8 Cmo 34/2022-110 — Vrchní soud v Praze

1. Usnesením shora uvedeného čísla a data soud prvního stupně rozhodl v bodě I. výroku takto: „ Účastník, právnická osoba , Jméno navrhovatele B, ., IČO , IČO navrhovatele B, , se sídlem , Adresa navrhovatele B, , se zrušuje a nařizuje se jeho likvidace.“ V bodě II. výroku soud rozhodl takto: „ Likvidátorem účastníka, právnické osoby , Jméno navrhovatele B, ., IČO , IČO navrhovatele B, , se sídlem , Adresa navrhovatele B, , se jmenuje , Jméno navrhovatele C, , narozený , rodné přijmení, , Datum narození navrhovatele C, , IČO , IČO navrhovatele C, , se sídlem , adresa, .“ V bodě II. výroku soud rozhodl takto: „Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.“ V bodě III. rozhodl takto: „Účastník, právnická osoba , Jméno navrhovatele B, ., IČO , IČO navrhovatele B, , se sídlem , Adresa navrhovatele B, , je povinen zaplatit státu – České republice, Krajskému soudu v , adresa, , soudní poplatek ve výši 2 000,00 Kč, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto usnesení na účet č. , č. účtu, , pod variabilním symbolem , var. symbol, .“2. V odůvodnění rozhodnutí soud konstatoval, že jediným společníkem účastníka je navrhovatel. Ten ve svém návrhu, v němž navrhoval zrušení účastníka s likvidací, uváděl, že účastník je nekontaktní, když nereagoval na výzvu likvidátora navrhovatele k předložení účetnictví a jiných dokladů společnosti tak, aby likvidátor mohl dokončit likvidaci navrhovatele, dále, účastník již od roku 2013 neplní své povinnosti vůči správci daně. Navrhovatel je v likvidaci, tato byla nařízena usnesením Městského soudu v Praze č. j. 79 Cm 61/2016-14 ze dne 2. 11. 2016, soudem byl rovněž jmenován likvidátor navrhovatele. Jediným majetkem navrhovatele je jeho podíl v účastníkovi.3. Z odůvodnění rozhodnutí dále vyplývá, že k výzvě soudu účastník ve vyjádření k návrhu pouze navrhl, aby soud likvidátorem společnosti / účastníka / jmenoval jednatele společnosti.4. Poté, co soud odkázal na související právní úpravu, v bodě 17 odůvodnění konstatoval: „Přestože důvody, pro které je navrhováno zrušení účastníka s likvidací jsou odstranitelné, soud nestanovil před vydáním rozhodnutí přiměřenou lhůtu k odstranění nedostatků ve smyslu ustanovení § 172 odst. 2 o. z., neboť navrhovatelem je jediný společník, který je v likvidaci, jehož zájem je zrušit s likvidací i účastnici, a zcela zřejmě nemá žádný zájem na odstranění důvodů, pro které by mělo být rozhodnuto o zrušení účastnice s likvidací.“5. Svou argumentaci v daném směru soud doplnil tak, že „vzhledem k tomu, že právnická osoba ani na opětovnou výzvu soudu v dodatečně stanovené lhůtě nezaložila do sbírky listiny účetní závěrky za roky 2007 až 2019, které je povinna dle ustanovení § 66 písm. c/ zákona č. 304/2013 Sb. povinna zakládat do sbírky listin, a tedy neuposlechla výzvy podle § 104 zákona č. 304/2013 Sb. se závažnými důsledky pro třetí osoby ve smyslu ustanovení § 106 odst. 1 zákona č. 304/2013 Sb., kdy tak byly dány důvody pro zrušení společnosti a nařízení její likvidace ve smyslu ustanovení § 105 zákona č. 304/2013 Sb., soud bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 89 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, rozhodl o zrušení právnické osoby a nařízení její likvidace, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto usnesení.“6. Pokud jde o jmenování likvidátora, zde soud postupoval dle ustanovení § 191 odst. 1 věty druhé a odstavce 4 zákona č. 89/2012 Sb., když postupovat dle odstavce 3 nemohl za situace, že stávající jednatel je více než deset let nečinný, neplní své povinnosti vůči veřejnému rejstříku, a to ani k výzvě soudu se stanovenou dodatečnou lhůtou. Soud tedy jmenoval likvidátorem osobu zapsanou v seznamu insolvenčních správců, , tituly před jménem, , Anonymizováno, , jenž je již likvidátorem navrhovatele coby jediného společníka účastníka.7. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl postupem dle ustanovení § 23 zákona č. 292/2013 Sb. / z. ř. s. /.8. Ve vztahu k výroku o povinnosti zaplatit soudní poplatek soud v odstavci 21 odůvodnění rozhodnutí konstatoval: „Podle ustanovení § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, je-li navrhovatel v řízení od poplatku osvobozen a soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí podle výsledku řízení poplatek nebo jeho odpovídající část účastník, nemá-li proti navrhovateli právo na náhradu nákladů řízení nebo není-li též od poplatku osvobozen. Podle položky 4 bodu 1. písm. c/ sazebníku poplatků činí v daném případě soudní poplatek částku 2 000 Kč, proto soud uložil právnické osobě povinnost zaplatit poplatek za řízení tak, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto usnesení.