6 Cmo 60/2021-598 — Vrchní soud v Praze

1. Výše uvedeným rozsudkem Městský soud v Praze jako soud I. stupně ve výrocích I. a II., zejména na základě důkazu znaleckým posudkem, zavázal oba žalované povinností společně a nerozdílně zaplatit žalobci částku ve výši 116 079 176 Kč se soudem specifikovaným ročním úrokem z prodlení a ve zbývající části 58 531 674 Kč s přísl. žalobu, zamítl. Ve výroku III. oba žalované zavázal povinností zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 479 016 Kč, ve výroku IV. žalobkyni uložil povinnost zaplatit České republice na účet Městského soudu v Praze soudní poplatek z návrhu ve výši 1 000 000 Kč a ve výroku V. zavázal oba žalované povinností společně a nerozdílně zaplatit České republice na účet Městského soudu v Praze na náhradě nákladů řízení částku 61 288 Kč.2. Ve vztahu k výrokům III. a IV. soud I. stupně své rozhodnutí odůvodnil tak, že podle § 4 odst. 1 písm. a) zák.č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích (ZSP) poplatková povinnost vzniká podáním žaloby a podle písm. i) uložením povinnosti zaplatit poplatek v souvislosti s rozhodnutím soudu o věci samé. Podle soudu I. stupně výše soudního poplatku činí 1 000 000 Kč, avšak ani původní žalobkyně , Anonymizováno, ani společnost , Jméno žalobkyně, ., na níž byla předmětná pohledávka smluvně převedena, soudní poplatek splatný podáním žaloby nezaplatily, přičemž soud I. stupně nevyhověl návrhu původní žalobkyně na osvobození od soudních poplatků před tím, než došlo k postoupení pohledávky. Právní nástupkyně původní žalobkyně podle soudu I. stupně nebyla rovněž osvobozena od soudních poplatků. Proto postupem podle § 4 odst. 1 písm. i) ZSP soud I. stupně v konečném rozhodnutí uložil žalobkyni povinnost zaplatit soudní poplatek ve výši 1 000 000 Kč.3. Podle soudu I. stupně, i přes skutečnost, že žalobkyně nebyla zcela úspěšná, přiznal jí podle § 142 odst. 3 o. s. ř. právo na plnou náhradu nákladů řízení, když výše plnění závisela na znaleckém posudku.4. Proti tomuto rozsudku se v zákonem stanovené lhůtě ve vztahu k výroku IV. týkající se povinnosti platit soudní poplatek, jakož i ve vztahu k povinnosti hradit náklady řízení žalovanými (výrok III.) včas odvolala žalobkyně (dále též odvolatelka) z důvodu nesprávného posouzení věci, když podle jejího názoru jí povinnost hradit soudní poplatek neměla být uložena, neboť vyměřený soudní poplatek 1 000 000 Kč by s ohledem na neúspěch ve sporu měli platit neúspěšní žalovaní. V případě neúspěchu tohoto právního názoru a v případě existence uvedené poplatkové povinnosti na straně žalobkyně, by žalovaní podle odvolatelky měli být alespoň zavázáni nahradit žalobkyni tyto náklady spočívající též v placení vyměřeného soudního poplatku 1 000 000 Kč.5. Ve vztahu k tvrzené neexistenci povinnosti platit soudní poplatek 1 000 000 Kč odvolatelka poukázala na § 13 odst. 1 ZSP a na skutečnost, že žaloba byla podána dne 28. 4. 2004 a splatnost soudního poplatku byla stanovena dle § 7 ZSP podáním žaloby. Zdůraznila, že soudní poplatek před vyhlášením rozsudku dne 17. 4. 2018 nebyl od podání žaloby v roce 2004 vyměřen ani vymáhán, byť se poprvé otázka soudního poplatku řešila v roce 2015 v souvislosti s neúspěšným návrhem na osvobození od soudních poplatků.6. Podle odvolatelky tak ve smyslu § 13 odst. 1 ZSP v aktuálním znění uplynula zákonem stanovená lhůta a soudní poplatek nelze vyměřit, ani vymáhat.7. Podle odvolatelky rozhodnutí soudu I. stupně v namítaném ohledu postrádá řádné odůvodnění.8. V uvedené souvislosti odvolatelka rovněž vyjádřila názor, že povinnost uhradit soudní poplatek měla být uložena přímo žalovaným, a to podle stejných zásad, podle nichž bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení tj. za situace, kdy soud I. stupně správně dovodil, že žalovaní jsou povinni uhradit náklady řízení žalobci i státu. Proto podle odvolatelky soudu I. stupně měl uložit žalovaným také povinnost uhradit státu předmětný soudní poplatek 1 000 000 Kč.9. Konečně podle odvolatelky se soud I. stupně v rozhodnutí nevypořádal ani s otázkou náhrady nákladů řízení úspěšné žalobkyně, spočívajících v náhradě žalobkyní případně placeného soudního poplatku v uvedené výši.10. Z uvedených důvodů by podle odvolatelky měl být napadený rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 17. 4. 2018 č. j. 8 Cm 170/2007-487 ve shora uvedených výrocích týkajících se příslušenství i soudního poplatku změněn, případně by v této části měl být zrušen a věc by měla být vrácena v tomto rozsahu zpět soudu I. stupně k dalšímu řízení.11. