7 Cmo 63/2022-14 — Vrchní soud v Praze

1. Městský soud v Praze v záhlaví označeným usnesením rozhodl tak, že se řízení zastavuje (výrok), a že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výroku II.).2. Navrhovatel se svým návrhem doručeným soudu prvního stupě dne 26. 1. 2022 domáhal prohlášení obchodní korporace , Jméno advokáta B, ., IČO , IČO advokáta B, , posledně sídlem , adresa, (dále jen „Společnost“) za neplatnou.3. Soud prvního stupně vyšel z toho, že Společnost, proti níž návrh směřoval, byla vymazána z obchodního rejstříku již dne 22. 9. 2021, pročež soud prvního stupně konstatoval, že navrhovatel označil jako účastníka řízení někoho, kdo neměl způsobilost být účastníkem řízení, protože jako subjekt již zanikl. Uvedené znamená, že se jedná o neodstranitelný nedostatek podmínky řízení, kdy soud zkoumá podmínky řízení z úřední povinnosti a jejichž nedostatek vede k zastavení řízení dle ustanovení § 104 odst. 1 věty první zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). Náhradově nákladový výrok odůvodnil požitím § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále též jen „z. ř. s.“).4. Proti usnesení soudu prvního stupně podal navrhovatel dne 31. 3. 2022 včasné odvolání, ve kterém namítá jeho nepřezkoumatelnost pro nedostatek odůvodnění, neboť soud prvního stupně se nevypořádal s jeho argumentací odvodňující splnění procesních podmínek řízení, což považuje i za odepření spravedlnosti a porušení práva na spravedlivý proces vyplývajících z čl. 36 a násl. Listiny základních práv a svobod a z čl. 1 Ústavy České republiky, přičemž odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 18. 2. 2009, sp. zn. 32 Cdo 3726/2007). Dále namítá, že napadené usnesení spočívá na nesprávném právním posouzení otázky, zda v případě řízení zahájeného na základě návrhu jsou splněny podmínky ve smyslu ust. § 103 o. s. ř., za nichž může soud rozhodnout ve věci samé. Odvolatel opakuje, že v případě řízení o jeho návrhu lze dle jeho přesvědčení analogicky aplikovat závěry judikatury Nejvyššího soudu ČR, který formuloval a odůvodnil závěr, podle něhož účastníkem řízení o zrušení zápisu výmazu obchodní společnosti z obchodního rejstříku je (též) vymazaná obchodní společnost, přičemž odkazuje na závěry Nejvyššího soudu, které učinil ve svém usnesení ze dne 25. 2. 2004, sp. zn. 29 Odo 1154/2003, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, č. 5/2005, R 43/2005 civ. Uvedené platí dle odvolatele o to více, že v případě obou jmenovaných řízení se shodně jedná o řízení ve statusové věci právnické osoby podle § 85 písm. a) z. ř. s., pročež dle navrhovatele neobstojí právní závěr soudu prvního stupně, podle nějž právnická osoba pozbyla svým výmazem z obchodního rejstříku práva být účastníkem civilního řízení, má naopak za to, že způsobilost právnické osoby vymazané z obchodního rejstříku být účastníkem řízení o prohlášení právnické osoby za neplatnou, je dána od počátku řízení, bez zřetele, že již nemá právní subjektivitu, neb se jedná o osobu o jejichž právech a povinnostech má být v řízení jednáno, tedy osobu jejíž účastenství zakládá zákon v ust. § 6 odst. 1 z. ř. s. v návaznosti na § 19 o. s. ř. Způsobilost zaniklé společnosti být účastníkem daného řízení odvozuje též z toho, že řízení dle ust. § 129 odst. 1 písm. a) o. z. ve spojení s ust. § 85 písm. a) z. ř. s cílí k ochraně veřejného zájmu a třetích osob a k ochraně jejich právní jistoty, kam dle navrhovatele spadá též jeho oprávněný zájem nebýt spojován se Společností, s níž dle skutečnosti nemá ničeho co do činění. Namítá, že dle zákonné právní úpravy prohlášení právnické osoby za neplatnou nemá vliv na práva a povinnosti, jichž nabyla; kdy dovozuje, že v případě nepřípustnosti předmětného řízení vůči již vymazané společnosti by vedlo k tomu, že ochrana navrhovatele jako osoby, která byla bez své vůle zapsána jako jednatel a společník Společnosti, by se v takovém případě stala spíše iluzorní. Ochrana veřejného zájmu a práv třetích osob přitom stojí jako jeden ze základních principů právního státu. Odvolatel tak navrhuje, aby odvolací soud změnil napadené usnesení soudu prvního stupně tak, že se řízení nezastavuje, eventuálně, aby usnesení zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.5. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal podle § 211 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) usnesení soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.6. Předně odvolací soud nemá za důvodnou námitku odvolatele, že rozhodnutí soudu prvního stupně trpí vadou spočívající v jeho nepřezkoumatelnosti. Z odůvodnění napadeného usnesení je zřejmé, z jakých skutečností soud prvního stupně vycházel, jakými úvahami se řídil, z jaké právní úpravy vyšel, a proti tomu i odvolatel brojí. Ke kritériím přezkoumatelnosti rozhodnutí srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. června 2013, sp. zn. 29 Cdo 2543/2011, uveřejněný pod číslem 100/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní. Usnesení soudu prvního stupně je tedy odvolacím soudem přezkoumatelné.7. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze oddíl, vložka 217268 (veřejnosti dostupný na www.justice.cz) se podává, že Společnost byla dne 22. 9. 2021 z obchodního rejstříku vymazána a právním důvodem jejího výmazu bylo skončení likvidace - výmaz dle ustanovení § 82 odst. 1 o. z.8. Dle § 15 o. z. (1) Právní osobnost je způsobilost mít v mezích právního řádu práva a povinnosti. (2) Svéprávnost je způsobilost nabývat pro sebe vlastním právním jednáním práva a zavazovat se k povinnostem (právně jednat).9. Dle o. z. právnická osoba má právní osobnost od svého vzniku do svého zániku; dle § 185 o. z. právnická osoba zapsaná do veřejného (tedy i obchodního) rejstříku, zaniká dnem výmazu z veřejného rejstříku. „Důsledkem výmazu z veřejného rejstříku je zánik právnické osoby, tedy zánik její právní osobnosti i zánik její svéprávnosti (§ 15 občanského zákoníku). Právnická osoba přestává existovat.“ Lavický, P. a kol.: Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1−654). Komentář. 1. vydání, Praha: C. H. Beck, 2014, str. 948-953.10. Dle ustanovení § 19 o. s. ř. způsobilost být účastníkem řízení má ten, kdo má právní osobnost; jinak jen ten, komu ji zákon přiznává. Způsobilost být účastníkem (procesněprávní subjektivita) řízení obecně určuje, kdo může být účastníkem, tedy tím, o jehož právech a povinnostech je v řízení jednáno.11. Způsobilost být účastníkem řízení je podmínkou řízení, kterou je třeba plnit během celého řízení, a k jejímuž splnění přihlíží soud kdykoliv za řízení (§103 o. s. ř.). Nedostatek způsobilosti být účastníkem řízení existující na počátku (před zahájením) řízení nelze zhojit, jedná se o nedostatek podmínky řízení neodstranitelný a vede k zastavení řízení dle §104 odst. 1 o. s. ř. (srov. za mnohé stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 3. září 1997, sp. zn. Cpjn 30/97, uveřejněného pod číslem 41/1997 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. března 1998, sp. zn. 2 Cdon 1056/96, uveřejněném v časopise Soudní judikatura č. 16, ročník 1998, pod číslem 111, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. dubna 1997, sp. zn. 2 Cdon 346/96, uveřejněném v témže časopise č. 6, ročník 1997, pod číslem 47).12. Odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně shledal, že Společnost před zahájením tohoto řízení zanikla výmazem z obchodního rejstříku dne 22. 9. 2021 (§ 185 o. z.), čímž zanikla i její právní osobnost (§ 15 o. z.).13. Námitce odvolatele, že způsobilost právnické osoby vymazané z obchodního rejstříku být účastníkem řízení o prohlášení právnické osoby za neplatnou, je dána od počátku řízení, bez zřetele, že již nemá právní subjektivitu, neb se jedná o osobu, o jejíchž právech a povinnostech má být v řízení jednáno, tedy osobu, jejíž účastenství zakládá ust. § 6 odst. 1 z. ř. s. v návaznosti na § 19 o. s. ř., a že lze na danu věc aplikovat analogii okruhu účastníků řízení (§ 6 odst. 1 z. ř. s.), o zrušení výmazu společnosti z obchodního rejstříku (§ 209 o. z.), nelze dle odvolacího soudu přisvědčit.14. Z ust. § 129 odst. 1 o. z. jednoznačně plyne, že soud prohlásí právnickou osobu po jejím vzniku, tedy existující právnickou osobu, která má právní osobnost a svéprávnost (§ 15 o. z.), za neplatnou z tam uvedených důvodů. Právnické osoba, která je prohlášena rozhodnutím soudu za neplatnou má nepřetržitě svou právní osobnost, a proto dnem takového rozhodnutí vstupuje i do likvidace, aniž by soud o tom rozhodoval (§ 129 dost. 2 o. z.). Způsobilou účastnicí takového řízení může být proto jen právnická osoba nadaná právní osobností, protože zákon nestanoví jinak (§ 19 o. s. ř.), a to dle ust. § 6 odst. 1 z. ř. s., neboť o jejích právech a povinnostech je v řízení jednáno.15. Naproti tomu v řízení o zrušení zápisu výmazu společnosti z obchodního rejstříku dle ust. § 209 o. z., soud rozhoduje o obnovení zaniklé právnické osoby, z tam uvedených důvodů, důsledkem čehož je obnovení původního s