6 Cmo 188/2021-590 — Vrchní soud v Praze

Krajský soud v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci (dále též soud I. stupně) výše specifikovaným rozsudkem ve výroku I. uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni vypořádací podíl ve výši 406 785 Kč s přísl., ve výroku II. žalobu ve zbývající části ohledně nároku na zaplacení částky ve výši 125 675 Kč s příslušenstvím, zamítl, ve výroku III. uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 88 444,12 Kč, ve výroku IV. uložil žalobkyni povinnost zaplatit státu na náhradě nákladů řízení částku 3,40 Kč a ve výroku V. uložil žalovanému povinnost zaplatit státu na náhradě nákladů řízení částku 33,20 Kč.Soud I. stupně vycházel ze skutečnosti, že se žalobkyně domáhala vyplacení vypořádacího podílu ve výši 532 460 Kč po svém ukončení členství v žalovaném družstvu.Po provedeném dokazování byla pro soud I. stupně východiskem pro rozhodnutí zejména zjištění, že žalobkyně byla od 9. 5. 2008 členkou žalovaného družstva s tím, že měla na základě smlouvy o přidělení družstevní bytové jednotky ze dne 9. 5. 2008 právo užívat družstevní byt č. , Anonymizováno, o velikosti , Anonymizováno, , jejž užívala od 1. 8. 2009 do 30. 9. 2014. Na základě smlouvy o přidělení družstevní bytové jednotky se podle soudu I. stupně žalobkyně zavázala zaplatit žalované základní členský vklad ve výši 2 500 Kč, dále další členský vklad ve výši 1 303 174 Kč ve 240 měsíčních splátkách splatných ve výši 9 658 Kč označovaných žalovaným v měsíčních předpisech plateb jako „hypotéka - byt“ Tyto splátky žalobkyně považovala za splátku na další členský vklad, přičemž podle žalovaného platba zahrnovala jak splátku na další členský vklad ve výši 5 429,91 Kč (1 303 178 Kč/240), tj. po zaokrouhlení ve výši 5 430 Kč, tak i platbu na úhradu úroků z úvěru (dluhovou službu) do úvěrového fondu ve výši 4 228 Kč a tato částka se měnila v čase v závislosti na výši úrokové sazby sjednané žalovaným s bankou pro dlouhodobý bankovní úvěr. To podle soudu I. stupně mělo odraz ve změnách výše uvedené pravidelné splátky žalobkyně, o čemž byla žalobkyně informována žalovaným předpisem měsíčních plateb označených „hypotéka - byt“.V období od srpna 2009 do května 2010 podle soudu I. stupně žalobkyně platila měsíčně částku ve výši 8 895 Kč, od června 2010 do května 2011 měsíčně částku ve výši 8 632 Kč, od června 2011 do prosince 2012 měsíčně částku ve výši 8 696 Kč a od ledna 2013 do září 2014 měsíčně částku ve výši 8 462 Kč a tímto způsobem žalobkyně zaplatila žalovanému na pravidelných měsíčních splátkách celkem částku ve výši 535 460 Kč, z čehož na splátky na další členský vklad připadla celkem částka ve výši 336 654 Kč (62 splátek x 5 429,91 Kč) a na platby na úhradu úroků z úvěru do úvěrového fondu celkem částka ve výši 198 806 Kč (535 460 Kč - 336 654 Kč). Po té, co dne 29. 8. 2014 proběhla členská schůze žalovaného, jež schválila přijetí nových stanov žalovaného, žalobkyně podle soudu I. stupně s touto změnou stanov nesouhlasila a vystoupila ze žalovaného družstva, když zaslala žalovanému své rozhodnutí o vystoupení člena z bytového družstva ze dne 16. 9. 2014, jež bylo žalovanému doručeno v zákonné třicetidenní lhůtě dne 22. 9. 2009 a členství žalobkyně v žalovaném družstvu podle soudu I. stupně ve smyslu ustanovení § 613 odst. 1 písm. d) zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zkráceně ZOK), zaniklo dne 30. 9. 2014 a k předání vyklizeného družstevního bytu došlo téhož dne 30. 9. 2014.Na veškeré právní vztahy mezi žalobkyní jako bývalým členem družstva a žalovaným družstvem podle soudu I. stupně dopadají původní stanovy žalovaného ze dne 15. 2. 2006 a žalobkyni v souvislosti s ukončením členství v souladu se stanovami a zákonem podle soudu I. stupně vzniklo právo na vypořádací podíl.K určení výše a splatnosti vypořádacího podílu soud I. stupně vycházel z článku 21 stanov žalovaného ze dne 15. 2. 2006, podle nichž se vypořádací podíl rovná již splacenému dalšímu členskému vkladu, od kterého se odečte jednak manipulační poplatek ve výši 1 000 Kč, dále částka odpovídající souhrnné výši plateb, jež by byl člen povinen zaplatit do fondu členských podílů a do úvěrového fondu, kdyby jeho členství nezaniklo, a jejichž splatnost by nastala v době od zániku členství do dne vzniku nároku na výplatu vypořádacího podílu, a dále také částka odpovídající nájemnému, jež by za užívání jednotky platil nájemce - nečlen družstva, za dobu od převzetí do předání jednotky. Uvedené ujednání stanov žalovaného ze dne 15. 2. 