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal dle § 212 a § 212a o. s. ř. napadené rozhodnutí v rozsahu podaného odvolání a v tomto rozsahu též řízení, jež jeho vydání předcházelo a dospěl k níže uvedeným zjištěním a závěrům.12. Skutkovým předpokladem pro rozhodnutí o odvolání žalobkyně proti usnesení, jež je součástí shora uvedeného rozsudku, o povinnosti uhradit soudní poplatek 1 000 000 Kč, je skutečnost, že žalobkyně (její právní předchůdkyně) nebyla vyzvána k zaplacení soudního poplatku z žaloby na náhradu škody podané dne 28. 4. 2004, a to ani Obvodním soudem pro , adresa, , u něhož žaloba napadla a rovněž ani Městským soudem v Praze, o jehož příslušnosti rozhodl Vrchní soud v Praze usnesením č. j. Ncp 259/2007-78 ze dne 9. 10. 2007, přičemž soud I. stupně rozhodl o vyměření soudního poplatku žalobkyni až ve shora uvedeném rozsudku. Dále odvolací soud vyšel ze skutečnosti, že rozsudku soud I. stupně ve výroku III. přiznal úspěšné žalobkyni proti žalovaným právo na náhradu nákladů řízení v částce 479 016 Kč. Do povinnosti žalovaných nahradit žalobkyni náklady řízení soud I. stupně nezahrnul povinnost žalovaných hradit též soudní poplatek 1 000 000 Kč, jejž žalobkyně byla povinna uhradit státu v souvislosti se zahájením řízení.13. Právním východiskem pro odvolací soud byl § 4 odst. 1 zák.č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích ve znění do 8. 11. 2004 (dále jen ZSP), z něhož je zřejmé, že jde-li o poplatek za řízení, vzniká poplatková povinnost:a) podáním žaloby nebo jiného návrhu na zahájení řízení (dále jen "návrh na zahájení řízení"),b) podáním odvolání,c) podáním dovolání,d) podáním kasační stížnosti,e) ve vyrovnacím řízení uložením povinnosti zaplatit poplatek v souvislosti s rozhodnutím, jímž soud prohlásí vyrovnání za skončené,f) schválením smíru ve smírčím řízení,g) uložením povinnosti zaplatit poplatek v souvislosti s rozhodnutím soudu o návrhu na nařízení předběžného opatření,h) v ostatních případech uložením povinnosti zaplatit poplatek v souvislosti s rozhodnutím soudu o věci samé.14. Odvolací soud vycházel též z § 7 odst. 1 ZSP z něhož vyplývá, že poplatek je splatný vznikem poplatkové povinnosti. Vzniká-li poplatková povinnost způsobem uvedeným v § 4 odst. 1 písm. e) až h), je poplatek splatný do 3 dnů od právní moci rozhodnutí, kterým byla povinnost poplatek zaplatit stanovena.15. Dále bylo pro rozhodnutí významné ustanovení § 9 odst. 4 písm. a) ZSP, z něhož je zřejmé, že pro nezaplacení poplatku soud řízení nezastaví, začal-li již jednat o věci samé.16. Odvolací soud vyšel také z § 9 odst. 1 ZSP, z něhož vyplývá, že nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí.17. Dále odvolací soud vyšel i z § 9 odst. 6 ZSP, z něhož he zřejmé to, že v případech uvedených v odstavci 4 rozhoduje soud o uložení povinnosti zaplatit poplatek spolu s rozhodnutím, jímž se řízení končí.18. Konečně odvolací soud vyšel i z § 13 odst. 1 ZSP, podle něhož poplatek nelze vyměřit ani vymáhat po uplynutí tří let od konce kalendářního roku, v němž se stal splatným.19. Podle právního názoru odvolacího soudu, jestliže žalobou podanou dne 28. 4. 2004 se žalobkyně domáhala náhrady škody a toto řízení nebylo od soudních poplatků osvobozeno, přičemž nebylo vyhověno ani návrhu žalobkyně na její osvobození od soudních poplatků a žalobkyně soudní poplatek splatný společně s podáním žaloby (§ 4 odst. 1 písm. a/ ZSP) neuhradila, měla být soudem I. stupně vyzvána k zaplacení soudního poplatku postupem podle § 9 odst. 1 ZSP.20. Jestliže však soud I. stupně žalobkyni k zaplacení soudního poplatku splatného s podáním žaloby nevyzval a začal jednat ve věci samé, nemohly podle odvolacího soudu nastat následky nezaplacení soudního poplatku předvídané v § 9 odst. 1, odst. 4 písm. a) ZSP a bylo v souladu s uvedeným ustanovením zákona na soudu I. stupně, aby o povinnosti žalobkyně zaplatit soudní poplatek za řízení rozhodl postupem podle § 9 odst. 6 ZSP v rozhodnutí, jímž se řízení končí. Tak se správně stalo i ve shora uvedeném rozsudku Městského soudu v Praze č. j. 8 Cm 170/2007487 ze dne 17. dubna 201821. Na tomto místě odvolací soud poznamenává, že s ohledem na uvedenou právní úpravu by o otázce soudního poplatku mohlo být rozhodováno i po vydání rozhodnutí ve věci samé, avšak toliko v tříleté prekluzivní lhůtě stanovené v § 13 odst. 1 ZSP.22. Ze shora uvedeného je tak zřejmé, že jestliže soud I. stupně správně rozhodl o vyměření soudního poplatku za žalobu v předmětném rozsudku, neuplatnilo se v projedn