12 Cmo 140/2022-452 — Vrchní soud v Praze

1. Shora uvedeným usnesením přiznal soud prvního stupně každému ze žalovaných osvobození od soudních poplatků v rozsahu 50 % jejich poplatkové povinnosti, j. v rozsahu 7 000 Kč.2. Podle odůvodnění o přiznání osvobození od soudních poplatků oba žalovaní požádali v návaznosti na výzvu soudu k zaplacení soudního poplatku z dovolání.3. Ze žalovaným 1) předloženého vyplněného formuláře majetkového prohlášení soud prvního stupně zjistil, že sdílí domácnost s partnerkou - žalovanou 2) a synem. Podniká v oboru „elektromontáže“ a jeho příjem po odečtení daně činil za poslední zdaňovací období 216 689 Kč, za rok 2019 činil 103 094 Kč. Je spoluvlastníkem 1/6 dvou domů (vše exekučně zablokováno), na sociální pojištění žalovaný 1) platí měsíčně 3 471 Kč, na zdravotní pojištění 2 627 Kč. Z majetkového prohlášení žalované 2) zjistil, že její příjem z podnikání za poslední zdaňovací období (po odečtení daně) činil 258 515 Kč a 63 157 Kč za rok 2019. Majetek větší hodnoty představuje vozidlo , Anonymizováno, , rok výroby 2008.4. Soud prvního stupně s odkazem na zákonné předpoklady pro přiznání osvobození od soudních poplatků, vymezené v § 138 o. s. ř. a s ohledem na žalovanými vykazovanou výši příjmů a majetku dovodil, že jejich poměry jsou lepší než standardní a jejich příjmy (finanční prostředky) jim umožnují úhradu poloviny soudního poplatku. Ve zbývajícím rozsahu, tedy v rozsahu 50% poplatkové povinnosti každému ze žalovaných přiznal částečné osvobození.5. Oba žalovaní napadli usnesení včas podaným odvoláním, v němž navrhli, aby odvolací soud napadené usnesení změnil a žalovaným přiznal plné osvobození od soudních poplatků. Usnesení považují za vnitřně rozporné a nepřezkoumatelné. Žalovaní soudu své majetkové poměry vylíčili a předložili daňová přiznání za roky 2019 a 2020, z nichž vyplývá výše jejich příjmů, uvedli své výdaje a další majetek. Žalovaná 2) nadto doplnila, že domácnost sdílí s jejich společným synem, který je na rodičích finančně závislý a kromě záloh na zdravotní a sociální pojištění v celkové výši 6 098 Kč hradí také splátky půjčky ve výši 15 700 Kč. Průměrný měsíční příjem žalovaného 1) za rok 2019 činil 8 591 Kč, za rok 2020 11 889 Kč, příjem žalované 2) 6 951 Kč pak za rok 2019 a 5 263 Kč za rok 2020. Taková výše příjmů sice přesahuje finanční minimum, ale nelze ji v žádném případě označit za lepší než standardní, neboť tu by činily příjmy blížící se průměrné mzdě, která v roce 2019 činila 34 578 Kč a v roce 2020 35 662 Kč. Žalovaná 2) není schopna ze svého příjmu zaplatit ani snížený poplatek. Splátku půjčky, vykazované v prohlášení, kterou žalovaná 2) musela čerpat za účelem úhrady rozsudkem přiznaných částek, soud zcela pominul. Vozidlo, které žalovaná 2) vlastní, prakticky s ohledem na rok výroby nemá žádnou hodnotu, naopak lze očekávat nezbytné navýšení investic do jeho údržby a oprav. Podíly na nemovitostech ve vlastnictví žalovaného 1) jsou exekučně postiženy, tedy s nimi nelze nakládat ani disponovat. Nelze ani pominout vyživovací povinnost žalovaných k jejich nezletilému synovi. S ohledem na své příjmy při zohlednění životních nákladů, záloh na zdravotní a sociální pojištění nejsou žalovaní schopni vytvořit finanční zásoby na úhradu ani poloviny poplatku a tento výdaj si nemohou dovolit.6. K výzvě soudu se k podanému odvolání vyjádřil žalobce, který uvedl, že rozhodnutí považuje za až příliš benevolentní.7. Odvolací soud přezkoumal odvoláním napadené usnesení podle ustanovení § 212 a § 212a o. s. ř., aniž za tím účelem nařizoval jednání (§ 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř.).8. Vyšel z obsahu spisu, z nějž zjistil, že oba žalovaní podáním ze dne 12. 4. 2022 požádali o osvobození od soudních poplatků poté, co byli soudem usneseními ze dne 5. 4. 