14 Cmo 153/2022-64 — Vrchní soud v Praze

1. Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením návrh na přistoupení společnosti , právnická osoba, ., IČO , IČO, , sídlem , Adresa žalované, , zamítl.2. Konstatoval, že žalobce se žalobou ve věci samé domáhá určení, že je vlastníkem podílu o velikosti 0,17 % na základním kapitálu společnosti , právnická osoba, . Pokud jde o návrh na přistoupení této společnosti do řízení na návrh žalobce podle § 92 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud se musí zabývat tím, zda nejde o obcházení institutu záměny účastníka. Je-li totiž při rozhodování o navrženém přistoupení do řízení zřejmé, že dosavadní žalobce nebo žalovaný již v době zahájení řízení nebyl věcně legitimován, nejsou splněny podmínky k tomu, aby soud přistoupení dalšího účastníka připustil. Nápravu lze v tomto případě provést jen prostřednictvím záměny účastníka. Účastníkem řízení o určení vlastnictví je pouze žalobce a ten, o jehož vlastnictví se jedná. V poměrech dané věci byl již na počátku řízení z procesního pohledu chybně označen okruh účastníků, přičemž návrhem na přistoupení se žalobce pouze na základě závěru Vrchního soudu v Praze obsaženého v rozhodnutí o (ne)nařízení předběžného opatření ze dne 27. dubna 2021, č. j. 14 Cmo 84/2021-31, snaží o nápravu nedostatku pasivní věcné legitimace na straně žalované. Jde tedy o obcházení institutu záměny na straně žalované podle § 92 odst. 2 o. s. ř., a proto takovému požadavku nelze vyhovět.3. Žalobce podal proti usnesení soudu prvního stupně odvolání. Domáhá se jeho zrušení a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení, nebo jeho změny, kterou bude návrhu na přistoupení společnosti , Anonymizováno, na straně žalované vyhověno.4. Žalobce namítá, že navrhoval přistoupení účastníka vedle současné žalované, nikoliv namísto ní. Předmětem řízení je určení vlastnického práva k podílu na společnosti , Anonymizováno, , který aktuálně podle zápisu v obchodním rejstříku drží žalovaná. Žalovaná je tedy správně určeným pasivně legitimovaným účastníkem řízení. Žalobce navrhl přistoupení této společnosti s ohledem na názor Vrchního soudu v Praze vyslovený v usnesení ze dne 27. dubna 2021, č. j. 14 Cmo 84/2021-31, dle kterého jde o podmínku pro to, aby žalobce mohl mít v řízení úspěch. Žalobce aktuálně tento názor sdílí. Nemá v plánu vypustit žalovanou z řízení, soud prvního stupně tuto obavu ostatně ani žádným způsobem neodůvodnil.5. Žalovaná se k odvolání nevyjádřila.6. Odvolací soud přezkoumal předmětné usnesení soudu prvního stupně podle § 212 a § 212a odst. 1, 6 o. s. ř. aniž by nařizoval jednání [§ 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř.] a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.7. Podle § 92 odst. 1 o. s. ř. na návrh žalobce může soud připustit, aby do řízení přistoupil další účastník. Souhlasu toho, kdo má takto do řízení vstoupit, je třeba, jestliže má vystupovat na straně žalobce.8. Smyslem institutu přistoupení dalšího účastníka do řízení podle § 92 odst. 1 o. s. ř. je umožnit žalobci, aby odstranil nedostatek aktivní nebo pasivní věcné legitimace, který tu byl již v době zahájení řízení a který by jinak neodvratně vedl k zamítnutí žaloby. Žalobce tímto způsobem smí reparovat svůj původní (v době podání žaloby) „omyl“ o tom, kdo je nositelem uplatňovaného práva nebo proti komu mělo být právo správně žalováno, který by jinak byl řešitelný podáním nové žaloby (k tomu srov. např. Drápal, L., Bureš, J. a kol. Občanský soudní řád I, II Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 599-604, marg. č. 1).9. Soudní praxe je ustálena v závěru, že přistoupení dalšího účastníka do řízení soud nepřipustí zejména