14 Cmo 51/2020-0 — Vrchní soud v Praze

1. Krajský soud v Hradci Králové v záhlaví uvedeným usnesením rozhodl o odmítnutí návrhu [výrok I.], žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení [výrok II.] a rozhodl o vrácení soudního poplatku ve výši 2 000 Kč navrhovateli [výrok III.].2. Usnesení soud prvního stupně odůvodnil tím, že se navrhovatel návrhem podaným 7. ledna 2020 domáhal v obchodním rejstříku u společnosti , právnická osoba, . /dále též jen „společnost“/ výmazu údaje o přeměně společnosti zapsaného v rámci „ostatních skutečností“ [konkrétně údaje, že „Část jmění společnosti , právnická osoba, ., se sídlem , Anonymizováno, , identifikační číslo: , IČO, , jako rozdělované společnosti, určená projektem rozdělení odštěpením sloučením vyhotoveným dne 11. 11. 2019, přešla v důsledku rozdělení odštěpením sloučením na společnost , právnická osoba, ., se sídlem , Anonymizováno, , identifikační číslo: , IČO, , jako nástupnickou společnost. Rozhodným dnem rozdělení je 1. leden 2020.“], a současně se navrhovatel týmž návrhem domáhal u společnosti zápisu do „ostatních skutečností“ nařízení předběžného opatření usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 20. prosince 2019, č. j. 38 Cm 28/2019 - 341, jímž bylo společnosti uloženo, aby se zdržela rozdělení formou odštěpení sloučením na nástupnickou společnost , právnická osoba, . na základě shora uvedeného projektu, zejména hlasování na valné hromadě a podání návrhu na zápis do obchodního rejstříku, a to do doby nabytí právní moci rozhodnutí soudu o žalobě , Anonymizováno, . proti , tituly před jménem, , narozenému dne , Anonymizováno, , bytem , adresa, , o zrušení smlouvy o převodu akcií ze dne 24. dubna 2018 dle § 1793 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, projednávané u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 38 Cm 28/2019. K návrhu navrhovatel doložil vedle rozhodnutí soudu o předběžném opatření též písemné odůvodnění rejstříkového návrhu, v němž dovozuje svoji aktivní legitimaci z § 11 odst. 3 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů, ve znění účinném do 31. prosince 2020 /dále jen „z. v. r.“/. Pokud by s žalobou o zrušení smlouvy o převodu akcií uspěl, stal by se znovu akcionářem společnosti. Ta však zahájila proces vedoucí k její přeměně, v důsledku níž by došlo k převodu prakticky veškerého majetku společnosti na nástupnickou společnost a akcie společnosti by se staly bezcennými. Proto se navrhovatel domohl vydání předběžné opatření. Notářka , Anonymizováno, neměla dne 21. prosince 2019 provést zápis o přeměně společnosti do obchodního rejstříku, neboť zápis odporuje předběžnému opatření.3. Soud prvního stupně s odkazem na § 11, § 42, § 47 z. v. r. dále argumentuje tím, že společnosti povinnost podat takovýto návrh na zápis do obchodního rejstříku nevznikla. Nedošlo tedy k naplnění § 11 odst. 3 z. v. r. a založení aktivní legitimace navrhovatele. K tomu soud prvního stupně odkazuje na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. října 2017, sp. zn. 29 Cdo 2624/2016, uveřejněné pod číslem 2/2019 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní. Návrh podala osoba neoprávněná, proto jej soud prvního stupně s odkazem na § 86 písm. a) z. v. r. odmítl.4. Pro úplnost soud prvního stupně poukázal na skutečnost, že usnesení o předběžném opatření bylo společnosti doručeno až dne 7. ledna 2020, jak se podává ze spisu ve zmíněné věci vedené Krajským soudem v Hradci Králové pod sp. zn. 38 Cm 28/2019, takže až tohoto dne se stalo vůči společnosti vykonatelné a závazné (§ 76d věta druhá, § 76e odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu /dále jen „o. s. ř.“/).5. Výrok o nákladech řízení soud prvního stupně odůvodnil odkazem na § 146 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 3 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních /dále jen „z. ř. s.