12 Cmo 33/2023-45 — Vrchní soud v Praze

1. Soud prvního stupně shora označeným usnesením zamítl návrh na nařízení předběžného opatření, jímž by byla účastníku uložena povinnost zdržet se výkonu ve výroku rozhodnutí uvedených usnesení jeho členské schůze ze dne 1. 12. 2022, kdy účastník nesmí činit v té souvislosti žádná právní jednání, podepisovat smlouvy ani další listiny, to vše pod sankcí absolutní neplatnosti (výrok I.) a dále uložena povinnost vydat navrhovateli zápis z jednání členské schůze ze dne 1. 12. 2022 „včetně všech jeho nedílných příloh bez jakéhokoliv omezení co do rozsahu a obsahu“ (výrok II.). Výrokem III. napadeného usnesení rozhodl soud o nákladech řízení tak, že účastník nemá právo na jejich náhradu a výrokem IV. bylo rozhodnuto o vrácení složené jistoty ve výši 10 000 Kč navrhovateli. Své rozhodnutí odůvodnil soud tím, že navrhovatel se domáhal vydání předběžného opatření specifikovaného ve výrocích I. a II. usnesení za současného uložení povinnosti podat ve lhůtě 30 dnů od právní moci usnesení žalobu na neplatnost usnesení členské schůze účastníka ze dne 1. 12. 2022, případně též žalobu na vydání zápisu z této členské schůzce. Navrhovatel uvedl, že je členem účastníka a své postavení člena družstva chtěl „postavit na jisto prezenční listinou z členské schůze konané dne 1. 12. 2022“, jíž se na základě plné moci zúčastnil jeho zástupce. Účastník však odmítá navrhovateli poskytnout seznam členů družstva a neobdržel ani prezenční listinu z uvedené členské schůze, resp. obdržel ji ve verzi, kterou připojil k návrhu a která je „prázdná.“ Návrh na nařízení předběžného opatření předchází žalobě o neplatnost usnesení členské schůze, kdy navrhovatel bude brojit proti bodům uvedeným v pozvánce na členskou schůzi, a to proti bodu 3 (změna stanov) a 4 (jednorázové stanovení podmínek a výše navýšení vypořádacího podílu). Tyto změny jsou v nesouladu se zákonem, případně stanovami družstva, jakož i se základními zásadami fungování obchodních korporací a jejich orgánů a hrozí tak výrazně rizikovými a negativními projevy v ekonomickém fungování družstva. De facto již dnes se mohou členové účastníka na něho hromadně obracet, mohou započínat procesy uplatňování a vyplacení vypořádacího podílu dle přijatých usnesení. Pak se družstvo velmi rychle dostane do situace, kdy se na něho obrátí v krátkém časovém úseku desítky či třeba také stovka členů s požadavkem na ukončení účasti a vyplacení vypořádacího podílu ve výši minimálně 212 600 Kč. Mechanismus výpočtu daného vypořádacího podílu je přitom založen i na výši dalších členských vkladů, nemá horní hranici, resp. má ji v neznámé výši člena s nejvyšším vkladem. Navrhovatel zmínil, že v takovém případě nastane „obrovský chaos o tom, kdo členem družstva je, není, kdo z něho kdy vystoupil a nevystoupil. Dojde k rozkladu členské struktury a tím patrně i samotného družstva.“ Vedle toho stojí i otázka souvisejících finančních nároků, které v té chvíli bude povinno družstvo po bývalých členech vymáhat zpět, přičemž je otázkou, zda tito budou schopni přijaté finanční prostředky vrátit. Navrhovatel si položil otázku, zda družstvo vůbec disponuje odpovídajícími finančními prostředky a dále zdůraznil, že je „silně zaúvěrované“, takže mu banky už odmítají zapůjčit další peněžní prostředky a díky tomu je ohrožen i projekt stavby nového kravína, který je kromě úvěru řešen i dotačním financováním. Podmínky dotace tím mohou být jednoduše porušeny a družstvu hrozí negativní důsledky a sankce. Všechny tyto právní a ekonomické důvody vyvolávají dle navrhovatele potřebu zatímně upravit poměry účastníka a navrhovatele a tím ochránit jeho ohrožené a poškozené zájmy a nároky. Jakýkoli výkon usnesení, jejichž neplatnost navrhovatel namítá, by vedl k tomu, že rozhodnutí o žalobě by přišlo „ve chvíli výše popsaných procesů v různých fázích, kdy je otázkou vůbec jejich možná revokace.“ Neplatnost napadených usnesení spočívá v naprosté nehospodárnosti, účelovosti a jejich nesouladu se zákonem, stanovami a elementárními zásadami fungování a činnosti obchodní korporace a jejích orgánů (např. péče řádného hospodáře a její součást povinnosti loajality). Výkon usnesení je zcela excesivním jednáním členů volených orgánů obchodních korporací, a to nejen z hlediska „soukromoprávní péče řádného hospodáře, ale klidně i v rovině trestněprávní.