14 Cmo 71/2022-122 — Vrchní soud v Praze

1. Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením výrokem I. zamítl návrh na vyslovení neplatnosti usnesení přijatého v rámci bodu 3 pořadu jednání valné hromady společnosti , Jméno advokáta, . (dále jen „společnost“) dne 4. února 2020, kterým byl navrhovatel odvolán z funkce jednatele společnosti a výrokem II. navrhovateli uložil povinnost zaplatit společnosti na náhrad nákladů řízení částku 27 104 Kč.2. Soud prvního stupně v odůvodnění usnesení obšírně rekapituluje vzájemná stanoviska účastníků řízení (obsah podaného návrhu, jakož i jednotlivých vyjádření účastníků), avšak z těchto činí skutkový a právní závěr pouze ohledně podaného protestu.3. Je zřejmé, že soud prvního stupně vyšel z toho, že:- návrh byl podán dne 4. května 2020;- navrhovatel je společníkem společnosti s podílem o velikosti 35 % a současně byl jejím jednatelem;- valná hromada se konala dne 4. února 2020, na jejím programu bylo mimo jiné (pod bodem 3) odvolání navrhovatele z funkce jednatele společnosti pro porušení povinností;- navrhovatel byl na valné hromadě přítomen;- valná hromada přijala usnesení ve znění, jak je uvedeno shora. V rámci projednávání tohoto bodu programu byla vedena debata k důvodům odvolání navrhovatele z funkce jednatele, bylo konstatováno, že navrhovatel před konáním valné hromady předložil písemné vyjádření (příloha č. 3) a písemný protest (příloha č. 4). Navrhovatel byl předsedou valné hromady upozorněn na skutečnost, že protest byl podán před přijetím případného usnesení valné hromady. Po přijetí samotného usnesení valnou hromadou na něj navrhovatel nijak nereagoval, v zápisu z valné hromady je konstatováno, že navrhovatel vznesl proti návrhu protest, jenž tvoří přílohu č. 4 zápisu;- z přílohy č. 4 zápisu se podává, že navrhovatel podává protest proti návrhu usnesení valné hromady k bodu 3 pořadu jednání.4. Soud prvního stupně na základě uvedených zjištění konstatoval, že navrhovatel podal protest před konáním valné hromady (příloha č. 4 zápisu), avšak na vlastní valné hromadě po přijetí napadeného usnesení již protest nepodal ani nečinil žádný projev, kterým by odkázal na tento materiál. Navrhovatel pouze před přijetím napadeného usnesení uváděl svoje argumenty proti sistaci jeho hlasovacího práva podle § 173 zákona č. 90/2012 Sb., zákona o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) /dále jen „z. o. k.“/. Soud prvního stupně dovodil, že proti přijatému usnesení valné hromady navrhovatel protest nepodal. Byl podán tzv. „protest proti návrhu usnesení“, který však je dle názoru soudu prvního stupně je pouhým nesouhlasným vyjádřením navrhovatele s důvody pro jeho odvolání z funkce, potažmo sistací jeho hlasovacího práva. Nejedná se však o protest proti přijatému usnesení valné hromady ve smyslu § 192 odst. 2 z. o. k. Protest nebyl podán ani žádným jiným společníkem.5. Soud prvního stupně proto uzavřel, že nejsou dány podmínky pro přezkum napadeného usnesení valné hromady společnosti soudem ve smyslu § 191 odst. 1 a 2 a § 192 odst. 2 z. o. k., a proto návrh zamítl.6. Výrok o nákladech řízení soud prvního stupně odůvodnil s odkazem na § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), a na příslušná ustanovení vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), úspěchem společnosti v řízení. Společnosti náleží náhrada odměny advokáta za 8 úkonů právní služby po 2 500 Kč, náhrada 8 režijních paušálů po 300 Kč a náhrada 21% DPH; celkem 27 104 Kč.7. Proti usnesení soudu prvního stupně podal navrhovatel odvolání, navrhuje, aby odvolací soud usnesení zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.8. Odvolatel se závěrem soudu prvního stupně nesouhlasí, je přesvědčen, že koliduje se zákonem i soudní praxí. Odvolatel zdůrazňuje, že si byl vždy vědom nutnosti podání protestu v případě nesouhlasu s usnesením valné hromady. Dle odvolatele je zřejmé, že uplatnil svůj nesouhlas s navrhovaným usnesením o jeho odvolání z funkce jednatele již před konáním valné hromady, jakož i během jejího konání, na svůj obsáhlý učiněný písemný protest poukázal i po přijetí napadeného usnesení. Protest je v zápise z valné hromady zmíněn. Odvolatel dodává, že „z uznávané komentářové literatury k § 192 ZOK je zřejmé a soudní praxí zcela přijaté stanovisko, že zákon neříká nic o tom, v jaké fázi zasedání valné hromady se má protest podávat, a je proto možné jej podat kdykoli. Není předepsána dokonce ani forma protestu.