2006 bylo podle soudu I. stupně v rozporu s donucujícím ustanovením § 748 ZOK a na základě § 777 odst. 1 ZOK uvedená část stanov ex lege zanikla dnem 1. 1. 2014.Dále pro stanovení výše vypořádacího podílu pokládal soud I. stupně za významné to, že žalobkyně na základě smlouvy o přidělení družstevní jednotky ze dne 9. 5. 2008 zaplatila na další členský vklad celkem částku ve výši 336 654 Kč a na základní členský vklad částku ve výši 2 500 Kč a splnila svoji vkladovou povinnost vůči žalovanému celkově v částce ve výši 339 154 Kč. Pro rozhodnutí pokládal za významné soud I. stupně dále to, že tržní hodnota družstevního podílu žalobkyně v žalovaném ke dni 30. 9. 2014, kdy zaniklo členství žalobkyně v žalovaném družstvu, odpovídala dle znalkyně částce ve výši 406 785 Kč.Částka ve výši 339 154 Kč, odpovídající splněné vkladové povinnosti žalobkyně jako členy žalovaného bytového družstva, představuje podle soudu I. stupně pouze stanovení minimální výše vypořádacího podílu žalobkyně.Podle soudu I. stupně při posuzování výše vypořádacího podílu spojeného s právem užívání družstevního bytu při zániku členství v bytovém družstvu má být zohledněna i otázka jeho skutečné (tržní) hodnoty na základě ocenění hodnoty daného družstevního podílu vycházejícího z tržních cen srovnatelných družstevních bytů. Proto soud I. stupně doplnil dokazování i ohledně určení skutečné (tržní) hodnoty družstevního podílu ke dni zániku členství, tj. ke dni 30. 9. 2014, z něhož na základě znaleckého posudku podle soudu I. stupně vyplynulo, že ke dni 30. 9. 2014 měl (při zohlednění výše splacení dalšího členského vkladu) družstevní podíl žalobkyně skutečnou (tržní) hodnotu odpovídající částce ve výši 406 785 Kč. Tato částka podle soudu I. stupně odpovídá spravedlivému uspořádání daného vztahu.Ohledně splatnosti vypořádacího podílu dospěl soud I. stupně k závěru, že při aplikaci § 749 odst. 1 ZOK (když žalobkyně vyklidila družstevní byt č. , Anonymizováno, dne 30. 9. 2014 a výše vypořádacího podílu byla nebo mohla být zjištěna dne 31. 12. 2014) počala tříměsíční lhůta splatnosti dle ustanovení § 749 odst. 1 ZOK běžet dnem 31. 12. 2014 a uplynula dnem 31. 3. 2015. Vypořádací podíl žalobkyně tak podle soudu I. stupně byl splatný dne 31. 3. 2015, přičemž žalovaný žalobkyni na vypořádací podíl ve lhůtě splatnosti ani později nezaplatil ničeho a musí proto žalobkyni platit i počínaje dnem 1. 4. 2015 úroky z prodlení.O nákladech řízení soud I. stupně rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř.Proti rozsudku soudu I. stupně podal v plném rozsahu odvolání žalovaný (odvolatel) a navrhl žalobu zamítnout a tomu přizpůsobit i závislý výrok o nákladech řízení.Nesprávnost napadeného rozsudku odvolatel spatřuje v důvodech podle § 205 odst. 2 písm. b, d), e) a g) o. s. ř., když soud I. stupně především neúplně zjistil skutkový stav věci a podle odvolatele věc nesprávně i posoudil, neboť:1) Soud I. stupně neprovedl navržené důkazy potřebné k prokázání rozhodných skutečností, dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním a věc nesprávně právně posoudil. Odvolatel přitom akceptoval rozhodovací praxi soudů, podle níž při stanovení vypořádacího podílu je nutno upozadit hodnotu vycházející z účetnictví družstva a hodnotu vypočítanou na základě doposud uhrazených plateb. Podle odvolatele je přitom nutno vycházejícího z judikatury Nejvyššího soudu, přičemž žalovaný neměl výhrady vůči závěru, podle něhož musí vypořádací podíl odpovídat skutečné hodnotě příslušného družstevního podílu.2) Podle odvolatele soud I. stupně nepostupoval správně, jestliže s ohledem na nutnost zjištění skutečné hodnoty příslušného družstevního podílu neprovedl převodní smlouvy navržené žalovaným, když z těchto listin vyplývá, že tržní hodnota družstevního podílu v žalovaném družstvu byla vzhledem k výše uvedeným skutečnostem nulová a žaloba měla být zamítnuta v celém rozsahu.3) Podle odvolatele jeho stanovy nelze posuzovat jako neplatné, když znění stanov vyhovuje dispozitivním ustanovením zákona.4) Odvolatel dále argumentoval názorem, že financování bytového družstva funguje na principu průběžného financování a družstvo je tedy zatíženo úvěry z doby výstavby bytových domů a tyto úvěry jsou spláceny anuitními splátkami. Úprava ve stanovách podle odvolatele respektuje práva družstevníka, jenž nepřijde o svůj vypořádací podíl a vystupující člen družstva má možnost získat bytovou jednotku za původní cenu a může realizovat i zisk, byť není zaručeno, že tržní hodnota bytu bude vždy vyšší než výše vypořádacího podíl