14 Cmo 191/2022-543 — Vrchní soud v Praze

1. Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením rozhodl o přerušení nadepsaného řízení do pravomocného skončení řízení vedeného u tamního soudu pod sp. zn. 80 Cm 117/2017.2. V odůvodnění usnesení soud prvního stupně konstatoval, že se navrhovatel návrhem doručeným soudu prvního stupně dne 13. října 2017 domáhá vyslovení neplatnosti rozhodnutí valné hromady společnosti , Anonymizováno, (dále jen „společnost“) ze dne 12. července 2017, přijaté údajným jediným akcionářem , Anonymizováno, , jenž však měl být pouhým schovatelem akcií nikoli jejich majitelem.3. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že řízení vedené u tamního soudu pod sp. zn. 80 Cm 117/2017 (dále též „další řízení“) může mít význam i pro rozhodnutí ve věci samé v rámci nadepsaného řízení, jelikož se jedná o skutkově stejný případ, stejné důkazní návrhy, týkající se jen jiné společnosti (aniž by uvedené, včetně předmětu dalšího řízení, blíže specifikoval – pozn. odvolacího soudu). Soud prvního stupně proto s odkazem na § 109 odst. 2 písm. c) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), nadepsané řízení přerušil do pravomocného skončení dalšího řízení.4. Proti usnesení soudu prvního stupně podala společnost odvolání, navrhujíc, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že se řízení v předmětné věci do doby pravomocného skončení dalšího řízení nepřerušuje.5. Odvolatelka namítá, že nejsou splněny podmínky pro přerušení řízení v předmětné věci. Domnívá se, že je napadené rozhodnutí nepřezkoumatelné, jelikož není dostatečně odůvodněno. Důvod pro přerušení řízení podle § 109 odst. 2 písm. c) o. s. ř. není podle odvolatelky splněn, jelikož se řízení týkají jiných společností, resp. jiného rozhodnutí valné hromady. Proto byly jako důkazy v každém z těchto řízení označeny jiné listiny, jež se vztahují výlučně k jedné nebo druhé společnosti. Předmětem dalšího je vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady společnosti , právnická osoba, . Odvolatelka poukázala na skutečnost, že tamní soud usnesením ze dne 9. června 2021, č. j. 80 Cm 117/2017-95 (tj. v dalším řízení), rozhodl o přerušení tohoto dalšího řízení do doby pravomocného skončení řízení v nadepsané věci. Toto rozhodnutí Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 20. prosince 2021, č. j. 7 Cmo 249/2021–113, změnil tak, že se řízení nepřerušuje.6. K podanému odvolání se navrhovatel nevyjádřil.7. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení a řízení jeho vydání předcházející a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.8. Podle § 109 odst. 2 písm. c) o. s. ř. pokud soud neučiní jiná vhodná opatření, může řízení přerušit, jestliže probíhá řízení, v němž je řešena otázka, která může mít význam pro rozhodnutí soudu, nebo jestliže soud dal k takovému řízení podnět.9. Z ustálené judikatury Nejvyššího soudu se podává, že smyslem ustanovení § 109 odst. 2 písm. c) o. s. ř. je zajistit hospodárnost řízení; proto by měl soud posoudit, zda vyčkání výsledku vedlejšího řízení bude i z hlediska délky původního (hlavního) řízení účelné nebo zda si otázku, která může mít význam pro jeho rozhodnutí, vyřeší předběžně sám. Při úvaze o tom, zda řízení přeruší, by měl soud postupovat podle okolností konkrétního případu, zejména s ohledem na to, zda v řízení nelze učinit jiná vhodná opatření a také s ohledem na celkovou délku řízení, o kterou se nutně původní řízení prodlouží (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. dubna 2015, sp. zn. 29 Cdo 658/2015, ze dne 27. května 2015, sp. zn. 29 Cdo 343/2014, ze dne 27. srpna 2015, sp. zn. 29 Cdo 920/2015, ze dne 31. října 2017, sp. zn. 27 Cdo 1655/2017, ze dne 21. února 2018, sp. zn. 27 Cdo 5914/2017, či ze dne 26. června 2018, sp. zn. 27 Cdo 3775/2017, dostupná shodně jako další uváděná rozhodnutí Nejvyššího soudu na www.nsoud.cz.).10. Z veřejně dostupné databáze na adrese www.justice.cz odvolací soud zjistil, že další řízení bylo zahájeno 13. října 2017 a není dosud pravomocně skončeno.11. Institut přerušení řízení v ustanovení § 109 odst. 2 písm. c) o. s. ř. dopadá na situace, kdy probíhá jiné řízení, v němž je řešena dílčí otázka, která může mít význam pro rozhodnutí soudu v jeho posuzovaném sporu a kterou by si jinak mohl předběžně vyřešit sám (§ 135 odst. 2 o. s. ř.). K tomu odvolací soud zdůrazňuje, že podle § 6 o. s. ř. je povinností soudu postupovat i ve vztahu k úvaze o možném přerušení řízení podle § 109 odst. 2 písm. c) o. s. ř. tak, aby ochrana práv účastníků byla rychlá a účinná. Tomuto požadavku soud prvního stupně nedostál. Nelze přehlédnout, že soud prvního stupně důsledně nevymezil konkrétní předběžnou otázku, která by měla být v dalším řízení vyřešena. Z napadeného usnesení soudu prvního stupně ani není zcela jasný důvod, který vedl soud prvního stupně k přerušení nadepsaného řízení. Z obsahu spisu (zejména z listin předložených v odvolacím řízení) je ovšem zřejmé, že předmětem dalšího řízení je vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady společnosti , právnická osoba, . konané dne 11. července 2017 z důvodu údajného zfalšování převodu akcií , Anonymizováno, , jenž se měl následně vydávat za jediného akcionáře označené akciové společnosti. Naproti tomu předmětem řízení v dané věci je vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady společnosti ze dne 12. července 2017 přijaté údajným jediným akcionářem , Anonymizováno, , jenž však měl být pouhým schovatelem akcií nikoli jejich majitelem. Skutečnost, že u jiného soudu probíhá řízení, v němž soud řeší jako předběžnou otázku totožnou právní problematiku, i kdyby taková předběžná otázka skutečně existovala, není důvodem pro přerušení řízení podle § 109 odst. 2 písm. c) o. s. ř. Odvolací soud dodává, že posouzením předběžné otázky, jež není vtěleno do výroku rozhodnutí, není soud vázán (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. června 2009, sp. zn. 23 Cdo 1454/2009). Proto takové řízení nelze považovat za řízení řešící otázku, která může mít význam pro rozhodnutí soudu v nadepsaném řízení.12. Odvolací soud se proto se závěrem soudu prvního stupně o důvodnosti přerušení nadepsaného řízení neztotožňuje, předpoklady pro přerušení řízení podle § 109 odst. 2 písm. c) o. s. ř. nebyly naplněny. A proto s ohledem na shora uvedené skutečnosti odvolací soud proto usnesení soudu prvního stupně podle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. změnil, tak že se řízení do pravomocného skončení řízení vedeného tamním soudem pod sp. zn. 80 Cm 117/2017 nepřerušuje.