2 Cmo 76/2022-267 — Vrchní soud v Praze

1. V předmětné věci se žalobkyně domáhala proti žalované (a , Anonymizováno, , nar. , Anonymizováno, ) zaplacení směnečné pohledávky ve výši 1 250 000 Kč s příslušenstvím a odměnou. Soud tomuto návrhu zčásti vyhověl rozsudkem ze dne 30. 9. 2020, č. j. 49 Cm 8/2019-191 a ve výroku I. uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku Kč 500 000 Kč, ve výroku II. uložil žalované a , Anonymizováno, , nar. , Anonymizováno, povinnost zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně částku 14 936 Kč a ve výroku III. žalobu v rozsahu částky 735 064 Kč s příslušenstvím zamítl. V další části rozhodl o náhradě nákladů řízení. Žalobkyně napadla rozsudek včasným odvoláním.2. Písemným podáním ze dne 26. 1. 2022 navrhla žalobkyně nařízení předběžného opatření, kterým bude Katastrálnímu úřadu pro , Anonymizováno, , Katastrálnímu pracovišti , adresa, uložena povinnost přerušit vkladové řízení vedené pod č. , Anonymizováno, a to až do 30 dnů ode dne pravomocného rozhodnutí v právní věci vedené u Krajského soudu v Plzni – návrhu na vydání směnečného platebního rozkazu sp. zn. 49 Cm 8/2019 s tím, že v uvedené lhůtě 30 dnů od pravomocného rozhodnutí v uvedené právní věci je žalobkyně povinna podat určovací žalobu na neúčinnost smlouvy o převodu nemovitosti uzavřené mezi žalovanou na straně převádějící a Kryštofem a , Anonymizováno, na straně nabyvatelů, jejímž předmětem je převod nemovité věci – bytové jednotky – bytu, číslo jednotky , Anonymizováno, nacházející se v budově , adresa, , byt. dům, LV , Anonymizováno, , přičemž budova č. p. , Anonymizováno, na parc , Anonymizováno, (zastavěná plocha a nádvoří) je zapsána v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro , Anonymizováno, , Katastrální pracoviště , adresa, na listu vlastnictví č. , Anonymizováno, pro k. ú. , adresa, , obec , adresa, .3. Žalobkyně návrh na nařízení předběžného opatření odůvodnila tím, že je žalovaná vlastníkem bytové jednotky příslušné specifikace, kterou převedla patrně darovací smlouvou na třetí osoby a to na , Anonymizováno, a , Anonymizováno, . Vzhledem k tomu, že k tomuto převodu došlo v průběhu odvolacího řízení proti rozsudku krajského soudu, považuje jej žalobkyně za účelový, který povede ke zkrácení práv věřitelů v insolvenčním řízení dlužníka , Anonymizováno4. Soud prvního stupně usnesením ze dne 28. 1. 2022, č. j. 49 Cm 8/2019-241 návrhu na nařízení předběžného opatření ve výroku I. v plném rozsahu vyhověl s tím, že usnesení neobsahuje odůvodnění dle § 169 odst. 2 o. s. ř.5. Žalovaná podala proti usnesení soudu prvního stupně v zákonné lhůtě blanketní odvolání, které doplnila podáním ze dne 22. 2. 2022, ve kterém navrhla změnu usnesení soudu prvního stupně tak, že návrh na vydání předběžného opatření bude zamítnut s odůvodněním, že žalovaná nezpochybňuje soudem přiznanou částku žalobkyni, převodem bytu vnoučatům se nezbavuje svého majetku, přičemž o této skutečnosti byla domluvena s jejich rodiči ještě před vyvoláním sporu. Pokud žalobkyně měla za to, že byla zkrácena na svých právech, měla se žalobou dle § 593 obč. zák. dovolat neúčinnosti právního jednání.6. Odvolací soud postupoval dle § 212 a § 212a o. s. ř. ve spojení s § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř., přezkoumal jej a dospěl k závěru, že odvolání žalované je důvodné.7. V souladu s § 102 odst. 1 o. s. ř. je-li třeba po zahájení řízení zatímně upravit poměry účastníků nebo je-li po zahájení řízení obava, že by výkon rozhodnutí v řízení posléze vydaného mohl být ohrožen, může soud nařídit předběžné opatření.8. V souladu s § 76 odst. 2 o. s. ř. předběžným opatřením lze uložit povinnost někomu jinému než účastníku jen tehdy, lze-li to na něm spravedlivě žádat.9. Je třeba konstatovat, že postup uvedený v § 76 odst. 2 o. s. ř., kdy lze určitou povinnost uložit třetí osobě je zcela výjimečný s tím, že soudy v odůvodněných případech mohou takto postupovat (např. ve vztahu k peněžním ústavům) pouze za současného uložení povinnosti žalovanému. V daném případě však není na místě ukládat tuto povinnost pouze katastrálnímu úřadu jako orgánu státní správy, který má zákonem stanovené kompetence a nelze ho tímto způsobem omezit, lze pouze přezkoumat vydaná rozhodnutí v rámci správního řízení. V obecné rovině tedy lze takovou povinnost uložit pouze současně s plněním povinnosti žalovaného, což nebylo součástí daného návrhu (srovnej rozhodnutí Krajského soudu v Ústí nad Labem č. j. 9 Co 74/96 publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí č. 10/99). Třetí osobě může být totiž uložena povinnost jen za splnění předpokladu, že je to nutné pro splnění povinnosti uložené účastníku řízení, případně se jedná o povinnost, kterou je možné považovat za součinnost při splnění povinnosti účastníka. O takovou situaci se však nejedná.10. Pokud žalobkyně podala v rámci řízení o zaplacení směnečné pohledávky (po vyhlášení odvoláním napadeného rozsudku) návrh na nařízení předběžného opatření podle § 102 o. s. ř., je pojmově vyloučeno ukládat žalobkyni povinnost dle § 76 odst. 3 o. s. ř. k podání návrhu na zahájení řízení (v daném případě žaloby na určení). Takový postup je možný v případě podání předběžného opatření před zahájením řízení za podmínek § 74 o. s. ř., kdy řízení o předběžném opatření by mělo vazbu na budoucí řízení o neúčinnosti smlouvy o převodu nemovitostí.11. I když žalovaná svým dopisem ze dne 4. 4. 2022 sdělila odvolacímu soudu, že na základě rozsudku soudu prvního stupně zaplatila žalobkyni na účet č. , č. účtu, částku 500 000 Kč, což doložila výpisem z účtu, není tato skutečnost právně významná s ohledem na výše uvedené důvody a na to, že rozsudek ve věci samé není dosud v právní moci.12. S ohledem na výše uvedené důvody odvolací soud postupoval podle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. a rozhodnutí soudu prvního stupně změnil tak, že návrh na nařízení předběžného opatření ve výroku I. zamítl.13. O náhradě nákladů vzniklých v rámci řízení o nařízení předběžného opatření bude rozhodnuto dle § 224 odst. 1 a § 151 odst. 1 o. s. ř. v konečném rozhodnutí ve věci samé.14. Ohledně výroku II. usnesení, kterým soud prvního stupně uložil žalobkyni zaplatit na účet soudu soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, je třeba postupovat dle § 12 odst. 1 zákona o soudních poplatcích č. 549/91 Sb. a takové nesprávně vydané rozhodnutí zrušit soudem prvního stupně, neboť žalobkyně dle § 11 odst. 2 písm. n) citovaného zákona je od zaplacení poplatku osvobozena.