12 Cmo 123/2023-121 — Vrchní soud v Praze

1. Soud prvního stupně shora označeným usnesením v bodě I. výroku zamítl návrh na určení neplatnosti rozhodnutí představenstva o vyloučení navrhovatele z účastníka ze dne 2. 4. 2019 a rozhodnutí členské schůze ze dne 12. 6. 2019 a v bodě II. výroku uložil navrhovateli povinnost zaplatit účastníkovi náhradu nákladů řízení ve výši 16 456 Kč.2. V odůvodnění uvedl, že návrh odůvodnil navrhovatel tím, že je členem účastníka s právem nájmu družstevního bytu č. , Anonymizováno, . Představenstvo rozhodlo dne 2. 4. 2019 o jeho vyloučení z družstva z důvodu porušování ustanovení čl. 15.2.3 a čl. 12.3.1.5 stanov účastníka (prodlení s úhradou nájemného a záloh za služby spojených s užíváním bytu nebo jinými platbami určenými členskou schůzi nebo vyplývající ze stanov (dále jen „nájemné“), a to po dobu delší tří měsíců, konkrétně za období od 1. 4. 2017 do 31. 12. 2018 zejména však za měsíc červenec, srpen, září 2018 a dále za říjen, listopad a prosinec 2018). Dlužná částka má činit 179 773 Kč s příslušenstvím. Dále má dlužit na nájemném za období od 1. 7. 2014 do 31. 3. 2017 částku 258 568 Kč s příslušenstvím. Důvody pro vyloučení měly být naplněny ke dni 2. 4. 2019, kdy byl po dobu delší než tři měsíce v prodlení s úhradou nájemného za období od 1. 7. 2014 do 31. 12. 2018. Dne 15. 5. 2019 navrhovatel podal k členské schůzi odůvodněné námitky, v nichž uvedl, že účastníka seznámil se svou nepříznivou ekonomickou situací a žádal jej o vyslovení souhlasu s pronájmem bytu, který mu účastník nedal. Tím dochází k omezování vlastnických práv co do nakládání s družstevním podílem. Členská schůze účastníka dne 6. 8. 2019 rozhodla o zamítnutí námitek proti rozhodnutí představenstva o vyloučení navrhovatele v poměru 35 hlasů proti 1 hlasu (navrhovatele) a rozhodnutí potvrdila. Navrhovatel má za to, že jeho vyloučení je nezákonné (§ 618 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, dále jen „z. o. k.“) z důvodu nedodržení lhůty. Z rozhodnutí představenstva se podává, že navrhovatel je v prodlení s platbou nájemného již od 1. 7. 2014 a prekluzivní lhůta k rozhodnutí o vyloučení navrhovatele zanikla nejpozději ke dni 1. 7. 2015. Rozhodnutí o vyloučení je neurčité i co do obsahu, když dluh má činit 179 73 Kč s příslušenstvím, ale podle vyúčtování správcovské firmy za období 1. 1. 2018 do 31. 12. 2018 dluží pouze částku 8 204 Kč. Podle usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 4. 10. 2018, sp. zn. 6 Cmo 25/2018 má rozhodnutí o vyloučení z družstva mimo jiné obsahovat základní náležitosti - konkretizaci období, za něž navrhovatel dluží nájemné, dlužné částky a stanovení, do kdy má navrhovatel dluh zaplatit. V rozhodnutí o vyloučení navrhovatele tak zcela absentuje lhůta k plnění. Navrhovatel také nebyl poučen o možnosti podat do tří měsíců od doručení rozhodnutí členské schůze návrh k soudu na prohlášení rozhodnutí o vyloučení za neplatné, což má za následek i neplatnost předmětného rozhodnutí členské schůze ze dne 12. 6. 2019.3. Účastník uvedl, že navrhovatel byl jeho členem, přičemž členství bylo spojeno s právem nájmu družstevního bytu č. , Anonymizováno, , a to na základě nájemní smlouvy ze dne 26. 11. 2010, podle níž je navrhovatel povinen platit družstvu nájemné ve výši 7 690 Kč a zálohy za služby spojené s nájmem ve výši 1 609 Kč, vždy k 15. dni kalendářního měsíce. Navrhovatel od července 2014 až dodnes družstvu neuhradil na nájemném ničeho. Poukázal na § 614 z. o. k. a čl. 12.3.1.5. a čl. 20.7.8 stanov upravujících vyloučení člena z družstva. Účastník postupoval v souladu s ustanovením § 615 z. o. k. a zaslal navrhovateli výstrahu s upozorněním na možnost vyloučení z družstva. Navrhovatel na výzvu nereagoval, a proto představenstvo postupovalo podle § 617 z. o. k., respektive čl. 20.7.8 stanov a dne 2. 4. 2019 rozhodlo o jeho vyloučení. Rozhodnutí obsahuje všechny náležitosti včetně poučení o právu podat námitky. Navrhovatel podal proti rozhodnutí námitky k členské schůzi, která na svém zasedání dne 12. 6. 2020 za přítomnosti navrhovatele námitky zamítla. Nadto návrh může směřovat pouze proti rozhodnutí členské schůze o zamítnutí námitek, nikoliv proti rozhodnutí představenstva (§ 620 odst. 1 z. o. k.).4. Po provedeném dokazování (nájemní smlouvou ze dne 26. 11. 2010, výstrahou ze dne 1. 1. 2019 včetně podacího lístku, oznámením o vyloučení ze dne 2. 4. 2019, rozhodnutím představenstva, dodejkou, námitkami ze dne 15. 5. 2019, zápisem z členské schůze, dopisem účastníka o zamítnutí námitek ze dne 15. 5. 