9 Cmo 5/2022-172 — Vrchní soud v Praze

1. Žalobou doručenou soudu prvního stupně dne 24. 5. 2018 domáhala se žalobkyně, aby soud nařídil likvidátorovi žalovanéhoa. přijmout přihlášku žalobkyně do likvidace,b. uznat její pohledávku ve výši 71 366 Kč,c. uznat a dořešit pohledávku ve výši 3 500 Kč, které žalobkyně vložila do nedělitelného fondu žalovaného,d. vypočíst nárok připadající na žalobkyni z dosud nerozděleného čistého jmění žalovaného, jehož výchozí částka je 20 171 000 Kč, jak je uvedeno v transformačním projektu žalovaného a také v nálezu Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 3010/2008e. a vypořádat uvedené pohledávky při likvidaci žalovaného družstva.2. Podáním ze dne 29. 8. 2018 se žalobkyně domáhala dále, aby soud určil likvidátorovi žalovaného lhůtu k vypořádání jejího majetku.3. Ze žalobních tvrzení vyplynulo, že žalobkyně se účastnila transformace žalovaného v roce 1992, její transformační podíl byl vypočten částkou 232 614 Kč. Z toho 35 000 Kč bylo započteno na její členský vklad do žalovaného, zbylo tak 197 613 Kč. V roce 1993 žalobkyně z žalovaného družstva vystoupila a od té doby se snaží vyřešit svůj majetkový podíl v žalovaném. K dohodě o vypořádání s žalovaným nedošlo. V roce 2000 jí bylo Krajským soudem v Hradci Králové v řízení sp. zn. 40 Cm 101/2000 přiznáno 126 248 Kč jako náhrada za živý a mrtvý inventář, žalobu o zaplacení dalších 71 366 Kč soud zamítl s tím, že žalobkyně měla povinnost je přenechat do užívání žalovaného. Dále se žalobkyně domohla v řízení vedeném u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 39 Cm 129/2003 vypořádacího podílu ve výši 35 000 Kč. Stanovy družstva neřeší, co se stane s majetkovým podílem v užívání družstva poté, co člen ukončí členství. Má proto za to, že tento podíl byl v družstvu zablokován až do jeho zrušení a po jeho vstupu do likvidace je třeba tento podíl ve výši 71 366 Kč vyřešit. Částky 71 366 Kč se žalobkyně domáhala také v řízení vedeném u Okresního soudu v Trutnově pod sp. zn. 15 C 186/2014; řízení skončilo zastavením odvolacím soudem s odůvodněním, že se jedná o věc rozhodnutou.4. Žalovaný ve svém vyjádření namítl, že žádný nárok žalobkyně ani její splatnou pohledávku neeviduje a o jejích nárocích již bylo pravomocně rozhodnuto.5. Krajský soud v Hradci Králové jako soud prvního stupně řízení zastavil usnesením ze dne 25. 4. 2019, č. j. 38 Cm 13/2019-69 s odůvodněním, že nárok žalobkyně na zaplacení 71 366 Kč již byl vyřešen v řízení vedeném u něj pod sp. zn. 40 Cm 101/2000, a projednání věci tak brání překážka litispendence (správně věci rozhodnuté - pozn. odvolacího soudu).6. K odvolání žalobkyně Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 30. 3. 2020, č. j. 6 Cmo 184/2019-85, potvrdil usnesení soudu prvního stupně v zastavení řízení o uznání pohledávky ve výši 71 366 Kč, avšak ve zbylé části jej zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. V potvrzené části dospěl odvolací soud k závěru, že se vskutku jedná o věc rozhodnutou. Ve zbytku však konstatoval, že ze spisu nevyplývá, že by u soudu již o téže otázce bylo zahájeno řízení, soud prvního stupně se věcí ve zrušeném rozsahu vůbec nezabýval.7. Soud prvního stupně napadeným rozsudkem žalobu zamítl (v rozsahu daném částečným zastavením řízení - výrok I.) a žádnému z účastníků nepřiznal náklady řízení (výrok II.). Po skutkové stránce uzavřel, že žalobkyně se stala členkou žalovaného podle transformačního projektu. Po jejím vystoupení z žalovaného družstva jí byl rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 15. 6. 2005, č. j. 39 Cm 129/2003-94, přiznán vypořádací podíl ve výši 30 092 Kč. Protože se žalobkyně stala členkou žalovaného družstva, nevztahoval se na ni již zákon č. 42/1992 Sb., o transformaci družstev, nýbrž obchodní zákoník. Po vystoupení z družstva jí tak vznikl nárok na vypořádací podíl, který jí však již byl soudy přiznán. Při určení vypořádacího podílu se nepřihlíží k nedělitelnému fondu, neboť ten nelze rozdělit při existenci družstva. Za situace, kdy členství žalobkyně zaniklo ještě před zrušením žalovaného, nemá žalobkyně nárok na podíl na likvidačním zůstatku. Výrok o nákladech řízení potom založil soud prvního stupně na tom, že v řízení úspěšný žalovaný se jejich náhrady vzdal.8. Proti rozsudku soudu prvního stupně podala odvolání žalobkyně, a to proti všem jeho výrokům. Soudu prvního stupně vytkla, že nevyřešil dosud nevypočítaný podíl žalobkyně na zůstatku čistého jmění z výchozí částky 20 171 000 Kč, přestože mu odvolací soud uložil se tímto nárokem zabývat. Žalobkyně k tomu navrhovala