tehdy, kdyby v důsledku něho nastal nedostatek podmínky řízení, pro který by bylo nutné řízení zastavit, kdyby nebylo nepochybné, čeho se žalobce domáhá proti tomu, kdo má do řízení přistoupit na straně žalovaného, kdyby nebylo jednoznačné, čeho se proti žalovanému domáhá ten, kdo má do řízení přistoupit jako další žalobce, nebo kdyby přistoupení dalšího účastníka do řízení bylo v rozporu se zásadou hospodárnosti řízení (srov. v tomto směru důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. května 2001, sp. zn. 29 Odo 232/2001, uveřejněného pod číslem 9/2002 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, které je dostupné na webových stránkách Nejvyššího soudu www.nsoud.cz). Platí též, že soud nepřipustí přistoupení dalšího žalovaného do řízení (§ 92 odst. 1 o. s. ř.) i tehdy, je-li zřejmé, že dosavadní žalovaný již v době zahájení řízení nebyl věcně legitimován a že návrhem na přistoupení dalšího účastníka do řízení žalobce obchází institut záměny účastníků ve smyslu ustanovení § 92 odst. 2 o. s. ř. (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. února 2006, sp. zn. 29 Odo 119/2006, uveřejněné pod číslem 1/2007 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. listopadu 2013, sp. zn. 29 ICdo 25/2013).10. V usnesení o (ne)nařízení předběžného opatření ze dne 27. dubna 2021, č. j. 14 Cmo 84/2021-31, odvolací soud dovodil, že „rozhodnutí o návrhu na určení, kdo je společníkem společnosti, řeší celý obsah a dosah sporného právního vztahu a vytvoří pevný právní základ pro právní vztahy účastníků sporu – tj. společnosti, osob, které jsou jako společníci (akcionáři) společností za společníky (akcionáře) považováni a osob, které se tohoto postavení domáhají. Z povahy věci se rozumí, že v řízení o tom, kdo je společníkem (akcionářem) společnosti, bude jednáno i o právech a povinnost příslušné společnosti; ta se tak musí řízení účastnit (viz např. mutatis mutandis usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. srpna 2013, sp. zn. 29 Cdo 488/2012). Převedeno do poměrů předmětné věci je zřejmé, že předmětné řízení se nepochybně společnosti , Anonymizováno, týká, není-li účastníkem řízení (řízení se neúčastní), pak nemůže být žaloba žalobce shledána důvodnou. Již jen z tohoto důvodu nemohl být návrh žalobce na nařízení předběžného opatření shledán důvodným.”11. Existence žádné z výše vyjmenovaných skutečností odůvodňujících nepřipuštění přistoupení společnosti , právnická osoba, . do řízení na straně žalované se z usnesení soudu prvního stupně a ani z obsahu spisu nepodává. Navrhl-li žalobce takovéto přistoupení, přičemž dle jeho tvrzení obsažených v žalobě je vlastníkem 0,17% podílu v této společnosti a žalovaná je zapsána jako její 100% vlastník, pak nelze dovodit ani to, že by žalovaná nebyla v době zahájení řízení (jako tvrzený neoprávněný vlastník či držitel) pasivně věcně legitimována v řízení, v němž se žalobce domáhá určení, že je vlastníkem podílu o velikosti 0,17 % na základním kapitálu společnosti , právnická osoba, . (což je předpokladem pro závěr, že žalobce návrhem obchází institut záměny účastníků podle § 92 odst. 2 o. s. ř.), tj. že po připuštění navrhovaného přistoupení vezme žalobu proti dosavadní žalované zpět. Žádný takový závěr ostatně nedovozuje ani soud prvního stupně, jak odvolatel případně zdůrazňuje. Pak ovšem nebylo a není důvodu návrhu žalobce nevyhovět, protože návrhem žalobce sleduje smysl institutu přistoupení dalšího účastníka do řízení.12. Odvolací soud z těchto důvodů usnesení soudu prvního stupně podle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. změnil tak, že návrhu žalobce na připuštění přistoupení společnosti , právnická osoba, . vyhověl.