5 CO 65/2022-92 — Vrchní soud v Praze

1. Soud prvního stupně rozsudkem v záhlaví označeným zamítl žalobu, jíž se žalobce domáhal nahrazení rozhodnutí Státního pozemkového úřadu, Krajského pozemkového úřadu pro Královéhradecký kraj ze dne ze dne 9.8.2021, č.j. [číslo] [spisová značka], SPU [číslo] a vydání pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] v k. ú. a obci [obec] (výrok I.); žalobci uložil povinnost nahradit účastníkovi náklady řízení ve výši 900 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok II.). 2. Zamítavé rozhodnutí odůvodnil tím, že funkční souvislost pozemků podle § 7 odst. 1 písm. a) zák. č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi (dále jen„ zákon o majetkovém vyrovnání“) není dána tím, že sporné pozemky jsou vklíněny mezi pozemky vlastněné žalobcem. Žalobci nic nebrání v řádném užívání jeho pozemků, když k nim má zajištěn přístup po lesních cestách, byť jsou tyto částečně na pozemcích jiných vlastníků. Relevantním argumentem pak není ani to, že se jedná o souvislý lesní pozemek, neboť nic nebrání tomu, aby jednotlivé pozemky situované v tomtéž lese podléhaly odlišnému vlastnickému či užívacímu režimu. Také uznání honitby ustanovení § 18 zákona o myslivosti nepodmiňuje vlastnictvím honebních pozemků jednou osobou. O náhradě nákladů řízení rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. 3. Proti rozsudku podal žalobce v zákonné lhůtě odvolání. V odvolání namítal, že pozemek parc. [číslo] na němž je [anonymizována dvě slova], je vklíněn mezi pozemky, které žalobce vlastní. Uvedený pozemek parc. [číslo] je nezbytný pro obhospodařování sousedního žalobcova pozemku na [anonymizována dvě slova], neboť hranice obou těchto pozemků tvoří údolí, ze kterého na obě strany stoupá příkrý svah a toto uspořádání tvoří souvztažnost už proto, že doprava vytěženého dřeva je možná pouze ze svahu dolů na cestu, která se nachází a je technicky možná pouze na sousedním sporném pozemku parc. [číslo]. Tato cesta není samostatně oddělená a není jako cesta vyznačená v katastru nemovitostí s tím, že katastrovaná cesta na pozemku parc. č. parc. [číslo] není dlouhodobě užívaná a je zarostlá. K pozemku parc. [číslo] uvedl, že se jedná o část cesty, která navazuje na cestu ve vlastnictví žalobce. Soud tak vytvořil spoluvlastnictví cesty a způsobil oběma stranám problémy do budoucna. Část sporných pozemků (pozemky parc. [číslo] parc. [číslo]) označená jako [anonymizována dvě slova] historicky tvořila a dodnes tvoří spolu s lesními celky [anonymizována dvě slova], [ulice] skok a [anonymizována dvě slova] jeden velký funkční lesní celek. Žalobce zdůraznil, že pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] potřebuje pro řádné užívání ostatních nemovitostí, které vlastní a že přes pozemek, na němž je [anonymizována dvě slova] vedou cesty, které žalobci slouží jako svozové cesty pro odvoz dřeva. Vklíněný pozemek způsobuje žalobci kromě problémů s cestami i problém s honitbou s tím, že minimální výměra honitby je 500 ha, takže žalobce si musí pronajmout pozemky pro účely honitby zvěře. Sporné pozemky žalobce také může lépe využít pro lepší boj s kůrovcem, neboť v okamžiku, kdy se na sporném pozemku vyskytne kůrovec, rozšíří se i na okolní pozemky. Rovněž v rámci boje se suchem bude možné vybudovat zařízení na zadržování vody pro celý lesní celek. O pozemky, které leží na jih od pozemku parc. [číslo] také žalobce v rámci restituce požádal a není mu známa žádná výluka bránící jejich vydání. Žalobce má za to, že je dána funkční souvislost pozemků, které vlastní a které mu budou vydány, s nárokovanými pozemky. Žalobce proto navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil a žalobci pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] vydal. 4. Odvolací soud přezkoumal v rozsahu podaného odvolání napadený rozsudek včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, podle § 212a § 212a o.s.ř., přihlédl k odvolání žalobce a poté dospěl k závěru, že odvolání není důvodné. 5. Předmětné pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] v k. ú. [obec] jsou ve vlastnictví státu (České republiky) a hospodařit s nimi je příslušná organizační složka státu - [anonymizováno 5 slov] [země], tedy povinná osoba uvedená v § 4 písm. c) zákona o majetkovém vyrovnání. Pozemek parc. [číslo] je katastru nemovitostí evidován jako lesní pozemek a pozemek parc. [číslo] je v katastru nemovitostí evidován jako ostatní komunikace. 