14 Cmo 335/2021-76 — Vrchní soud v Praze

1. Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením nepřipustil vstup , Anonymizováno, , notáře, sídlem , adresa, , do řízení.2. Soud prvního stupně v odůvodnění rozhodnutí konstatoval, že se žalobce domáhá určení, že podíl o velikosti 40/414 v žalované 2) byl ve vlastnictví manželky žalobce , Anonymizováno, ke dni jejího úmrtí 6. listopadu 2020. Žalovaní namítají, že účast jmenované v žalované 2) zanikla převodem podílu na žalovaného 1) dne 25. února 2019, přičemž převod podílu byl učiněn formou notářského zápisu, sepsaného , tituly před jménem, , notářem, sídlem , adresa, (dále též jen „notář“); resp. že podíl nebyl předmětem zákonného majetkového společenství žalobce a , Anonymizováno, . Podáními ze dne 28. května 2021 žalovaní navrhli vedlejší účastenství notáře s tím, že byla zpochybněna správnost jeho notářského zápisu a nutně tím vzniká odpovědnost notáře za výkon státní správy. Žalobce vedlejší účastenství notáře odmítnul, když jeho účast nemůže nijak přispět k objasnění toho, že podíl byl součástí společného jmění manželů.3. Soud prvního stupně s odkazem na ustanovení § 93 odst. 1, 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), zdůraznil, že tvrzení žalovaných o případné odpovědnosti notáře jeho vedlejší účastenství ve věci založit nemůže, neboť za případný nesprávný úřední postup ve smyslu § 13 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen „OdpŠk“), odpovídá podle § 1 odst. 1 uvedeného zákona stát a nikoliv notář. Notář může odpovídat až zprostředkovaně, pokud stát v případě uložení povinnosti k náhradě škody státem přistoupí k uplatnění případné regresní úhrady dle § 18 OdpŠk (viz nález Ústavního soudu ze dne 13. března 2012, sp. zn. I. ÚS 529/09). Z uvedených důvodů proto soud prvního stupně rozhodl o nepřípustnosti vedlejšího účastenství notáře v daném řízení.4. Proti usnesení soudu prvního stupně podal žalovaný 1) odvolání, navrhuje, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně „zrušil, popř. sám rozhodl tak, že vstup , Anonymizováno, , notáře, sídlem , adresa, , do řízení vedeného u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 77 Cm 28/2021 jako vedlejšího účastníka připouští“.5. Odvolatel namítá, že byť notář „sice možná nemůže objasnit stav v době smrti zesnulé Jitky Titzlové, ale zcela jistě může mít celou řadu cenných informací k tomu, za jakých podmínek byl převod podílu (který je žalobcem zpochybňován) proveden a také to, zda byly splněny při jeho převodu všechny zákonné podmínky (například souhlas manžela, pokud byl tento nutný).“ Notářský zápis obsahující vyjádření notáře o předpokladech sepsání notářského zápisu je nutné brát jako garanci toho, že notář skutečně ověřil veškeré nezbytné předpoklady pro sepis právního jednání, a nikoliv jako jakousi „formální nezbytnost“ v notářském zápise, která ale nemá žádný skutečný obsah. Odvolatel proto zdůrazňuje, že je-li zpochybněna správnost uvedeného notářského zápisu, první osoba, které je třeba se ptát na okolnosti vzniku tohoto zápisu, je právě dotčený notář.6. Odvolatel nepovažuje argumentaci soudu prvního stupně o nepřípustnosti vstupu notáře do řízení za správnou rovněž proto, že soud má pouze zkoumat, zda může mít vedlejší účastník právní zájem na výsledku sporu, což v daném případě nesporně má. Pokud notáři (při zpochybnění jeho úkonu) hrozí (byť regresní) náhrada škody, má i na výsledku daného řízení právní zájem.7. Odvolatel dále uvádí, že jako vedlejší účastník jsou běžně připouštěny i osoby, kterým hrozí regres v případě prohry podporované strany, tedy typicky pojišťovna nebo ručitel na straně škůdce (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. listopadu 2005, sp. zn. 21 Cdo 1859/2004). Třetí osoba, jíž regres hrozí, má právní zájem na vítězství žalovaného (srov. Lavický Petr, Janovec Michal, Část XI., Opravné prostředky v civilním řízení soudním, Masarykova univerzita, 2018, strana 9); předmětná situace se liší pouze v tom, že regres bude případně uplatňovat stát.8. Žalobce s podaným odvoláním a tam uvedenou argumentací nesouhlasil. Navrhl, aby odvolací soud napadené usnesení soudu prvního stupně potvrdil.9. Žalobce má zejména za to, že vedlejší účastenství notáře v daném řízení přípustné není, předpoklad pro postup soudu dle § 93 odst. 1 o. s. ř. není splněn. Žalobce v této souvislosti mj. odkazuje na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. prosince 2015, sp. zn. 23 Cdo 3960/2013. Dle žalobce v případě, že by došlo ke shledání nesprávného úředního