6 Cmo 173/2021-852 — Vrchní soud v Praze

1. Shora uvedeným usnesením Městský soud v Praze (dále jen soud I. stupně) jmenoval účastníkovi 3/ , právnická osoba, , IČ , IČO, , , adresa, , opatrovníka , Anonymizováno, , advokáta se sídlem , adresa, .2. Soud I. stupně vyšel ze skutečnosti, že se návrhem doručeným soudu I. stupně dne 30. 6. 2017, doplněným podáními ze dne 17. 7. 2017, ze dne 23. 1. 2018, ze dne 8. 1. 2019, ze dne 27. 8. 2019 a ze dne 19. 4. 2021 navrhovatelka domáhá vyloučení členů statutárního orgánu účastníka 3/ , Anonymizováno, a , fyzická osoba, z funkce členů statutárního orgánu , Anonymizováno, .3. Soud I. stupně z hlediska právního konstatoval, že řízení o vyloučení člena statutárního orgánu obchodní korporace z výkonu funkce podle § 63 a násl. zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (ZOK) je řízením ve statusových věcech právnických osob ve smyslu § 2 písm. e) a § 85 písm. a) zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (z. ř. s.) a podle § 1 odst. 2 z. ř. s. se občanský soudní řád č. 99/1963 Sb. (dále jen o.s.ř.) použije podpůrně. Proto soud I. stupně dále aplikoval § 21 odst. 4 o. s. ř. a konstatoval, že podle tohoto ustanovení za právnickou osobu nemůže jednat ten, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy právnické osoby.4. V daném případě podle soudu I. stupně je nutno aplikovat § 29 odst. 2 o. s. ř., podle něhož opatrovníka ustanoví předseda senátu též právnické osobě, která jako účastník řízení nemůže před soudem vystupovat proto, že tu není osoba oprávněná za ni jednat nebo že je sporné, kdo je osobou oprávněnou za ni jednat (§ 21), je-li tu nebezpečí z prodlení.5. Podle názoru soudu I. stupně je potřeba ustanovení procesního opatrovníka účastníkovi 3/ odůvodněna tím, že účastník 3/ , Anonymizováno, se účastní řízení o vyloučení dvou členů statutárního orgánu z funkce a zájmy účastníka 3/ jsou tak v rozporu se zájmy účastníků 1/ a 2/, již jsou členy statutárního orgánu účastníka 3/. Účastnice 1/ je místopředsedkyní představenstva a účastník 2/ je předsedou představenstva.6. Podle soudu I. stupně za účastníka 3/ tak nemá kdo jednat, neboť zbývající členka představenstva , Anonymizováno, , nar. , Anonymizováno, , bytem , adresa, za účastníka 3/ jednat sama nemůže, když za účastníka 3/ jedná předseda představenstva ve smyslu čl. 30 odst. 1 stanov. Účastníci 1/ a 3/ podle soudu I. stupně nemohou za účastníka 3/ jednat z důvodu, že jejich zájmy jsou se zájmy účastníka 3/ v rozporu. Proto soud I. stupně ustanovil účastníkovi 3/ opatrovníka dle § 29 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 21 odst. 4 o. s. ř. z důvodu střetu zájmů členů statutárního orgánu, tj. účastníků 1/ a 2/ se zájmy účastníka 3/, když zde současně není jiná osoba, jež by byla oprávněná dle § 21 o. s. ř. za účastníka 3/ v nadepsaném řízení jednat. Soud I. stupně současně odkázal na ustálenou právní praxi představovanou např. usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 1. září 2017, sp. zn. 14 Cmo 360/2015.7. Proti tomuto usnesení se v zákonem stanovené lhůtě odvolal účastník 3/ (odvolatel) a domáhal se zrušení napadeného usnesení s odůvodněním, že soud I. stupně dostatečně neodůvodnil důvod kolize zájmů účastníků, když podle jeho názoru soud neuvádí konkrétně, v čem spatřuje rozpor zájmů účastníka 3/ se zájmy účastníků 1/ a 2/. Podle názoru odvolatele nejsou zájmy účastníků v rozporu.8. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal usnesení soudu prvního stupně podle § 212 a § 212a odst. 1, 6 o. s. ř., ve spojení s § 1 odst. 3, 4 a § 28 z. ř. s., a to aniž by za podmínek § 89 odst. 1 z. ř. s. nařizoval jednání. Odvolací soud dospěl k následujícím zjištěním a závěrům.9. Odvolací soud vychází ze skutečnosti, že v projednávaném případě se navrhovatelka domáhá vyloučení členů statutárního orgánu účastníka 3/ , Anonymizováno, a , Anonymizováno, z funkce členů statutárního orgánu , Anonymizováno, , přičemž podle čl. 30 odst. 1 stanov za účastníka 3/ jedná předseda představenstva, jímž je právě , fyzická osoba, , jehož vyloučení ze statutárního