6 Cmo 264/2021-271 — Vrchní soud v Praze

Řízení v prvním stupni1. Žalobou doručenou soudu prvního stupně dne 21. 8. 2020 domáhal se žalobce, aby žalovaný byl uznán povinným zaplatit mu částku 709 820 Kč s 8,25% úrokem z prodlení ročně od 22. 8. 2020 do zaplacení. Žalobce uvedl, že žalovaný byl od vzniku společnosti dne 9. 2. 2005 do 25. 8. 2017 jediným jednatelem žalobce, ve kterém držel 50% podíl. Druhý 50% podíl držel , fyzická osoba, , který se dne 25. 8. 2017 stal druhým jednatelem žalobce s tím, že oba jednatelé zastupují žalobce společně. Žalobce v řízení zastupuje , fyzická osoba, jako společník podle § 157 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (dále jen „žalující společník“).2. Podle žalobních tvrzení nechal žalovaný jako jednatel žalobce proplatit celkem 4 faktury vystavené , Anonymizováno, , a to:a. dne 7. 1. 2016 fakturu č. , Anonymizováno, na 178 337 Kč za tesařské práce – opravu a výměnu dřevěných konstrukcí na zastřešení v areálu výroby štípaného dřeva , adresa, ,b. dne 20. 11. 2015 fakturu č. , Anonymizováno, na 171 244 Kč za tesařské práce – výměnu poškozených dřevěných konstrukcí v areálu výroby štípaného dřeva , adresa, ,c. dne 20. 11. 2015 fakturu č. , Anonymizováno, na 225 000 Kč za výrobu a montáž oplocení areálu výroby štípaného dřeva , adresa, ,d. dne 20. 11. 2015 fakturu č. , Anonymizováno, na 216 239 Kč za tesařské a pokrývačské práce – opravu a úpravu zastřešení v areálu výroby štípaného dřeva , adresa, .3. Práce v celkové hodnotě 790 820 Kč však ve skutečnosti nebyly vykonány, což žalujícímu společníkovi potvrdil tam pracující zaměstnanec. Navíc byly práce zaúčtovány nikoli ke středisku , adresa, , nýbrž ke středisku Kancelář. Žalovaný tak nepostupoval loajálně ke společnosti a způsobil jí tím škody ve výši vyplacených částek.4. Žalovaný ve svém vyjádření namítl, že žalovaný nárok neexistuje, neboť žalobce i žalující společník dne 25. 8. 2017 prohlásili, že žalobci ani žalujícímu společníkovi před podpisem uvedeného prohlášení nevznikla žádná škoda způsobená žalovaným a že se vůči žalovanému vzdávají práva na náhradu škody, která by jim vznikla v souvislosti s porušením povinnosti žalovaného před podpisem uvedeného prohlášení. Rovněž valná hromada žalobce vyslovila dne 25. 8. 2017 hlasy obou společníků souhlas se všemi jednáními, která žalovaný učinil jménem společnosti do uvedeného dne za podmínky, že účinky těchto jednání jsou zaznamenány v účetnictví společnosti, pokud tam zaznamenány být mají. Valná hromada také potvrdila, že žalobci nevznikla žádná škoda způsobená žalovaným nebo žalujícím společníkem, že po nich nebude náhradu takové škody nebo újmy požadovat a vzdá se jí. Žalobce, žalovaný, žalující společník a společnost , právnická osoba, . se zavázali, že nepodají vůči žádné smluvní straně žalobu týkající se skutečností nastalých před 25. 8. 2017 a splnění této povinnosti utvrdili smluvní pokutou ve výši 1 000 000 Kč. Žalobce tak podáním žaloby porušil svůj závazek. Žalovaný dále upozornil, že žalující společník působil ve společnosti od 1. 12. 2010 jako zaměstnanec a měl přístup ke všem informacím o dění ve společnosti stejně jako žalovaný. Žalující společník se tak o provedených úhradách sporných faktur mohl dozvědět již v době jejich uhrazení. Žalovaný nárok by tak podle žalovaného byl promlčen, pokud by existoval. U jednání žalovaný namítal ještě, že práce uvedené na fakturách truhlář pan , Anonymizováno, skutečně provedl.5. Žalobce k námitce promlčení uváděl, že se žalující společník o sporných úhradách dozvěděl, resp. mohl dozvědět až poté, co se dne 25. 8. 2017 stal jednatelem společnosti. Navíc by se musel dozvědět i o tom, že fakturované práce ve skutečnosti nebyly v , adresa, provedeny. Žalující společník neměl místo výkonu práce v , adresa, , nýbrž v , Anonymizováno, . Vzdání se práva na náhradu škody je podle žalobce jednáním zakázaným § 53 odst. 2 zákona o obchodních korporacích, neboť se jím omezuje odpovědnost jednatele za škodu způsobenou porušením péče řádného hospodáře. Žalující společník byl nucen vzdání se práva podepsat, neboť žalovaný tím podmínil svůj souhlas s volbou žalujícího společníka do funkce jednatele.Napadený rozsudek6. Soud prvního stupně napadeným rozsudkem žalobě vyhověl (výrok I), přiznal žalobci náklady řízení (výrok II) a žalovanému uložil zaplatit soudní poplatek namísto osvobozeného žalobce (výrok III). Ztotožnil se se závěrem žalobce, podle kterého nelze přihlížet ke vzdání se práva na náhradu škody ze strany žalobce a žalujícího společníka (§ 53 odst. 2 zákona o obchodních korporacích). Za nesporný považoval fakt, že obchodní korporace se nemůže vzdát nároku na náhradu újmy předem. Za důvodnou nepovažoval soud prvního stupně ani námitku promlčení. Je totiž třeba vycházet z prokázané vědomosti poškozeného o vzniklé škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. Nestačí pouhý předpoklad či možnost se o těchto skutečnostech dozvědět. V řízení přitom nebylo podle soudu prvního stupně bez pochybností zjištěno, že se žalující společník dozvěděl o žalované škodě a o tom, že za ni odpovídá žalovaný, před 25. 