5 Cmo 7/2022-384 — Vrchní soud v Praze

1. Žalobou s návrhem na vydání směnečného platebního rozkazu došlou soudu prvního stupně dne 19. 8. 2019 se žalobce domáhal na žalovaném zaplacení částky 22 395 860 Kč se 6 % úrokem ročně z této částky od 1. 1. 2019 do zaplacení a s odměnou ve výši 74 652,12 Kč. Žalobce uvedl, že žalovaný vystavil dne 27. 12. 2013 směnku vlastní, kterou se zavázal žalobci zaplatit dne 31. 12. 2018 směnečnou sumu ve výši 50 000 000 Kč.2. Soud prvního stupně návrhu vyhověl a vydal dne 10.10.2019 směnečný platební rozkaz č. j. 37 Cm 109/2019-15, kterým žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci směnečný peníz ve výši 22 395 860 Kč s 6% úrokem z této částky od 1.1.2019 do zaplacení, směnečnou odměnu ve výši 74 652,12 Kč a náhradu nákladů řízení ve výši 1 285 847,50 Kč.3. Žalovaný podal proti směnečnému platebnímu rozkazu v zákonné lhůtě námitky, ve kterých uvedl, že si není vědom toho, že by podepsal předmětnou směnku a dodatek č. 3 ke Smlouvě o půjčce. Současně žalovaný nezpochybnil Smlouvu o půjčce ve znění dodatků č. 1 a č. 2 s tím, že o existenci dodatku č. 3 a směnky se dozvěděl v souvislosti s doručením směnečného platebního rozkazu. Žalovaný na základě poskytnuté půjčky financoval činnost společností , právnická osoba, . s tím, že část půjčky ve výši 45 000 000 Kč žalobci vrátil dne 30. 12. 2013 a zbývající část měl vrátit do 31. 12. 2015. Závazek ze smlouvy o půjčce zcela splnil, a proto je nepravdivé tvrzení žalobce, že zaplatil pouze 5 208 280 Kč dne 30. 6. 2014. Žalovaný závazek ze smlouvy o půjčce splácel osobně nebo ze zisků společnosti , Anonymizováno, . a jiných obchodních společností. Žalovaný dále uplatnil námitku promlčení, kdy splatnost pohledávky žalobce ze Smlouvy o půjčce ve znění dodatků č. 1 a č. 2 nastala dne 31. 12. 2015. Promlčecí lhůta v takovém případě začala plynout dne 1. 1. 2016 a její poslední den připadl na 1. 1. 2019 s tím, že žaloba byla uplatněna dne 19. 8. 2019.4. Žalobce ve svém písemném vyjádření ze dne 16. 12. 2019 uvedl, že žalovaný podepsal jak směnku ak i dodatek č. 3 ke Smlouvě o půjčce před asistentkou žalobce pí. , Anonymizováno, , a k pravosti podpisu na výše uvedených listinách navrhl vypracovat znalecký posudek z oboru písmoznalectví. Žalovaný nesplnil celý závazek ze Smlouvy o půjčce, přičemž společnosti , Anonymizováno, . a , právnická osoba, . negenerovaly žádný zisk v takové výši a skončily ve ztrátě, když společnosti , právnická osoba, . dlužily více jak 40 000 000 Kč. K promlčení nároku nedošlo.5. Napadeným rozsudkem ze dne 27. 1. 2021, č. j. 37 Cm 109/2019-247, soud prvního stupně ponechal směnečný platební rozkaz v platnosti (výrok I.) a přiznal žalobci náhradu nákladů námitkového řízení ve výši 169 680 Kč (výrok II.). Soud měl za prokázané, že se žalovaný směnkou vlastní vystavenou dne 27. 12. 2013 zavázal žalobci zaplatit 50 000 000 Kč s tím, že směnka zajišťovala závazky žalovaného ze Smlouvy o půjčce ve znění dodatků č. 1, č. 2 a č. 3. Na základě této smlouvy poskytl žalobce žalovanému půjčku v celkové výši 95 000 000 Kč, která byla dne 30. 12. 2013 splacena ve výši 45 000 000 Kč a dne 30. 6. 2014 ve výši 5 208 080 Kč, tudíž zůstalo nesplaceno 44 791 720 Kč. Na základě znaleckého posudku z oboru písmoznalectví bylo prokázáno, že s velkou pravděpodobností jsou podpisy žalovaného na směnce a na dodatku č. 3 Smlouvy o půjčce pravými podpisy žalovaného. Soud nepřistoupil k účastnickému výslechu žalovaného, který se k soudu opakovaně nedostavoval, neboť si byl vědom i subjektivní stránky tohoto důkazu a jeho omezené vypovídací hodnoty. V průběhu řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný uhradil žalobci částku, jejíž zaplacení je předmětem sporu, přičemž ani námitku promlčení neshledal soud prvního stupně důvodnou. V další části odůvodnění se soud prvního stupně vypořádal s tím, z jakého důvodu nebyli slyšeni svědci k existenci dodatku č. 3 Smlouvy o půjčce. Dále poukázal na skutečnost, že žalovaný do vyhlášení rozsudku nezaložil své srovnávací podpisy.6. Dopisem ze dne 27. 1. 2021 doručeným k témuž dni soudu uplatnil žalovaný námitku podjatosti soudce.7. Písemným podáním ze dne 1. 3. 2021 žalovaný podal v zákonné lhůtě blanketní odvolání, které doplnil podáním ze dne 23. 3. 2021, ve kterém zejména zpochybnil závěry znalce, který neměl od žalovaného nezbytné podklady v podobě srovnávacího materiálu k vyhotovení posudku. Výzva k předložení listin obsahujících podpisy žalovaného byla žalovanému od znalce doručena s prodlením. I když soud prvního stupně neuložil žalovanému v průběhu jednání dne 15. 