19 Cmo 31/2022-96 — Vrchní soud v Praze

1. Usnesením shora uvedeného čísla a data soud prvního stupně zastavil řízení / bod I. Výroku /. V bodě II. výroku rozhodl o vrácení soudního poplatku v částce 4.000,- Kč žalobkyním. V bodě III. výroku rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.2. Jak je zřejmé z odůvodnění rozhodnutí, soud řízení zastavil postupem dle ustanovení § 96 odst. 2 o.s.ř. z důvodu zpětvzetí žaloby žalobkyněmi, o vrácení části soudního poplatku / zaplacená suma 5 000 Kč minus 1 000 Kč / rozhodl dle ustanovení § 10 odst. 3 zákona č. 549/91 Sb. O nákladech řízení rozhodl dle ustanovení § 146 odst. 1 písm. b/ o.s.ř. věta prvá o.s.ř., když řízení bylo zastaveno.3. K řízení ve věci samé z odůvodnění rozhodnutí vyplývá, že v průběhu řízení dne 29.8.2021 původní žalobce , Jméno žalobce, zemřel, následně soud usnesením č.j. 13 Cm 926/2014-80 soud rozhodl, že v řízení bude pokračováno s dědičkami po zemřelém , Anonymizováno, , a to , Jméno žalobkyně A, / žalobkyně a/ / a , Jméno žalobkyně B, / žalobkyně b/ /, dané rozhodnutí nabylo právní moci dne 27.4.2022.4. Následně vzaly žalobkyně žalobu zpět, a to žalobkyně a/ dne 22.4.2022 a žalobkyně b/ 5.5.2022.5. Ve včas podaném odvolání, směřujícím proti bodu III. výroku rozhodnutí soudu prvního stupně, žalovaní vyjádřili přesvědčení o tom, že soud měl při rozhodování o nákladech řízení postupovat dle ustanovení § 146 odst. 2 věta prvá o.s.ř.. Zastavení řízení zavinily svým zpětvzetím žalobkyně, jež takto postupovaly bez jakéhokoli zavinění ze strany žalovaných. Žalovaní namítají, že oběma jim vznikly náklady řízení, představované náklady právního zastoupení vždy v částce 9 580 Kč, jak je vyčíslili ve svém odvolání.6. Odvolací soud přezkoumal usnesení soudu prvního stupně podle ust. §§ 212, 212a o.s.ř. v rozsahu napadeném odvoláním bez provedení jednání / § 214 odst. 2 písm. e/ o.s.ř. /, a dospěl k závěru o důvodnosti odvolání žalovaného č.1/, pokud jde o odvolání žalovaného č.2/, toto důvodné není.7. Je třeba konstatovat, že pro účely rozhodování o nákladech řízení je dána odlišná procesní situace na straně žalovaných, jež ve výsledku vede k odlišnému výsledku rozhodnutí o nákladech řízení jak před soudem prvního stupně, tak před soudem odvolacím.8. Rozdíl spočívá v tom, že ve vztahu k žalovanému č.2/ bylo vedeno insolvenční řízení, zjištěn jeho úpadek a povoleno řešení úpadku oddlužením. Rozhodnutím č.j. KSCB 28 INS 2038/2015-B-8 ze dne 7. října 2020 / č.l.55 spisu / soud mimo jiné vzal na vědomí splnění oddlužení dlužníkem, osvobodil dlužníka od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení v rozsahu, v němž nebyly dosud uspokojeny, toto osvobození se vtahuje také na věřitele, k jejichž pohledávkám se v insolvenčním řízení nepřihlíželo a na věřitele, kteří své pohledávky do insolvenčního řízení nepřihlásili, ač tak učinit měli.9. Podle ustanovení § 146 odst. 1 písm. b/ o.s.ř. žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení podle jeho výsledku, jestliže řízení bylo zastaveno.10. Podle ustanovení § 146 odst. 2 o.s.ř. jestliže některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno, je povinen hradit jeho náklady. Byl-li však pro chování žalovaného / jiného účastníka řízení / vzat zpět návrh, který byl podán důvodně, je povinen hradit náklady řízení žalovaný / jiný účastník řízení /.11. Obecně platí, že zavinění zastavení řízení se posuzuje z procesního hlediska a z tohoto hlediska je takovým zaviněním vždy zpětvzetí návrhu. Ovšem soud se musí zabývat i tím, zda nenastal případ, kdy je třeba aplikovat ustanovení § 146 odst. 2 věta druhá o.s.ř. Je-li totiž důvodem zastavení řízení zpětvzetí žaloby / jiného návrhu /, tak žalobce zastavení řízení nezavinil, jestliže vzal důvodně podanou žalobu / jiný návrh/ zpět pro chování žalovaného.12. Pokud jde o vztah žalobkyň a žalovaného č.1/, tak je zřejmé, že žaloba vůči tomuto žalovanému byla zpět vzata bez dalšího, z obsahu spisu ani jinak nevyplývá, že by zde byla příčinná souvislost mezi uplatněným nárokem a chováním žalovaného č.1/ po podání návrhu. Tedy že by bylo možno hovořit o tom, že z procesního hlediska zavinil zastavení řízení ve vztahu k nároku, vůči němu uplatněnému, žalovaný č.1/ Jinak řečeno, z obsahu spisu nevyplývá, že důvod, pro něj byla žaloba podána, tak jak je v ní vyjádřen, byl následným chováním žalovaného č.1/ uspokojen, tedy v poměrech dané věci, že žalovaným č.1/ byla zaplacena žalobou požadovaná suma. Pro účely rozhodování o nákladech řízení tak je zde dáno procesní zavinění na straně žalobkyň. A ty jsou povinny k náhradě nákladů z tohoto pohledu procesně úspěšnému žalovanému č.1/. V tomto směru odkazuje odvolací soud na komentář k ustanovení § 146 odst. 2 o.s.