7 Cmo 143/2022-169 — Vrchní soud v Praze

1. Návrhem došlým soudu dne 3. 9. 2021 se navrhovatel coby společník domáhá vůči společnosti , Jméno advokáta B, ., IČO , IČO advokáta B, , sídlem , Adresa navrhovatele, (dále též jen „Společnost“) vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady ze dne 28. 7. 2021, kterým byl odvolán z funkce jednatele a kterým valná hromada udělila souhlas s podáním žaloby o vyloučení navrhovatele jako společníka Společnosti.2. Dne 8. 9. 2021 byl soudu doručen návrh na nařízení předběžného opatření o obsahu uvedeném ve výroku I. pro obavu z následků protiprávního jednání , Jméno advokáta C, pro Společnost a z důvodu ochrany třetích osob. Navrhovatelem předložené listiny mají osvědčovat, že , Jméno advokáta C, byla usnesením valné hromady ze dne 15. 7. 2021 odvolána z funkce jednatelky Společnosti. Jmenovaná však toto rozhodnutí nerespektuje, za jednatelku se považuje a za Společnost právně jedná. V době, kdy vykonávala funkci jednatelky, porušovala své povinnosti. Společnost je jejím jednáním zásadně poškozována a jednání , Jméno advokáta C, s ohledem na její duševní poruchu je zcela nevyzpytatelné.3. Usnesením uvedeným v záhlaví soud prvního stupně návrhu na nařízení předběžného opatření v celém rozsahu vyhověl. S odkazem na § 169 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) své rozhodnutí neodůvodnil.4. Proti tomuto usnesení podala včasné odvolání účastnice č. 2, navrhujíce, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že návrh na nařízení předběžného opatření zamítne a současně uloží navrhovateli povinnost k náhradě nákladů řízení účastnici č. 2. V případě, že nebude mít odvolací soud za splněny podmínky pro změnu předběžného opatření tak, že se zamítá, nechť soud rozhodne, že se napadané usnesení ruší a věc se vrací k dalšímu řízení. Odvolatelka má předběžné opatření za věcně i právně nesprávné, jelikož nebyly splněny zákonné podmínky pro jeho vydání a napadené usnesení je naprosto nepřezkoumatelné. Nepřezkoumatelnost spatřuje v nedostatku odůvodnění napadeného usnesení, kdy argumentuje judikaturou Ústavního soudu, např. nálezem IV. 1554/08, III. 346/09 nebo I. ÚS 3169/19. Namítá nesplnění procesních podmínek pro vydání předběžného opatření, což spatřuje v tom, že předmět řízení naprosto nekoresponduje s předmětem návrhu na vydání předběžného opatření, kdy předběžné opatření se týká třetího subjektu, jež vůbec není účastníkem předmětného řízení. Dále namítá absenci věcných důvodů pro vydání předběžného opatření, jelikož účastnice č. 2 neměla až do 26. 8. 2021 žádné povědomí o tom, že byla odvolána z funkce jednatelky Společnosti, tudíž nemohlo dojít k údajnému neoprávněnému jednání za Společnost a vydaní předběžného opatření je v daném případě zcela bezpředmětné už jen z důvodu, že došlo v mezidobí k výmazu účastnice č. 2 z obchodního rejstříku. Dále uvádí, že z předložených listin nevyplývá skutečnost, že by účastnice č. 2 nebyla schopna vykonávat funkci jednatelky ze zdravotních důvodů. Tudíž má za to, že nebyly splněny formální ani věcné důvody pro vydání předběžného opatření.5. Podle § 169 odst. 2 o. s. ř. vyhotovení každého usnesení, kterým se zcela vyhovuje návrhu na předběžné opatření, návrhu na zajištění důkazu, návrhu na zajištění předmětu důkazního prostředku ve věcech týkajících se práv z duševního vlastnictví nebo jinému návrhu, jemuž nikdo neodporoval, nebo usnesení, které se týká vedení řízení, anebo usnesení podle § 104a, nemusí obsahovat odůvodnění. Odůvodnění nemusí obsahovat rovněž usnesení, kterým bylo rozhodnuto nikoli ve věci samé, připouští-li to povaha této věci a je-li z obsahu spisu zřejmé, na základě jakých skutečností bylo rozhodnuto; v tomto případě se ve výroku usnesení uvedou zákonná ustanovení, jichž bylo použito, a důvod rozhodnutí.6. Předně odvolací soud uvádí, že podle výslovného znění § 169 odst. 2 o. s. ř., ve znění účinném od 23. 1. 2009, vyhotovení každého usnesení, kterým se zcela vyhovuje návrhu na předběžné opatření, nemusí obsahovat odůvodnění. Nálezy Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 1554/08 ze dne 15. 1. 2009 a sp. zn. III. ÚS 346/09, na které odvolatelka poukazuje, se týkají právní úpravy o. s. ř. účinné do 22. 1. 2009, která na posuzovanou věc nedopadá. Odkaz odvolatelky na nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3169/19 ze dne 31. 3. 2020 není přiléhavý, neboť se týká případu, kdy důsledkem nařízení předběžného opatření mohlo být omezení ústavně zaručeného práva na svobodu projevu ve smyslu čl. 17. odst. 1 a 2 Listiny. V usnesení sp. zn. I. ÚS 3905/16 ze dne 29. 