“9. Proti rozhodnutí soudu prvního stupně se účastník v plném rozsahu včas odvolal. Ohradil se proti závěrům soudu, že je nekontaktní. Soudu prvního stupně dále vytýká, že mu nestanovil lhůtu k odstranění nedostatků, a namítá, že po doručení výzvy soudu zahájil přípravu všech nezbytných dokumentů k nápravě nedostatků, načež dodatečně splní svou povinnost založit zákonem stanovené listiny do sbírky listin.10. Dále odvolatel uvedl: „ I kdyby soud vyhověl návrhu navrhovatele ze dne 12.1.2021 sdělujeme, že podle informací sdělené výše uvedeným soudem, vzal tento návrh navrhovatel dne 17.5.2021 zpět a již nemá zájem na zrušení právnické osoby. Dále sdělujeme, že právnická osoba obdržela nabídku ke koupi obchodního podílu navrhovatele za předpokladu, že právnická osoba zůstane nadále aktivní a nebude na ni uvalena likvidace. Z čehož vyplývá, že případná likvidace právnické osoba poškodí navrhovatele a není v jejím zájmu.“11. Dále odvolatel vyjádřil přesvědčení o tom, že nebyly splněny předpoklady pro jmenování likvidátorem insolvenčního správce. Tento postup lze uplatnit tehdy, nelze-li jmenovat likvidátorem člena statutárního orgánu. Tak tomu v daném případě není, jednatel účastníka má zájem o funkci jednatele, jak opakovaně soudu sdělil. „ Taktéž nebylo přihlédnuto k faktu, že pouze jednatel je obeznámen se situací v právnické osobě a může tedy efektivně provést likvidaci na rozdíl od soudem navrhnutého likvidátora, který sám v návrhu na zrušení právnické osoby uvedl, že nedisponuje podklady pro provedení řádné likvidace právnické osoby. Dále by se také mělo přihlédnout ke zjevné nečinnosti navrhnutého likvidátora v případě navrhovatele, kde je nečinný od 6.12.2016.“12. Účastník navrhuje zrušení rozhodnutí soudu prvního stupně, v případě, že bude odvolací soud „ trvat na zrušení právnické osoby“, navrhuje změnu bodu II. výroku tak, že do pozice likvidátora bude jmenován jednatel účastníka, Petr Götz.13. Odvolací soud k odvolání účastníka přezkoumal podle ust. §§ 212, 212a o. s. ř. usnesení soudu prvního stupně bez nařízení ústního jednání /§ 214 odst. 2 písm. c/ o. s. ř./ a dospěl k závěru, že rozhodnutí nemůže obstát.14. Podle ustanovení § 172 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. umožňuje-li zákon soudu zrušit právnickou osobu z důvodu, který lze odstranit, soud jí před vydáním rozhodnutá stanoví přiměřenou lhůtu k odstranění nedostatků.15. K uvedenému zákonnému ustanovení lze uvést, že příslušná výzva, z níž musí být jednoznačně zřejmé, jaký konkrétní odstranitelný důvod pro zrušení právnické osoby / a podle okolností konkrétní situace případně jak / má být ve lhůtě, soudem ve výzvě stanovené, odstraněn, musí být vydána soudem, který o případném zrušení právnické osoby s likvidací rozhodne. A musí být vydána v témže řízení, a v souladu s účelem a smyslem ustanovení § 172 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., musí vydání rozhodnutí o zrušení právnické osoby s likvidací předcházet. Nepůjde v tomto směru o soud rejstříkový, ale o soud tzv. „statusový“, soud věcně a místně příslušný k rozhodnutí o zrušení právnické osoby s likvidací, tedy soud, u něhož řízení o zrušení právnické osoby s likvidací probíhá. Výzva sama pak nemá procesní povahu, ale jde o výzvu s dopadem do hmotného práva, přičemž za výzvu dle ustanovení § 172 odst. 2 občanského zákoníku nelze považovat výzvu, učiněnou rejstříkovým soudem podle zákona č. 304/2013 Sb.16. Soud prvního stupně si byl vědom skutečnosti, že výzvy, učiněné rejstříkovým soudem, nemohou nahradit výzvu dle ustanovení § 172 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., ale z důvodů, popsaných v odstavci 17 odůvodnění rozhodnutí, se rozhodl výzvu dle ustanovení § 172 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. neučinit.17. Tomuto postupu ovšem nelze přisvědčit. Odvolací soud v tomto směru uzavírá, že okolnost, že soud vůbec obchodní korporaci nevyzval postupem dle ustanovení § 172 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. /občanského zákoníku/ k odstranění, v soudem stanovené přiměřené lhůtě, důvodu, pro nějž je možno obchodní korporaci zrušit, představuje vadu, jež mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, a za odvolacího řízení nemohla být zjednána náprava.18. Odvolací soud usnesení soudu prvního stupně v bodě v plném rozsahu podle ustanovení § 219a odst. 1 písm. a/, b/ o. s. ř. k odvolání účastníka zrušil a věc vrátil tomuto soudu podle ust. § 221 odst. 1 písm. a/ o. s. ř. k dalšímu řízení. Soud prvního stupně je vázán shora prezentovaným právním názorem odvol