14 Cmo 167/2022-40 — Vrchní soud v Praze

1. Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením zamítl návrh na nařízení předběžného opatření, kterým by byla účastnici 2) uložena povinnost zdržet se výkonu funkce jednatelky účastnice 1) /dále jen „společnost“/, jakož i jakéhokoli jednání, ke kterému je oprávněn jednatel společnosti [výrok I.] a současně rozhodl o vrácení složené jistoty ve výši 50 000 Kč navrhovateli po právní moci usnesení [výrok II.].2. Jde v pořadí již o druhé rozhodnutí soudu prvního stupně o tomto návrhu. Předchozí zamítavé usnesení ze dne 4. března 2022, č. j. 2 Nc 1263/2022 – 9, Vrchní soud v Praze jako soud odvolací usnesením ze dne 28. června 2022, č. j. 14 Cmo 79/2022 – 23, ve výrocích I. a III. zrušil a věc v tomto rozsahu vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.3. Odvolací soud v právě zmíněném kasačním rozhodnutí vyložil, že pro nařízení předběžného opatření musí být v souladu s § 75c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu /dále jen „o. s. ř.“/, současně splněny dva základní předpoklady - jeho navrhovatel musí prokázat potřebu zatímní úpravy poměrů účastníků řízení (či důvodnou obavu, že by výkon rozhodnutí v řízení posléze vydaného mohl být ohrožen) a zároveň osvědčit základní skutečnosti, které odůvodňují samotný nárok. Institut předběžného opatření neslouží k tomu, aby sám o sobě vyřešil sporné vztahy mezi účastníky. Předběžným opatřením není prejudikován konečný výsledek sporu ve věci samé, zajišťuje však, aby konečné rozhodnutí mohlo mít pro účastníka vůbec nějaký reálný význam. Smyslem předběžného opatření je zabránit nevratným či těžko odčinitelným krokům. Je třeba mít na zřeteli, že pro účely předběžného opatření nemusí být nárok ve věci prokázán nepochybně, postačuje, aby byl osvědčen natolik, že se s ohledem na okolnosti případu jeví alespoň pravděpodobným. Zákon nepředpokládá, že soud bude při rozhodování o předběžném opatření provádět dokazování, převládá zde totiž požadavek rychlosti řízení nad úplným prokázáním uplatněného nároku (srov. např. důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. ledna 2001, sp. zn. 20 Cdo 134/99, uveřejněného pod číslem 58/2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, dostupného na www.nsoud.cz). V podrobnostech k účelu předběžného opatření a předpokladům pro jeho nařízení odvolací soud odkázal např. na odůvodnění nálezu Ústavního soudu ze dne 21. listopadu 2001, sp. zn. IV. ÚS 189/01, dostupného veřejnosti na stránkách www.usoud.cz.4. Dále odvolací soud v poměrech projednávané věci dospěl k závěru, že se z návrhu na nařízení předběžného opatření podává, že navrhovatel následně podá návrh na vyslovení neplatnosti (event. nicotnosti) rozhodnutí společnosti , právnická osoba, jakožto jediného společníka při výkonu působnosti valné hromady společnosti ze dne 27. ledna 2022. Jde o rozhodnutí o odvolání navrhovatele z funkce jednatele a jmenování účastnice 2) do této funkce. Navrhovatel argumentuje tím, že , právnická osoba, není jediným společníkem společnosti, když k 27. lednu 2022 měla společnost dva společníky. Soud prvního stupně vystavěl odůvodnění zamítavého výroku usnesení na nesplnění druhého ze shora uvedených předpokladů, tj. že navrhovatel neprokázal potřebu zatímní úpravy poměrů účastníků řízení. Prvním z předpokladů, tj. osvědčením nároku uvedeného v předchozím odstavci, se soud prvního stupně již nezabýval.5. Podle odvolacího soudu byl závěr soudu prvního stupně o tom, že navrhovatel neprokázal potřebu zatímní úpravy poměrů účastníků řízení, přinejmenším předčasný. Soud prvního stupně posuzoval odvolatelem tvrzené vystupování účastnice 2) selektivně a nevypořádal se řádně s další argumentací odvolatele. Odvolatel v návrhu na nařízení předběžného opatření argumentuje tím, že k jeho výmazu jako jednatele společnosti z obchodního rejstříku nedošlo, má rovněž zachováno dispoziční oprávnění k bankovnímu účtu společnosti, v tomto směru lze soudu prvního stupně přitakat. Nicméně soud prvního stupně se podle odvolacího soudu nevypořádal s argumentací odvolatele, že je mu jednáním účastnice 2) bráněno v přístupu do baru, že účastnice 2) ve vztahu k baru vystupuje jako jednatelka společnosti, včetně nakládání se zásobami nápojů a potravin, že umožnila, aby podnikatelskou činnost v baru vykonávala jiná právnická osoba, že takto jedná ke škodě společnosti. K tomu odvolací soud v podrobnostech odkázal na obsah návrhu, zejména na argumentaci obsaženou v bodu VI., včetně tam označených a