2 Cmo 18/2022-46 — Vrchní soud v Praze

1. Napadeným usnesením odmítl soud prvního stupně námitky žalované proti výše uvedenému směnečnému platebnímu rozkazu. Uvedl, že předmětný směnečný platební rozkaz byl žalované doručen dne 6. 10. 2021. Zákonná patnáctidenní lhůta k podání námitek tak skončila dnem 21. 10. 2021. Protože žalovaná podala námitky až dne 22. 10. 2021, stalo se tak po uplynutí zmíněné lhůty a soud prvního stupně proto tyto námitky odmítl podle § 175 odst. 3 o. s. ř. pro opožděnost.2. Proti tomuto usnesení se včas odvolala žalovaná a navrhuje jeho zrušení a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Uvedla, že podala námitky proti uvedenému směnečnému platebnímu rozkazu již dne 21. 10. 2021 v 15:31 hodin. Protože jejímu právnímu zástupce nedošel běžně odesílaný e-mail potvrzující doručení podání, zjišťoval tento zástupce, zda podání bylo doručeno. Bylo mu sděleno, že poštovní server Ministerstva spravedlnosti ČR měl technické problémy. Proto právní zástupce odeslal námitky znovu dne 22. 10. 2021. Doručení tohoto podání mu již bylo potvrzeno. Domnělé zpoždění námitek tedy vyvolaly technické problémy na straně poštovního serveru provozovaného Ministerstvem spravedlnosti ČR. Jedná se tedy o selhání státu, které nelze přičítat k tíži účastníků řízení. Poukázala v této souvislosti na stanovisko pléna Ústavního soudu ze dne 7. 9. 2021, sp. zn. Pl. ÚS-st. 53/21.3. Odvolací soud přezkoumal napadené rozhodnutí včetně řízení, které mu předcházelo (§ 212 a § 212a o. s. ř.), aniž k projednání nařizoval jednání [§ 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř.].4. Z obsahu spisu vyplývá, že soudu prvního stupně došlo od právního zástupce žalované pouze podání odeslané dne 22. 10. 2021 obsahující námitky proti směnečnému platebnímu rozkazu. Jiné podání obsahující námitky proti danému směnečnému platebnímu rozkazu nebylo soudu prvního stupně doručeno.5. K dotazu soudu prvního stupně sdělilo Ministerstvo spravedlnosti ČR dopisem ze dne 7. 1. 2022, že v době od 21. 10. 2021 od 14:20 hodin do 22. 10. 2021 do 10:15 hodin došlo k technickým problémům při příjmu datových zpráv (e-mailů) z internetu do rezortu justice, které byly způsobeny problémem s IPv6. K doplňujícímu dotazu soudu prvního stupně sdělilo ministerstvo, že v rozhodné době došla na cílový server ministerstva od právního zástupce žalovaného zpráva dne 22. 10. 2021 v 11:03:35. Jiný e-mail se nepodařilo ministerstvu dohledat.6. Žalovaná strana předložila zobrazení e-mailu podatelny advokátní kanceláře , Anonymizováno, , kde právní zástupce žalované působí. Podle tohoto zobrazení měly být námitky proti předmětnému směnečnému platebnímu rozkazu odeslány dne 21. 10. 2021 v 15:31 hodin. Stejná advokátní kancelář se podle dalšího zobrazení dotazovala dne 22. 10. 2021 v 10:07 hodin u e-podatelny Ministerstva spravedlnosti ČR na důvod, proč nedošel potvrzující e-mail k podání z 21. 10. 2021. Téhož dne v 11:05 hodin e-podatelna odpovídá, že na serveru MSp byly technické problémy a že nyní by již měly být potvrzující e-maily odesílány.7. Dne 22. 10. 2021 v 11:03:35 došlo soudu prvního stupně podání žalované obsahující námitky proti shora uvedenému směnečnému rozkazu. Dne 22. 10. 2021 v 11:12 hodin e-podatelna potvrdila právnímu zástupci žalované, že podání ze dne 22. 10. 