7 Cmo 32/2022-0 — Vrchní soud v Praze

1. Navrhovatelka se návrhem doručeným soudu dne 3. 5. 2021 domáhala zápisu změny v obchodním rejstříku týkajícím se společnosti , Jméno advokáta B, ., IČO , IČO, , sídlem , Adresa advokáta B, (dále též jen „Společnost“), a to konkrétně výmazu jednatele , Anonymizováno, , nar. , Anonymizováno, , s datem zániku funkce 8. 9. 2020.2. Usnesením uvedeným v záhlaví soud prvního stupně návrh v celém rozsahu zamítl. V odůvodnění uvedl, že navrhovatelka návrh odůvodnila tím, že jako společnice společnosti má právo podat návrh na zápis výmazu jednatele , Anonymizováno, , když takový návrh společnost nepodala a ona tak má na provedení zápisu uvedené skutečnosti právní zájem, neboť společnost má být zastupována skutečnými jednateli, uvedla, že na valné hromadě společnosti konané dne 8. 9.2020 došlo k vadě v procesu přijímání usnesení, když hlasovací práva ohledně usnesení o odvolání , Anonymizováno, z funkce jednatele společnosti vykonával společník , Anonymizováno, , ač tak činit nemohl, neboť jeho právo hlasovat bylo sistováno dle § 173 odst. 1 písm. c) zák. č. 90/2012 Sb. ZOK. Společnost uvedla, že řízení je stiženo překážkou litispendence, že , fyzická osoba, uvedenou valnou hromadou odvolán nebyl, že nejde o nicotnost domnělého usnesení valné hromady, a proto rejstříkovým soudům nepřísluší přezkoumávat vůli valné hromady.3. Účastníci učinili nesporným, že navrhovatelka je společnicí společnosti s podílem o velikosti 49 % se stejně velkým podílem na hlasovacích právech a , Anonymizováno, je společníkem společnosti s podílem o velikosti 51 % se stejně velkým podílem na hlasovacích právech, usnesení valné hromady musí být přijata 100 % hlasů s výjimkami danými zákonem. Soud dále zjistil, a to ze zápisu z valné hromady společnosti ze dne 8. 9. 2020, že valná hromada společnosti konaná dne 8. 9. 2020 nepřijala usnesení o odvolání , Anonymizováno, z funkce jednatele společnosti pro porušování povinností při výkonu funkce jednatele, když pro přijetí uvedeného usnesení hlasovala navrhovatelka, proti , Anonymizováno, zastoupenému , tituly před jménem, , Anonymizováno, .4. K námitce litispendence soud konstatoval, že není důvod zastavit řízení pro překážku litispendence podle § 83 o. s. ř. proto, že v rejstříkovém řízení a v řízení před statusovým soudem nejde o stejnou věc. V řízení ve věcech obchodního rejstříku se rozhoduje o návrhu na zápis a před statusovým soudem se rozhoduje o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady, případně o určení, že valná hromada přijala určité usnesení (řízení u nadepsaného soud pod sp. zn. 18 Cm 94/2020).5. Soud dospěl k závěru, že navrhovatelka má aktivní věcnou legitimaci k podání návrhu na zápis ve smyslu § 11 odst. 3 zák. č. 304/2013 Sb., (dále též ZVR), neboť zapsané korporaci, která zásadně může podat návrh na zápis, marně uběhla složená lhůta pro podání návrhu na zápis a navrhovatelka má rovněž právní zájem na podání návrhu. Od vzniku rozhodné skutečnosti (konání valné hromady dne 8. 9.2020) uplynula lhůta složená ze lhůty „bez zbytečného odkladu“ podle § 11 odst. 2 zák. č. 304/2013 Sb. ZVR (dle rozhodnutí NS ČR ze dne 22. 9. 2015, sp. zn. 29 Cdo 2970/2013 jde zásadně o lhůtu v řádu dnů, maximálně týdnů), a lhůty 15 dnů podle § 11 odst. 3 zák. č. 304/2013 Sb. ZVR, běžící ode dne uplynutí lhůty bez zbytečného odkladu, kterou má zapsaná korporace pro podání návrhu na zápis. Uplynutí lhůty je zřejmé též ze skutečnosti, že společnost návrh na zápis podat nechtěla, když má za to, že , fyzická osoba, valnou hromadou společnosti konanou dne 8. 9. 2020 z funkce jednatele odvolán nebyl a ze skutečnosti, že od konání valné hromady do podání návrhu na zápis uplynulo více jak půl roku. Navrhovatelka, jako společník společnosti, má právní i ekonomický zájem na podání návrhu na zápis, který směřuje k tomu, jaká osoba je, či není, jednatelem společnosti.6. Dále dospěl soud k závěru, že navrhovatelkou tvrzená vada v procesu přijímání usnesení valné hromady, že hlasovací právo vykonával společník , fyzická osoba, , který měl zakázáno hlasovat, může být pouze důvodem pro určení, že valná hromada přijala určité usnesení, nejde o vadu způsobující nicotnost rozhodnutí. Takovou vadou se však rejstříkový soud v rejstříkovém řízení nemůže zabývat (srovnej rozhodnutí NS ČR ze dne 28. 5. 2019, sp. zn. 27 Cdo 3796/2017).7. Soud proto návrh na zápis změny v obchodním rejstříku zamítl.8. Proti tomuto usnesení podala navrhovatelka včasné odvolání, uvedla, že závěry soudu odporují závaznému právnímu názoru Vrchního soudu v Praze, který byl vysloven v usnesení ze dne 30. 