14 Cmo 2/2022-71 — Vrchní soud v Praze

1. Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením zamítl návrh žalovaného ze dne 26. září 2020, aby do řízení na jeho místo vstoupila společnost , Anonymizováno, (nyní , právnická osoba, ) IČO , IČO, , sídlem , adresa, /dále jen „, Anonymizováno, “/.2. Soud prvního stupně své usnesení odůvodnil tím, že žalovaný podáním ze dne 26. září 2020 sdělil, že dne 5. prosince 2018 uzavřel jako převodce s , Anonymizováno, jako nabyvatelem smlouvu o převodu obchodního podílu ve společnosti , Anonymizováno, (nyní , právnická osoba, ), IČO , IČO, , sídlem , adresa, , , adresa, /dále jen „, Anonymizováno, “/, a má tedy za to, že touto smlouvou přešla na nabyvatele též práva a povinnosti, které jsou předmětem nadepsaného řízení o nahrazení projevu vůle. Soud prvního stupně však dospěl k závěru, že nejsou splněny podmínky stanovené § 107a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu /dále jen „o. s. ř.“/, a návrh na vstup nového účastníka na místo dosavadního žalovaného zamítl, neboť takový návrh je oprávněn podat pouze žalobce.3. Proti usnesení soudu prvního stupně podal žalovaný odvolání, navrhuje, aby soud rozhodl o procesním nástupnictví na straně žalovaného, nebo aby žalobu zamítl pro nezpůsobilost žalovaného být účastníkem řízení.4. Odvolatel argumentuje tím, že soud prvního stupně rozhodoval o návrhu, který však nebyl podán, a navíc jej chybně posuzoval dle § 107a o. s. ř. Odvolatel poukazuje na skutečnost, že podáním ze dne 8. dubna 2020 doplnil své vyjádření k žalobě a rovněž zde mimo jiné sdělil, že v řízení, jímž se žalobce domáhá nahrazení projevu vůle spočívajícího v uzavření smlouvy o převodu 100% obchodního podílu v Reces plus ze žalovaného na žalobce, není pasivně legitimován, neboť od konce roku 2018 žalovaný podíl ve společnosti Reces plus nevlastní. Pokud soud prvního stupně toto podání posuzoval dle jeho obsahu jako návrh na změnu účastenství, neměl jej posoudit dle § 107a o. s. ř., nýbrž dle § 107 o. s. ř. I nadále se však odvolatel domnívá, že ve věci není pasivně legitimován.5. Žalobce se k odvolání žalovaného vyjádřil tak, že s ním nesouhlasí, neboť k převodu podílu došlo s odstupem času zcela účelově po podání žaloby. Současně však žalobce souhlasí se žalovaným, aby bylo rozhodnuto dle výsledku sporu, a z procesní opatrnosti zasílá potvrzení o doručení výzvy žalovanému ve smyslu § 142a o. s. ř.6. Po přezkoumání usnesení soudu prvního stupně odvolací soud dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.7. Podle § 107 odst. 1 a 2 o. s. ř.(1) Jestliže účastník ztratí po zahájení řízení způsobilost být účastníkem řízení dříve, než řízení bylo pravomocně skončeno, posoudí soud podle povahy věci, zda v řízení může pokračovat. Není-li možné v řízení ihned pokračovat, soud řízení přeruší. O tom, s kým bude v řízení pokračováno, soud rozhodne usnesením.(2) Ztratí-li způsobilost být účastníkem řízení fyzická osoba a umožňuje-li povaha věci pokračovat v řízení, jsou procesním nástupcem, nestanoví-li zákon jinak, ti, kteří vstoupili do práva nebo povinnosti, o něž v řízení jde.8. Podle § 107a odst. 1 o. s. ř. má-li žalobce za to, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod práva nebo povinnosti účastníka řízení, o něž v řízení jde, může dříve, než soud o věci rozhodne, navrhnout, aby nabyvatel práva nebo povinnosti, popřípadě ten, kdo převzal výkon vlastnického práva k majetku, o nějž v řízení jde, vstoupil do řízení na místo dosavadního