6 Cmo 185/2021-165 — Vrchní soud v Praze

1. Návrhem doručeným soudu prvního stupně dne 20. 9. 2020 se navrhovatel vůči , Jméno advokátky B, (dále jen „společenství“) domáhá, aby soud rozhodl, že usnesení shromáždění společenství, přijaté mimo zasedání ve dnech 15. - 30. 6. 2020, kterým byla schválena účetní závěrka společenství za rok 2019 (dále také „sporné usnesení“), je neplatné.2. Navrhovatel uvedl, že je členem společenství, neboť vlastní bytovou jednotku v domě, který společenství spravuje. Dne 21. 7. 2020 obdržel emailem zápis z hlasování shromáždění per rollam, podle kterého se hlasování účastnili členové s 77,89 % hlasů, odevzdáno bylo 22 hlasovacích lístků, 5 členů nereagovalo. Navrhovatel přitom nebyl o hlasování řádně uvědomen a nemohl se ho zúčastnit. Stanovy společenství neupravují uvědomění členů v případě hlasování per rollam, pročež se podle navrhovatele uplatní pravidla pro svolání zasedání. Navrhovateli nebyla výzva k hlasování doručena poštou, ani tato výzva nebyla vyvěšena na domovní nástěnce, jak vyžadují stanovy. Navrhovatel v tom spatřuje vážné porušení jeho práv a zároveň má vážné pochybnosti o řádném hospodaření společenství, jelikož navrhovateli nebylo umožněno nahlédnout do podkladů pro sestavení účetní závěrky. Navrhovatel dále vyslovil pochybnosti nad platností stanov společenství, které byly schváleny na shromáždění dne 20. 4. 2017 poté, co bod schválení nových stanov byl na pořad zasedání zařazen nad rámec programu uvedeného v pozvánce, aniž byli přítomni všichni vlastníci.3. Společenství ve svém vyjádření uvedlo, že hlasování bylo svoláno řádně tak, že předseda společenství obešel vlastníky a proti podpisu jim předal pozvánky, nepřítomným byla pozvánka zaslána písemně. Dále byla pozvánka vyvěšena na nástěnce. Skutečnost, že si navrhovatel nepřebírá poštu, by měla jít k jeho tíži. Pokud by navrhovatel požádal o kontrolu účetnictví, bylo by mu vyhověno. Navrhovatel však nežádal o nahlédnutí do evidence, nýbrž jen zpochybňoval vyúčtování a rozpočet služeb. Účetnictví společenství vede specializovaná firma. Navrhovatel dluží společenství na vyúčtování za léta 2018 a 2019 a na výzvy k úhradě nereaguje.4. Soud prvního stupně napadeným usnesením návrhu vyhověl (výrok I.) a navrhovateli přiznal náhradu nákladů řízení (výrok II.).5. Soud prvního stupně provedl dokazování výpisem z katastru nemovitostí, podle kterého navrhovatel v domě spravovaném společenstvím vlastní bytovou jednotku, emailem z 21. 7. 2020, kterým byl navrhovateli zaslán zápis o výsledku hlasování per rollam, podle kterého bylo odevzdáno 22 hlasovacích lístků, 5 vlastníků nehlasovalo, což tvoří účast 77,89 % hlasů; všichni hlasující byli pro schválení účetní závěrky. Podle stanov se shromáždění má svolat písemnou pozvánkou, která se pošle všem členům společenství na jejich doručovací adresu, a nebyla-li sdělena, na adresu uvedenou ve výpisu z katastru nemovitostí. Pozvánka se má dále vyvěsit na domovní vývěsce. Má být zaslána a vyvěšena nejméně 30 dnů před konáním shromáždění. Stanovy byly přijaty na shromáždění dne 20. 4. 2017, na které bylo přítomno 78,06 % hlasů, po doplnění programu mj. o schválení nových stanov. Soud dále provedl dokazování informacemi o stavbě z katastru nemovitostí, podle které navrhovatel bydlí na adrese , adresa, , podacím lístkem, podle kterého mu společenství dne 10. 6. 2020 odeslalo zásilku a výpisem ze systému sledování zásilek České pošty, s.p., podle kterého byla uvedená zásilka dodána dne 11. 6. 2020. Pozvánka k hlasování nese datum 9. 6. 2020, navrženo bylo schválení účetní závěrky za rok 2019 a vlastník jednotky měl na pozvánku vyplnit své jméno a příjmení, zaškrtnout, zda s návrhem souhlasí, nesouhlasí nebo se hlasování zdržuje a připojit datum a podpis. Soud dále provedl důkazy emailovou komunikací mezi účastníky ohledně odečtu vodoměrů a indikátorů spotřeby tepla, kterou pro projednávanou věc nepovažoval za podstatnou. Dospěl však k závěru, že společenství neprokázalo, že navrhovateli doručilo pozvánku k hlasování, ani že by ji převzala osoba oprávněná přebírat za něj zásilky. Neprokázal ani vyvěšení pozvánky ve 30denní lhůtě před hlasováním.6. Po právní stránce soud prvního stupně citoval § 191 zákona o obchodních korporacích a § 259 občanského zákoníku. Dále uvedl, že pochybnostmi navrhovatele o platnosti stanov společenství se nezabýval, neboť navrhovatel nepodal žalobu o určení neplatnosti usnesení shromáždění, kterým byly stanovy schváleny.7. Proti tomuto usnesení podalo společenství odvolání, ve kterém uvedlo, že soud prvního stupně posoudil věc podle právního předpisu, který na ni nedopadá - použit měl být § 1209 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., ve znění do 30. 