zadání znaleckého posudku. Žalobkyně upozornila, že se nedomáhá vypořádacího podílu, o kterém bylo již soudy rozhodnuto, nýbrž podílu na transformaci družstva podle § 17 zákona č. 42/1992 Sb., který by jí měl být přiznán bez ohledu na to, zda se stala členkou transformovaného družstva. Transformované družstvo disponovalo jměním ve výši 5 594 342 Kč, zatímco k transformaci bylo určeno jmění ve výši 34 861 000 Kč. Svůj podíl na transformovaném jmění dala žalobkyně žalovanému do užívání. Pokud se družstvo likviduje, zanikla tím povinnost žalobkyně tento podíl žalovanému přenechat, neboť se nejedná o její členský vklad do žalovaného družstva. Tento podíl by měl být vypořádán. Transformační podíl má sloužit k nápravě majetkových křivd a nikoli k tomu, aby si někdo přivlastnil cizí majetek. Žalobkyně navrhla, aby odvolací soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.9. Žalobkyně doplnila své odvolání u jednání odvolacího soudu, kde navrhla, aby odvolací soud zkontroloval transformační projekt žalovaného s ohledem na to, zda soupis majetkových podílů souhlasí s čistým jměním družstva ve výši 34 861 000 Kč. Žalobkyně a její obecný zmocněnec byli vedle transformace žalovaného účastni také transformace , právnická osoba, u , adresa, a mají za to, že zatímco transformace uvedeného družstva proběhla v souladu se zákonem, u žalovaného tomu tak nebylo. Žalobkyně fakticky poskytovala žalovanému bezúročnou půjčku a půjčený majetkový podíl si chce žalovaný za pomoci soudu přivlastnit. Co se týká částky 3 500 Kč v nedělitelném fondu družstva, má žalobkyně za to, že se touto částkou i nadále podílí na kapitálu družstva. Podle žalobkyně má být nedělitelný fond po zrušení družstva rozdělen i těm členům, kteří za trvání družstva své členství ukončili, protože jinak by docházelo k nerovnosti mezi členy.10. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací po zjištění, že odvolání bylo podáno včas osobou k tomu oprávněnou, přezkoumal napadené rozhodnutí a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.11. Odvolací soud se předně musel zabývat otázkou, zda žaloba v podobě, jak ji podala žalobkyně, má vůbec naději uspět, tj. zda soud může likvidátorovi žalovaného družstva nařídit, aby uznal pohledávky žalobkyně a sám vypočítal její nároky, popřípadě mu k tomu dokonce stanovil lhůtu. Odpověď na tuto otázku je podle odvolacího soudu třeba hledat především v principech, kterými se řídí likvidace družstev.12. K tomu odvolací soud předesílá, že přestože § 3080 bod 72 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. zrušil s účinností od 1. 1. 2014 obchodní zákoník, platí podle jeho § 3043 odst. 3, že bylo-li před uvedeným datem rozhodnuto o zrušení právnické osoby, postupuje se i nadále podle dosavadních právních předpisů, nerozhodl-li příslušný orgán právnické osoby do 3 měsíců od nabytí účinnosti občanského zákoníku, že se uplatní postup podle něj. V projednávané věci nebylo tvrzeno, že by žalovaný rozhodl o tom, že likvidace proběhne podle občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. Proto se likvidace žalovaného řídí i nadále obchodním zákoníkem č. 513/1991 Sb. (dále jen „obch. zák.“).13. Právní úpravu postupu likvidace obsahuje § 72 a násl. obch. zák. Podle § 72 obch. zák. likvidátor činí jménem společnosti jen úkony směřující k likvidaci společnosti. Při výkonu této působnosti plní závazky společnosti, uplatňuje pohledávky a přijímá plnění, zastupuje společnost před soudy a jinými orgány, uzavírá smíry a dohody o změně a zániku práv a závazků a vykonává práva společnosti. Nové smlouvy může uzavírat jen v souvislosti s ukončením nevyřízených obchodů, nebo je-li to potřebné k zachování hodnoty majetku společnosti nebo k jeho využití, nejedná-li se o pokračování v provozu podniku. Likvidátor je oprávněn jednat jménem společnosti též ve věcech zápisu do obchodního rejstříku. Podle § 73 obch. zák. likvidátor oznámí vstup společnosti do likvidace všem známým věřitelům. Zároveň je povinen bez zbytečného odkladu zveřejnit nejméně dvakrát za sebou s alespoň dvoutýdenním časovým odstupem rozhodnutí o zrušení společnosti s výzvou pro věřitele, aby přihlásili své pohledávky ve lhůtě, která nesmí být kratší než tři měsíce. Podle § 74 odst. 1 obch. zák. likvidátor sestaví ke dni vstupu společnosti do likvidace zahajovací likvidační účetní rozvahu a soupis jmění. Účetní závěrku předcházející dni vstupu do likvidace sestavuje statutární orgán. Nesestaví-li statutární orgán tuto účetní závěrku bez zbytečného odkladu po vstupu společnosti do likvidace, přechází tato povinnost na