ř., obsažený na str. 990 publikace Občanský soudní řád I. §1 až 200za. Komentář. 1. vydání Praha: C.H.Beck, 2009, autorů JUDr. Ljubomír Drápal, JUDr. Jaroslav Bureš a kolektiv.13. Z obsahu spisu vyplývá, že původní žalobce, , Jméno žalobce, , uplatnil žalobou vůči každému ze žalovaných nárok na zaplacení 50 000 Kč coby sumy, již každému zaplatil z pozice nabyvatele jednotlivých 50% podílů ve společnosti , právnická osoba, ., a již požaduje poté, co od smlouvy o převodu obchodního podílu odstoupil.14. Tarifní hodnota pro účely nákladů právního zastoupení tak je 50 000 Kč a související odměna za úkon právní služby činí 3 100 Kč, jak je správně uvedeno ve vyčíslení požadovaných nákladů řízení.15. Odvolací soud přiznal žalovanému č.1/ účelně vynaložené náklady řízení, představované náklady právního zastoupení, při výčtu zohlednil okolnost, že advokát zastupoval dva žalované a činil při zastupování společné úkony / § 12 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb. /16. V případě žalovaného č.1/ šlo o odměnu advokáta za první poradu s klientem včetně převzetí a přípravy zastoupení ze dne 23.3.2015, dále odměnu advokáta za vyjádření žalovaného č.1/ k žalobě k výzvě soudu, datované dnem 23.3.2015, k těmto úkonům náleží režijní paušály po 300 Kč. Pokud šlo jednání soudu dne 8.9.2015, je třeba říci, že fakticky se jednání ve věci nekonalo a bylo odročeno na neurčito za situace, že soud zjistil, že ve vztahu k žalovanému č.2/ byl zjištěn úpadek a je vedeno insolvenční řízení. V tomto případě advokátu náleží náhrada za čas za promeškaný v souvislosti s poskytnutím právní služby ve výši jedné poloviny mimosmluvní odměny za účast při jednání, které bylo odročeno bez projednání věci / § 14 odst. 2 vyhl. č. 177/1996 Sb.,/ v daném případě jde o částku 1550 Kč. I když advokát zastupoval dva žalované, jednalo se nicméně o jeden zmeškaný čas, advokátu tedy suma 1550 Kč náleží jednou, ve vztahu k žalovanému č.1/ a jde o 50 % z této částky, tedy o 775 Kč, Celkem náklady žalovaného č.1/ činí 7 575 Kč.17. Odvolací soud usnesení soudu prvního stupně v napadeném rozsahu, tedy v bodě III výroku, o nákladech řízení, ve vztahu k žalovanému č.1/ změnil podle ustanovení § 220 odst. 1 o.s.ř. , jak je ve výroku uvedeno, při aplikaci ustanovení § 146 odst. 2 o.s.ř.18. Pokud jde o požadavek žalovaného č.2/ na náhradu nákladů řízení, jemuž vznikly náklady řízení ve shodné struktuře a výši jako žalovanému č.1/, jen převzetí bylo uskutečněno 15.1.2015 a vyjádření žalovaného č.2/ k žalobě k výzvě soudu je datováno dnem 27.2.2015, zde odvolací soud neshledává důvod pro jejich přiznání. S ohledem na nastalý procesní vývoj je zřejmé, že kdyby žalobkyně nevzaly vůči tomuto žalovanému žalobu zpět, musela by v tomto rozsahu být žaloba bez dalšího zamítnuta. Předmětná pohledávka sice osvobozením dlužníka / žalovaného č.2/ / od placení pohledávek / viz výše / nezanikla, ale změnila se v naturální obligaci.19. Vzhledem k uvedené okolnosti se neuplatní speciální úprava, daná ustanovením § 146 odst. 2 o.s.ř. a při rozhodování o nákladech řízení je třeba aplikovat ustanovení § 146 odst. 1 písm. b/ o.s.ř.20. Pokud jde o náklady odvolacího řízení, o těch odvolací soud rozhodl dle ustanovení § 142, odst.1, § 142 odst. 2 vždy ve spojení s § 224 odst. 1 o.s.ř.21. Podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.22. Podle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vyloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.23. Podle ustanovení § 224 odst. 1 o.s.ř. ustanovení o nákladech řízení před soudem prvního stupně platí přiměřeně i pro řízení odvolací.24. V daném případě žalovaný č.2/ nebyl ve svém odvolání úspěšný, je tak dán procesní úspěch žalobkyň / § 142 odst. 1 o.s.ř. /. Těm ale náklady odvolacího řízení ve vztahu k tomuto žalovanému nevznikly.25. Pokud jde o žalovaného č.1/, tomu vznikly účelně vynaložené náklady odvolacího řízení, představované náklady právního zastoupení v částce 1390 Kč / odměna advokáta ve výši 50% z částky 3 100 Kč za podané společné odvolání, snížené o 20% / šlo o společné odvolání obou žalovaných / dále jde o 50% ze sumy režijního paušálu, tedy o částku 150