12 Cmo 11/2023-53 — Vrchní soud v Praze

1. Napadeným usnesením odmítl soud prvního stupně námitky žalované proti směnečnému platebnímu rozkazu ze dne 30. 7. 2013, č. j. 24 Cm 168/2013-15. Uvedl, že směnečný platební rozkaz byl žalované doručen fikcí dne 11. 11. 2013 na adresu jejího bydliště, právní moci a vykonatelnosti nabyl dne 27. 11. 2013. Žalovaná podala dne 2. 11. 2022 proti tomuto směnečnému platebnímu rozkazu námitky, kde mimo jiné uvedla, že tento jí nebyl nikdy řádně doručen. Předmětem sporu byla směnka zajišťující podnikatelský závazek mezi jí a žalobcem a směnečný platební rozkaz jí měl být doručen na adresu místa podnikání fyzické osoby evidované v živnostenském rejstříku - , adresa, . Soud postupoval podle § 175 odst. 1, 3 o. s. ř. (ve znění účinném v době rozhodování). K argumentaci žalované ohledně adresy, na kterou měl být směnečný platební rozkaz doručen, soud uvedl, že až do podání žalované ze dne 2. 11. 2022 nic nenasvědčovalo tomu, že by žalovaná směnku vystavovala jako podnikající fyzická osoba. Ve směnečném řízení není povinností soudu zkoumat, jaké okolnosti vedly výstavce směnky k jejímu podepsání. Postavení žalované jakožto podnikatele nevyplývá ani ze samotné směnky, kde je žalovaná označena jménem a adresou bydliště (tedy , adresa, ), nikoli adresou jejího sídla podnikání, které ke dni 31. 8. 2012 znělo , adresa, . Byl-li směnečný platební rozkaz doručen na adresu jejího bydliště, byl doručen správně. K jeho doručení žalované došlo fikcí dne 11. 11. 2013 a patnáctidenní zákonná lhůta k podání námitek skončila dnem 26. 11. 2013. Vzhledem k tomu, že žalovaná podala námitky proti shora uvedenému směnečnému platebnímu rozkazu až dne 2. 11. 2022, stalo se tak po lhůtě předpokládané § 175 odst. 1 o. s. ř., a proto soud námitky jako pozdě podané odmítl. Současně rozhodl o náhradě nákladů námitkového řízení; vyšel z toho, že žalobci žádné náklady nevznikly.2. Žalovaná napadla usnesení včasným odvoláním a navrhla jeho změnu tak, že se námitky neodmítají. Uvedla, že závěry soudu prvního stupně ohledně správnosti doručení nejsou správné, když mu bylo z úřední činnosti známo, že uplatněný nárok souvisí s podnikáním. Žalobcem byly soudu předloženy tři směnky dle shodné podnájemní smlouvy, které byly řešeny ve třech řízeních (sp. zn. 55 Cm 169/2013 a sp. zn. 53 Cm 171/2013). Je odpovědností žalobce uvést veškeré podstatné údaje pro řízení včetně těch týkajících se doručování. Pokud tak neučiní, nese následek v podobě chybného vyznačení právní moci a vykonatelnosti rozhodnutí. Soud prvního stupně neuvádí, že by byl názor žalovaného ohledně doručování chybný, ale argumentuje absencí údajů. Lhůta k námitkám nemohla uplynout.3. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení podle ustanovení § 212 a § 212a o. s. ř., aniž za tím účelem nařídil jednání (§ 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř.), a dospěl k závěru, že odvolání žalované není důvodné.4. Z obsahu spisu (žaloby, směnky, soudu vrácené zásilky, výpisu z informačního systému evidence obyvatel, sdělení pro vyvěšení na úřední desce soudu a záznamu o ověření elektronického podání) odvolací soud zjistil, že směnečný platební rozkaz byl vydán na základě směnky vystavené žalovanou v Praze dne 31. 8. 2012 na směnečný peníz ve výši 12 000 Kč na řad žalobce. Žalovaná byla na směnce označena vedle jména a příjmení adresou , adresa, . Žalované byla žaloba, v níž byla žalovaná označena vedle rodného čísla shora uvedenou adresou, kopie směnky a směnečný platební rozkaz doručován na adresu uvedenou v žalobě a směnce, která byla adresou bydliště žalované evidovanou v informačním systému evidence obyvatel. Žalovaná nebyla při doručování poštovním doručovatelem zastižena, a proto byla zásilka uložena a připravena k vyzvednutí dne 2. 10. 2013 a žalované byla zanechána výzva, aby si zásilku vyzvedla. Protože po uplynutí 10 dnů nebyla možné zásilku vložit do schránky žalované, byla vrácena soudu. Soud o tom vyvěsil dne 11. 11. 2013 sdělení na úřední desce soudu. Námitky žalované proti směnečnému platebnímu rozkazu byly doručeny na elektronickou podatelnu Městského soudu v Praze dne 8. 11. 2022.5. Odvolací soud vycházel z ustanovení občanského soudního řádu ve znění účinném ke dni 31. 12. 