6 Cmo 38/2022-139 — Vrchní soud v Praze

1. V záhlaví označeným usnesením soud prvního stupně rozhodl tak, že v rejstříku vedeném Krajským soudem v Českých Budějovicích v oddílu S, vložce číslo 3032 vymazal a zapsal požadované údaje zcela v souladu s návrhem na zápis změn. Rozhodnutí nebylo odůvodněno.2. Soud I. stupně vycházel z rejstříkového spisu, podle něhož se , právnická osoba, coby navrhovatel domáhal zápisu změn do rejstříku společenství vlastníků jednotek - personálních změn ve statutárním a kontrolním orgánu, a to konkrétně výmazu členů statutárního orgánu - výboru: předsedy výboru , Anonymizováno, a místopředsedy výboru , Anonymizováno, a u obou členek výboru zápisu dne zániku členství: 23. listopadu 2021, dne zániku funkce: 23. listopadu 2021, a namísto nich zápisu předsedy výboru , Jméno navrhovatele A, , den vzniku členství: 24. listopadu 2021, den vzniku funkce 16. prosince 2021, zastoupení právnické osoby: , fyzická osoba, , dále zápisu členů výboru , Anonymizováno, a , fyzická osoba, , u obou osob zápisu dne vzniku členství: 24. listopadu 2021, výmazu člena kontrolní komise , tituly za jménem, , den zániku členství: 31. prosince 2021, zápisu člena kontrolní komise , Anonymizováno, , den vzniku členství: 1. ledna 2022.3. Proti uvedenému usnesení soudu prvního stupně podal navrhovatel odvolání, a to jen ohledně tvrzeného nesprávného zápisu dne zániku členství a funkce u , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , když u obou má být správně shodně uveden den zániku členství a den zániku funkce: 31. 12. 2021, namísto nesprávně uvedeného dne 23. listopadu 2021. U Stavebního bytového družstva České Budějovice má podle odvolatele být shodně zapsán den vzniku členství a den vzniku funkce: 1. 1. 2022, namísto nesprávného dne vzniku členství: 24. listopadu 2021 a dne vzniku funkce 16. prosince 2021 a u členů výboru , Anonymizováno, a , Anonymizováno, má být shodně u obou zapsán den vzniku členství: 1. 1. 2022 namísto nesprávného dne vzniku členství: 24. listopadu 2021 s tím, že chybějící dokumentaci odvolatel doplňuje a v rámci tohoto odvolání dokumentaci přikládá.4. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací před přezkumem odvoláním napadené usnesení soudu prvního stupně dospěl k následujícímu zjištění.5. Odvolací soud vyšel z § 216 odst. 2 o. s. ř., podle něhož „nelze v odvolacím řízení uplatnit nový nárok“.6. Podle § 120 z. ř. s. „Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, použijí se na řízení o návrhu na zápis ustanovení zákona upravujícího občanské soudní řízení“.7. Uvedené podle právního názoru odvolacího soudu znamená, že odvolací soud nemůže v odvolacím řízení připustit změnu návrhu představující uplatnění nového nároku. Totéž vyplývá i z judikatury Nejvyššího soudu, kdy např. v usnesení ze dne 15. 7. 2010, sp. zn. 26 Cdo 2778/2009 Nejvyšší soud uvedl, že „Z ustanovení § 211 o. s. ř. (s přihlédnutím k § 216 odst. 1 o. s. ř.) vyplývá, že i v odvolacím řízení lze přiměřeně použít ustanovení § 95 o. s. ř. o změně žaloby. Odvolací soud je však v tomto směru omezen (a to ustanovením § 216 odst. 2 o. s. ř.) tak, že v odvolacím řízení nemůže připustit takovou změnu žaloby, jež by představovala ve skutečnosti uplatnění nového nároku. Jestliže by odvolací soud i v takovém případě změnu žaloby připustil, musel by - v rozporu se zásadou hospodárnosti řízení - vždy rozsudek soudu prvního stupně zrušit a věc mu vrátit k dalšímu řízení proto, aby o nově uplatněném nároku jednal v prvním stupni právě soud prvního stupně. Jestliže by takto nepostupoval a o takovém (novém) nároku sám jednal, potom by jednal a rozhodoval (o novém nároku) jako soud prvního a zároveň jediného stupně (uvažováno z hlediska řádného opravného prostředku). Odvolací soud by uvedeným postupem podle Nejvyššího soudu nepřípustně účastníkům odňal možnost přezkumu právně významných skutkových zjištění v odvolacím řízení.8. Po promítnutí shora uvedeného do poměrů rejstříkového řízení odvolací soud uzavřel, že v odvolacím řízení nelze připustit takovou změnu návrhu, jež by znamenala uplatnění nového nároku, jenž nebyl před soudem prvního stupně projednáván.9. Podle § 41 odst. 2 o. s. ř. (ve spojení s § 120 z. v. r.) „Každý úkon posuzuje soud podle jeho obsahu, i když je úkon nesprávně označen.“10. Uvedené vztažené na projednávanou věc v daném případě znamená, že podání ze dne 22. února 2022, doručené rejstříkovému soudu dne 23. února 2022, je podle svého obsahu nejen odvoláním ohledně navrhovatelem uváděného nesprávného zápisu dne zániku členství a funkce a dne vzniku členství a funkce u osob označených v tomto podání, ale je současně také změnou návrhu ohledně těchto údajů oproti původnímu návrhu. Změna návrhu na zápis změn, jež by představovala ve skutečnosti uplatnění nového nároku, je rovněž v projednávaném případě ve smyslu výše uvedeného nepřípustná. Proto odvolací soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. a změnu návrhu navrhovatele obsaženou v podání ze dne 22. února 2022 nepřipustil.11. V dalším se odvolací soud zabývat otázkou, zda odvolání bylo podáno osobou, jež k tomu byla oprávněna či nikoliv a dospěl k závěru, že odvolání bylo podáno osobou, jež k tomu nebyla oprávněna.12. Odvolací soud vycházel ze skutečnosti, že z povahy odvolání jako opravného prostředku vyplývá, že ho může podat jen ten účastník řízení, jemuž nebylo rozhodnutím soudu prvního stupně plně vyhověno, čímž mu byla takovým soudním rozhodnutím způsobena určitá újma, již lze odstranit právě zrušením nebo změnou napadeného rozhodnutí.13. V daném případě bylo navrhovateli rejstříkovým soudem odvoláním napadeným usnesením zcela vyhověno. Proto mu nebyla a ani nemohla být způsobena újma, již by bylo možno odstranit zrušením nebo změnou tohoto rozhodnutí. Odvolatel z tohoto důvodu není podle odvolacího soudu osobou subjektivně legitimovanou k podání odvolání.14. Za této procesní situace postupoval odvolací soud podle ustanovení § 218 písm. b) o. s. ř. a odvolatelem podané odvolání odmítl jako podané někým, kdo k němu nebyl subjektivně legitimován (oprávněn), aniž se mohl zabývat odvolatelem uváděnými důvody.