6 Cmo 260/2021-0 — Vrchní soud v Praze

1. Návrhem došlým Městskému soudu v Praze dne 17. června 2021 se navrhovatel domáhal zápisu změn do spolkového rejstříku, konkrétně - ve znění upřesněného (opraveného) návrhu došlého soudu prvního stupně dne 8. 7. 2021, výmazu členů statutárního orgánu – direktoriátu ve složení: , Anonymizováno, - direktor, , Anonymizováno, - 1. vicedirektor, , Anonymizováno, - 2. vicedirektor, výmazu , Anonymizováno, - revizora coby kontrolního orgánu, a zápisu dne zániku funkce u těchto vymazávaných osob k datu 1. 3. 2021, zápisu nově zvoleného statutárního orgánu - správní rady, a to ve složení , Anonymizováno, - předsedkyně správní rady, , Anonymizováno, - člen správní rady, , Anonymizováno, - člen správní rady, , Anonymizováno, - člen správní rady, , Anonymizováno, - členka správní rady, a zápisu , Anonymizováno, - revizora, u , Anonymizováno, - předsedkyně správní rady zápisu dne vzniku členství 31. února 2017 a dne vzniku funkce 1. března 2021, u , Anonymizováno, - člena správní rady zápisu dne vzniku členství 21. února 2017 a dne vzniku funkce 21. února 2017 (v této části nebyl návrh ve znění jeho upřesnění opraven ani vzat výslovně zpět), u , Anonymizováno, - člena správní rady zápisu dne vzniku členství 21. února 2017 a dne vzniku funkce 1. března 2021, u , Anonymizováno, - člena správní rady zápisu dne vzniku členství 1. března 2021 a dne vzniku funkce 1. března 2021, u , Anonymizováno, - členky správní rady zápisu dne vzniku členství 24. března 2021 a dne vzniku funkce 1. června 2021, u , Anonymizováno, - revizora dne vzniku funkce 1. března 2021. Dále se navrhovatel domáhal výmazu počtu členů statutárního orgánu: 3 a výmazu způsobu jednání statutárního orgánu: Direktor zastupuje sdružení navenek a jedná jeho jménem a zápisu počtu členů statutárního orgánu: maximálně 5 a zápisu způsobu jednání statutárního orgánu: Předseda správní rady zastupuje spolek navenek. Správní rada jmenuje a odvolává výkonného ředitele. Ten na základě pověření předsedkyně správní rady zastupuje spolek navenek a jedná jeho jménem. A konečně se domáhal zápisu následujícího textu do rubriky ostatních skutečností: „Na základě výzvy z usnesení……“.2. Městský soud v Praze coby soud prvního stupně rozhodl usnesením ze dne 15. července 2021, č. j. L 15693/RD19/MSPH, Fj 290416/2021/MSPH tak, že návrh na zápis změn zamítl. V odůvodnění rejstříkový soud (dále též jen „soud“) konstatoval, že k návrhu byly předloženy kopie zápisů z jednání členské schůze (formou per rollam) a z jednání správní rady spolku, oba zápisy byly ze dne 1. 3. 2021 s tím, že dne 23. 6. 2021 vyzval navrhovatele k doložení rozhodnutí členské schůze spolku o změně stanov, volbě členů statutárního orgánu a odvolání člena kontrolního orgánu + zápisu z jednání správní rady spolku o volbě předsedy správní rady s tím, že ze stanov spolku nevyplývá možnost přijímat rozhodnutí formou per rollam, přičemž podmínkou pro možnost takového rozhodování je dle soudu skutečnost, že stanovy spolku hlasování mimo zasedání členské schůze výslovně připustí, ve stanovách ovšem musí být také popsány způsoby, jakými takovéto rozhodování per rollam může proběhnout. Dále soud požadoval doložit čestná prohlášení a souhlas se zápisem nově zapisovaných členů orgánů spolku, podepsané stanovy spolku, plnou moc pro , adresa, k zastupování spolku a opravený návrh na zápis změn. Dne 8. 7. 2021 obdržel soud opravený návrh na zápis změn do spolkového rejstříku, čestná prohlášení zapisovaných členů statutárního a kontrolního orgánu, podepsané stanovy spolku, plnou moc pro , adresa, , zápis z členské schůze spolku ze dne 24. 6. 2021 a zápis ze zasedání správní rady spolku ze dne 24. 6. 2021. Obsahem zápisu členské schůze bylo potvrzení zápisu členské schůze konané 2. 3. 2021. Obsahem zápisu ze zasedání správní rady bylo potvrzení zápisu z jednání správní rady ze dne 2. 3. 2021. Poté soud citoval § 19 a § 90 odst. 1 z.v.r. s tím, že předložené rozhodnutí členské schůze ze dne 24. 6. 2021 (a stejně tak rozhodnutí správní rady) je zmatečné, když jeho obsahem je pouze odkaz na zápis členské schůze ze dne 2.3.2021, které se tímto rozhodnutím potvrzuje, a proto soudu nezbylo, než návrh na zápis změn zamítnout, když soudu nebyly předloženy řádné listiny, jimiž měly být doloženy údaje o zapisovaných skutečnostech.3. Proti usnesení soudu prvního stupně podal navrhovatel včasné odvolání. Odvolatel připustil, že pro člověka, který není členem spolku, a tudíž není o dění v něm podrobně informován, mohou být zápisy jak z členské schůze, tak i z jednání správní rady (obojí ze dne 24. června 2021) zmatečné. Odvolatel v souladu s odůvodněním napadeného rozhodnutí opravil a upřesnil zápisy z obou jednání tak, aby bylo patrné, co vše a jak členská schůze, tak i správní rada projednaly a přijaly. K odvolání doložil oba doplněné zápisy. Navrhl, aby odvolací soud na základě nyní doložených listin posoudil, resp. přehodnotil věc a zrušil usnesení soudu prvního stupně a vrátil ji soudu prvního stupně k dalšímu řízení.4. