5 Cmo 66/2022-155 — Vrchní soud v Praze

1. Žalobou doručenou soudu prvního stupně dne 20.4.2021 se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení částky ve výši 1 400 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % p. a. z této částky od 16.4.2021 do zaplacení z titulu náhrady škody způsobené žalovaným jako jejím jednatelem, který dne 29.4.2011 si neoprávněně vyplatil z účtu žalobkyně částky 1 300 000 Kč a 100 000 Kč. Žalobkyně zjistila tuto skutečnost poté, co byl rozhodnutím jediného společníka ze dne 8.12.2020 žalovaný odvolán z funkce jednatele a novým jednatelem se stal dosavadní jediný společník, který získal přístup k účtu a mohl tak ověřit historické platební transakce. Výše uvedené zjištění bylo potvrzeno dne 18.3.2021 písemným sdělení , právnická osoba, .2. Žalovaný ve svém písemném vyjádření ze dne 25.5.2021 uvedl, že platby v celkové výši 1 400 000 Kč představují vrácení části půjčky, kterou žalovaný poskytl žalobkyni dne 13.12.2010 na základě smlouvy o půjčce ve výši 2 400 000 Kč s tím, že téhož dne vystavila žalobkyně ve prospěch žalovaného také směnku vlastní na částku 2 400 000 Kč splatnou dne 12.12.2011 zajišťující předmětnou půjčku. Žalobkyně neutrpěla žádnou škodu, když její majetek se nezmenšil. Současně žalovaný uplatnil námitku promlčení.3. Žalobkyně ve svém vyjádření ze dne 4.8.2021 uvedla, že žádnou půjčku s odkazem na výpisy z účtu od žalovaného neobdržela. Smlouva o půjčce předložená žalovaným je antidatována a z tohoto důvodu je neplatná s tím, že žalovaný v tomto případě vystupoval i za žalobkyni. V případě plateb ze dne 29.4.2011 ve výši 1 300 000 Kč a 100 000 Kč se nejedná o vrácení půjčky. Žalobkyně k námitce promlčení uvedla, že v případě uplatněného nároku z titulu náhrady škody činí objektivní promlčecí lhůta 10 let a žalobkyně ji uplatnila v rámci 4leté subjektivní promlčecí lhůty s tím, že žalovaný byl do prosince 2020 jejím jednatelem a promlčecí lhůta nemohla běžet, neboť žalobkyně jednající prostřednictvím žalovaného nemohla fakticky podat žalobu proti žalovanému.4. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně ve výroku I. žalobu v plném rozsahu zamítl a ve výroku II. přiznal žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 85 200 Kč představující 6 úkonů právní služby po 13 900 Kč za převzetí zastoupení, 2 písemná vyjádření, 2 další porady s klientem a za 1 účast na jednání, v rozsahu 6 paušálních částek po 300 Kč. Soud po provedeném dokazování přihlédl k uplatněné námitce promlčení a dospěl k závěru, že promlčecí doba dle § 397 obch.zák. činí 4 roky a uplynula dnem 30.4.2015, neboť k převodu částky na účet žalovaného došlo dne 29.4.2011 a žalobní návrh byl u soudu uplatněn až dne 20.4.2021. Z tohoto důvodu došlo k promlčení nároku, který nelze přiznat bez ohledu na jeho případnou existenci. Soud prvního stupně uvedl, že žalobu na náhradu škody vůči žalovanému mohl podat jediný společník žalobkyně a to , Anonymizováno, dle § 131a obch.zák. s tím, že jako jediný společník mohl požadovat od žalovaného jako tehdejšího jednatele společnosti dle § 122 obch.zák. informace o záležitostech společnosti a nahlížet do dokladů. Dle závěrů soudu není proto relevantní, kdy byl jmenován nový jednatel společnosti, ale kdy se společník dozvěděl nebo mohl dozvědět o vzniklé škodě. Soud v tomto směru odkázal na judikaturu Nejvyššího soudu a to rozsudek ze dne 26.1.2016, č. j. 29 Cdo 1667/2015 a rozsudek ze dne 26.5.2015, č. j. 29 Cdo 3212/2013. Pokud žalobkyně uvedla, že námitka promlčení byla uplatněna v rozporu s dobrými mravy, soud prvního stupně uvedl, že dobrým mravům neodporuje, namítá-li někdo promlčení práva s tím, že se jedná o zákonný institut, který přispívá k jistotě v právních vztazích. V daném případě se nejedná ani o zneužití tohoto práva.5. Žalobkyně podala proti tomuto rozsudku včasné blanketní odvolání ze dne 26.5.2022, které doplnila podáním ze dne 16.6.2022, ve kterém navrhla zrušení rozsudku a vrácení věci k novému projednání soudu prvního stupně. V odvolání zejména uvedla, že dle rozsudku soudu prvního stupně měla promlčecí doba běžet již ode dne následujícího po provedení předmětných plateb a skončit dne 30.4.2015. Nelze přičítat k tíži žalobkyně, že žaloba nebyla podána v době, kdy jediným jejím jednatelem byl žalovaný. Společnost žalobkyně se proto nemohla dozvědět o těchto platbách, když jejím jediným jednatelem byl žalovaný, který svým jednáním poškodil žalobkyni. Rovněž jediný společník žalobkyně nemohl podat žalobu proti jednateli, když žalovaný tyto platby zatajil. Jedinou chybou společníka , Anonymizováno, bylo, že žalovanému důvěřoval a nepředpokládal z jeho strany podvodné jednání. Pouze žalovaný měl dispoziční právo k účtu a ze samotných účetních závěrek nebylo možné zjistit výše uvedené skutečnosti.6. Žalovaný ve svém vyjádření k odvolání žalobkyně ze dne 4.7.2022 uvedl, že žalobkyně nesdělila, jaká okolnost jí bránila až do 20.4.2017 uplatnění práva na informace, případně uplatnění nároku na vrácení platby. Tvrzení žalobkyně o úmyslném podvodném jednání žalovaného po celou dobu řízení setrvalo ve velmi obecné rovině hodnotícího soudu.7. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek dle § 212 a § 212a o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně není důvodné.8. Odvolací soud věc projednal bez účasti žalovaného za podmínek § 101 odst. 3 o. s. ř., který se omluvil z neúčasti ze zdravotních důvodů a netrval na odročení jednání.9. Není sporným, že platbami ze dne 29.4.2011 ve výši 1 300 000 Kč a 100 000 Kč došlo k převodu finančního plnění z účtu žalobkyně ve prospěch účtu žalovaného a žalobkyně označila jednání žalovaného jako jejího bývalého jednatele za podvodné, když k realizaci těchto plateb neexistoval právní důvod. Předmětnou žalobou uplatněnou dne 20.4.2021 se domáhá na žalovaném náhrady škody v rozsahu realizovaného plnění.10. Vzhledem k tomu, že žalovaný uplatnil námitku promlčení, postupoval soud prvního stupně správně, pokud před věcným posouzením návrhu se nejdříve zabýval tím, zda nedošlo k promlčení uplatněného nároku.11. V souladu s § 397 obch.zák. nestanoví-li zákon pro jednotlivá práva jinak, činí promlčecí doba čtyři roky.12. V souladu s § 398 obch.zák. u práva na náhradu škody běží promlčecí doba ode dne, kdy se poškozený dozvěděl nebo mohl dozvědět o škodě a o tom, kdo je povinen k její náhradě, končí však nejpozději uplynutím 10 let ode dne, kdy došlo k porušení povinnosti.13. V souladu s § 131a odst. 1, věta prvá obch.zák. každý společník je oprávněn podat jménem společnosti žalobu o náhradu škody proti jednateli, který odpovídá společnosti za škodu, kterou jí způsobil, a žalobu o splacení vkladu proti společníkovi, který je v prodlení se splacením vkladu.14. Ve shodě se soudem prvního stupně je třeba konstatovat, že jediný společník žalobkyně , Anonymizováno, poté, co ustanovil žalovaného jediným jednatelem žalobkyně, měl oprávnění požadovat od žalovaného jako jednatele informace o záležitostech společnosti, nahlížet do dokladů (i účetních) společnosti a kontrolovat tam obsažené údaje nebo k tomu zmocnit auditora nebo daňového poradce (§ 122 odst. 2 obch.zák.) a to i za situace, kdy žalovanému zcela důvěřoval. Pokud by jako jediný vlastník žalobkyně takto postupoval, nepochybně by zjistil i okolnosti dané platební transakce včetně toho, na jaký účet byly finanční prostředky převedeny a za jakým účelem. Lze proto dospět k závěru, že bylo v objektivních možnostech jediného společníka žalobkyně takové (protiprávní) jednání žalovaného (jednatele žalobkyně) zjistit. Pokud jedinému společníkovi nic nebránilo takto postupovat, lze ve shodě se soudem prvního stupně dovodit počátek běhu čtyřleté promlčecí lhůty od 30.4.2011, tj. ode dne následujícího po uskutečnění platební transakce. Takový závěr je ostatně ve shodě s ustálenou judikaturou (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26.5.2015, sp. zn. 29 Cdo 3212/2013 a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26.1.2016, sp. zn. 29 Cdo 1667/2015). Je přitom zcela věcí jediného společníka, že takto postupoval až na konci roku 2020, kdy (dle jeho tvrzení) zjistil závažná pochybení v činnosti jednatele a z tohoto důvodu jej odvolal z funkce. Promlčecí doba v trvání čtyř let je dostatečně dlouhá k tomu, aby se jediný společník mohl tyto skutečnosti dozvědět, aby sjednal nápravu, případně podal jménem společnosti (žalobkyně) proti jednateli žalobu za podmínek § 131a odst. 1 obch.zák. Vzhledem k tomu, že se tyto skutečnosti mohl nejdříve dozvědět dne 30.4.2011, uplynula promlčecí doba k podání takové žaloby dnem 30.4.2015.15. Uplatnění námitky promlčení je zcela v souladu se zákonem, v daném případě ve shodě s § 397 a § 398 odst. 1 obch.zák., který žalovanému jako potenciálnímu dlužníku takové právo přiznává a i věřitel si musí být vědom, že takové právo může být v soudním řízení uplatněno, zejména za situace, kdy je nárok uplatněn cca po 10 letech po jeho vzniku.16. Vzhledem k tomu, že došlo k promlčení uplatněného nároku, shledal odvolací soud ve shodě s § 219 o. s. ř. rozsudek soudu prvního stupně za věcně správný a v rozsahu výroku I. jej potvrdil včetně výroku II., kterým přiznal