2019, dodejkou, rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 9. 8. 2021, č. j. 24 C 76/2020-84, protokolem z jednání před soudem prvního stupně ze dne 2. 8. 2021, vyúčtováním služeb za rok 2018, stanovami účastníka) soud uzavřel, že navrhovatel jako člen účastníka, který byl vyloučen z bytového družstva, je aktivně věcně legitimován k podání předmětného návrhu. Rozhodnutí o zamítnutí námitek bylo navrhovateli doručeno dne 26. 8. 2019. Byl-li návrh podán dne 12. 11. 2019, byl podán u soudu včas. Provedeným dokazováním bylo prokázáno, že navrhovatel byl před rozhodnutím představenstva o vyloučení písemně upozorněn na možnost vyloučení, ve výstraze byl specifikován důvod vyloučení (dlužná částka, období, za které dluh vznikl, a navrhovateli poskytnuta lhůta třiceti dnů k odstranění závadného stavu). Představenstvo účastníka dne 2. 4. 2019 rozhodlo o vyloučení navrhovatele z družstva pro porušování stanov a poučilo navrhovatele o možnosti podat námitky ve lhůtě třiceti dnů členské schůzi. Rozhodnutí představenstva bylo doručeno navrhovateli. Navrhovatel podal proti rozhodnutí představenstva odůvodněné námitky, které na svém zasedání dne 12. 6. 2019 projednala členská schůze za přítomnosti právní zástupkyně navrhovatele. O námitkách rozhodla tak, že je zamítla a rozhodnutí představenstva potvrdila. Oznámení o zamítnutí námitek členskou schůzí, včetně zápisu bylo navrhovateli doručeno 26. 8. 2019. Důvody pro vyloučení navrhovatele (porušení povinnosti nájemce hradit nájemné a zálohy na služby po dobu delší 3 měsíců posledně za měsíce duben 2017 až prosinec 2018) byly prokázány; navrhovatel porušení povinností potvrdil v řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 24 C 76/2020. Částka 8 204 Kč představuje zálohou na služby za rok 2018, nikoliv nájemné a další úhrady spojené s nájmem bytu. Pokud jde o namítanou prekluzi nároku podle § 617 odst. 2 z. o. k., důvodem pro vyloučení byly neuhrazené platby za měsíce červenec, srpen, září 2018 a dále za říjen, listopad a prosinec 2018. O prodlení s úhradou posledních třech plateb se účastník, s ohledem na splatnost nájemného k 15. dni měsíce, mohl dovědět nejdříve 16. 12. 2018, přičemž představenstvo, které rozhoduje o vyloučení člena, rozhodlo dne 2. 4. 2019, tedy v zákonné šestiměsíční lhůtě v souladu s § 617 odst. 2 z. o. k. Členská schůze pak rozhoduje podle § 656 písm. g) z. o. k. o námitkách člena proti rozhodnutí o jeho vyloučení, z čehož vyplývá, že prekluzivní lhůta stanovená citovaným ustanovením již na rozhodnutí členské schůze nedopadá. Právo rozhodnout o vyloučení tedy prekludováno není. Zákon o obchodních korporacích neukládá povinnost poučit navrhovatele o možnosti přezkumu rozhodnutí soudem a o lhůtě k tomu stanovené. Ostatně o tomto právu informují stanovy účastníka, jejichž obsah musí být navrhovateli znám. Formulaci petitu, kterým se navrhovatel domáhá vyslovení neplatnosti jak rozhodnutí představenstva, tak rozhodnutí členské schůze pak shledal v souladu s § 620 z. o. k.5. Soud neprovedl důkaz usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 4. 10. 2018, žádostí , Anonymizováno, adresované na , e-mail, , srovnávací tržní analýzou a výpisem z účtu účastníka za rok 2018 pro nadbytečnost.6. Při právním posouzení vycházel soud z § 615, § 663, § 656, § 617 odst. 1 a § 705 z. o. k.7. S ohledem na shora uvedené soud návrh jako nedůvodný zamítl a o náhradě nákladů řízení rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal je ve sporu úspěšnému účastníkovi.8. Navrhovatel napadl usnesení v celém rozsahu včasným odvoláním a navrhl jeho zrušení a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Uvedl, že účastníka seznámil s tíživou finanční situací a požádal jej o souhlas s pronájmem družstevního bytu. Ten nedostal, což je důvodem jeho neschopnosti hradit nájemné a poplatky. Postoj účastníka znamená nepřípustný zásah do vlastnického práva, pokud jde o nakládání s družstevním podílem, když možnost nájmu je s jeho vlastnictvím svázána. Odpovědnost za uvedený stav nese účastník. Nadto neudělení souhlasu s podnájmem lze mít za jednání v rozporu s dobrými mravy. Kdyby účastník pronájem povolil, nevznikla by mu žádná škoda; šlo jen o nedostatek vůle. Je si vědom, že na udělení souhlasu s podnájmem není právní nárok. Účastník o finančních problémech navrhovatele věděl, věděl i o existenci konkrétního subjektu, který byl ochoten družstevní byt převzít a uzavřít s navrhovatelem podnájemní smlouvu. Mělo být rozlišováno, „co je eventuální dluh na nájemném a službách spojených s nájmem bytu a dále pokud jde o družs