“9. Odvolatel je proto přesvědčen, že podmínky k napadení neplatnosti usnesení valné hromady dle § 192 odst. 2 z. o. k. jsou splněny; navrhovatel proti usnesení valné hromady podal určitý, jasný a srozumitelný protest. Protest může být podán i před přijetím napadeného usnesení. Tato situace nastala v dané věci; odvolatel podal protest ústně i písemně. V této souvislost odvolatel poukazuje na závěry zformulované Nejvyšším soudem v usnesení ze dne 14. října 2020, sp. zn. 27 Cdo 927/2020.10. Svou argumentaci odvolatel blíže rozvádí.11. Společnost se k podanému odvolání nevyjádřila.12. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal usnesení soudu prvního stupně a postup jeho vydání předcházející, a dospěl k závěru, že rozhodnutí soudu prvního stupně z níže uvedených důvodů neobstojí.13. Podle § 192 odst. 2 z. o. k. ve znění účinném do 31. prosince 2020 neplatnosti usnesení valné hromady se společník nemůže dovolávat, nebyl-li proti usnesení valné hromady podán protest, ledaže nebyl podaný protest zapsán chybou zapisovatele nebo předsedy valné hromady nebo navrhovatel nebyl na valné hromadě přítomen, případně důvody pro neplatnost usnesení valné hromady nebylo možné na této valné hromadě zjistit.14. Odvolací soud vyšel ze skutkových zjištění soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že na jejich podkladě nelze soudem prvního stupně učiněný závěr o absenci protestu, a tudíž nedostatku aktivní legitimace navrhovatele k podání návrhu, přijmout. Nadto je nutno dodat, že skutkové závěry soudu prvního stupně k této otázce neodpovídají provedenému dokazování, a tudíž je nesprávný i právní závěr na jejich podkladě učiněný.15. V poměrech projednávané věci je zřejmé, že návrh byl navrhovatelem podán včas v prekluzivní lhůtě zakotvené v § 259 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, navrhovatel jakožto společník společnosti je ve smyslu § 191 odst. 1 a 2 z. o. k. osobou oprávněnu k podání předmětného návrhu.16. Neplatnosti usnesení valné hromady se společník může dovolávat pouze v rozsahu podaného protestu (s výjimkami určenými § 192 odst. 2 z. o. k.), jehož obsah musí být určitý a srozumitelný, musí z něj být seznatelné skutkové okolnosti, z nichž dovozuje neplatnost usnesení valné hromady; postačí, uvede-li tyto alespoň stručně (k náležitostem protestu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. března 2019, sp. zn. 27 Cdo 3885/2017, uveřejněné pod číslem 9/2020 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, usnesení ze dne 20. listopadu 2019, sp. zn. 27 Cdo 2363/2019, a usnesení ze dne 17. prosince 2019, sp. zn. 27 Cdo 787/2018, jakož i usnesení ze dne 14. října 2020, sp. zn. 27 Cdo 927/2020, jakož i rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. října 2017, sp. zn. 29 Cdo 61/2017, uveřejněný pod číslem 4/2019 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní). Z řečeného plyne, že nezbytným předpokladem pro založení aktivní legitimace k podání návrhu na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady je pouze určitý a srozumitelný protest. Přičemž je nutno dodat, že společník není povinen použít výrazy jako „protest“ nebo „protestuji“, jako každé jiné právní jednání je třeba jej posoudit podle jeho obsahu.17. Protest se pravidelně podává na valné hromadě, jak nepřímo vyplývá z dikce citovaného ustanovení § 192 odst. 2 z. o. k., jež počítá se zaznamenáním protestu do zápisu z valné hromady. Nicméně s ohledem na smysl a účel protestu, především pak jeho preventivní funkci (umožňuje, aby valná hromada reagovala na výhrady společníka, a je-li to možné, aby napravila vady, pro které by soud mohl následně vyslovit neplatnost usnesení valné hromady přijatých na zasedání valné hromady), nelze bez dalšího vyloučit podání protestu společníkem již v době po svolání valné hromady, ještě před jejím konáním. K akceptaci protestu podaného předem lze poukázat např. na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. října 2020, sp. zn 27 Cdo 927/2020, z rozhodovací praxe odvolacího soudu na usnesení ze dne 17. prosince 2021, sp. zn. 7 Cmo 365/2020 nebo usnesení sp. zn. 14 Cmo 127/2021, vyhlášené dne 1. března 2022).18. Odvolací soud má za to, že příloha č. 4 zápisu (kterou soud prvního stupně provedl důkaz) obsahující protest navrhovatele proti navrhovanému usnesení pod bodem 3 pořadu jednání valné hromady, jež se týká jeho odvolání z funkce jednatele pro porušování vytýkaných povinností jednatele, jakožto i samotný zápis z valné hromady, v němž je konstatováno, že před konáním valné hromady byl předmětný protest p