6. 2021. Poukázal na to, že navrhovatel netvrdil žádné věcné ani formální nedostatky účetní závěrky. Její schválení je pouze formální záležitostí, která nezasahuje do právního postavení vlastníka jednotky, a proto pro přezkum napadeného usnesení není důležitý důvod. Společenství také soudu prvního stupně vytýká, že přestože projednávaná věc patří mezi nesporná řízení, neprovedl důkazy potřebné ke zjištění skutkového stavu a uzavřel, že společenství neuneslo důkazní břemeno. Bylo přitom namístě, aby si soud vyžádal zprávu České pošty, s.p. o tom, komu byla zásilka předána, a takovou zprávou provedl důkaz. Stejně tak mohl k otázce vyvěšení pozvánky vyslechnout předsedu společenství nebo některého z jeho členů.8. Navrhovatel ve svém vyjádření uvedl, že odkaz na zákon o obchodních korporacích nebyl soudem prvního stupně použit šťastně, přesto však považoval jeho rozhodnutí za věcně správné. Ztotožnil se s jeho závěrem, že navrhovatel nebyl o hlasování informován. Schválení účetní závěrky považuje za zásadní a významný úkon, kterým se projevuje kontrola hospodaření. Podle navrhovatele § 1209 o. z. řeší náhradu vůle přehlasovaného účastníka, zatímco navrhovatel navrhuje zrušení usnesení shromáždění - zde by odkazem v § 1221 o. z. měla být použita ustanovení § 258 až 260 o. z.9. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací po zjištění, že odvolání bylo podáno včas osobou k tomu oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné. Jednal přitom podle § 211 ve spojení s § 101 odst. 3 o. s. ř. za nepřítomnosti navrhovatele, jehož právní zástupkyně se z jednání omluvila a souhlasila s projednáním věci v její nepřítomnosti.10. Řízení o přezkoumání usnesení shromáždění společenství vlastníků je řízením ve statusové věci právnické osoby podle § 85 písm. a) zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“), a má charakter řízení nesporného.11. Podle odvolacího soudu lze (za absence výslovné úpravy ve stanovách) dovodit i pro hlasování shromáždění vlastníků per rollam totéž, co pro společnost s ručením omezeným upravuje § 177 odst. 2 zákona č. 91/2012 Sb., o obchodních korporacích (dále jen „z. o. k.“), tj. že rozhodnutí per rollam je přijato dnem, kdy společenství obdrželo vyjádření posledního vlastníka, nebo marným uplynutím posledního dne lhůty k hlasování, jestliže všichni vlastníci nehlasovali, ale zároveň bylo dosaženo počtu hlasů potřebného k přijetí rozhodnutí. Tím je totiž hlasování ukončeno, vůle shromáždění vyjádřena a výbor poté sečtením hlasů pouze uvedenou vůli zjišťuje.12. Pro projednávanou věc je tedy rozhodné znění občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., účinné ke dni skončení hlasování (30. 6. 2020), tj. před novelou č. 163/2020 Sb., která nabyla účinnosti následujícího dne (dále jen o. z.). V té době zněl § 1209 odst. 1 o. z. takto: Je-li pro to důležitý důvod, může přehlasovaný vlastník jednotky nebo i společenství vlastníků, pokud je vlastníkem jednotky, navrhnout soudu, aby o záležitosti rozhodl; v rámci toho může též navrhnout, aby soud dočasně zakázal jednat podle napadeného rozhodnutí. Není-li návrh podán do tří měsíců ode dne, kdy se vlastník jednotky o rozhodnutí dozvěděl nebo dozvědět mohl, jeho právo zaniká.13. Odvolací soud předesílá, že podle ustálené judikatury (srov. zejm. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 10. 2019, sp. zn. 26 Cdo 1657/2018, uveřejněné pod R 66/2020 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek) je § 1209 o. z. ustanovením vůči § 258 a § 259 o. z. speciálním, neboť samostatně řeší ochranu vlastníka jednotky před rozhodnutími shromáždění z hlediska osobního, časového a věcného; posledně citovaná ustanovení se tak na společenství vlastníků nepoužijí. Použít lze pouze § 260 o. z. o tom, kdy soud neplatnost rozhodnutí orgánu společenství nevysloví, přestože došlo k porušení zákona nebo stanov. Stejně tak ustálená judikatura soudů (zejména usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 3. 2017, sp. zn. 26 Cdo 4567/2016) dovodila, že postupem podle § 1209 odst. 1 o. z. (v rozhodném znění) „se přehlasovaný vlastník jednotky může u soudu domáhat pouze určení (vyslovení) neplatnosti usnesení přijatého shromážděním“.14. Aby mohl být navrhovatel s návrhem na vyslovení neplatnosti usnesení shromáždění vlastníků úspěšný, musí být přehlasovaným vlastníkem a mít k napadení sporného usnesení důležitý důvod. Obě podmínky