4 CO 212/2020-659 — Vrchní soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně vydal žalobci pozemek parc. [číslo] který vznikl oddělovacím geometrickým plánem vyhotoveným Ing. [jméno] [příjmení], č. plánu [číslo], a pozemek parc. [číslo] v k. ú. [obec] [anonymizována dvě slova], dále pozemky parc. [číslo] v k. ú. [část obce], které vznikly oddělovacím geometrickým plánem vyhotoveným Ing. [jméno] [příjmení], č. plánu [číslo], a pozemky parc. [číslo] v k. ú. [část obce] (výroky I. a II.), zamítl žalobu ohledně pozemku parc. [číslo] který vznikl oddělovacím geometrickým plánem vyhotoveným Ing. [jméno] [příjmení], č. plánu [číslo], v k. ú. [obec] [anonymizována dvě slova], a pozemků parc. [číslo] v k. ú. [část obce], které vznikly oddělovacím geometrickým plánem vyhotoveným Ing. [jméno] [příjmení], č. plánu [číslo] (výrok III.), rozhodl o nahrazení příslušného rozhodnutí správního orgánu (výrok IV.) a uložil účastníkovi povinnost nahradit žalobci náklady řízení (výrok V.). 2. V odůvodnění uvedl, že stanovy spolku [anonymizována tři slova] stanovily, že ve všech případech zániku spolku je [osobní údaje žalobce] právním nástupcem spolku a připadá mu veškerý spolkový majetek movitý i nemovitý. Zánik spolku je mezi stranami nespornou skutečností. K převodu majetku ze strany [osobní údaje žalobce] [osobní údaje žalobce] na [anonymizována tři slova], potažmo k založení právního nástupnictví po spolku ve prospěch [obec] [anonymizována dvě slova], nedošlo, neboť přivolení ke smlouvě musí být projeveno svobodně, vážně, určitě a srozumitelně, jak vyžaduje ve svém § 870 tehdy platný a účinný občanský zákoník (ABGB). Žalobce je tedy oprávněnou osobou a jako právní nástupce spolku [anonymizována tři slova] se stal vlastníkem předmětných pozemků. Předmětné pozemky se nacházejí v zemědělské krajině, jsou tudíž součástí zemědělského půdního fondu. O tom svědčí i zakládací listina účastníka ze dne [datum], v níž Ministerstvo zemědělství uvedlo, že základním předmětem jeho činnosti je provozování zemědělské výroby a racionální hospodaření na zemědělské půdě. V řízení bylo dostatečně prokázáno, a to zejména zápisem z jednání ze dne [datum] a stanovami spolku, že v rozhodném období nárokované pozemky sloužily k charitativním, vzdělávacím a zdravotnickým účelům. V řízení bylo prokázáno, že se na pozemcích parc. [číslo] v k. ú. [obec] [anonymizována dvě slova] nacházejí remízky, jejichž existence a znovu obnovování tohoto krajinného prvku je pro obklopující polnosti blahodárné, což platí i pro nerozorané meze. Soud prvního stupně neměl pochybností o existenci funkčního celku ani ohledně dalších pozemků parc. [číslo] v k. ú. [část obce], jež jsou svým charakterem zahradami, a parc. [číslo] v k. ú. [část obce] tvořící přístup k předmětným pozemkům, které spolu funkčně souvisí ve smyslu § 7 odst. 1 písm. a/ zák. č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi (dále jen„ ZMV“). O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. 3. Proti výrokům I., II., IV. jakož i výroku V. tohoto rozsudku podal účastník včasné odvolání, v němž soudu prvního stupně především vytýkal, že nesprávně o věci rozhodl, neboť žalobce není právním nástupcem spolku [anonymizována tři slova], jenž byl původním vlastníkem předmětných pozemků. Na základě usnesení valné hromady uvedeného spolku ze dne [datum] byl tento spolek v souladu s § 10 stanov začleněn do [obec] [anonymizována dvě slova]; toto usnesení bylo přijato se souhlasem tehdejšího biskupa [anonymizováno] ([anonymizována dvě slova]. ThDr. [jméno] [příjmení]), o čemž svědčí jeho dopis ze dne [datum]. Právním nástupcem spolku [anonymizována tři slova] je tudíž [ulice] [anonymizována dvě slova], nikoliv žalobce. Dále účastník uvedl, že nebyla splněna podmínka funkční souvislosti ve smyslu § 7 odst. 1 písm. a/ ZMV s poukazem na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25.7.2017, sp. zn. 28Cdo 2546/2017. Vydání pozemků parc. [číslo] v k. ú. [část obce] nadto brání výlukový důvod podle § 8 odst. 1 písm. a/ ZMV, neboť se na těchto pozemcích nachází (účelová) komunikace. Poukázal rovněž na rozhodnutí Ministerstva zemědělství ze dne [datum], čj. [číslo] [číslo], podle něhož se na pozemky parc. [číslo] v k. ú. [část obce] a pozemek parc. [číslo] v k. ú. [obec] [anonymizována dvě slova] nevztahuje zák. č. 229/91 Sb., o půdě, a proto tyto pozemky nejsou pozemky zemědělskými, proto měl účastník postupovat podle § 10 ZMV. Účastník proto navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že žalobu zamítne a účastníkovi bude