“/.6. Poslední výrok soud prvního stupně odůvodnil odkazem na § 10 odst. 3, 5 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích.7. Proti usnesení soudu prvního stupně podal navrhovatel odvolání, navrhuje, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.8. Odvolatel argumentuje tím, že se soud prvního stupně neřídil § 96 odst. 1 z. v. r. Návrh byl soudu prvního stupně doručen dne 7. ledna 2020. Dne 15. ledna 2020 byl navrhovatel vyzván k zaplacení soudního poplatku, ten byl na základě příkazu k úhradě ze dne 15. ledna 2020 připsán na účet soudu prvního stupně patrně ve čtvrtek 16. ledna 2020. Soud prvního stupně měl o návrhu rozhodnout nejpozději dne 23. ledna 2020. Odvolatel se v tento den telefonicky dotazoval na stav řízení, byla mu sdělena informace o podjatosti , Anonymizováno, a přidělení věci , Anonymizováno, , tím ale lhůta k rozhodnutí o návrhu není dotčena. Zápis podle návrhu je nutné považovat za provedený k 24. lednu 2020, což byl soud prvního stupně povinen promítnout do obchodního rejstříku dle § 98 odst. 2 z. v. r. do 2 pracovních dnů, tj. nejpozději do úterý 28. ledna 2020.9. Dále odvolatel rozporuje závěr soudu prvního stupně o nedostatku jeho aktivní legitimace, poukazuje na to, že návrh podal jako obranu proti zápisu notářem dle § 117 z. v. r., jelikož jiný prostředek obrany mu zákon nesvěřuje. Osobou oprávněnou k podání takového návrhu je společnost a též akcionář společnosti. Proto je oprávněn k podání návrhu dle § 11 odst. 3 z. v. r. odvolatel, právě on je tímto zápisem dotčen na svých právech.10. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací usnesením ze dne 5. května 2020, č. j. 14 Cmo 51/2020 - 479, odvoláním napadené usnesení zrušil [výrok I.] a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení [výrok II.].11. Odvolací soud usnesení odůvodnil tak, že rejstříkový soud neměl odvoláním napadené usnesení vůbec vydat, neboť došlo k marnému uplynutí lhůty pěti pracovních dnů dle § 96 odst. 1 z. v. r., v níž měl rejstříkový soud o návrhu rozhodnout anebo zápis provést. Poté již nezbylo než zápis promítnout do obchodního rejstříku, neboť se zápis po uplynutí lhůty pěti pracovních dnů považuje za provedený. Takže nebyl dán prostor pro řešení otázky aktivní legitimace navrhovatele, jak by tomu bylo při zachování lhůty podle § 96 odst. 1 z. v. r.12. K dovolání účastnice řízení , právnická osoba, . Nejvyšší soud usnesením ze dne 27. října 2021, č. j. 27 Cdo 2250/2020 - 610, usnesení odvolacího soudu zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.13. Podle závazného právního názoru dovolacího soudu „Smyslem fikce zápisu je urychlit provedení zápisu především v případech, v nichž by k zápisu do veřejného rejstříku dříve nebo později (ať už jeho provedením nebo v důsledku rozhodnutí rejstříkového soudu) došlo. Proto nelze přijmout výklad, podle něhož by se pravidla § 98 z. v. r. uplatnila i v případech návrhů podaných osobami, které k návrhu na zápis navrhovaných skutečností nejsou oprávněny.“ […] „Ustanovení § 98 z. v. r. odkazuje (toliko) na § 96 odst. 1 z. v. r.; na porušení povinnosti soudu provést zápis či rozhodnout o návrhu na zápis přeměny právnické osoby (resp. změnu zápisu přeměny či výmaz zápisu přeměny) bez zbytečného odkladu (§ 96 odst. 2 z. v. r.) pravidla § 98 z. v. r. nedopadají.“ V podrobnostech odvolací soud odkazuje na plné znění odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu.14. Odvolací soud s ohledem na závazný právní názor dovolacího soudu znovu přezkoumal odvoláním napadené usnesení a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.15. Podle § 11 z. v. r.(1) Nestanoví-li jiný zákon jinak, může návrh na zápis podat pouze osoba uvedená v tomto zákoně.(2) Návrh na zápis musí být podán bez zbytečného odkladu po vzniku rozhodné skutečnosti.(3) Nesplní-li osoba podle odstavce 1 povinnost podat návrh na zápis do 15 dnů ode dne, kdy jí tato povinnost vznikla, může návrh na zápis podat každý, kdo na něm doloží právní zájem a k návrhu na zápis přiloží listiny, jimiž mají být doloženy skutečnosti zapisované do veřejného rejstříku.16. Při aplikaci právě citovaného ustanovení odvolací soud vychází z výkladu podaného Nejvyšším soudem v usnesení ze dne 30. října 2017, sp. zn. 29 Cdo 2624/2016, uveřejněném pod číslem 2/2019 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, dostupném též na www.nsoud.cz, podle něhož:[i] Návrh na změnu nebo výmaz zápisu obchodní korporace v obchodním rejstříku může zásadně podat pouze dotčená (zapsaná) korporace [§ 11 odst. 1, § 47 a § 42 písm. a) z. v. r.], nestanoví-li jinak zvláštní právní předpis. Jde-li o skutečnost, která musí být podle zákona zapsána v obchodním rejstříku (srov. zejména § 25 odst. 1 a § 48 z. v. r.), popř. o změnu či výmaz skutečnosti, která je v obchodním rejstříku zapsána podle § 25 odst. 1 písm. k) z. v. r., přestože její zápis zákon neukládá, je korporace povinna návrh podat ve lhůtě bez zbytečného odkladu poté, kdy rozhodná skutečnost vznikne (nastane) [§ 11 odst. 2 z. v. r.]. K povaze a délce lhůty „bez zbytečného odkladu“ srov. např. důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. září 2015, sp. zn. 29 Cdo 2970/2013.[ii] Nepodá-li zapsaná