8. 2017. K tomu nedostačuje, že se žalující společník předtím domáhal informací o jiných účetních případech žalobce, navíc se před uvedeným datem vícekrát na žalovaném domáhal informací o účetních záležitostech žalobce. V řízení nebyl zjištěn ani tvrzen konkrétní obsah údajných ústních objednávek, ani se v účetnictví žalobce nenachází žádný předávací protokol, z nichž by žalující společník mohl získat vědomost o tom, že dodavatel , Anonymizováno, splnil objednávku a vzniklo mu právo na zaplacení ceny díla. Bez odpovídající smluvní dokumentace přitom žalobce podle soudu prvního stupně nemohl vést účetnictví úplně, průkazně, srozumitelně a přehledně. Žalovaného nezbavuje odpovědnosti ani to, že panu , Anonymizováno, důvěřoval a že sporné transakce byly vzhledem k obratu společnosti marginální.7. Soud prvního stupně shledal porušení péče řádného hospodáře v tom, že žalovaný, který tvrdil ústní uzavření smluv s panem Janáčkem, plnění smluv nekontroloval a dílo řádně nepřezval. Naproti tomu nechal účtovaná plnění proplatit z majetku žalobkyně. Nejednal tak s nezbytnou loajalitou a pečlivostí a žalobci způsobil škodu, kterou nelze nahradit jinak než v penězích. Soud prvního stupně sdílel i argument žalobce, že pokud chtěl žalující společník mít komplexní a ucelené informace o společnosti, jejích podnikatelských aktivitách i účetních záležitostech, nezbylo mu předtím, než se měl stát druhým jednatelem, než podepsat dohody o vzdání se případných nároků na náhradu škody proti žalovanému, a to i za žalobce. Tato prohlášení tak nepřípustným způsobem poškodilo nejen zájmy žalujícího společníka, ale i společnosti samotné. Usnesení valné hromady žalobce o schválení dohody z 25. 8. 2017 je podle soudu prvního stupně v rozporu s dobrými mravy.8. Usnesením ze dne 14. 6. 2021, č.j. 34 Cm 100/2020-176, soud prvního stupně opravil písařskou chybu ve sporné částce ve výroku I. rozsudku.Odvolání a vyjádření k němu9. Proti rozsudku soudu prvního stupně podal odvolání žalovaný, a to proti všem jeho výrokům včetně opravného usnesení. Především namítal, že soud prvního stupně vůbec nepřihlédl k jeho námitkám, že fakturované práce byly v , adresa, skutečně provedeny, a nikde v rozsudku neučinil závěr, že by tomu tak nebylo. Pokud však práce provedeny byly, nemohla žalobci vzniknout tvrzená škoda, a to bez ohledu na to, jak byla uzavřena smlouva, zda dílo bylo protokolárně předáno a zda žalovaný plnění díla kontroloval. Pokud měl soud prvního stupně za to, že žalovaný neprokázal své tvrzení o provedení díla, měl žalovaného poučit podle § 118a odst. 3 o. s. ř. o nedostatečnosti jeho důkazních návrhů. Podle žalovaného je dále při posuzování rozsahu a obsahu povinnosti péče řádného hospodáře třeba přihlížet i k situaci v dané korporaci, zejména zda by detailní kontrola plnění, která jsou vzhledem k rozsahu činnosti společnosti marginální, nestála více peněz, než by ušetřila. Žalobce měl v rozhodné době 150 zaměstnanců a jednatel společnosti musel kontrolovat peněžní toky o objemu 250 000 000 Kč měsíčně. Měsíčně žalobce kácel 125 000 stromů, přičemž při převzetí dříví se počítá s povolenou odchylkou měření do 2 %, což u žalobce znamenalo měsíčně 2 500 000 Kč. Opravy dřevěných konstrukcí za 790 000 Kč tak byly z pohledu řízení žalobce marginální záležitostí a požadavek soudu prvního stupně na detailní zpracování a kontrolu takového obchodního případu je odtržený od reality.10. Žalovaný dále v odvolání argumentuje, že žalující společník měl od doby svého majetkového vstupu do společnosti fakticky stejné postavení jako jednatel žalobce, k čemuž žalovaný navrhl důkazy a soud prvního stupně je i zčásti provedl. Svědci vypověděli, že žalující společník byl ve společnosti považován za jednoho z šéfů; o jeho detailní znalosti hospodaření žalobce svědčí i korespondence žalujícího společníka. Volba žalujícího společníka do funkce jednatele tak byla jen formální změnou. Pokud podle žaloby mělo neprovedení prací vyplynout z