6. Podle § 7 odst. 1 písm. a) zákona o majetkovém vyrovnání povinná osoba podle § 4 písm. c) a d) vydá oprávněné osoby nemovitou věc ve vlastnictví státu, která náležela do původního majetku registrovaných církví a náboženských společností a stala se předmětem majetkové křivdy, kterou utrpěla oprávněná osoba nebo její právní předchůdce v rozhodném období v důsledku některé ze skutečností uvedených v § 5, pokud funkčně souvisela nebo souvisí s nemovitou věcí, kterou oprávněná osoba vlastní, nebo která se vydává podle tohoto zákona. 7. V přezkoumávané věci lze předmětné pozemky vydat žalobci jen tehdy, je-li splněna podmínka funkční souvislosti nemovitostí uvedená ve shora citovaném ustanovení zákona o majetkovém vyrovnání. 8. Soud prvního stupně správně vycházel z ustálené judikatury Nejvyššího soudu, podle níž funkční souvislost vydávaných nemovitostí ve smyslu ustanovení § 7 odst. 1 písm. a) zákona o majetkovém vyrovnání může a i v minulosti mohla vyplývat pouze z jejich skutečné užitné souvztažnosti dané faktickými možnostmi hospodářského využití, a to především s ohledem na jejich stavební či jinou hospodářskou podobu nebo jejich přírodní ráz, což pouze odvozeně může souviset i s jejich vzájemnou polohou v území. Z ekonomického hlediska se tato souvztažnost může projevovat či v minulosti projevovala zpravidla tím, že jedna nemovitost je (byla) předpokladem fungování či řádného využívání nemovitosti jiné vzhledem k jejímu funkčnímu určení, přičemž toto využití je (bylo) bez druhé nemovitosti ztížené nebo nemožné, a oddělením jedné věci od druhé je (byla) jejich ekonomická a užitná hodnota podstatně snížena. Funkční souvislost požadovaných pozemků proto nemůže být odvozována z toho, že v rozhodném období existovala vlastnická jednota odňatých pozemků s jinými pozemky vydanými či vydávanými oprávněné osobě, neboť se nejednalo o souvislost funkční, nýbrž o souvislost právní (vlastnickou). Funkční souvislost není obdobně dána ani tím, že vlastník odňatých pozemků používal výnosy z hospodaření na těchto pozemcích ke stejnému účelu jako příjmy z dalších již vydaných či vydávaných pozemků, neboť se jednalo o souvislost spotřební, nikoliv funkční. Konečně ani územní blízkost či sousední poloha pozemků nezakládala sama o sobě jejich funkční souvislost, neboť i sousedící nemovitosti mohou (mohly) být hospodářsky využívány (obhospodařovány) rozdílně a vzájemně nezávisle. 9. Dlužno dodat, že Ústavní soud ve svém usnesení ze dne 5.3.2019, sp.zn. II. ÚS 4336/18 a usnesení ze dne 12.3.2019, sp.zn. IV. ÚS 1235/18 výklad obecných soudů, že zákonem zmiňovaná funkční souvislost není dána pouhou prostorovou souvislostí (tzv. přímým sousedstvím) pozemků a ani shodným způsobem jejich obhospodařování, jednotným využitím a účelem, nýbrž teprve tím, že jednu věc bez druhé není možno využívat buď vůbec, anebo pouze ztíženě či omezeně, považoval za logický a ústavně konformní. 10. Lze tedy jen opakovat, že územní blízkost či sousední poloha pozemků (prostorová souvislost) nezakládá sama o sobě funkční souvislost těchto pozemků, neboť i sousedící pozemky mohou (mohly) být hospodářsky využívány (obhospodařovány) rozdílně a vzájemně nezávisle. 11. V dané věci pozemek parc. [číslo] sousedí na východní a západní straně s pozemky, které žalobce vlastní; na jižní straně je pozemek, na který žalobce uplatňuje restituční nárok. Na pozemku, který sousedí s pozemkem parc. [číslo] na východní straně, se nachází [ulice] a [anonymizována dvě slova] a na nárokovém pozemku je [anonymizována dvě slova]; oba tyto pozemky se k sobě svažují, jak je zřejmé z vrstevnic vyznačených v katastrální mapě, takže lze souhlasit s názorem žalobce, že těžba dřeva probíhá tak, jak popsal v odvolání. Skutečnost, že se lesní cesta fakticky nachází na nárokovaném pozemku parc. [číslo] že není blízká lesní cesta na pozemku parc. [číslo] (evidovaná v katastru nemovitostí jako ostatní komunikace), jak tvrdil žalobce v odvolání využívaná, protože je zarostlá, nemůže zakládat funkční souvislost podle § 7 odst. 1 písm. a) zákona o majetkovém vyrovnání. Jak uzavřel soud prvního stupně, lesní cesty jako účelové komunikace jsou přístupné vlastníkům okolních pozemků a mohou je využívat i pro svoz dřeva. Pokud by nebylo možné účelovou komunikaci na pozemku parc. [číslo] užívat, pak odvolací soud odkazuje na § 34 odst. 3 zák. č. 289/1995 Sb., lesní zákon, podle něhož nelze-li účelu dosáhnout jinak, je vlastník lesa nebo osoba provádějící činnosti v zájmu vlastníka lesa op