8 Cmo 24/2022-1099 — Vrchní soud v Praze

1. Usnesením uvedeným v záhlaví soud prvního stupně přiznal znaleckému ústavu , Anonymizováno, ., IČO , IČO, , se sídlem , adresa, (dále jen „znalec“) za vypracování znaleckého posudku ze dne 31. 8. 2021 č. 788-14/2021 znalečné v celkové výši 668 585,07 Kč. Z této částky již byla soudem vyplacena záloha ve výši 250 000 Kč. Zbývající část přiznaného znalečného ve výši 418 585,07 Kč bude vyplacena pro právní moci usnesení. Soud v odůvodnění uvedl, že za znalecký posudek v rozsahu 163 stran (bez příloh) vyúčtoval odměnu včetně hotových a cestovních výdajů a DPH ve výši 672 736,42 Kč. Soud vyúčtování přezkoumal a shledal, že počet hodin práce se jeví jako přiměřený náročnosti i rozsahu znaleckého úkolu. Účtovaná hodinová sazba však neodpovídala ve všech případech sazbě podle vyhlášky č. 37/1967 Sb., konkrétně za úkony provedené v roce 2020 (analýza a přepis dat ze zapůjčených podkladů, studium Znaleckého posudku č. 0502/08 vypracovaný , právnická osoba, ., studium Znaleckého posudku č. , Anonymizováno, vypracovaný , právnická osoba, a studium Znaleckého posudku č. , Anonymizováno, vypracovaný , tituly před jménem, , Anonymizováno, , , tituly za jménem, ). Ostatní úkony vykonané v roce 2020 byly dle soudu vyúčtovány v souladu s vyhláškou č. 37/1967 Sb. a úkony provedené v roce 2021 podle vyhlášky č. 504/2020 Sb. Za výše uvedené úkony a dále za místní šetření v sídle společnosti , právnická osoba, , místní šetření v , adresa, , za vyhledávání realizovaných transakcí v katastru nemovitostí, vyhledávání cenových informací, analýzu a zpracování dat majetkové evidence, analýzu a zpracování dat z místního šetření – rybníky, ocenění movitého majetku – analýzu hodnoty, ocenění ostatních staveb – analýzu hodnoty, analýzu údajů z KN a přípravu příloh, místní šetření – , Anonymizováno, a okolí, prohlídku , Anonymizováno, , místní šetření , Anonymizováno, a okolí (prohlídku , Anonymizováno, ), místní šetření , Anonymizováno, a okolí (prohlídka , Anonymizováno, ), místní šetření , Anonymizováno, (prohlídka celkem , Anonymizováno, ), ocenění rybníků – analýza funkčního stavu rybníků, ocenění rybníků – analýza hodnoty, výnosová a srovnávací analýza podniku, ocenění jmění podniku – textace ocenění, příprava a kompletace příloh ocenění jmění podniku – kontrola postupu ocenění, rekapitulace a závěr ocenění, byla soudem přiznána odměna ve výši 510 500 Kč. Soud dále znaleckému ústavu přiznal odměnu za převzetí a seznámení se se spisem ve výši 500 Kč, za úkony spojené s katastrem nemovitostí 2 420 Kč, za tisk CD 5 435 Kč, za cestovní výdaje 21 841,25 Kč a za ztrátu času 2 200 Kč. Celkem za zpracování posudku včetně hotových a cestovních výdajů přiznal soud znalci 552 549,65 Kč plus DPH 21% ve výši 116 035,42 Kč.2. Proti tomuto usnesení podali oba navrhovatelé včasné odvolání, ve kterém namítali nepřezkoumatelnost rozhodnutí, nesprávnost rozhodnutí, neboť znalci přiznává i nárok na odměnu za úkony, které nebyly účelné a nebyly potřebné pro zpracování posudku a v neposledku vadnost znaleckého posudku, která má spočívat především v tom, že znalec se nijak nevyjadřuje k namítaným podstatným okolnostem, vychází z nesprávných hledisek a nepřípustně se zabývá i právními otázkami a hodnocení judikatury. Nepřezkoumatelnost odvolatelé spatřují v neuvedení konkrétních úkonů, které neodpovídaly sazbě podle vyhlášky č. 37/1967 Sb., a v hodnocení pouze počtu hodin práce, nikoliv účelnosti, ani toho, zda hodinové sazby odpovídají náročnosti konkrétní práce. Za neúčelné považují odvolatelé prohlídky rybníků, když posudek byl zpracován 12 let od data ocenění a předchozí znalci provedení prohlídek rybníků neshledali za potřebné pro ocenění, přičemž sám znalec s informacemi z prohlídek nepracoval, když vycházel z informací od samotné společnosti a zejména z historické pasporty rybníků. Za vady posudku odvolatelé považují, že se znalec nevyjádřil k ceně akcií dosažené v dražbě konané před vytěsněním, která byla podstatně vyšší, než kolik činilo hlavním akcionářem prosazené protiplnění. Odvolatelé se též domnívají, že znalec neoprávněně polemizoval s judikaturou vrchních soudů v otázce stanovení výše protiplnění. Zejména však dle odvolatelů jsou úvahy znalce principiálně vadné, neboť nebylo rozhodováno (ani uvažováno) o likvidaci a rozprodeji majetku. Je zjevné, že hlavní akcionář měl zájem o získání 100% podílu na majetku ve společnosti v takové podobě, jaká byla. Proto při ocenění pro účely stanovení