12 Cmo 163/2023-66 — Vrchní soud v Praze

1. Napadeným usnesením odmítl soud prvního stupně námitky žalované č. 1 proti směnečnému platebnímu rozkazu ze dne 19. 6. 2023 č. j. 47 Cm 74/2023-12. Uvedl, že žalované č. 1 byl směnečný platební rozkaz doručen dne 21. 6. 2023, dnem 22. 6. 2023 začala běžet patnáctidenní lhůta k podání námitek, která skončila uplynutím dne 7. 7. 2023. Vzhledem ke skutečnosti, že námitky žalované č. 1 byly soudu doručeny do datové schránky až dne 13. 7. 2023, byly námitky podány opožděně a soud je proto napadeným usnesením odmítl. Dne 5. 7. 2023 byly sice do datové schránky soudu doručeny námitky žalované č. 1, k nim však nelze přihlížet, protože byly odeslány z datové schránky žalovaného č. 2 a tudíž s takovým podáním není spojen účinek vlastnoručního podpisu účastníka (§ 42 odst. 3 o. s. ř.) a ve lhůtě 3 dnů nebyly doplněny předložením jejich originálu (§ 42 odst. 2 o. s. ř.).2. Žalovaná č. 1 napadla usnesení včasným odvoláním a navrhla, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil. Odvolání odůvodnila tím, že již dne 5. 7. 2023 v 23:33:47 doručila do datové schránky soudu datovou zprávu s předmětem „RE:47Cm 74/2023-12 SPR OSŘ102+pouč. lh. 20/7,-1 ,-6“, jejíž přílohu tvořil soubor „Námitky žalovaného 1 a žalovaného 2 proti směnečnému platebnímu rozkazu.odt (17,68 kB)“. Námitky tak byly soudu doručeny v povoleném formátu ve smyslu vyhlášky č. 194/2009 Sb. a včas, pro jejich odmítnutí nebyl důvod. Námitky byly soudu z opatrnosti znovu doručeny ve formátu .pdf rovněž dne 13. 7. 2023, přičemž se jednalo o druhou, duplicitní datovou zprávu.3. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení podle ustanovení § 212 a § 212a o. s. ř., aniž za tím účelem nařídil jednání (§ 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř.), a dospěl k závěru, že odvolání žalované č. 1 je důvodné.4. Podle § 175 odst. 1 o. s. ř. předloží-li žalobce v prvopisu směnku, o jejíž pravosti není důvodu pochybovat, a další listiny nutné k uplatnění práva, vydá na jeho návrh soud směnečný platební rozkaz, v němž žalovanému uloží, aby do 15 dnů zaplatil požadovanou částku a náklady řízení nebo aby v téže lhůtě podal námitky, v nichž musí uvést vše, co proti platebnímu rozkazu namítá. Podle § 57 odst. 1, 3 o. s. ř. se do běhu lhůty nezapočítává den, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty; to neplatí, jde-li o lhůtu určenou podle hodin. Lhůta je zachována, je-li posledního dne lhůty učiněn úkon u soudu nebo podání odevzdáno orgánu, který má povinnost je doručit.5. Z § 18 odst. 2 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů (dále jen „zákon o elektronických úkonech“) vyplývá, že úkon učiněný osobou uvedenou v § 8 odst. 1 až 4 prostřednictvím datové schránky má stejné účinky jako úkon učiněný písemně a podepsaný, ledaže jiný právní předpis nebo vnitřní předpis požaduje společný úkon více z uvedených osob. Jak přitom vysvětlil Nejvyšší soud ve svém stanovisku pléna ze dne 5. 1. 2017, Plsn 1/2015, uveřejněného pod číslem 1/2017 Sb. rozh. obč. (dále jen „R 1/2017“), uvedené ustanovení vyjadřuje „fikci podpisu“ podání (úkonu) určité v zákoně stanovené osoby, pro kterou byla zřízena datová schránka, protože elektronické podání učiněné prostřednictvím datové schránky osoby, pro niž byla tato datová schránka zřízena, má stejné právní účinky jako elektronické podání podepsané uznávaným elektronickým podpisem této osoby. Řečeno tedy jinak, uskutečnění elektronického podání prostřednictvím datové schránky znamená „nahrazení“ uznávaného elektronického podpisu, který se jinak (při jiném způsobu elektronického podání) vyžaduje jako náležitost podání. Z uvedeného potom rovněž vyplývá závěr, který dovodil Nejvyšší soud ve svém usnesení ze dne 27. 10. 2020, sp. zn. 27 Cdo 143/2020, že „fyzická osoba, oprávněná jednat jménem právnické osoby podle § 21 o. s. ř. (…), může jménem právnické osoby učinit podání ze své datové schránky (z datové schránky fyzické osoby podle § 8 odst. 1 zákona o elektronických úkonech). V takovém případě je podání podepsáno touto fyzickou osobou (§ 18 odst. 2 zákona o elektronických úkonech); je-li přitom z podání zřejmé, že je činí jménem právnické osoby např. jako předseda jejího statutárního orgánu [§ 21 odst. 1 písm. a) o. s. ř.], jde o podání této právnické osoby učiněné a podepsané fyzickou osobou oprávněnou jednat za dotčenou právnickou osobu.“6. V poměrech projednávané věci z obsahu spisu, zejména z potvrzení o dodání a doručení do datové schránky, vyplývá, že směnečný platební rozkaz byl žalované č. 1 doručen dne 21. 6. 2023. Námitky žalované č. 1 proti směnečnému platebnímu rozkazu byly doručeny na elektronickou podatelnu Městského soudu v Praze dne 5. 7. 2023 (viz záznam o ověření elektronického podání na č. l. 13 spisu), tedy ve stanovené patnáctidenní lhůtě, a to z datové schránky žalovaného č. 2, který byl v době učinění podání jediným jednatelem žalované č. 1. Z učiněného podání je přitom jednoznačně patrné, že je činěno jak za žalovaného č. 2, tak i za žalovanou č. 1 – viz část I. tohoto podání („Žalovaný 1 a žalovaný 2 (dále společně „žalovaní“) proto podávají proti Rozkazu, resp. každý z nich samostatně, námitky, které oba shodně odůvodňují, tak jak je uvedeno dále“) a rovněž uvedení žalované č. 1 v podpisové části podání (společně s žalovaným č. 2).7. S ohledem na shora uvedené tak lze uzavřít, že žalovaná č. 1 podala námitky proti vydanému směnečnému platebnímu rozkazu již podáním doručeným soudu dne 5. 7. 2023, jelikož toto podání bylo za žalovanou č. 1 učiněno oprávněnou osobou ve smyslu § 21 o. s. ř. (jejím jediným jednatelem), považuje se za vlastnoručně podepsané touto osobou (viz § 18 odst. 2 zákona o elektronických úkonech ve spojení s § 42 odst. 3 o. s. ř.), přičemž i z obsahu podání není pochybností o tom, že je činěno nejenom za žalovaného č. 2, ale rovněž i za žalovanou č. 1. Soud prvního stupně proto pochybil, pokud k tomuto podání žalované č. 1 nepřihlížel a její námitky proti vydanému směnečnému platebnímu rozkazu, byť podané včas, odmítl.8. S ohledem na shora uvedené odvolací soud napadené usnesení soudu prvního stupně v bodech I. a II. výroku změnil podle § 220 odst. 1 o. s. ř. tak, že námitky žalované č. 1 proti směnečnému platebnímu rozkazu ze dne 19. 6. 2023, č. j. 47 Cm 74/2023-12 se neodmítají.