§ 173 zákon o obchodních korporacích – Omezení hlasovacího práva společníka
Zákon o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) · 90/2012 Sb. · účinné od 1. 1. 2021 · Obchodní a korporátní právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf § 173 zákona o obchodních korporacích stanovuje situace, kdy společník společnosti s ručením omezeným nesmí vykonávat své hlasovací právo na valné hromadě, aby se předešlo střetu zájmů nebo z důvodu prodlení s plněním povinností. (§ 173 zákona č. 90/2012 Sb., zákon o obchodních korporacích, znění účinné od 1. 1. 2021)
Klíčová fakta
- Týká se: společník, soud
- Judikatura: na § 173 odkazuje 13 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Účinnost: znění účinné od (předchozí znění: co se změnilo)
- Zdroj: e-Sbírka, 90/2012 Sb.
(1) Společník nevykonává hlasovací právo, jestliže
a) valná hromada rozhoduje o jeho nepeněžitém vkladu,
b) valná hromada rozhoduje o jeho vyloučení nebo o podání návrhu na jeho vyloučení soudem,
c) valná hromada rozhoduje o tom, zda jemu nebo osobě, s níž jedná ve shodě, má být prominuto splnění povinnosti, anebo zda má být odvolán z funkce člena orgánu společnosti pro porušení povinností při výkonu funkce,
d) je v prodlení s plněním vkladové povinnosti nebo se splněním příplatkové povinnosti, a to v rozsahu prodlení, nebo
e) tak určí společenská smlouva z jiného důležitého důvodu.
(2) Omezení výkonu hlasovacího práva podle odstavce 1 písm. a) až c) se vztahuje i na společníky, kteří jednají se společníkem, který nemůže vykonávat hlasovací právo, ve shodě.
(3) Omezení výkonu hlasovacího práva podle odstavce 1 písm. a) až c) neplatí v případě, že všichni společníci jednají ve shodě.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Společník nemůže hlasovat o záležitostech, které se ho přímo týkají a kde by mohl mít osobní prospěch, například při schvalování jeho vlastního nepeněžitého vkladu nebo při rozhodování o jeho vyloučení ze společnosti.
- Pokud společník neplní své finanční povinnosti vůči společnosti (např. je v prodlení s vkladovou nebo příplatkovou povinností), je mu v rozsahu tohoto prodlení omezeno hlasovací právo.
- Omezení hlasovacího práva se vztahuje i na společníky, kteří jednají ve shodě se společníkem, jehož hlasovací právo je omezeno z důvodu střetu zájmů (např. u nepeněžitého vkladu).
- Společenská smlouva může stanovit i další důležité důvody pro omezení hlasovacího práva společníka.
Na co si dát pozor
- Omezení hlasovacího práva z důvodu střetu zájmů (písm. a) až c)) neplatí, pokud všichni společníci jednají ve shodě. To znamená, že pokud se na daném rozhodnutí shodnou všichni společníci, může hlasovat i ten, jehož hlasovací právo by jinak bylo omezeno.
- Je důležité sledovat plnění vkladových a příplatkových povinností, neboť jejich prodlení přímo ovlivňuje možnost společníka vykonávat hlasovací právo.
- Při rozhodování o nepeněžitých vkladech nebo vyloučení společníka je nutné pečlivě identifikovat společníky, kteří nemohou hlasovat, a případně i ty, kteří s nimi jednají ve shodě.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 173
Jak soudy aplikují § 173
… 2014, sp. zn. 29 Cdo 3243/2012). 3) Jelikož současně platí, že o okruhu osob, které zůstanou společníky společnosti, by zásadně neměli rozhodovat členové statutárního orgánu společnosti, nýbrž sami společníci, spadá rozhodnutí o podání žaloby o vyloučení společníka do působnosti valné hromady [§ 190 odst. 2 písm. o), § 173 odst. 1 písm. b) z. o. k.]. Společnost může podat žalobu o vyloučení společníka pouze tehdy, rozhodla-li o tom valná hromada, a pouze z důvodů, pro které tak valná hromada rozhodla. 4) S účinností od 1. 1. 2021 je žalobu o vyloučení …
… povinností nadále pokračovat. 3) Jelikož současně platí, že o okruhu osob, které zůstanou společníky společnosti, by zásadně neměli rozhodovat členové statutárního orgánu společnosti, nýbrž sami společníci, spadá rozhodnutí o podání žaloby o vyloučení společníka do působnosti valné hromady [§ 190 odst. 2 písm. o), § 173 odst. 1 písm. b) z. o. k.]. 4) Společnost může podat žalobu o vyloučení společníka pouze tehdy, rozhodla-li o tom valná hromada, a pouze z důvodů, pro které tak valná hromada rozhodla.
… sp. zn. 29 Cdo 3243/2012). [22] Jelikož současně platí, že o okruhu osob, které zůstanou společníky společnosti, by zásadně neměli rozhodovat členové statutárního orgánu společnosti, nýbrž sami společníci, spadá rozhodnutí o podání žaloby o vyloučení společníka do působnosti valné hromady [§ 190 odst. 2 písm. o), § 173 odst. 1 písm. b) z. o. k.]. Společnost může podat žalobu o vyloučení společníka pouze tehdy, rozhodla-li o tom valná hromada, a pouze z důvodů, pro které tak valná hromada rozhodla. [23] S účinností od 1. 1. 2021 je žalobu o vyloučení …