12 Cmo 100/2022-93 — Vrchní soud v Praze

1. Shora označeným usnesením soud prvního stupně uložil , Anonymizováno, , bytem , adresa, , IČO , IČO, , pořádkovou pokutu ve výši 10 000 Kč. Své rozhodnutí odůvodnil tím, že usnesením ze dne 11. 11. 2021, č. j. 53 Cm 24/2021-74 byla jmenovaná ustanovena tlumočníkem z českého do polského jazyka a zároveň jí bylo uloženo provedení tlumočnického úkonu spočívajícího v písemném překladu z českého do polského jazyka usnesení na č.l. 73, a to ve čtyřech vyhotoveních do 15 dnů ode dne doručení shora uvedeného usnesení. Toto rozhodnutí jí bylo doručeno dne 19. 11. 2021. Dne 22. 12. 2021 „vyslala tlumočnice k přepravě“ jedno vyhotovení překladu předmětných listin. Přípisem ze dne 17. 1. 2022 byla tlumočnice upozorněna, že dosud nedoložila zbývající tři požadovaná vyhotovení překladu a tedy že její úkol dosud nebyl splněn. Dále byla vyzvána, aby tato vyhotovení doručila soudu spolu s vyúčtováním svých služeb do sedmi dnů. Uvedený přípis jí byl doručen dne 11. 2. 2022, ke dni vydání napadeného usnesení však tlumočnice nezaslala ničeho.2. Soud prvního stupně s odkazem na ustanovení § 53 odst. 1 o. s. ř. uzavřel, že , Anonymizováno, nepředložením potřebných dokumentů hrubě ztěžuje postup řízení a proto jí uložil pořádkovou pokutu ve výši 10 000 Kč.3. , Anonymizováno, podala proti usnesení včasné odvolání, v němž uvedla, že v obálce, která jí byla doručena dne 19. 11. 2021, našla pouze jedno vyhotovení dotyčné listiny s tím, že soud požaduje čtyři vyhotovení překladu. S poukazem na ustanovení § 23 vyhlášky č. 506/2020 Sb., o výkonu tlumočnické a překladatelské činnosti, uvedla, že s ohledem na doručení pouze jednoho vyhotovení písemnosti k překladu, svázala s ním jedno vyhotovení překladu a čekala, až jí soud případně zašle další tři vyhotovení. Pořizovat kopie zaslaných listin není povinností soudního překladatele, ani jí to nebylo uloženo v usnesení o ustanovení tlumočníkem. Namísto dalších vyhotovení originálu nebo ověřeného opisu listiny obdržela v době, když již originál neměla k dispozici, výzvu k zaslání dalších tří vyhotovení překladu a tedy dále čekala na doručení zbývajících tří vyhotovení listiny, které jí však soud nezaslal. Odvolatelka poukázala rovněž na ustanovení § 25 zákona č. 354/2019 Sb., o soudních tlumočnících a překladatelích a soudu prvního stupně vytkla, že jí neposkytl nezbytné informace k požadovanému úkonu, tj. s čím má přeloženou listinu svázat a jak si má opatřit originály, případně jejich kopie, a nesplnil tedy svou zákonnou povinnost. K pozdnímu dodání překladu namítla, že se v době doručení obálky obsahující písemnost k překladu zdržovala v Polsku v souvislosti s vážným onemocněním svého dědy, který následně 23. 12. 2021 zemřel. Vzhledem k tomu, že musela pravidelně cestovat mezi Polskem a Českou republikou, nepodařilo se jí překlad doručit včas. Kdyby jí bylo umožněno probrat se soudem požadovaný úkon a jeho zadání s předstihem, například telefonicky nebo e-mailem, jak je ostatně u orgánů veřejné moci zvykem, úkon by v souladu se zákonem pro závažnou rodinnou situaci odmítla. Vzhledem k uvedenému považuje odvolatelka pokutu ve výši 10 000 Kč za zcela nepřiměřenou.4. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení (ust. § 212 a násl. o. s. ř.), aniž za tím účelem nařizoval jednání (§214 odst. 2 o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.5. Podle ustanovení § 53 odst. 1 o. s. ř. tomu, kdo hrubě ztěžuje postup řízení zejména tím, že se nedostaví bez vážného důvodu k soudu nebo neuposlechne příkazu soudu, nebo kdo ruší pořádek, nebo kdo učinil hrubě urážlivé podání anebo nesplnil povinnosti uvedené v § 294, 295 a 320ab, může předseda senátu uložit usnesením pořádkovou pokutu do výše 50 000 Kč.6. Podle ustanovení § 25 zákona č. 354/2019 Sb., o soudních tlumočnících a soudních překladatelích, veřejné moci ustanoví, nebrání-li tomu okolnosti, tlumočníka se sídlem nebo kontaktní adresou v obvodu krajského soudu, v němž má orgán veřejné moci sídlo nebo pracoviště; při výběru tlumočníka orgán veřejné moci přihlédne také k zapsané specializaci. Orgán veřejné moci s tlumočníkem předem projedná zadání tlumočnického úkonu, termín jeho provedení, sdělí tlumočníkovi informace o předmětu tlumočnického úkonu a případně další informace ze spisu. Jedná-li se o tlumočnický úkon prováděný písemně nebo překladatelský úkon, lze tuto lhůtu na žádost tlumočníka nebo překladatele výjimečně v odůvodněných případech prodloužit; lhůtu lze prodloužit opakovaně z důvodů hodných zvláštního zřetele.7. Podle ustanovení § 23 odst. 2 vyhlášky č. 506/2020 Sb., o výkonu tlumočnické a překladatelské činnosti, přeložená nebo přetlumočená písemnost se spojí s překladem nebo s přetlumočeným textem. Pokud tuto písemnost připojit nelze, připojí se její opis. Pokud přeloženou nebo přetlumočenou písemnost připojit nelze a požaduje to zadavatel, připojí se její ověřený opis.8. Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že usnesením ze dne 11. 11. 2021, č.j. 53 Cm 24/2021-74 rozhodl soud prvního stupně o ustanovení , Anonymizováno, tlumočníkem z českého do polského jazyka a uložil jí provést tlumočnický úkon spočívající v písemném překladu z jazyka českého do jazyka polského, a to usnesení na č.l. 73 ve čtyřech vyhotoveních do 15 dnů od doručení usnesení. Rozhodnutí bylo doručeno do datové schránky tlumočnice dne 19. 11. 2021; soudem stanovená lhůta tedy začala běžet dne 20. 11. 2021 a skončila v pondělí 6. 12. 2021. Součástí spisu je dále jedno vyhotovení překladu usnesení Městského soudu v Praze ze dne 11. 11. 2021, č. j. 53 Cm 24/2021-73 z českého do polského jazyka, který je spojen se stejnopisem shora označeného usnesení. Překlad není opatřen otiskem podacího razítka soudu; podle připojené obálky byl podán k poštovní přepravě dne 22. 12. 2021. Přípisem ze dne 17. 1. 2022 soud prvního stupně vyzval , Anonymizováno, , aby mu ve lhůtě do 7 dnů doručila zbývající tři vyhotovení překladu, neboť předložení jediného vyhotovení nelze považovat za splnění znaleckého úkolu. Jmenovaná byla vyzvána rovněž k předložení vyúčtování za své služby. Výzva byla tlumočnici doručena do její datové schránky dne 11. 2. 2022 a nebylo na ni nijak reagováno.9. Z výše uvedených zjištění vyplývá, že soud prvního stupně přistoupil k ustanovení tlumočnice a zadání tlumočnického úkonu, aniž přitom dostál své povinnosti plynoucí z ustanovení § 25 zákona č. 354/2019 Sb. a s tlumočnicí předem projednal zadání úkonu, termín jeho provedení i další skutečnosti vztahující se k předmětu tlumočnického úkonu (např. doručení potřebného počtu opisů písemnosti, jíž se úkon týkal). Nemohlo mu být tedy známo, zda na straně tlumočnice neexistuje některý z obligatorních či fakultativních důvodů k odmítnutí úkonu ve smyslu ustanovení § 19 zákona č. 354/2019 Sb. (např. značný rozsah dříve zadaných a dosud neprovedených úkonů, závažné onemocnění, závažná rodinná situace, mimořádné pracovní povinnosti, aj.). Další pochybení soudu prvního stupně pak spočívalo ve zcela nedostatečném vymezení tlumočnického úkonu slovy „usnesení na č.l. 73“ a zejména pak v tom, že v rozporu s požadavkem plynoucím z ustanovení § 23 odst. 2 vyhlášky č. 506/2020 Sb., který tlumočníkovi ukládá povinnost spojit přeloženou nebo přetlumočenou písemnost s překladem nebo s přetlumočeným textem, doručil tlumočnici pouze jediný stejnopis písemnosti, které se tlumočnický úkon týkal, přestože požadoval čtyři vyhotovení jejího překladu. I pokud by bylo možné z ustanovení § 23 odst. 2 věty druhé a třetí shora odkazovaného předpisu dovodit, že v takovém případě bylo povinností tlumočnice vyhotovit potřebný počet opisů (podle názoru odvolacího soudu tomu tak ale v daném případě nebylo, neboť opisem, o němž hovoří odkazované ustanovení, je obecně označována kopie originálu /prvopisu/ písemnosti, nikoli kopie jejího stejnopisu), pak nebylo splnění této povinnosti objektivně možné poté, co tlumočnice vrátila soudu jediný jím zaslaný stejnopis jeho rozhodnutí spolu s překladem (tj. po 22. prosinci 2021).10. Jakkoli se z obsahu spisu podává, že v poměrech posuzované věci ani tlumočnice nekomunikovala se soudem prvního stupně obvyklým a požadavku rychlosti řízení vyhovujícím způsobem (resp. s ním vyjma opožděného doručení jednoho vyhotovení překladu nekomunikovala vůbec, tedy ani jej nepožádala o prodloužení lhůty k provedení úkonu, ani neupozornila na to, že řádnému a úplnému splnění povinnosti, která jí byla uložena, brání nepředložení potřebného počtu opisů písemnosti, která má být přeložena), nezbývá než uzavřít, že řádný a plynulý postup v řízení vyžaduje nejen součinnost soudu s účastníky řízení a dalšími osobami, jako jsou znalci či tlumočníci, ale především dokonalou znalost procesních předpisů ze strany soudu. V daném případě nebyl postup soudu prvního stupně z důvodů, které jsou shora vyloženy, správný, v důsledku čehož nelze v nevyhovění jeho požadavku shledat hrubé ztěžování postupu řízení ze strany tlumočnice a sankcionovat jej pořádkovou pokutou. To platí tím spíše, že soudní praxí je toto opatření používáno „ultima ratio“, tedy a