2 Cmo 156/2022-103 — Vrchní soud v Praze

1. Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení směnečné pohledávky ve výši 127 914,79 Kč s příslušenstvím a odměnou s odkazem na směnku vlastní vystavenou dne 12. 6. 2007.2. Soud prvního stupně vydal dne 15. 3. 2022 rozsudek č. j. 7 Cm 58/2021-67, kterým žalovaného zavázal k zaplacení směnečné jistiny ve výši 127 914,79 s příslušenstvím a se směnečnou odměnou žalobkyni včetně náhrady nákladů řízení ve výši 43 666,48 Kč.3. Žalovaný podal v zákonné lhůtě písemným podáním ze dne 4. 5. 2022 proti tomuto rozsudku odvolání, které doplnil podáním ze dne 13. 5. 2022.4. Soud prvního stupně usnesením ze dne 17. 5. 2022 doručeným dne 19. 5. 2022 vyzval žalovaného k zaplacení soudního poplatku za odvolání ve výši 6 418 Kč ve lhůtě 15 dnů od doručení. Současně jej poučil, že odvolací řízení bude zastaveno, nebude-li soudní poplatek za odvolání ve stanovené lhůtě zaplacen s tím, že k zaplacení soudního poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží.5. Žalobkyně dopisem ze dne 25. 5. 2022 doručeným k témuž dni podala písemné vyjádření k odvolání žalovaného.6. Žalovaný dopisem ze dne 1. 6. 2022 požádal soud prvního stupně o prodloužení lhůty k zaplacení soudního poplatku za odvolání do 14. 6. 2022 z důvodu hospitalizace žalovaného v Izraeli s tím, že v týdnu od 6. 6. 2022 bude propuštěn do domácího léčení.7. Usnesením soudu prvního stupně ze dne 3. 6. 2022, č. j. 7 Cm 58/2021-88 doručeným dne 6. 6. 2022 bylo vyhověno žádosti žalovaného a lhůta k zaplacení soudního poplatku za odvolání ve výši 6 418 Kč byla prodloužena do 14. 6. 2022. Žalovaný výše uvedený soudní poplatek za odvolání složil na účet soudu dne 15. 6. 2022 s odkazem na záznam o složení ze dne 16. 6. 2022.8. Soud prvního stupně svým usnesením ze dne 24. 6. 2022, č. j. 7 Cm 58/2021-90 řízení o odvolání žalovaného proti rozsudku č. j. 7 Cm 58/2021-67 zastavil a přiznal žalobkyni náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 7 937,60 sestávající z 1 úkonu právní služby ve výši 6 260 Kč za písemné vyjádření ze dne 25. 5. 2022 včetně jedné paušální částky ve výši 300 Kč, to vše zvýšené o 21 % DPH.9. Žalovaný písemným podáním ze dne 30. 6. 2022 podal proti tomuto usnesení v zákonné lhůtě odvolání, ve kterém uvedl, že žalovaný byl propuštěn do domácího ošetřování dne 13. 6. 2022 a tohoto dne (v Izraeli) zadal příkaz k úhradě soudního poplatku za odvolání. Vzhledem k tomu, že se jedná o zahraniční platbu mimo území Evropské unie, došlo k připsání platby na účet soudu o 1 den později oproti konečné lhůtě splatnosti. Žalovaný současně požádal o prominutí zmeškání lhůty.10. Usnesením ze dne 30. 6. 2022, č. j. 7 Cm 58/2021-95 soud neprominul zmeškání lhůty s tím, že rozhodnutí nabylo právní moci dne 27. 7. 2022.11. Odvolací soud přezkoumal odvoláním napadené usnesení podle § 212 o. s. ř., aniž za tím účelem nařizoval jednání (§ 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.12. V souladu s § 9 odst. 1 zák. č. 549/91 Sb. nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížností zaplacen, vyzve soud poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů, výjimečně může soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží.13. V souladu s § 9 odst. 8 zák. č. 549/91 Sb. nebude-li ani ve lhůtě stanovené ve výzvě příslušného soudu nebo příslušné správy soudu zaplacen poplatek, který je splatný podáním návrhu na provedení úkonu, úkon se neprovede a návrh se stane neúčinným, i když poplatník později poplatek zaplatí. O tom musí být poplatník poučen ve výzvě příslušného soudu nebo příslušné správy soudu. Povinnost zaplatit poplatek zaniká dnem, kdy se návrh na provedení úkonu stal neúčinným.14. Je třeba konstatovat, že usnesením ze dne 17. 5. 2022, č. j. 7 Cm 58/2021-81 vyzval soud žalovaného k zaplacení soudního poplatku za odvolání a stanovil mu 15-ti denní lhůtu k zaplacení, která začala plynout od 20. 5. 2022, tj. den po doručení výzvy (19. 5. 2022). Současně jej poučil o tom, že soud odvolací řízení zastaví, nebude-li soudní poplatek ve stanovené lhůtě zaplacen (§ 9 odst. 1 zák. č. 549/91 Sb.) s tím, že úkon se neprovede a návrh se stane neúčinným, i když poplatník později poplatek zaplatí (§ 9 odst. 8 zák. č. 549/91 Sb.) Vzhledem k tomu, že žalovaný v průběhu stanovené lhůty dopisem ze dne 1. 6. 2022 požádal o její prodloužení k zaplacení do 14. 6. 2022 a soud tomuto návrhu usnesením ze dne 3. 6. 2022, č. j. 7 Cm 58/2021-88 vyhověl, připadl konec lhůty k zaplacení soudního poplatku na úterý 14. 6. 2022.15. Vzhledem k tomu, že soud prvního stupně výzvou ze dne 17. 5. 2022 doručenou dne 19. 5. 2022 (obsahující řádné poučení o následcích nezaplacení soudního poplatku) vyzval žalovaného k zaplacení soudního poplatku za odvolání ve lhůtě 15 dnů od dne doručení, kterou následně prodloužil k návrhu žalovaného do 14. 6. 2022 a ten v rámci této lhůty soudní poplatek nezaplatil, nastaly zákonné podmínky pro zastavení odvolacího řízení dle 9 odst. 1 zák. č. 549/91 Sb.16. Lze proto konstatovat, že soud prvního stupně postupoval ve shodě s § 9 odst. 1 zák. č. 549/91 Sb., pokud odvolací řízení zastavil pro nezaplacení soudního poplatku za odvolání a rozhodl o nákladech řízení právního zastoupení ve prospěch žalobkyně, neboť žalovaný zavinil, že řízení muselo být zastaveno (§ 146 odst. 2, věta prvá o. s. ř.). Na základě výše uvedeného odvolací soud napadené usnesení jako věcně správně potvrdil dle § 219 o. s. ř.17. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. s tím, že na straně žalobkyně, která byla v tomto řízení úspěšná, žádné náklady odvolacího řízení nevznikly.