“ Představenstvo se snaží o maximální zúžení členské základny, dochází k otevření cesty k naprostému ovládnutí ze strany dosavadních členů představenstva, k „zašpuntování převodu i přechodu podílu“, k výraznému omezení účasti na družstvu i členských schůzí. Excesivním usnesením o změně stanov je bod, podle kterého za člena představenstva a kontrolní komise může být zvolen pouze člen, který je členem družstva více než tři roky a současně je v době volby v pracovněprávním poměru k družstvu. Pracovní smlouvy uzavírá za družstvo předseda nebo představenstvo, bez jakékoli kontroly a přezkumu. Všem popsaným rizikům a důsledkům lze zabránit pouze navrhovaným předběžným opatřením, jímž se navrhovatel současně domáhá vydání zápisu z členské schůze ze dne 1. 12. 2022 včetně všech příloh. Je připraven podat i příslušný žalobní návrh na vydání tohoto zápisu, byť je zřejmé, že nařízením navrhovaného předběžného opatření by byl předmět takového pozdějšího řízení vyčerpán.2. S odkazem na ustanovení § 72 a násl. o. s. ř. a § 12 odst. 1 z. ř. s. soud prvního stupně uvedl, že daném případě navrhovatel hodlá podat „návrh na neplatnost“ usnesení členské schůze účastníka ze dne 1. 12. 2022 a případně též žalobu na vydání zápisu z této členské schůze. Návrh byl podán „mimo již probíhající spor účastníků“. Zdůraznil, že pro nařízení předběžného opatření musí být současně splněny dva základní předpoklady – navrhovatel musí prokázat potřebu zatímní úpravy poměrů účastníků řízení či důvodnou obavu, že by výkon rozhodnutí posléze vydaného mohl být ohrožen, a zároveň osvědčit základní skutečnosti, které odůvodňují samotný nárok. V daném případě navrhovatel připojil k návrhu na vydání předběžného opatření plnou moc pro zástupce k zastupování na členské schůzi účastníka dne 1. 12. 2022, pozvánku na tuto členskou schůzi, návrh představenstva na změnu stanov, „prázdnou“ prezenční listinu členů účastníka na členské schůzi dne 1. 12. 2022 a zápis z této členské schůze. Z tvrzení navrhovatele je zřejmé, že se předmětné členské schůze zúčastnil jeho zástupce a je mu tedy podrobně znám její obsah.3. Soud zdůraznil, že mezi oběma návrhy (žalobami), které navrhovatel hodlá ve věci podat, je zásadní rozdíl. Meritorní rozhodnutí soudu o neplatnosti rozhodnutí členské schůze nepodléhá výkonu rozhodnutí a je proto vyloučeno, aby předběžné opatření vázané na podání tohoto návrhu bylo odůvodněno obavou z ohrožení výkonu rozhodnutí. Naopak rozhodnutí o žalobě na vydání zápisu z členské schůze výkonu rozhodnutí podléhá a teoreticky je možné návrh na předběžné opatření obavou z ohrožení výkonu takového rozhodnutí odůvodnit. V této části se nicméně návrh na vydání předběžného opatření zcela kryje s předmětem žaloby, která má být podána a dle soudu se již nejedná o přípustnou judikatorní výjimku, kterou navrhovatel ani blíže neodůvodňuje. Z tohoto důvodu soud v této části návrhu na předběžné opatření nemohl vyhovět.4. Pokud jde o část návrhu spočívající v nařízení povinnosti účastníku zdržet se výkonu konkrétních usnesení jeho členské schůze ze dne 1. 12. 2022, specifikovaných ve výroku I. napadeného usnesení, s čímž je spojen návrh na podání „žaloby“ na určení neplatnosti dotčených usnesení, připadá v úvahu pouze prokázání, že je zde potřeba, aby byly zatímně upraveny poměry účastníků. Vyhovění návrhu na předběžné opatření však nelze učinit pouze jako prevenci na základě subjektivní obavy či přesvědčení navrhovatele. Navrhovatel netvrdí ani neosvědčuje žádnou konkrétní skutečnost, ze které by bylo možno dovodit, že účastník již realizuje jakékoliv faktické či právní kroky přijatých usnesení. V návrhu pouze uvádí, že „již dnes se mohou členové hromadně na družstvo obracet … mohou započínat procesy .. a dále družstvo se velmi rychle dostane do situace, že se na něj obrátí v krátkém časovém úseku desítky či třeba také stovka členů s požadavkem na ukončení účasti v družstvu a vyplacení souvisejícího vypořádacího podílu.“ Navrhovatel ani neví, zda účastník disponuje odpovídajícími finančními prostředky, což je v dispozici představenstva.5. Splněnu neshledal soud prvního stupně ani další podmínku pro vyhovění návrhu, tedy osvědčení skutečnosti, že žaloba, kterou hodlá podat, je důvodná. Navrhovatel netvrdil žádné konkrétní důvody neplatnosti přijatých usnesení, kromě obecných formulací, že jsou v rozporu se zákonem, stanovami družstva a základními zásadami fungování obchodních korporací, a to za situace, kdy disponuje zápisem, v němž je podrobně zachycen průběh členské schůze. Navrhovatel tedy soudu předložil pouze své subjektivní obavy a přesvědčení (obsažené v rovině tvrzení) bez jejich osvědčení. To platí i ohledně tvrzení, že účastník je „zaúvěrovaný“, že mu banky odmí