1. 2021 povinnost k předložení srovnávacích podpisů, stalo se usnesení obsahující takovou povinnost součástí protokolu z jednání ze dne 15. 1. 2021 s povinností předložit takové listiny ve lhůtě do 25. 1. 2021. V rozporu s odůvodněním rozsudku žalovaný tuto povinnost splnil, když srovnávací materiál byl součástí podání doručeného soudu dne 25. 1. 2021. S ohledem na výše uvedené však nebylo žalovanému zřejmé, zda má tuto povinnost soudu splnit. Rovněž žalovanému nebylo známo, zda soud omluvil jeho neúčast na jednání dne 27. 1. 2021 z důvodu jeho účasti na pohřbu dědečka družky a jednání odročil, neboť neobdržel žádnou zprávu od soudu. Žalovaný vytýká soudu, že nepřistoupil k výslechu znalce k vypracovanému znaleckému posudku, když výslovně takový výslech navrhoval a jednání k tomuto účelu bylo také odročeno s odkazem na protokolaci z jednání ze dne 15. 1. 2021. Žalovaný dále vytýká soudu, že zamítl veškeré listinné důkazy předložené dne 25. 1. 2021, kterými hodlal prokázat zaplacení dluhu z půjčky žalobci. V této souvislosti označil konkrétní platby, které poukázal na úhradu závazku. Na základě výše uvedeného navrhl žalovaný zrušení rozsudku soudu prvního stupně a vrácení věci k novému projednání.8. Písemným podáním ze dne 21. 1. 2021 doručeným k témuž dni soudu uplatnil žalobce námitku podjatosti vůči soudkyni , tituly před jménem, , Anonymizováno, spočívací ve způsobu vedení řízení, v pochybení procesního charakteru a v jejím vztahu k žalobci, případně k jeho zástupci. K této námitce se vyjádřil zdejší odvolací soud již ve svém usnesení ze dne 7. 2. 2022, č. j. 2 Cmo 184/2021-318, ve kterém rozhodoval o odvolání žalovaného proti usnesení soudu prvního stupně, na jehož základě nebyl osvobozen od zaplacení soudních poplatků. Odvolací soud tak plně odkazuje na závěry v tomto usnesení k námitce podjatosti uvedené.9. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek podle § 212 a § 212a o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání žalovaného je důvodné.10. Ve shodě se soudem prvního stupně dospěl odvolací soud k závěru, že žalobce se domáhá svého nároku z platné směnky vlastní obsahující veškeré zákonné náležitosti dle čl. I § 75 zákona směnečného a šekového č. 191/1950 Sb.11. Proti vydanému směnečnému platebnímu rozkazu uplatnil žalovaný v zákonné lhůtě ve své podstatě tři námitky, a to: a) námitku nepravého podpisu, b) námitku zániku zajištěného závazku vrácením půjčky a c) námitku promlčení. Vzhledem k tomu, že námitka promlčení je otázkou právního posouzení, tak ke zbývajícím výše dvěma uvedeným námitkám je třeba vést dokazování.12. Ve vztahu k námitce nepravého podpisu žalovaného na směnce je třeba ve shodě se soudem prvého stupně konstatovat, že takovým důkazním prostředkem bude zpravidla znalecký posudek z oboru písmoznalectví. Soud proto postupoval správně ve shodě s § 127 odst. 1 o. s. ř., pokud zadal vypracování takového znaleckého posudku a poskytl znalci srovnávací materiál z objektivních zdrojů. Současně uložil sporným stranám poskytnout znalci součinnost k vypracování posudku. Z obsahu spisu soud zjistil, že žalovaný si byl vědom své povinnosti spolupracovat se znalcem, poskytnout mu srovnávací materiál, když e-mailem ze dne 16. 3. 2020 reagoval na výzvu znalkyně k předložení ukázek podpisů a k osobnímu provedení zkoušky písma a když sdělil, že v důsledku epidemie COVID-19 se právní zástupce nemůže setkat s klientem a získat od něj „vše potřebné“ s tím, že žádosti vyhoví, jakmile se situace uklidní. Vzhledem k tomu, že usnesení o ustanovení znalce bylo žalovanému doručeno dne 27. 1. 2020 a znalecký posudek byl vyhotoven dne 11. 5. 2020 a dne 12. 5. 2020 byl předložen soudu prvního stupně, má odvolací soud za to, že žalovanému byl dán více než dostatečný časový prostor předložit znalkyni v daném období srovnávací materiál obsahující podpisy žalovaného včetně provedení zkoušky podpisu (žalovaným nebylo tvrzeno ani osvědčeno, že by v daném období byl dlouhodobě hospitalizován, případně jiné překážky by mu bránily spolupracovat se znalkyní). Pokud znalec vyhotoví znalecký posudek v oboru písmoznalectví, lze v obecné rovině konstatovat, že měl dostatečné množství srovnávacího materiálu v odpovídající kvalitě, aby mohl přistoupit k jeho vypracování a učinit příslušný závěr. Další srovnávací materiál případně předložený znalci může jeho závěry již pouze upřesnit ať v rovině kladného nebo záporného zjištění, aniž by dospěl k opačnému závěru.13. Ustanovení § 127 odst. 1 o. s. ř. předpokládá výslech znalce, přiče