orgánu účastníka 3/ se navrhovatelka domáhá. Důvodem vyloučení má být postup účastníků 1/ a 2/ v rozporu s péčí řádného hospodáře ve vztahu k majetku účastníka 3/.10. Odvolací soud dále vychází ze skutečnosti, že účastník 3/ jedná tím způsobem, že Jménem družstva jedná navenek předseda družstva. Písemná právní jednání za družstvo podepisuje předseda s místopředsedou nebo s členem představenstva.11. Konečně z hlediska skutkového odvolací soud vychází ze skutečnosti, že dne 16. února 2022 byl zapsán jako předseda představenstva účastníka 3/ , Jméno advokáta C, (účastník 2/) a jako místopředsedkyně představenstva účastníka 3/ , Anonymizováno, a jako člen představenstva účastníka 3/ , Anonymizováno, , když jejich členství v uvedeném orgánu a funkce vznikly dne 9. 12. 2021.12. Z hlediska právního odvolací soud vychází zejména z § 21 a násl. o. s. ř.13. Podle § 21 odst. 4 o. s. ř za právnickou osobu nemůže jednat ten, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy právnické osoby.14. Podle § 29 odst. 2 o. s. ř. opatrovníka ustanoví předseda senátu též právnické osobě, která jako účastník řízení nemůže před soudem vystupovat proto, že tu není osoba oprávněná za ni jednat nebo že je sporné, kdo je osobou oprávněnou za ni jednat (§ 21), je-li tu nebezpečí z prodlení.15. Obecně ve vztahu k postavení účastníka, jenž má v řízení jednat za jiného účastníka řízení, odvolací soud zastává právní názor, podle něhož fyzická osoba, jež je členem statutárního orgánu právnické osoby, nemá právo jednat jménem této právnické osoby ve sporu, jenž s ní vede a nemá-li právnická osoba potřebným způsobem obsazen statutární orgán oprávněný jejím jménem jednat, soud jí může ustanovit opatrovníka pro řízení. Uvedený dílčí závěr vychází z premisy, že v řízeních, ve kterých účastníci vystupují v kontradiktorním postavení, je mezi opačnými stranami sporu přirozený střet zájmů, pro nějž je nepřípustné, aby v řízení jedna ze stran sporu jednala za opačnou stranu sporu (§ 21 odst. 4, resp. § 32 odst. 2 o. s. ř.). Tato obecná pravidla podle právního názoru odvolacího soudu platí nejen pro řízení, v nichž strany vystupují v kontradiktorním postavení, ale použijí se přiměřeně i v řízeních, jež nejsou založena na sporném postavení stran.16. Konečně odvolací soud zastává právní názor, podle něhož je namístě vycházet z toho, že ke střetu zájmů, jenž je přirozeně přítomný mezi účastníky řízení vystupujícími v kontradiktorním postavení, dochází i v řízení o vyloučení člena statutárního orgánu z výkonu funkce ve vztahu mezi osobou, jež má být vyloučena z výkonu funkce člena statutárního orgánu a obchodní korporací, jíž se týká důvod, pro nějž má být dotčená osoba vyloučena. Za tuto obchodní korporaci proto v řízení o vyloučení člena statutárního orgánu z výkonu funkce nesmí jednat ten, kdo má být z výkonu funkce ve statutárním orgánu vyloučen.17. Na základě uvedeného učinil odvolací soud další dílčí právní závěr týkající se dané konkrétní věci, podle něhož existuje ve vztahu účastníka 3/ a účastníka 2/ přirozeně přítomný střet zájmů jednak s ohledem na členství účastníka 2/ ve statutárním orgánu účastníka 3/, jehož hospodářské zájmy měl účastník 2/ poškozovat jednáním v rozporu s péčí řádného hospodáře a jednak s ohledem na uvedenou skutečnosti, pro níž se navrhovatelka domáhá vyloučení tohoto člena ze statutárního orgánu účastníka 3/ (pro jednání v rozporu s péčí řádného hospodáře).18. Z uvedeného důvodu učinil odvolací soud další právní závěr týkající se dané věci, podle něhož účastník 3/, za něhož na venek jedná účastník 2/, jenž je ve vztahu k účastníkovi 3/ ve střetu zájmů, potřebuje po čas řízení o vyloučení člena statutárního orgánu procesního opatrovníka, jak jej účastníkovi 3/ postupem podle § 29 o. s. ř. správně ustanovil soud I. stupně.19. Ze všech výše uvedených důvodů odvolací soud napadené usnesení soudu I stupně jako věcně správné podle ustanovení § 219 o. s. ř. potvrdil.20. O náhradě nákladů tohoto odvolacího řízení odvolací soud nerozhodoval a rozhodne o nich soud I. stupně v rozhodnutí, jímž u něho řízení skončí.