14 Cmo 56/2022-23 — Vrchní soud v Praze

1. Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením rozhodl tak, že „soud ustanovuje opatrovníkem účastníka , Anonymizováno, , advokáta, sídlem , adresa, , podle § 29 odst. 2 o. s. ř., neboť statutární orgán účastníka má spory s navrhovatelem, tím může být dán konflikt zájmů a a ve smyslu ustanovení § 21, odst. 1 o. s. ř. je dle názoru soudu sporné, kdo za tohoto stavu může za společnost jednat.“ Usnesení neobsahovalo s odkazem na „§ 69, odst. 2 o. s. ř.“ bližší odůvodnění.2. Proti tomuto usnesení podala účastnice 2) odvolání, navrhujíc, aby odvolací soud napadené usnesení soudu prvního stupně zrušil.3. Odvolatelka soudu prvního stupně vytýká, že napadené usnesení odůvodnil s odkazem na „§ 69, odst. 2 o. s. ř.“, když dle jeho názoru nemusí usnesení odůvodnění obsahovat, přičemž platné a účinné znění občanského soudního řádu vůbec neobsahuje v § 69 textaci ustanovení odstavce 2. Usnesení soudu prvního stupně proto považuje za nepřezkoumatelné.4. K samotnému obsahu výroku napadeného usnesení odvolatelka uvádí, že důvody pro ustanovení procesního opatrovníka společnosti dle § 29 odst. 2 o. s. ř. nejsou dány. Společnost má řádně obsazen statutární orgán, tudíž je zde osoba oprávněná za ni jednat dle § 21 odst. 1 o. s. ř.5. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení a shledal odvolání důvodným.6. Předně odvolací soud uvádí, že rozhodnutí soudu prvního stupně netrpí namítanou vadou spočívající v jeho nepřezkoumatelnosti. Z výroku napadeného usnesení je zřejmé, že z jakých ustanovení soud prvního stupně vyšel a co jej k postupu dle § 29 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) vedlo. Je evidentní, že v napadeném usnesení došlo ke zřejmé písařské nesprávnosti při uvedení § 69 odst. 2 o. s. ř., kterým soud prvního stupně odůvodnil absenci odůvodnění usnesení, kdy správně měl být uveden § 169 odst. 2 o. s. ř. Z uvedeného textu, logiky věci a výroku napadeného usnesení lze mít za to, že soud prvního stupně toto ustanovení měl na mysli a postupoval podle něj, když usnesení neodůvodnil. Výrok napadeného usnesení je zcela srozumitelný a určitý, dostál požadavkům kladeným na výrok rozhodnutí právě při aplikaci § 169 odst. 2 o. s. ř. Odvolatelka proti usnesení soudu prvního stupně brojí, snáší argumentaci pro chybnou aplikaci § 29 odst. 2 o. s. ř.; usnesení soudu prvního stupně tudíž není nepřezkoumatelné.7. Podle § 21 odst. 1 písm. a) o. s. ř. za právnickou osobu jedná člen statutárního orgánu; tvoří-li statutární orgán více osob, jedná za právnickou osobu předseda statutárního orgánu, popřípadě jeho člen, který tím byl pověřen; je-li předsedou nebo pověřeným členem právnická osoba, jedná vždy fyzická osoba, která je k tomu touto právnickou osobou zmocněna nebo jinak oprávněna.8. Podle § 21 odst. 4 o. s. ř. za právnickou osobu nemůže jednat ten, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy právnické osoby.9. Podle § 29 odst. 2 o. s. ř. opatrovníka ustanoví předseda senátu též právnické osobě, která jako účastník řízení nemůže před soudem vystupovat proto, že tu není osoba oprávněná za ni jednat nebo že je sporné, kdo je osobou oprávněnou za ni jednat (§ 21), je-li tu nebezpečí z prodlení.10. Podle § 29 odst. 4 o. s. ř. opatrovníkem podle odstavců 1 až 3 lze ustanovit advokáta. Jinou osobu lze ustanovit opatrovníkem, jen, jestliže s tím souhlasí. Nerozhodl-li soud jinak, opatrovník ustanovený podle odstavců 1 až 3 vystupuje v řízení před soudem prvního stupně, v odvolacím a v dovolacím řízení.11. Z obsahu předloženého spisu plyne, že předmětné řízení bylo zahájeno k návrhu navrhovatele dne 23. prosince 2021 z důvodů existence nepřekonatelných rozporů mezi společníky, neschopnosti jejich komunikace, kdy navrhovatel zejména účastnici 2) vytýká, že jako jednatelka společnosti nejedná s péčí řádného hospodáře. Společnost má dva společníky – navrhovatele a účastnici 2), každý vlastní podíl o velikosti 50 %. Účastnice 2) je zároveň jednatelkou společnosti se dnem vzniku funkce dne 19. listopadu 2008, což bylo ověřeno nahlédnutím do elektronické databáze obchodního rejstříku společnosti.12. Je zřejmé, že společnost má zapsaný statutární orgán, který je za ni v daném řízení oprávněn jednat; jednatelka společnosti – účastnice 2) je osobou oprávněnou za společnost ve smyslu § 21 odst. 1 o. s. ř. jednat. V dané fázi řízení se skutečnosti uvedené v § 21 odst. 4 o. s. ř., tj. že účastnice 2) nemůže za společnost jednat a že její zájmy jsou v rozporu se zájmy společnosti, ze spisu nepodávají. Lze dovodit, že soud prvního stupně své rozhodnutí založil na navrhovatelem tvrzených rozporech mezi společníky a tvrzeném porušování péče řádného hospodáře ze strany jednatelky společnosti, tj. účastnice 2), což samo o sobě pro soudem prvního stupně učiněný závěr o nutnosti postupu dle § 29 odst. 2 o. s. ř. (ustanovení procesního opatrovníka společnosti) nestačí. Za dané situace lze pouze usuzovat na vyhrocený střet zájmů mezi společníky, kdy mezi nimi panují až nepřátelské vztahy, což vyústilo v dané řízení, jakož i v řízení další, včetně podávání trestních oznámení, navrhovatelem v návrhu zmiňovaných. Klíčovou otázkou daného řízení bude posouzení, zda skutečnosti prezentované navrhovatelem jsou důvody, jež ve svém konečném důsledku mohou vést k požadovanému zrušení společnosti s likvidací dle § 93 písm. c) zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákona o obchodních korporacích), nikoliv posuzování toho, zda jednatelka společnosti porušila své povinnosti jednat s péčí řádného hospodáře a jejich případným zanedbáním společnosti způsobila škodu.13. Vzhledem k výše uvedenému odvolací soud v dané situaci nesdílí závěr soudu prvního stupně o nutnosti postupu dle § 29 odst. 2 o. s. ř. pro ustanovení procesního opatrovníka společnosti z důvodu existence střetu procesně právních zájmů mezi jednatelkou společnosti, tj. účastnicí 2) a jí zastoupenou společností (§ 21 odst. 4 o. s. ř.).14. Odvolací soud proto usnesení soudu prvního stupně podle § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. změnil tak, že se společnosti opatrovník pro nadepsané řízení neustanovuje.