soudem prvního stupně opomenutých listin. Odvolací soud připomněl, že navrhovatel návrhem na nařízení předběžného opatření sleduje zabránění vzniku další škody způsobené společnosti jednáním účastnice 2). Případná možnost domáhat se v budoucnu náhrady škody důvodem pro nevyhovění návrhu být nemůže, tím by byla popřena preventivní funkce předběžného opatření.6. Stran nemožnosti změny usnesení soudu prvního stupně v odvoláním dotčené části odvolací soud odkázal na závěry obsažené v nálezu Ústavního soudu ze dne 19. ledna 2010, sp. zn. Pl. ÚS 16/09, dostupném na www.usoud.cz. Taková změna by byla v rozporu se zásadou rovnosti účastníků řízení podle čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Soudu prvního stupně tedy uložil, aby se ve světle shora uvedeného výkladu návrhem znovu zabýval, vypořádal se s argumentací navrhovatele k potřebě navržené zatímní úpravy poměrů účastníků řízení, a pokud dojde k závěru, že tuto potřebu navrhovatel prokázal, aby se zabýval tím, zda navrhovatel osvědčil nárok, kterého se zamýšlí domáhat návrhem ve věci samé.7. Soud prvního stupně nyní řešené zamítavé usnesení ze dne 15. července 2022 odůvodnil tím, že navrhovatel neprokázal, že by bylo potřeba zatímně upravit poměry účastníků. Obavy navrhovatele z neoprávněných dispozic s účtem účastnice 1) nejsou dány z důvodů uvedených soudem prvního stupně dříve. Konečně, tomuto závěru již odvolací soud přitakal. Co do navrhovatelem namítaného bránění přístupu do baru ze strany účastnice 2), včetně nakládání se zásobami nápojů a potravin, soud prvního stupně odkázal na jím vydané usnesení ze dne 24. května 2022, č. j. 30 Co 147/2022 – 141, ve znění opravného usnesení ze dne 2. června 2022, č. j. 30 Co 147/2022 – 157 /dále jen „rozhodnutí o držbě“/. Jím byla , tituly před jménem, v řízení na ochranu rušené držby uložena povinnost zdržet se dalšího vypuzení společnosti z prostor, v nichž společnost provozuje bar Tretter´s, stejně jako jí byla uložena povinnost umožnit společnosti výkon práva nájmu nebytových prostor, v nichž se bar nachází. Takže potřeba nyní navržené zatímní úpravy poměrů účastníků není dána. Účastnice 2) již nemůže bránit navrhovateli v přístupu do baru, nemůže vystupovat jako jednatelka společnosti, stejně jako nemůže nakládat se zásobami nápojů a potravin. Odvolání plných mocí právnímu zástupci společnosti ze strany účastnice 2), předložení výzvy k vyúčtování právních služeb a výzva k předložení dokumentace potřebu zatímní úpravy bez dalšího neodůvodňuje. Výrok o vrácení jistoty soud prvního stupně odůvodnil odkazem na § 75b odst. 4 o. s. ř.8. Proti usnesení soudu prvního stupně podal navrhovatel odvolání, navrhuje, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.9. Odvolatel argumentuje tím, že soud prvního stupně nesprávně zjistil skutečnosti nasvědčující naléhavosti situace. Účastnice 2) opakovaně aktivně vystupuje jako jednatelka společnosti, a to i přes skutečnost, že v obchodním rejstříku jako jednatelka společnosti není zapsána a její návrh na zápis byl rejstříkovým soudem zamítnut. Účastnice 2) se svého protiprávního jednání dopouští vědomě, záměrně a opakovaně. Tomu nasvědčuje i to, že po vydání v řadě prvního prvoinstančního rozhodnutí podala za společnost vyjádření v rámci insolvenčního řízení, v němž zcela v rozporu se skutečným stavem uznala úpadek společnosti. Přitom insolvenční návrh je nedůvodný, účelový a šikanozní, podaný věřitelem, který s účastnicí 2) jedná ve shodě. Stejně tak účastnice 2) jednala ohledně baru s pronajímateli dané nemovitosti. Odvolatel se obává, že účastnice 2) vystupovala jako jednatelka společnosti i v jiných odvolateli dosud neznámých případech a bude tak činit i nadále. Soud by tudíž měl tvrzení odvolatele ohledně dílčích kroků účastnice 2) posuzovat ve vzájemných souvislostech a nikoli izolovaně, jak chybně učinil v napadeném usnesení. To, že účastnice 2) vystupuje vůči třetím osobám jako jednatelka společnosti, je zjevné. Takovým neoprávněným útokům ze strany účastnice 2) ke škodě společnosti je třeba účinně zabránit, a to nařízením daného předběžného opatření. Rozhodnutí o držbě, na které odkazuje soud prvního stupně, není způsobilé zamezit účastnici 2), aby dále vystupovala jako jednatelka společnosti, neboť má pouze omezené účinky výhradně ve vztahu k prostorám baru.10. Odvolací soud přezkoumal odvoláním napadené usnesení a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.11. Soud prvního stupně odkazuje na zamítavé usnesení rejstříkového soudu ve věci návrhu