7 Cmo 82/2020-57 — Vrchní soud v Praze

1. Návrhem doručeným soudu dne 13. 3. 2019 se navrhovatel vůči společnosti , Anonymizováno, , IČ , IČO advokátky, , sídlem , Adresa advokátky, (dále též jen „Společnost“) domáhá, aby ho soud zmocnil ke svolání mimořádné valné hromady Společnosti s body programu specifikovanými v petitu návrhu podle ustanovení § 368 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (dále jen „ZOK“). Navrhovatel uvedl, že společnost vydala celkem 100 ks akcií, každou o jmenovité hodnotě 20 000 Kč. Navrhovatel je vlastníkem 60 ks akcií a vlastní tedy akcie v celkové jmenovité hodnotě 1 200 000 Kč. Tím je splněna podmínka § 365 odst. 2 ZOK a návrh na zahájení řízení podává tedy navrhovatel coby kvalifikovaný akcionář. Navrhovatel dále uvedl, že Společnost ho vyzvala k předložení jeho akcií. Navrhovatel je však Společnosti předložit nemůže, neboť došlo k jejich ztrátě. Navrhovatel se domnívá, že mu akcie byly odcizeny, a to zřejmě v březnu roku 2017. Konkrétně navrhovatel své akcie postrádá od 13. 3. 2017. Navrhovatel má však za to, že svoji aktivní legitimaci v řízení může prokázat výpisem ze seznamu akcionářů ze dne 23. 5. 2013, ve kterém je navrhovatel coby akcionář Společnosti zapsán. Navrhovatel se přitom odvolává na ustanovení § 265 odst. 1 ZOK, dle kterého se má za to, že ve vztahu ke společnosti je akcionářem ten, kdo je zapsán v seznamu akcionářů. Jelikož navrhovateli byly akcie s největší pravděpodobností proti jeho vůli odcizeny (na nikoho je nepřevedl ani je nikomu dobrovolně nevydal), učinil to, co mu právní řád umožňuje a co předpokládá, tedy podal návrh na umoření akcií podle § 303 zákona č. 292/2013 Sb. o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“).2. Společnost tvrzení navrhovatele, že je vlastníkem předmětných akcií a tudíž jejím akcionářem, učinila sporným. V aktuálním seznamu akcionářů Společnosti, tj. v seznamu akcionářů ke dni 8. 10. 2018, navrhovatel coby akcionář Společnosti zapsán není. Přes výzvu Společnosti ze dne 3. 9. 2018 k předložení originálu akcií za účelem zápisu do seznamu akcionářů navrhovatel Společnosti akcie, o nichž tvrdí, že je jejich vlastníkem, nepředložil a nepředložil je ani soudu v tomto řízení. Navrhovatel tak neprokázal, že je vlastníkem předmětných akcií a tudíž že je k podání návrhu aktivně věcně legitimován.3. Usnesením uvedeným v záhlaví soud prvního stupně rozhodl o přerušení řízení do pravomocného skončení řízení vedeného u Okresního soudu v , adresa, pod spisovou značkou 31 U 5/2018. V odůvodnění uvedl, že navrhovatel se domáhá zmocnění soudu ke svolání valné hromady účastnice s body programu specifikovanými v návrhu s tím, že je jejím kvalifikovaným akcionářem. Soudu je známo, že u Okresního soudu v , adresa, pod sp. zn. 31 U 5/2018 probíhá řízení o umoření 90 ks akcií účastnice, které dosud nebylo pravomocně skončeno. Dle soudu může mít výsledek řízení o umoření 90 ks akcií účastnice vliv na rozhodování v této věci, když rozhodnutí o umoření listiny může nahradit umořenou listinu, v daném případě originály akcií účastnice, jež jsou průkazem aktivní legitimace navrhovatele. Soud proto za použití § 109 odst. 2 písm. c) zákona č. 99/1960 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) rozhodl o přerušení řízení tak, jak je uvedeno ve výroku napadeného usnesení, neboť v řízení Okresního soudu v , adresa, pod sp. zn. 31 U 5/2018 bude řešena otázka, která bude mít pro rozhodnutí soudu v této právní věci význam (pro posouzení, zda navrhovatel je osobou aktivně legitimovanou k podání návrhu na zmocnění ke svolání valné hromady účastnice).4. Proti tomuto usnesení podal navrhovatel v zákonem stanovené lhůtě odvolání. Uvedl, že soud prvního stupně své rozhodnutí odůvodnil tím, že je třeba vyčkat ukončení umořovacího řízení, neboť je třeba prokázat aktivní legitimaci navrhovatele, kterou účastnice sporuje. To však dle odvolatele nezbavuje soud povinnosti, aby se aktivní legitimací navrhovatele zabýval sám, tím spíše, když jediný akcionář, který přichází v úvahu, je právě navrhovatel. Namítá, že soud prvního stupně se nikterak nevypořádal s tvrzeními a důkazy navrhovatele, ze kterých jeho aktivní legitimace jednoznačně vyplývá. Napadené usnesení proto s ohledem na téměř absentující odůvodnění označil odvolatel za nepřezkoumatelné. Navrhl, aby odvolací soud změnil rozhodnutí soudu prvního stupně a rozhodl, že se předmětné řízení nepřerušuje.5. Podáním doručeným soudu prvního stupně dne 28. 1. 