přiznáno právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů. 4. Žalobce se k odvolání účastníka vyjádřil tak, že považuje rozhodnutí soudu prvního stupně za věcně správné. Usnesení valné hromady spolku [anonymizována tři slova] pouze odkazuje na souhlas biskupa, když vzhledem k praktikám totalitní moci lze důvodně pochybovat o tom, že tento souhlas byl vůbec dán a pokud ano, že byl učiněn dobrovolně a svobodně. Funkční souvislost plyne ze skutečnosti, že předmětné pozemky sloužily předchůdci žalobce k charitativním zdravotnickým a vzdělávacím účelům, čímž je tato podmínka naplněna ve smyslu § 7 odst. 1 písm. b/ ZMV. Vydání pozemků parc. [číslo] v k. ú. [část obce] nebrání výlukový důvod podle § 8 odst. 1 písm. a/ ZMV, neboť žalobce nechal dotčené části těchto pozemků oddělit. Rozhodnutí Ministerstva zemědělství nemusí být zcela respektováno, o čemž svědčí usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23.6.2020, sp. zn. 28 Cdo 1163/2020. Rozsudkem ze dne 22. 4. 2021, čj. 19 C 121/2015 -647, Krajský soud v Plzni mimo jiné vydal žalobci pozemky parc. [číslo] v k. ú. [obec] [anonymizována dvě slova] a pozemky parc. [číslo] (dle geometrického plánu [číslo]), [číslo], [číslo] (dle geometrického plánu [číslo]), [číslo] (dle geometrického plánu [číslo]), [číslo], [číslo] a [číslo] v k. ú. [část obce] a pozemky parc. č. st. 12 a 13 v k. ú. [část obce]. Podmínka § 7 odst. 1 písm. a/ ZMV ve vztahu k předmětným pozemkům je naplněna, když tyto pozemky s předmětnými pozemky funkčně souvisí. Je rovněž otázkou, jakým způsobem účastník hodlá s předmětnými pozemky hospodařit a zda vůbec je příslušný s nimi hospodařit. Žalobce proto navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek v napadených výrocích jako věcně správný potvrdil. 5. Odvolací soud ve svém v pořadí prvním rozsudku nepovažoval názor soudu prvního stupně, že žalobce lze považovat za právního nástupce původního vlastníka předmětných pozemků [anonymizována tři slova], za správný, proto napadený rozsudek podle § 220 odst. 1 písm. a/ o.s.ř. změnil tak, že žalobu zamítl. K dovolání žalobce byl tento rozsudek zrušen rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 19.1.2022, sp. zn. 28Cdo 3098/2021, a věc byla odvolacímu soudu vrácena k dalšímu řízení. V tomto (zrušujícím) rozsudku Nejvyšší soud vyslovil právní závěr, že není správná konkluze odvolacího soudu o tom, že diecézní biskup ([anonymizována dvě slova]. ThDr. [jméno] [příjmení]) byl oprávněn rozhodnout o vložení majetku spolku [anonymizována tři slova] do Diecezního svazu [anonymizována dvě slova] v [obec] a tudíž není ani správný závěr odvolacího soudu, že žalobce není nástupcem spolku [anonymizována tři slova] a jako takový není v řízení aktivně legitimován. V důsledku opačné konkluze tak může být naplněn restituční titul podle § 5 písm. k/ ZMV. 6. Odvolací soud znovu přezkoumal napadený rozsudek soudu prvního stupně včetně řízení, které jeho vydání předcházelo i z důvodů, které nebyly v odvolání výslovně uplatněny (§ 212, § 212a odst. 2, 3 a 5 a § 205 odst. 2 o. s. ř.), přihlížel k vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, načež dospěl k závěru, že odvolání je důvodné. 7. Nejprve bylo potřeba vyřešit otázku charakteru předmětných pozemků, tedy zda se jedná o pozemky tvořící zemědělský půdní fond či nikoliv. Všechny předmětné pozemky jsou podle ortofotomapy porostlé stromy (pozemky parc. [číslo]) nebo se na nich nachází travní porost. Lze tudíž uzavřít, že se jedná o pozemky zemědělské. Tento závěr v podstatě odpovídá zjištěním učiněným soudem prvního stupně při místním ohledání konaném dne [datum]. 8. S ohledem na závazný právní názor dovolacího soudu se odvolací soud následně zaměřil na zkoumání, zda byla žalobci způsobena křivda podle § 5 ZMV. V této souvislosti zopakoval odvolací soud dokazování kupní smlouvou ze dne 22.12.1956 včetně jejího dodatku ze dne 15.5.1957. K posouzení otázky funkční souvislosti předmětných pozemků podle § 7 ZMV pak byl k důkazu proveden zápis o jednání ze dne 24.6.1949. 9. Podle § 5 písm. k/ ZMV skutečností, v jejímž důsledku došlo v rozhodném období k majetkovým křivdám, je převzetí nebo ponechání si věci bez právního důvodu. 10. Podle § 145 odst. 1 zák. č. 141/1950 Sb., občanský zákoník ve znění účinném do 31.3.1964, je-li držitel se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře, že mu věc nebo právo náleží, je držitelem oprávněným. 11. Podle § 154 odst. 1 zák. č. 141/1950 Sb., občanský zákoník ve znění účinném do 31.3.1964, o vydání věci nelze žalovat oprávně