2022, č. j. 38 Cm 29/2016-410 a č. j. 38 Cm 29/2016-411 samostatně vyzváni k úhradě soudního poplatku ve výši 14 000 Kč z podaného dovolání proti rozsudku odvolacího soudu v této věci. Žádost odůvodnili tvrzením, že za účelem splnění rozsudkem uložených platebních povinností se zadlužili a v důsledku velké finanční půjčky nejsou schopni soudní poplatky uhradit, aniž by sami sebe ohrozili. Následně k výzvě soudu doložili vyplněné formuláře majetkového prohlášení spolu s daňovými přiznáními za poslední dvě zdaňovací období. Z nich odvolací soud shodně se soudem prvního stupně zjistil, že oba žalovaní ve svých prohlášeních vykázali za poslední zdaňovací období shora uvedenou výši příjmů, která koresponduje jimi předloženým daňovým přiznáním. Žádné další příjmy žádný ze žalovaných neuvedl. Nejsou ani poživateli některé ze sociálních dávek, neuvedli žádné závazky. Jako jediné výdaje žalovaní uvedli (shodnou) výši záloh na zdravotní pojištění (2 627 Kč) a sociální pojištění (3 471 Kč). Žalovaná 2) dále uvedla, že platí splátku hypotéky ve výši 15 700 Kč, aniž však mezi svými závazky vymezila hypoteční úvěr, jeho výši, osobu poskytovatele a splatnost, a to přes výslovné poučení ve formuláři, že poplatník je nejen povinen uvést všechny své měsíční výdaje, ale také je doložit. Žalovaný 1) jako osobní majetek v prohlášení uvedl ideální šestinový podíl na dvou nemovitostech, dále specifikovaných odkazem na čísla listu vlastnictví a příslušné katastrální území, žalovaná 2) vozidlo , Anonymizováno, , rok výroby 2008.9. Předpoklady pro přiznání osvobození od soudních poplatků vymezuje ustanovení § 138 o. s. ř. Podle tohoto ustanovení může předseda senátu na návrh přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody. Poplatková povinnost spojená se soudním řízením vzniká účastníku ze zákona (zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích), a to zcela nezávisle na jeho majetkové situaci. Výjimky z této zásady jsou upraveny v ustanovení § 11 citovaného zákona, přičemž v posuzované věci se o žádnou z takto stanovených výjimek nejedná. Smyslem moderačního oprávnění soudu ve smyslu § 138 o. s. ř. není řešit aktuální finanční situaci poplatníka, ale zabránit tomu, aby bylo pouze z důvodu nemajetnosti komukoli odepřeno právo na přístup k soudu, garantované Listinou základních práv a svobod. Podmínkou pro poskytnutí osvobození je naplnění obou zákonných předpokladů upravených ve shora citovaném ustanovení. Účastník, který žádá přiznání osvobození od soudních poplatků, musí doložit, že jeho majetkové poměry jsou natolik nepříznivé, že takový postup odůvodňují, a současně, že poplatný úkon nepředstavuje zřejmě bezúspěšné uplatnění či bránění práva.10. Pokud jde o úspěšnost podaného dovolání, lze pro účely rozhodnutí o shora uvedeném návrhu považovat tento předpoklad za splněný, neboť k podání dovolání jsou oba žalovaní legitimováni a dovolání jimi bylo podáno v zákonné lhůtě a výsledek řízení o dovolání předjímat jakkoliv nelze.11. Stejný závěr však nelze přijmout ohledně druhého předpokladu poplatkové moderace, vymezeného ustanovením § 138 odst. 1 o. s. ř. Nezbytnost verifikace majetkových poměrů účastníka řízení při rozhodování o jeho návrhu na přiznání osvobození od soudních poplatků byla Nejvyšším soudem ČR zdůrazněna v celé řadě jeho rozhodnutí (viz usnesení ze dne 19. 6. 2008, sp. zn. 21 Cdo 3676/2007, usnesení ze dne 18. září 2013, sp. zn. 30 Cdo 2643/2013, usnesení ze dne 29. 4. 2015, sp. zn. 29 Cdo 511/2015). Rovněž Ústavní soud ČR opakovaně zdůraznil povinnost žadatele poskytnout soudu úplný a přesný obraz o svých poměrech (např. usnesení ze dne 3. 2. 2016, sp. zn. I. ÚS 311/16). Tuto podmínku žalovaní nesplnili. Jimi poskytnuté údaje jsou zjevně neúplné a zčásti se jeví nepravdivé, jak bude dále vyloženo. Žalovaní především v prohlášeních ničeho neuvedli o svých běžných měsíčních výdajích na základní životní potřeby (bydlení, strava, ošacení, doprava atd.). Výše jimi vykazovaných průměrných měsíčních příjmů (sdílejí společnou domácnost) dohromady činila podle doložených daňových přiznání 17 152 Kč a výše v prohlášení uvedených výdajů, zahrnujících placené měsíční zálohy na zdravotní a sociální pojištění celkem 12 186 Kč a splátku hypotéky 15 700 Kč celkem 27 896 Kč. Nejen že je zjevný nepoměr mezi vykazovanými příjmy a výdaji, ale zůstává zcela nejasné, z jakých prostředků žalovaní se svým nezletilým synem skutečně žijí a hradí nejen více než desetitisícový rozdíl mezi vykazovanými příjmy a výdaji, ale zejména další, nezbytně vznikající běžné životní náklady. Zejména když v majetkovém prohlášení nevykazují žádné další dluhy. Vlastním šetřením dále odvolací soud zjistil, že žalovaný je jednatelem společnosti , právnická osoba, Doložení majetkové účasti v obchodních korporacích či výkonu funkce v orgánech takových korporací je výhradně povinností účastníka. Stejně tak je jeho povinností doložit bezplatnost výkonu funkce člena statutárního orgánu. Podle § 59 zák. č. 90/2012 Sb. se smlouva o výkonu funkce v kapitálové společnosti sjednává písemně a schvaluje ji, včetně