19 Cmo 42/2022-43 — Vrchní soud v Praze

1. Usnesením shora uvedeného čísla a data soud prvního stupně ve výroku rozhodl takto: „Soud nepřipouští vstup , Jméno účastníka, , nar. , Datum narození účastníka, , bytem , Adresa účastníka, , jako dalšího účastníka v řízení vedeném u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 80 Cm 242/2021.“2. V bodě 1 odůvodnění soud uvedl, že „podáním doručeným soudu dne 14. února 2022 oznámila , Jméno účastníka, vstup do řízení, což odůvodnila tím, že má právní zájem na výsledku projednávané věci, neboť do 15. 12.2021, kdy byla navrhovatelem odvolána, vykonávala funkci jednatelky společnosti.“3. Soud poukázal na dikci ustanovení § 6 zákona č. 292/2013 Sb. / z. ř. s. / dle níž „v řízení, které může být zahájeno i bez návrhu, je účastníkem řízení navrhovatel a ten, o jehož právech nebo povinnostech má být v řízení jednáno /odstavec 1/. Účastníkem je také navrhovatel a ten, kterého zákon za účastníka označuje /odstavec 2/.4. Soud dále odkázal na dikci ustanovení § 7 zákona v č. 292/2013 Sb. / z. ř. s. /, dle níž jestliže někdo z těch, o jejichž právech nebo povinnostech má být jednáno, soud, jakmile se o něm dozví, jej přibere do řízení jako účastníka. Proti takovému usnesení není odvolání přípustné / odstavec 1/. Jestliže se řízení účastní ten, o jehož právech nebo povinnostech se v řízení nejedná, soud usnesením jeho účast v řízení ukončí. / odst. 2 /.5. Soud rovněž odkázal na ustanovení §§ 1, 2, písm. e/, 85 písm. a/ zákona č. 292/2013 Sb.6. Dále uvedl, že „řízení v projednávané věci je řízením nesporným, neboť řízení o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady společnosti s ručením omezeným je řízením ve statusové věci právnické osoby podle § 2 písm. e/ a § 85 písm. a/ z.ř.s.“, přičemž osobou, o jejíchž právech a povinnostech má být v řízení jednáno, je ve smyslu ust. § 6 z. ř. s. sama obchodní společnost, a dále ten, kdo podal návrh na vyslovení neplatnosti.7. Soud doplnil v dané souvislosti, že „ Nepodá-li společník/jednatel sám návrh na vyslovení neplatnosti valné hromady, pak účastníkem takového řízení není.“8. Proti rozhodnutí soudu prvního stupně se , Jméno účastníka, včas odvolala a navrhovala jeho změnu ve smyslu vyhovění návrhu. Je přesvědčena, že je zcela namístě, aby byla připuštěna jako vedlejší účastník, neboť má zjevný bezprostřední zájem na výsledku řízení. „ Z dosavadního postupu navrhovatele v projednávané věci lze důvodně dovozovat, že navrhovatel nezastupuje v řízení zájmy společnosti, ale spíše vlastní zájmy coby společníka / resp. pravděpodobného budoucího společníka, v závislosti na výsledku dědického řízení po zemřelém p. , Anonymizováno, /. Navrhovaný vedlejší účastník se proto domnívá, že navrhovatel nebude mít zájem na objektivním zjištění pravdy, ale bude se primárně snažit, aby bylo jmenování pí , Jméno účastníka, posouzeno jako neúčinné a on by mohl dále napadnout veškeré její jednání ve funkci jednatelky / a tím v podstatě smazat jednání zůstavitele p. , Anonymizováno, /.“9. , Jméno účastníka, pro případ, že by odvolací soud nevyhověl jejímu odvolání, dává ke zvážení svou svědeckou výpověď v řízení.10. Navrhovatel ve svém podání, označeném jako vyjádření navrhovatele k odvolání , Jméno účastníka, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 14. 7. 2022, č. j. 80 Cm 242/2021-34, se v podstatě vyjádřil k věci samé, současně argumentoval nepřípustností vedlejšího účastenství v daném typu řízení. Uvedl současně, že návrh podal jako správce obchodních podílů , tituly před jménem, , Anonymizováno, v účastníkovi na základě dohody dědiců.11. Odvolací soud přezkoumal podle ust. §§ 212, 212a o. s. ř. napadené usnesení soudu prvního stupně bez nařízení ústního jednání /§ 214 odst. 2 písm. c/ o. s. ř./ a dospěl k závěru o nedůvodnosti odvolání.12. Podle ustanovení § 93 o. s. ř. jako vedlejší účastník může se vedle žalobce nebo žalovaného zúčastnit řízení ten, kdo má právní zájem na jeho výsledku. / odst.1/. Do řízení vstoupí buď z vlastního podnětu nebo na výzvu některého z účastníků prostřednictvím soudu. O přípustnosti vedlejšího účastenství soud rozhodne jen na návrh. / odst. 3 /.13. K tomu odvolací soud konstatuje, že vedlejší účastenství je institutem sporného řízení a v předmětném typu řízení, jež je řízením ve statusové věci společnosti s ručením