06. 2021, sp. zn. 7 Cmo 189/2021. V něm Vrchní soud v Praze uložil Krajskému soudu v Ústí nad Labem, aby vyřešil otázku, zda uplynula lhůta podle ustanovení § 11 odst. 2 a 3 zákona č. 304/2013 Sb. a zda má navrhovatelka právní zájem na provedení navrhovaného zápisu do obchodního rejstříku a aby vyřešil otázku, zda usnesení valné hromady, které má dokládat vznik skutečnosti zapisované do obchodního rejstříku, bylo valnou hromadou přijato. Soud nevyřešil otázku, zda usnesení valné hromady bylo valnou hromadou vůbec přijato. Soud se měl zabývat tím, zda valná hromada rozhodla o odvolání , Anonymizováno, z funkce jednatele. Má za to, že valná hromada přijala předmětné usnesení. Též namítala, že soud neměl účastníku přiznávat nárok na náhradu nákladů řízení, navíc podle pravidel o. s. ř., když rejstříkové řízení je upraveno zákonem č. 304/2013 Sb. a tento právní úpravu náhrady nákladů řízení vůbec neupravuje, ani neodkazuje na subsidiární užití o. s. ř. Navrhla odvolacímu soudu, aby usnesení soudu změnil tak, že se , fyzická osoba, vymazává z obchodního rejstříku z funkce jednatele společnosti s datem zániku funkce dne 8. 9. 2020.9. Účastník ve vyjádření k odvolání zejména uvedl, že soud rozhodl správně, pokud vyšel ze zásady, že přezkum statusových otázek rejstříkovému soudu nepřísluší. Navrhl potvrzení napadeného usnesení.10. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení podle § 212 a násl. o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání je nedůvodné.11. Podle § 90 odst. 1 zák. č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, nebyl-li návrh na zápis odmítnut podle § 86, rejstříkový soud zkoumá, zda údaje o skutečnostech, které se do veřejného rejstříku zapisují, vyplývají z listin, které mají být k návrhu doloženy, a zda navrhované jméno není zaměnitelné s jiným již existujícím zapsaným jménem, popřípadě není-li klamavé.12. Úprava rejstříkového řízení v zákoně o veřejných rejstřících spočívá na tzv. registračním principu; rejstříkový soud je tak zásadně oprávněn přezkoumat formální předpoklady návrhu a pouze dílčím způsobem také předpoklady hmotněprávní. Rejstříkový soud ověřuje, zda údaje, které mají být podle návrhu zapsány, z těchto listin vyplývají. Nestačí však pouhé zjištění, že listiny byly připojeny, ale je nutné také zkoumat jejich obsah (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 12. 2013, sp. zn. 29 Cdo 1953/2013). V důsledku registračního principu však rejstříkový soud nemá prostor pro zjišťování sporných skutečností tak, jak je to běžné v občanskoprávním řízení. Nemůže-li rejstříkový soud uzavřít, že údaje, které mají být podle návrhu zapsány, vyplývají z připojených listin, návrh na zápis do obchodního rejstříku zamítne. Dotčeným osobám, chtějí-li dosáhnout zápisu do obchodního rejstříku, pak zpravidla nezbývá než vyřešit sporné skutečnosti rozhodnutím soudu v příslušném občanskoprávním řízení, jež se následně může stát podkladem pro zápis do veřejného rejstříku. Ne vždy platí, že existence sporu mezi dotčenými osobami (např. mezi společníky společnosti, mezi společností a jejími společníky či členy jejích orgánů apod.) o tom, zda z připojených listin vyplývají skutečnosti, které mají být zapsány do obchodního rejstříku, bez dalšího vede k zamítnutí návrhu na zápis těchto skutečností. Jde-li o skutečnost vyplývající z usnesení valné hromady společnosti s ručením omezeným, je nutné vycházet zásadně z toho, že platnost rozhodnutí valné hromady společnosti s ručením omezeným lze přezkoumávat (neurčuje-li zákon jinak) pouze v řízení o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady (§ 191 a násl. z. o. k.); v jiných řízeních nelze otázku platnosti usnesení valné hromady posuzovat ani jako otázku předběžnou (§ 192 odst. 1 z. o. k.). Nebyla-li neplatnost usnesení valné hromady vyslovena soudním rozhodnutím, je třeba je považovat za platné (srov. obdobně pro poměry právní úpravy účinné do 31. 12. 2013, např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 10. 2011, sp. zn. 29 Cdo 1870/2010, ze dne 20. 4. 2016, sp. zn. 29 Cdo 3899/2015, uveřejněné pod číslem 59/2017 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, či ze dne 21. 3. 2018, sp. zn. 27 Cdo 3347/2017). Rejstříkovému soudu v rejstříkovém řízení nepřísluší posuzovat platnost usnesení valné hromady společnosti s ručením omezeným, a to ani v řízení o povolení zápisu skutečnosti založené usnesením valné hromady do obchodního rejstříku. Naopak k vadám, pro které se na usnesení valné hro