2020 se k odvolání navrhovatele vyjádřila účastnice. Uvedla, že soud prvního stupně rozhodl v souladu s aktuálním skutkovým i právním stavem zjištěným v daném řízení. Otázka, zda je navrhovatel akcionářem účastnice, je mezi účastníky řízení sporná. Přitom se jedná o otázku zásadní a je třeba ji postavit najisto. Jediným průkazem aktivní legitimace akcionáře akciové společnosti je dle konstantní judikatury originál akcií a navrhovatel v době podání návrhu originály akcií nedisponoval, proto účastnice považuje postup soudu za jediný možný v daném okamžiku řízení. Teprve za situace, kdy pravomocným soudním rozhodnutím v řízení vedeném u Okresního soudu v , adresa, sp. zn. 31 U 5/2018 dojde k umoření daných akcií, čímž budou tyto akcie nahrazeny, bude možno aktivní legitimaci navrhovatele postavit najisto. Navrhla, aby odvolací soud napadené usnesení jaké věcně správné potvrdil.6. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení a dospěl k závěru, že odvolání důvodné není.7. Podle § 109 odst. 2 písm. c) o. s. ř. pokud soud neučiní jiná vhodná opatření, může řízení přerušit, jestliže probíhá řízení, v němž je řešena otázka, která může mít význam pro rozhodnutí soudu, nebo jestliže soud dal k takovému řízení podnět.8. Podle § 135 o. s. ř. (1) Soud je vázán rozhodnutím příslušných orgánů o tom, že byl spáchán trestný čin, přestupek nebo jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních předpisů, a kdo je spáchal, jakož i rozhodnutím o osobním stavu; soud však není vázán rozhodnutím v blokovém řízení. (2) Jinak otázky, o nichž přísluší rozhodnout jinému orgánu, může soud posoudit sám. Bylo-li však o takové otázce vydáno příslušným orgánem rozhodnutí, soud z něho vychází.9. Podle § 159a odst. 3 o. s. ř. v rozsahu, v jakém je výrok pravomocného rozsudku závazný pro účastníky řízení a popřípadě jiné osoby, je závazný též pro všechny orgány.10. Podle § 514 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) cenný papír je listina, se kterou je právo spojeno takovým způsobem, že je po vydání cenného papíru nelze bez této listiny uplatnit ani převést.11. Podle § 256 odst. 1 ZOK ve znění účinném do 31. 12. 2020 (bod 12 Čl. II. přechodných ustanovení zákona č. 33/2020 Sb.) akcie je cenný papír nebo zaknihovaný cenný papír, s nímž jsou spojena práva akcionáře jako společníka podílet se podle tohoto zákona a stanov společnosti na jejím řízení, jejím zisku a na likvidačním zůstatku při jejím zrušení s likvidací.12. Podle § 264 odst. 1 ZOK akcie na jméno se zapisuje do seznamu akcionářů, který vede společnost. Vydala-li společnost zaknihované akcie, mohou stanovy určit, že seznam akcionářů je nahrazen evidencí zaknihovaných cenných papírů.13. Podle § 265 odst. 1 ZOK má se za to, že ve vztahu ke společnosti je akcionářem ten, kdo je zapsán v seznamu akcionářů.14. Podle § 365 odst. 1 ZOK ve společnosti, jejíž základní kapitál je 100 000 000 Kč nebo nižší, se za kvalifikovaného akcionáře považuje ten akcionář nebo akcionáři, kteří mají akcie, jejichž souhrnná jmenovitá hodnota nebo počet kusů dosáhne alespoň 5 % základního kapitálu.15. Podle § 368 odst. 1 ZOK v případě, že představenstvo nesvolá valnou hromadu ve lhůtě podle § 367 odst. 1, zmocní soud k jejímu svolání kvalifikované akcionáře, kteří o to požádají, a současně je zmocní ke všem jednáním za společnost, která s valnou hromadou souvisejí; uzná-li to za vhodné, může soud i bez návrhu zároveň určit předsedu valné hromady.16. Podle § 304 odst. 1 z. ř. s. umořit lze ztracenou nebo zničenou listinu, kterou je třeba předložit k uplatnění práva.17. Podle § 315 z. ř. s. rozhodnutí o umoření listiny nahrazuje umořenou listinu, dokud ten, kdo je podle listiny zavázán, nevydá za ni oprávněnému náhradní listinu.18. „Akcie na jméno je podle § 1 odst. 1 zákona č. 591/1992 Sb., o cenných papírech v novelizovaném znění, cenným papírem. Práva spojená s listinným cenným papírem jsou spojená s tímto cenným papírem a lze je od něj oddělit jen připouští - li to zákon. Proto je třeba k uplatnění práv spojených s listinným cenným papírem (nestanoví-li zákon jinak), předložit originál tohoto cenného papíru. Předložení pouhé kopie akcie k uplatnění práv s ní spojených nepostačuje, stejně jako nepostačuje k uplatnění práv spojených se směnkou předložení (třeba i ověřené) kopie směnky. Dojde-li ke ztrátě nebo zničení originálu cenného papíru, může jeho majitel uplatňovat práva z něj pouze tehdy, umoří-li takovou listinu způsobem stanoveným v § 185i a násl. o. s. ř.“ (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 7. 2011, sp. zn. 29 Cdo 1281/2011 uveřejněné v soudní judik