2013. Podle § 175 odst. 1 o. s. ř. předloží-li žalobce v prvopisu směnku nebo šek, o jejichž pravosti není důvodu pochybovat, a další listiny nutné k uplatnění práva, vydá na jeho návrh soud směnečný (šekový) platební rozkaz, v němž žalovanému uloží, aby do 15 dnů zaplatil požadovanou částku a náklady řízení nebo aby v téže lhůtě podal námitky, v nichž musí uvést vše, co proti platebnímu rozkazu namítá. Směnečný platební rozkaz musí být doručen do vlastních rukou žalovaného. Podle § 175 odst. 3 věta druhá o. s. ř. pozdě podané námitky nebo námitky, které neobsahují odůvodnění, soud odmítne. Podle § 49 odst. 1, 2 a 4 o. s. ř. se do vlastních rukou se doručují písemnosti, u nichž tak stanoví zákon nebo nařídí-li tak soud. Nezastihl-li doručující orgán adresáta písemnosti, písemnost uloží a adresátu zanechá vhodným způsobem písemnou výzvu, aby si písemnost vyzvedl. Nelze-li zanechat výzvu v místě doručování, vrátí doručující orgán písemnost odesílajícímu soudu a uvede, ve který den nebyl adresát zastižen. Odesílající soud vyvěsí na úřední desce výzvu k vyzvednutí písemnosti u soudu. Nevyzvedne-li si adresát písemnost ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byla připravena k vyzvednutí, považuje se písemnost posledním dnem této lhůty za doručenou, i když se adresát o uložení nedozvěděl. Doručující orgán po marném uplynutí této lhůty vhodí písemnost do domovní nebo jiné adresátem užívané schránky, ledaže soud i bez návrhu vyloučí vhození písemnosti do schránky. Není-li takové schránky, písemnost se vrátí odesílajícímu soudu a vyvěsí se o tom sdělení na úřední desce soudu. Podle § 46b písm. a) a b) o. s. ř. neuvedl-li adresát ve svém podání nebo jiném úkonu učiněném vůči soudu adresu místa v České republice, na kterou mu mají nebo mohou být doručovány písemnosti, je adresou pro doručování u písemnosti doručované prostřednictvím doručujícího orgánu, účastníka řízení nebo jeho zástupce a) u fyzické osoby adresa evidovaná v informačním systému evidence obyvatel, na kterou jí mají být doručovány písemnosti; není-li taková adresa evidována, adresa místa trvalého pobytu vedená podle zvláštního právního předpisu nebo adresa místa pobytu cizince na území České republiky podle druhu pobytu cizince, a b) u podnikající fyzické osoby adresa místa podnikání nebo adresa zástupce pro doručování uvedená ve smlouvě, ve sporu z této smlouvy; má-li podnik fyzické osoby organizační složku, i adresa sídla organizační složky.6. Žalovaná založila obranu spočívající ve včasnosti námitek, které byly doručeny na elektronickou podatelnu soudu prvního stupně až dne 8. 11. 2022 na tom, že nebyl-li jí dosud řádně doručen směnečný platební rozkaz, nemohla jí začít běžet lhůta k podání námitek, ani nemohla uplynout. Adresa pro doručování, na kterou se doručují účastníkům listiny, se určí postupem upraveným v § 46, 46a a 46b o. s. ř. bez ohledu na to, zda může být listina na této adrese účastníkem převzata nebo zda se účastník na této adrese fakticky zdržuje. Právní úprava doručování je postavena na zásadě odpovědnosti adresáta za existenci adresy pro doručování, z níž vyplývá povinnost zajistit si na této adrese přijímání listin. Při určení adresy pro doručování soud primárně vychází z údaje sděleného samotným účastníkem (adresátem). Není-li takového sdělení, doručuje soud na tzv. zákonnou adresu. V posuzované věci žalovaná tvrdila, že spor se týkal její podnikatelské činnosti, a tudíž měl soud doručovat na adresu jejího sídla podnikání uvedenou v živnostenském rejstříku, nikoliv na adresu jejího bydliště. Výhrada žalované, že soud prvního stupně měl zjišťovat z jiných spisů skutečnosti týkající se podnájemní smlouvy, závazky z níž měla předmětná směnka zajišťovat, není relevantní. Závazek ze směnky je závazkem abstraktním, vyplývajícím výhradně ze směnečné listiny a výhradně k té se také vztahují žalobní tvrzení. To, že by měl soud prvního stupně z vlastní iniciativy zjišťovat, co je kauzou směnky, z ničeho nevyplývá. To je povinností směnečného dlužníka, hodlá-li se v řízení zaplacení směnečné pohledávky bránit. Je pravdou, že mohou být situace, kdy nebude zcela zřejmé, zda se soudem doručované listiny týkají fyzické osoby nebo podnikající fyzické osoby. To však nebyl tento případ. Nárok uplatněný žalobcem vyplýval ze směnky, na níž byla žalovaná jako výstavce označena vedle jména a příjmení jen adresou , adresa, . Totožnými údaji žalobce označil žalovanou i v žalobě. Soud prvního stupně tedy neměl žádný důvod určit tzv. zákonnou adresu podle § 46b písm. b) o. s. ř., neboť z ničeho nevyplývalo, že by směnečný závazek vznikl v souvislosti s podnikatelskou činností žalované. Poté, co ověřil, že adresa je adresou evidovanou v informačním systému evidence obyvatel, byl jeho postup při doručování správný. Lze si i představit, že kdyby soud prvního stupně skutečně doručoval žalované na jí preferovanou