omezeným ve smyslu ustanovení § 2 písm. e/, § 85 písm. a/ zákona č. 292/2013 Sb., není tento institut možný. Tento závěr zastává ustálená judikatura, jež reflektuje závěry, obsažené např. v rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 1868/ 2016.14. Současně je třeba říci, že soud napadeným rozhodnutím nerozhodoval o přípustnosti vedlejšího účastenství , Jméno účastníka, , ale rozhodoval podle zákona č. 292/2013 Sb. / z. ř. s. / o návrhu , Jméno účastníka, na její vstup coby dalšího účastníka do řízení. Na tomto závěru nemění ničeho ani nepřesná formulace v bodě 1 odůvodnění rozhodnutí soudu prvního stupně o tom, že , Jméno účastníka, podáním doručeným soudu dne 14. února 2022 oznámila vstup do řízení.15. Na č. l. 23-25 spisu se nachází podání, učiněné , Jméno účastníka, , označené jako „ návrh na povolení přistoupení účastníka řízení“. Návrh je odůvodněn tvrzením, že „, Jméno účastníka, “ má zřejmý právní zájem na výsledku tohoto řízení, neboť má být jednáno o jejích právech a povinnostech, navrhuje nadepsanému soudu, aby povolil její vstup do soudního řízení a umožnil jí se v dané věci po seznámení se soudním spisem vyjádřit.“16. V dané souvislosti , Jméno účastníka, ve svém podání uvedla, že je bývalou jednatelkou účastníka, do této funkce byla platně jmenována na základě rozhodnutí jediného společníka ze dne 30. 11. 2020. V předmětném řízení navrhovatel napadá platnost tohoto rozhodnutí a tedy zpochybňuje oprávnění k působení , Jméno účastníka, ve funkci jednatelky účastníka do okamžiku jejího odvolání navrhovatelem dne 15. 12. 2021.17. K napadenému rozhodnutí soudu prvního stupně lze konstatovat, že soud při rozhodování o předmětném návrhu na vstup , Jméno účastníka, jako dalšího účastníka do řízení, aplikoval odpovídající právní úpravu/ v podrobnostech odvolací soud odkazuje na odůvodnění rozhodnutí soudu prvního stupně/.18. Pokud jde o okruh účastníků řízení, zde se odvolací soud ztotožňuje se stanoviskem soudu prvního stupně, že účastníky řízení v daném typu řízení jsou navrhovatel návrhu na vyslovení neplatnosti valné hromady a dále společnost, jejíž valná hromada je napadána. Daný přístup je souladný s ustálenou soudní praxí, stanoviska, obsažená v usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 4727/2016 se uplatní i za stávající právní úpravy. Návrh na vyslovení neplatnosti rozhodnutí orgánu / valné hromady / společnosti musí směřovat toliko vůči této společnosti s ručením omezeným. Jinak řečeno, v řízení o vyslovení neplatnosti rozhodnutí valné hromady společnosti s ručením omezeným, případně o vyslovení neplatnosti rozhodnutí jediného společníka v působnosti valné hromady, je pasivně věcně legitimována vždy společnost s ručením omezeným jejíž valná hromada napadené usnesení přijala. / Respektive o rozhodnutí jejíhož jediného společníka v působnosti valné hromady se jedná./ , právnická osoba, nemůže být nikdo další v procesním postavení účastníka / proti němuž obecně stojí navrhovatel/. Při rozhodování tohoto typu nejde o právní věc mezi dvěma fyzickými osobami. Nic na tom nemění případná, nikoliv v praxi ojedinělá okolnost, že by skutečným pozadím věci byly neshody fyzických osob v různém angažmá / společník, jednatel /.19. Shrnuto: Pokud soud návrhu , Jméno účastníka, nevyhověl, nelze tomuto postupu vytknout pochybení.20. Odvolací soud napadené rozhodnutí soudu prvního stupně jako věcně správné podle ustanovení § 219 o. s. ř. potvrdil.21. Pokud se navrhovatel domáhá náhrady nákladů odvolacího řízení ve vztahu k , Jméno účastníka, , tak je třeba říci, že pokud jde o napadené rozhodnutí, vyjádření k odvolání ve vztahu k danému procesnímu rozhodnutí nepovažuje odvolací soud za účelně vynaložený náklad v odvolacím řízení. Navrhovatel nebyl soudem k vyjádření vyzván a žádné vyjádření navrhovatele by na dané procesní rozhodnutí nemohlo mít jakýkoli dopad. Jiná otázka je, že předmětné podání navrhovatele obsahuje zejména vyjádření ve věci. To je ovšem otázka nákladů v řízení o meritu věci, tyto náklady řízení nejsou předmětem rozhodování o náhradě nákladech řízení v daném odvolacím řízení.22. Výrok o nákladech odvolacího řízení tedy vychází z dikce ustanovení § 224 odst. 1 ve spojení s ustanovením § 142 o. s. ř. Žádné účelně vynaložené náklady odvolacího řízení navrhovateli ve vztahu k , Jméno účastníka, nevznikly.