12 Cmo 266/2021-450 — Vrchní soud v Praze

1. Napadeným usnesením ve znění usnesení opravného odmítl soud prvního stupně odvolání žalovaných č. 1 a č. 2 proti rozsudku ze dne 18. 2. 2020, č. j. 47 Cm 272/2015-304 jako opožděné. Uvedl, že odvolání proti rozsudku podali dne 14. 4. 2020 oba žalovaní a požádali o prominutí zmeškání lhůty pro jeho podání. Soud postupoval podle § 57, § 204 odst. 1 a § 208 odst. 1 o. s. ř. Rozsudek byl právnímu zástupci žalovaných doručen dne 20. 3. 2021. Lhůta pro podání odvolání začala běžet dne 21. 3. 2020 a uplynula dne 6. 4. 2020. Žalovaní podali odvolání až dne 14. 4. 2020. Zmeškání lhůty k podání odvolání proti rozsudku nebylo usnesením ze dne 16. 2. 2021, č. j. 47 Cm 272/2015-304 prominuto, a proto odvolání soud jako opožděné odmítl.2. Žalovaní napadli usnesení včasným odvoláním a navrhli jeho zrušení a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Uvedli, že usnesení, které je podkladem pro rozhodnutí soudu, nemohlo nabýt právní moc, neboť nebylo žalovaným doručeno. Z procesní opatrnosti podali žalovaní žádost o prominutí zmeškání lhůty pro podání odvolání proti usnesení č. j. 47 Cm 272/2015-370. Lhůta k podání odvolání však dosud nezačala běžet z důvodu, že usnesení nebylo řádně doručeno a tudíž se s ním nemohli žalovaní seznámit. Protože usnesení č. j. 47 Cm 272/2015-370 nenabylo právním moci, je další řízení stiženo jinou vadou, kterou o. s. ř. výslovně neuvádí.3. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení podle ustanovení § 212 a § 212a o. s. ř., aniž za tím účelem nařídil jednání (§ 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř.), a dospěl k závěru, že odvolání žalovaných není důvodné.4. Rozhodnutí soudu prvního stupně lze napadnout odvoláním do patnácti dnů od doručení rozhodnutí u soudu, proti jehož rozhodnutí směřuje (§ 204 odst. 1 o. s. ř.). Postup při doručování písemností upravuje ustanovení § 45 o. s. ř., podle jehož odstavce 2 nedošlo-li k doručení písemnosti podle odstavce 1, doručí ji soud prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky. Podle § 57 odst. 1, 2 a 3 o. s. ř. se do běhu lhůty nezapočítává den, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty; to neplatí, jde-li o lhůtu určenou podle hodin. Lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo let se končí uplynutím toho dne, který se svým označením shoduje se dnem, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty, a není-li ho v měsíci, posledním dnem měsíce. Připadne-li konec lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Lhůta je zachována, je-li posledního dne lhůty učiněn úkon u soudu nebo podání odevzdáno orgánu, který má povinnost je doručit.5. Z obsahu spisu, zejména potvrzení o dodání a doručení do datové schránky, odvolací soud zjistil, že rozsudek ze dne 18. 2. 2020, č. j. 47 Cm 272/2015- 304 byl doručen do datové schránky právního zástupce žalovaných dne 20. 3. 2020. Odvolání žalovaných proti rozsudku bylo doručeno na elektronickou podatelnu soudu prvního stupně dne 14. 4. 2020; jeho součástí byla žádost o prominutí zmeškání lhůty (záznam o ověření elektronického podání doručeného na elektronickou podatelnu: Krajský soud v Praze). Usnesením ze dne 16. 2. 2021, č. j. 47 Cm 272/2015-370, které nabylo právní moci dne 4. 3. 2021, nebylo zmeškání lhůty k podání odvolání proti rozsudku prominuto. Proti usnesení č. j. 47 Cm 272/2015-370 podali žalovaní odvolání, které bylo pro opožděnost odmítnuto usnesením ze dne 2. 3. 2022, č. j. 47 Cm 272/2015-442; právní moci nabylo dne 29. 3. 2022.6. O běhu a délce lhůty k podání odvolání a soudu, u něhož je třeba odvolání podat, byli žalovaní poučeni v rozsudku soudu prvního stupně, který byl žalovaným, resp. jejich právnímu zástupci, doručován prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky. Rozsudek byl doručen dne 20. 3. 2020, jak vyplývá z potvrzení o dodání a doručení do datové schránky. Lhůta k podání odvolání začala žalovaným běžet dnem následujícím po doručení rozsudku, tedy dnem 21. 3. 2020, a marně uplynula v souladu s § 57 odst. 2, věta druhá, o. s. ř. dne 6. 4. 2020 (pondělí). Pokud soud prvního stupně odvolání, podané žalovanými až po uplynutí zákonem stanovené lhůty (žalovanými doručeno na elektronickou podatelnu soudu prvního stupně dne 14. 4. 2020), podle § 208 odst. 1 o. s. ř. odmítl, nelze jeho postupu nic vytknout za situace, kdy zmeškání lhůty k podání odvolání proti rozsudku, o něž žalovaní žádali, nebylo pravomocným rozhodnutím soudu prvního stupně prominuto.7. Usnesení ze dne 16. 2. 2021, č. j. 47 Cm 272/2015-370 bylo doručováno do datové schránky právního zástupce žalovaných. O takto doručovaných písemnostech platí, že jsou doručeny okamžikem, kdy se do datové schránky přihlásí osoba oprávněná písemnost přijmout. V posuzované věci z potvrzení o dodání a doručení do datové schránky vyplývá, že předmětné usnesení bylo právnímu zástupci žalovaných doručeno dne 16. 2. 2021; konkrétně bylo vyzvednuto uvedeného dne ve 22:42:50 hodin. Za situace, když žalovaní netvrdili, tím méně prokazovali, že písemnost (předmětné usnesení) převzala osoba, která neměla oprávnění ji přijmout, bylo nadbytečné se výhradou absence doručení předmětného usnesení zabývat. Povinnost tvrzení i důkazní v tomto směru totiž leží na osobě, v jejíž prospěch byla datová schránka aktivována. Touto osobou jsou v daném případě žalovaní, neboť usnesení bylo doručováno do datové schránky jejich právního zástupce.8. Z důvodů uvedených shora odvolací soud napadené usnesení jako věcně správné podle ustanovení § 219 o. s. ř. potvrdil.9. O nákladech odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle ustanovení § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků právo na jejich náhradu nepřiznal, když v odvolacím řízení úspěšnému žalobci žádné náklady nevznikly.