11. 2017 k námitce, že usnesení o nařízení předběžného opatření nebylo odůvodněno, Ústavní soud připomněl, že „s touto možností občanský soudní řád výslovně u předběžných opatření počítá. Pokud Ústavní soud ve stěžovatelkou poukazovaných nálezech sp. zn. IV. ÚS 1554/08 ze dne 15. 1. 2009 (N 12/52 SbNU 121) a sp. zn. III. ÚS 346/09 ze dne 3. 9. 2009 (N 194/54 SbNU 393) dovodil, že absence odůvodnění u předběžného opatření je neústavní, pak tato úvaha byla podmíněna jednak konkrétními okolnostmi řešených případů (šlo o předběžná opatření, u nichž nebylo rozhodováno ve věci samé, nýbrž byla vydána jako ochrana před domácím násilím), ale především se týkala právní úpravy účinné do 22. 1. 2009. Tehdy relevantní část uvedeného ustanovení zněla: "Písemné vyhotovení usnesení, kterým se zcela vyhovuje návrhu, jemuž nikdo neodporoval, nebo usnesení, které se týká vedení řízení, anebo usnesení podle § 104a nemusí obsahovat odůvodnění." Ustanovení § 169 o. s. ř. doznalo však od 23. 1. 2009 změn, když zákonodárce rozšířil okruh případů, ve kterých soud nemusí rozhodnutí odůvodňovat mj. o usnesení, jímž se zcela vyhovuje návrhu na předběžné opatření. Ústavní soud tento stav právní úpravy přivedl, aniž by bylo v zásadě upuštěno od požadavků vyslovených v nálezu sp. zn. IV. ÚS 1554/08 citovaném výše, k judikatornímu posunu, resp. k rozšíření příslušné interpretace. V usneseních sp. zn. I. ÚS 1037/15 ze dne 21. 4. 2015, sp. zn. IV. ÚS 3573/14 ze dne 13. 10. 2015, sp. zn. II. ÚS 2192/16 ze dne 9. 8. 2016 (a dalších) byl akceptován deficit neodůvodnění prvostupňového usnesení (zcela vyhovujícího návrhu na vydání předběžného opatření), jestliže důvody k vydání předběžného opatření byly seznatelné z obsahu návrhu na jeho vydání, s nímž se stěžovatel mohl seznámit, a případné námitky stěžovatele byly vypořádány v rozhodnutí odvolacího soudu.“.7. Námitka odvolatelky o nepřezkoumatelnosti napadeného usnesení pro nedostatek odůvodnění není tedy právně relevantní.8. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.9. Podle § 102 odst. 1 o. s. ř. je - li třeba po zahájení řízení zatímně upravit poměry účastníků nebo je-li po zahájení řízení obava, že by výkon rozhodnutí v řízení posléze vydaného mohl být ohrožen, může soud nařídit předběžné opatření.10. Podle § 76 odst. 1 o. s. ř. předběžným opatřením může být účastníku uloženo zejména, aby a) platil výživné v nezbytné míře; b) poskytl alespoň část pracovní odměny, jde-li o trvání pracovního poměru a navrhovatel ze závažných důvodů nepracuje; c) složil peněžitou částku nebo věc do úschovy u soudu; d) nenakládal s určitými věcmi nebo právy; e) něco vykonal, něčeho se zdržel nebo něco snášel.11. Podle § 76 odst. 2 o. s. ř. předběžným opatřením lze uložit povinnost někomu jinému než účastníku jen tehdy, lze-li to na něm spravedlivě žádat.12. „Třetí osobě lze předběžným opatřením uložit povinnost jen tehdy, je-li to nutné pro splnění povinnosti uložené účastníku a lze-li to po ní spravedlivě žádat. Třetí osobě (např. bance) nelze předběžným opatřením uložit povinnost k plnění, ale jen takovou povinnost, která představuje součinnost při splnění povinnosti účastníka (neprovádět výplaty z účtu a podobně).“ (viz. Drápal, L., Bureš, J. a kol. Občanský soudní řád I, II Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 443).13. „Předběžným opatřením lze uložit povinnost také někomu jinému než účastníku řízení o předběžném opatření, ale jen tehdy, lze-li to po něm spravedlivě žádat. Třetí osobě tak lze předběžným opatřením ukládat jen takovou povinnost, která představuje součinnost při splnění povinnosti účastníka, tj. která souvisí se splněním povinnosti uložené účastníku řízení o předběžném opatření ….. Předběžným opatřením proto není možné uložit povinnost jiné osobě než účastníku řízení, aniž by zároveň byla nějaká povinnost uložena přímo účastníku.“ (viz Svoboda, K., Smolík, P., Levý, J., Doležílek, J. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2021, s. 384-388).14. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku vedeného Krajským soudem v Plzni, oddíl C, vložka 22856 ze dne 26. 7. 2022 odvolací soud zjistil, že navrhovatel je zapsán jako společník Společnosti s podílem 50%. , Jméno advokáta C, coby jednatelka Společnosti byla z obchodního rejstříku vymazána dne 24. 8. 2021 s tím, že funkce jí zanikla dne 15. 7. 2021.15. V posuzované věci je další účastnicí řízení ve věci samé Společnost. Vůči ní však