2021 bylo soudu prvního stupně doručeno.8. Odvolací soud se samozřejmě zcela ztotožňuje se shora uvedeným stanoviskem Ústavního soudu. Jestliže stát stanoví určitým subjektům závazně, jak mají komunikovat se soudy, a jestliže je tato komunikace možná výlučně prostřednictvím technického zařízení, které stát sám provozuje, nelze důsledky toho, že toto technické zařízení se ocitá po nějakou dobu mimo provoz, přičíst k tíži účastníků řízení, jejich právních zástupců či jiných na řízení zúčastněných osob. Zejména účastníci řízení nemohou z této příčiny ztratit nic ze svých procesních práv. Potom také musí nutně platit, že účastník řízení nemůže ztratit lhůtu jen proto, že zmíněné technické zařízení je po určitou dobu neprůchodné.9. Z výše uvedeného vyplývá, že server spravovaný Ministerstvem spravedlnosti, který slouží jako e-podatelna pro předávání podání soudům, byl zcela nepochybně po významnou dobu stižen technickou poruchou, která zásadním způsobem ovlivnila jeho provoz. Platilo to také v době, o které žalovaná strana uvádí, že odesílala námitky proti předmětnému směnečnému platebnímu rozkazu. Toto podání ovšem soudu prvního stupně nikdy nedošlo a ani Ministerstvu spravedlnosti ĆR se je nepodařilo dohledat.10. Rovněž Ústavní soud ve zmíněném stanovisku klade důraz na to, že musí být osvědčeno, že podání, které soud obdržel s prodlením (z tohoto skutkového předpokladu vychází stanovisko Ústavního soudu), respektive které soud v tomto případě neobdržel vůbec, bylo včas odesláno. Třebaže server Ministerstva spravedlnosti ČR podání ze dne 21. 10. 2021 neeviduje, nelze s ohledem na to, co žalovaná doložila, s dostatečně rozumnou pravděpodobností vyloučit, že k odeslání již dne 21. 10. 2021 nedošlo. Je zřejmé, že právní zástupce námitky již zmíněného dne předal k odeslání a zobrazení z e-mailů advokátní kanceláře, kde právní zástupce žalované působí, ukazuje na vysokou pravděpodobnost odeslání. Nepochybná je následná e-mailová korespondence stejné podatelny s e-podatelnou Ministerstva spravedlnosti ČR, která se týká problémů s doručováním elektronických podání soudům, včetně podání obsahujícího námitky, a nápravy technické závady. Je nutno vzít rovněž v úvahu, že advokátní kanceláře odesílají zcela běžně a rutinně obdobná podání prakticky denně. Tedy i příslušný administrativní aparát tuto opakovanou činnost zvládá zcela bez problémů na základě zaběhnuté praxe. Je tedy jen velmi málo pravděpodobné, že by tento zcela běžný úkon právě v tomto případě nezvládl. Proto ani okolnost, že se následně na serveru Ministerstva spravedlnosti ČR nepodařilo dohledat podání žalované ze dne 21. 10. 2021, nemůže včasné odeslání námitek vyloučit, když k tomuto odeslání mělo dojít, jak plyne z toho, co žalovaná předložila, právě v době, kdy technické zařízení, které mělo námitky žalované dopravit soudu, zcela nepochybně vážně selhávalo. Ze všech těchto důvodů je nutno uzavřít, že žalovaná strana osvědčila, že procesní úkon, to znamená námitky proti směnečnému platebnímu rozkazu vadnému soudem prvního stupně v této věci, odeslala včas v běžící zákonné lhůtě tak, že měl být ve stejné lhůtě soudu prvního stupně také doručen.11. Napadené usnesení soudu prvního stupně tedy objektivně není věcně správné. Odvolací soud je si samozřejmě vědom toho, že soud prvního stupně při vydání napadeného usnesení tyto okolnosti neznal. Proto bylo napadené usnesení soudu prvního stupně odvolacím soudem podle § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. při současném použiti § 167 odst. 2 a § 211 o. s. ř. změněno tak, že se námitky žalované proti předmětnému směnečnému platebnímu rozkazu neodmítají. Protože námitkové řízení v důsledku toho nekončí, odpadá i potřeba rozhodovat o náhradě nákladů námitkového řízení.