protiplnění při vytěsnění bylo nutné vycházet z toho, za jakou cenu by se obdobný majetek dal pořídit. Pokud znalec argumentuje, že rozprodej rybníků by mohl trvat řadu let, odvolatelé naopak mají za to, že zájemce o tyto rybníky by musel vynaložit značné finanční i časové náklady, aby takové rybníky nakoupil a shromáždil. Dle odvolatelů se jedná o zásadní vady posudku, když na základě majetkového ocenění metodou NAV vychází hodnota společnosti na více jak 260 miliónů Kč, tedy dvojnásobek než ocenění posudkem Proscon. Na základě výše uvedeného považují odvolatelé posudek pro řízení za zcela nepoužitelný, nemůže sloužit jako podklad pro stanovení protiplnění za akcie a neměla by za něj být připsána odměna. Proto navrhují, aby odvolací soud napadeného rozhodnutí zrušil a věc vrátil zpět soudu prvního stupně.3. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.4. Podle § 127 odst. 1 o. s. ř. závisí-li rozhodnutí na posouzení skutečností, k nimž je třeba odborných znalostí, vyžádá soud u orgánu veřejné moci odborné vyjádření. Jestliže pro složitost posuzované otázky takový postup není postačující nebo je-li pochybnost o správnosti podaného odborného vyjádření, ustanoví soud znalce. Soud znalce vyslechne; znalci může také uložit, aby posudek vypracoval písemně. Je-li ustanoveno několik znalců, mohou podat společný posudek. Místo výslechu znalce může se soud v odůvodněných případech spokojit s písemným posudkem znalce.5. Podle § 139 odst. 2 o. s. ř. byl-li podán znalecký posudek, vzniká právo na náhradu hotových výdajů a na odměnu (znalečné) a zvláštní předpisy stanoví, komu se znalečné vyplácí.6. Podle ust. § 30 zák. č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech, má znalec za podání posudku právo na znalečné, sestávající z odměny, náhrady hotových výdajů a náhrady za ztrátu času včetně času stráveného na cestě. Podle ust. § 31 téhož zákona se odměna za výkon znalecké činnosti určí podle množství účelně vynaložené práce a odborné náročnosti vyžadované k provedení znaleckého úkolu. Podrobnosti ohledně výše a způsobu snížení odměny, rozsahu jejího snížení, odepření nebo zvýšení odměny a způsobu jejího vyúčtování stanovuje vyhl. č. 504/2020 Sb., o znalečném.7. Dle § 2 vyhlášky ministerstva spravedlnosti č. 504/2020 Sb., o znalečném, znalci náleží za každou hodinu práce účelně vynaložené na výkon znalecké činnosti odměna ve výši 300 až 450 Kč.8. Podle § 16 vyhlášky č. 37/1967 Sb., k provedení zákona o znalcích a tlumočnících, účinné do 31. 12. 2020, odměna za znalecký posudek činí podle jeho náročnosti a podle míry odborných znalostí, které bylo nutné k jeho podání vynaložit, za jednu hodinu práce 100 až 350 Kč.9. Ze spisu odvolací soud zjistil, že znalec ve svém vyúčtování znalečného doručené soudu dne 30. 9. 2021 uvedl množství různých úkonů, kdy každý byl proveden jiným počtem osob (1-3), v jiné časové délce a s odlišnou hodinovou sazbou (200 – 450 Kč).10. Odvolací soud shledal, že napadené usnesení postrádá posouzení soudu prvního stupně, zda znalec dle jeho zadání znalecký úkol splnil, a ani to, zda má znalecký posudek veškeré náležitosti (viz. §28 zák. č. 254/2019 Sb.), a zda byl vypracován kvalitně (srov. § 8 vyhlášky ministerstva spravedlnosti č. 504/2020 Sb.). Soud prvního stupně pak ani nijak neobjasnil důvody svého závěru, že „počet hodin práce se jeví jako přiměřený náročnosti i rozsahu znaleckého úkolu, a že vyúčtování odpovídá příslušné vyhlášce, pročež jím byla znalci přiznána odměna ve výši 510 500 Kč. Tento závěr soudu prvního stupně je tak vzhledem k doloženému vyúčtování znalce, zcela obecný. Proto nelze z napadeného usnesení seznat, zda a v jakém rozsahu, soud prvního stupně akceptoval předmětné vyúčtování znalce, potažmo jím vykonané úkony, a proč právě v té, které výši odměny za ně znalcem požadované.11. Vzhledem k uvedenému tak lze přisvědčit odvolatelům, že usnesení sodu prvního stupně postrádá dostatek odůvodnění, což je činí odvolacím soudem nepřezkoumatelným.12. Pokud ale jde o jejich námitky, týkající se věcné správnosti a „nepoužitelnosti“ znaleckého posudku v řízení, ty neshledal odvolací soud v tomto řízení o přiznání znalečného důvodnými. Přesvědčivost posudku co do jeho úplnosti ve vztahu k zadání a logickému odůvodnění jeho závěru bude hodnotit soud prvního stupně až při provádění posudku k důkazu podle § 132 o. s. ř., kdy bude posuzovat i relevanci tohoto důkazu dle § 127 o. s. ř. Věcnou správnost odborných závěrů soud není oprávněn přezkoumávat (viz. rozsu