účastníka; to neplatí v případech uvedených v § 107.9. Z obsahu předloženého spisu se podává, že dne 13. září 2018 byla Obvodnímu soudu pro Prahu 1 doručena žaloba na nahrazení projevu vůle, jíž se žalobce domáhá nahrazení projevu vůle žalovaného spočívajícího v uzavření smlouvy o převodu 100% podílu žalovaného ve společnosti , Anonymizováno, na žalobce. Dne 27. září 2020 byl Obvodnímu soudu pro Prahu 1 doručen návrh žalovaného ze dne 26. září 2020 na rozhodnutí o procesním nástupnictví. V něm žalovaný navrhuje, aby na straně žalovaného bylo v řízení pokračováno se společností , Anonymizováno, , protože na ni dne 5. prosince 2018 svůj podíl ve společnosti , Anonymizováno, převedl, a není tedy již způsobilým účastníkem řízení na straně žalované. Usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 28. června 2021, č. j. Ncp 422/2021 – 50, byla věc po posouzení otázky věcné příslušnosti postoupena k rozhodnutí Městskému soudu v Praze. Ten pak vydal odvoláním napadené usnesení.10. Nadepsané řízení je řízením sporné povahy, v němž ve smyslu § 90 o. s. ř. žalobce vytyčí okruh účastníků řízení tím, že sám se podáním žaloby staví do procesního postavení žalující strany a současně v žalobě uvede, kdo je ve sporu stranou žalovanou. Účast účastníků v řízení není podmíněna účastí v hmotněprávním vztahu, o který v řízení jde. Otázka účasti v hmotněprávním vztahu je řešena až v průběhu řízení a projeví se v jeho výsledku, tj. v jakém rozsahu soud žalobě vyhoví a v jakém rozsahu ji zamítne. Občanský soudní řád neumožňuje žalovanému, aby sám soudu s úspěchem navrhl ukončení vlastní účasti v řízení, resp. podal návrh na rozhodnutí o procesním nástupnictví z důvodu přechodu či převodu práv a povinností. Vymezení okruhu účastníků řízení je věcí žalobce. K tomu mu zákon poskytuje i v průběhu řízení potřebné procesní instrumenty, zejména přistoupení a záměnu účastníků řízení (§ 92 o. s. ř.).11. S ohledem na výše uvedené tedy soud prvního stupně nepochybil, když předmětný návrh žalovaného ze dne 26. září 2020 dle jeho označení i obsahu posuzoval jako návrh na rozhodnutí o procesním nástupnictví, neboť právě tak jej i žalovaný označil. Stejně tak soud prvního stupně správně dovodil, že žalovaný zamýšlel podat návrh podle § 107a o. s. ř., neboť jej zdůvodňuje právní skutečností, jež nastala po zahájení řízení, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod práva nebo povinnosti účastníka řízení, tedy konkrétně převodem podílu ve společnosti , Anonymizováno, na společnost , Anonymizováno, . Ovšem v takovém případě soud nepostupuje ex officio, nýbrž jen a pouze na základě návrhu žalobce. Jiná osoba, například nabyvatel práva a povinnosti či žalovaný, tento návrh učinit nemohou, a soud takový návrh musí zamítnout.12. Další ustanovení § 107 o. s. ř., o které odvolatel svůj návrh chybně opírá, upravuje řešení ztráty způsobilosti být účastníkem řízení, k níž dochází u fyzických osob toliko smrtí a u právnických osob jejich zánikem. Jedná se o překážku v postupu řízení a v takovém případě soud postupuje ex officio, kdy je z úřední povinnosti povinen se postarat, aby tato překážka byla odstraněna, a to i když jsou účastníci nečinní. Taková situace v poměrech projednávané věci nenastala. Soud prvního stupně tedy postupoval správně, když návrh žalovaného na procesní nástupnictví na jeho straně zamítl.13. S ohledem na shora uvedené skutečnosti odvolací soud usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil (§ 219 o. s. ř.).