postupu notáře při výkonu státní správy, by za způsobenou škodu odpovídal stát, nikoliv notář. A takový případný nárok by musel být uplatněn v samostatném řízení podle § 14 OdpŠk u úřadu příslušného podle § 6 OdpŠk, tj. u zcela odlišného státního orgánu. Případná odpovědnost notáře je tudíž dána až sekundárně, v případě vymáhání práva na regresní úhradu státem dle § 18 OdpŠk; ani samo právo na náhradu škody vůči státu by nebylo založeno rozhodnutím v rubrikované věci, bylo by uplatňováno naprosto odlišným postupem nesouvisejícím s předmětným řízením.10. Žalobce dále s odkazem na jím citovanou odbornou komentářovou literaturu dodává, že „právní názor notáře ohledně toho, zda je notářský zápis v rozporu s právními předpisy nebo i se zakladatelským právním jednáním v režimu podle § 53 odst. 1 písm. a), nemusí být vždy správný. Notář není soud, aby ve svém důsledku rozhodoval o právech a povinnostech, o tom zda nebude založena právnická osoba, a o změnách jejího postavení“.11. Žalovaná 2) se k podanému k odvolání nevyjádřila.12. Po přezkoumání rozhodnutí soudu prvního stupně odvolací soud dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.13. Podle § 93 o. s. ř.:(1) Jako vedlejší účastník se může vedle žalobce nebo žalovaného zúčastnit řízení ten, kdo má právní zájem na jeho výsledku.(2) Do řízení vstoupí buď z vlastního podnětu, nebo na výzvu některého z účastníků učiněnou prostřednictvím soudu. O přípustnosti vedlejšího účastenství soud rozhodne jen na návrh.14. Z obsahu spisu se podávají skutečnosti rekapitulované soudem prvního stupně. V projednávané věci se žalobce domáhá určení, že podíl o velikosti 40/414 v žalované 2) byl ve vlastnictví jeho manželky žalobce , Anonymizováno, ke dni jejího úmrtí 6. listopadu 2020. Žalovaní namítají, že účast jmenované v žalované 2) zanikla převodem podílu na žalovaného 1) dne 25. února 2019. Převod podílu byl učiněn formou notářského zápisu sp. zn. NZ , Anonymizováno, , N , Anonymizováno, , sepsaného dne 25. února 2019 , Anonymizováno, , notářem, sídlem , adresa, .15. Smyslem a účelem vedlejšího účastenství je, jak vyložil Ústavní soud např. v nálezu ze dne 8. prosince 2004, sp. zn. I. ÚS 553/03 (uveřejněným ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, č. 35, r. 2004) či v nálezu ze dne 5. srpna 2009, sp. zn. I. ÚS 2036/08, pomoc ve sporu jednomu z účastníků řízení, tj. posílit v konkrétním řízení toho účastníka, na jehož straně vedlejší účastník vystupuje, za předpokladu, že vedlejší účastník má právní zájem na výsledku sporu.16. Nastolenou otázku existence právního zájmu vedlejšího účastníka na výsledku řízení soud prvního stupně řešil v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu. Již např. v usnesení ze dne 16. prosince 2015, sp. zn. 23 Cdo 3960/2013, ze dne 16. června 2020, sp. zn. 27 Cdo 12/2020, či v rozsudku ze dne 26. dubna 2016, sp. zn. 30 Cdo 2539/2015, uveřejněném pod číslem 91/2017 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, Nejvyšší soud vysvětlil, že o právní zájem na výsledku řízení, který zakládá právo určité osoby zúčastnit se řízení jako vedlejší účastník podle § 93 odst. 1 o. s. ř., se zpravidla jedná tehdy, jestliže rozhodnutím ve věci bude dotčeno právní postavení této osoby, tj. její práva a povinnosti vyplývající z hmotného práva. Pouhý „morální“, „majetkový“ nebo jiný „neprávní“ zájem na výsledku řízení pro potřeby aplikace ustanovení § 93 o. s. ř. nepostačuje. Právní zájem na výsledku řízení svědčí vedlejšímu účastníku tehdy, jestliže úspěch procesní strany, kterou v řízení podporuje, se zprostředkovaně a ve svém důsledku příznivě projeví i v jeho právním postavení (tj. co do jeho práv a povinností hmotněprávní povahy), čímž může být zabráněno dalšímu řízení, v němž by vystupoval již jako účastník řízení.17. Je tedy zřejmé, že v daném řízení bude jednáno o právech a povinnostech žalobce, žalovaného 1), na něhož byl podíl v žalované zesnulou , Anonymizováno, převeden, a žalované společnosti. Tito jsou účastníky řízení v nadepsané věci, neboť všech uvedených osob se žaloba bezprostředně dotýká. Odvolací soud přisvědčuje soudu prvního stupně, že notář z titulu toho, že sepisoval smlouvu o převodu podílu v žalované společnosti, nemá právní zájem na výsledku daného řízení. Pakliže by byl shledán nesprávný úřední postup notáře při výkonu státní správy, odpovídal by za způsobenou škodu stát; přičemž nárok se uplatňuje v odlišném řízení, u jiného státního orgánu, než je soud (§ 6 OdpŠk). Případná odpovědnost notáře by byla dána až sekundárně, řešila by se