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal odvoláním napadené rozhodnutí a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné jen částečně.5. Dle § 90 odst. 1 z.v.r. „Nebyl-li návrh na zápis odmítnut podle § 86, rejstříkový soud zkoumá, zda údaje o skutečnostech, které se do veřejného rejstříku zapisují, vyplývají z listin, které mají být k návrhu doloženy, ….“ Dle § 19 z.v.r. „Návrh na zápis musí být doložen listinami o skutečnostech, které mají být do veřejného rejstříku zapsány, a listinami, které se zakládají do sbírky listin v souvislosti s tímto zápisem.“ Dle § 158 odst. 2 o.z. „Zakladatelské právní jednání může připustit rozhodování orgánu i mimo zasedání v písemné formě nebo s využitím technických prostředků.“ Dle § 156 odst. 1 o.z. „Je-li orgán kolektivní, rozhoduje o záležitostech právnické osoby ve sboru. Je schopen usnášet se za přítomnosti nebo jiné účasti většiny členů a rozhoduje většinou hlasů zúčastněných členů.“6. Obecně vzato může kolektivní orgán právnické osoby rozhodovat buďto na svém zasedání nebo mimo toto zasedání. Členové kolektivního orgánu právnické osoby tedy mohou rozhodovat, což představuje přijímání rozhodnutí, na zasedání kolektivního orgánu nebo mimo zasedání kolektivního orgánu právnické osoby. Rozhodování kolektivního orgánu právnické osoby na jeho zasedání znamená, že přítomní členové tohoto orgánu vyjadřují svoji vůli ve vztahu k rozhodnutí, o němž je hlasováno, v jediný okamžik. Výjimkou může být tzv. korespondenční hlasování (např. u obchodních korporací - u společnosti s ručením omezeným viz. § 167 odst. 4 z.o.k.), kdy část hlasů je hlasujícími odevzdána ještě před konáním zasedání orgánu. Z podstaty věci vyplývá, že rozhodování na zasedání orgánu se děje v časově ohraničené době, v níž probíhá tzv. zasedání orgánu, tedy v době, kdy se procesu rozhodování kolektivního orgánu účastní pro usnášeníschopnost nutné kvorum jeho členů. Toto „zasedání“ orgánu je představováno buďto osobní fyzickou přítomností členů orgánu na jeho zasedání nebo zákon obecně připouští i tzv. jinou účast na zasedání orgánu právnické osoby. Jiná účast na zasedání orgánu je představována nikoli osobní účastí v místě a čase zasedání. Může jí být např. videokonference či telekonference. Je to účast členů na zasedání orgánu právnické osoby prostřednictvím jeho přenosu v reálném čase elektronickými či jinými prostředky. Účast, jež není osobní v místě zasedání, ale je realizována tak, aby člen účastnící se zasedání jinak než osobně mohl projevovat svoji vůli obdobně, jako kdyby byl zasedání orgánu přítomen osobně. Není-li člen orgánu přítomen osobně na jednání leč účastní se ho jinak, jde o tzv. distanční rozhodování.7. Rozhodování mimo zasedání kolektivního orgánu právnické osoby tzv. per rollam (viz. § 158 odst. 2 o.z.) představuje v negativním vymezení rozhodování nenaplňující zákonné, případně smluvní parametry rozhodování orgánu na zasedání, ale zároveň rozhodování učiněné na základě zákona a smluvního ujednání (z hlediska zákona přípustného). Pozitivně vymezeno je rozhodování kolektivního orgánu mimo své zasedání takové rozhodování, kdy členové tohoto orgánu vyjadřují svoji vůli ve vztahu k navrženému rozhodnutí orgánu a nečiní tak v jediný okamžik - přijetí rozhodnutí, zároveň po dobu zasedání orgánu, ale v časově vymezeném pásmu mimo toto zasedání. Z hlediska způsobu ze zákona i logiky věci vyplývá, že tak činí bez fyzické (osobní) i bez tzv. jiné účasti (viz. § 156 odst. 1 o.z.) v určeném místě a čase /na zasedání kolektivního orgánu právnické osoby/. Činí tak po určitou - vymezenou dobu. Jinak řečeno, rozhodování kolektivního orgánu právnické osoby mimo zasedání představují projevy vůle hlasujících členů tohoto orgánu ve vztahu k navrženému rozhodnutí tohoto orgánu, doručované právnické osobě (jejímu orgánu) po určitou časovou dobu, tedy nikoli v jediný okamžik. Způsobem a formou, jakou tak mohou činit je písemná forma či s využitím technických prostředků /tím se rozumí např. hlasování prostřednictvím internetu, te