení tak, že návrh na zápis do obchodního rejstříku projektu přeměny rozdělení odštěpením , právnická osoba, ., IČO , IČO navrhovatelky B, , sídlem , adresa, a sloučením odštěpené části s , právnická osoba, ., IČO , IČO navrhovatelky A, , sídlem , Adresa navrhovatelky A, , ze dne 17. 9. 2020, se nezamítá.3. Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.4. Podle § 86 písm. e) z. v. r. rejstříkový soud usnesením návrh na zápis odmítne, jestliže k němu nebyly připojeny listiny, jimiž mají být podle tohoto nebo jiného zákona doloženy údaje o zapisovaných skutečnostech.5. Podle § 90 odst. 1 z. v. r. nebyl-li návrh na zápis odmítnut podle § 86, rejstříkový soud zkoumá, zda údaje o skutečnostech, které se do veřejného rejstříku zapisují, vyplývají z listin, které mají být k návrhu doloženy, a zda navrhované jméno není zaměnitelné s jiným již existujícím zapsaným jménem, popřípadě není-li klamavé.6. Podle § 96 odst. 2 z. v. r. v případě návrhu na zápis přeměny právnických osob nebo v případě, že se spis nenachází u rejstříkového soudu, protože byl předložen jinému soudu, zejména k rozhodnutí o opravném prostředku nebo o příslušnosti soudu, provede soud zápis nebo rozhodne o návrhu bez zbytečného odkladu.7. Dle § 67 vyhlášky č. 357/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální vyhláška), se změna vlastnického práva v důsledku přeměny obchodní společnosti nebo družstva zapíše v případě písm. a) fúze nebo převodu jmění na společníka na základě výpisu z obchodního rejstříku dokládajícího, že k přeměně došlo, a projektu přeměny, pokud obsahuje údaje podle § 66 odst. 4 písm. c) a d), nebo prohlášení nástupnické společnosti nebo družstva nebo přejímajícího společníka s náležitostmi podle § 66 odst. 4 písm. a), b), c), d) a f), písm. b) rozdělení formou rozštěpení nebo formou odštěpení na základě výpisu z obchodního rejstříku dokládajícího, že k přeměně došlo, a projektu přeměny.8. Z obsahu spisu se podává, že předmětný návrh na zápis změn byl navrhov