12 Cmo 67/2023-14 — Vrchní soud v Praze

1. Napadeným usnesením odmítl soud prvního stupně odvolání žalovaného proti elektronickému platebnímu rozkazu ze dne 29. 3. 2023, č. j. EPR 76182/2023-6. Uvedl, že vydal elektronický platební rozkaz, v němž žalovanému uložil povinnost zaplatit do patnácti dnů od doručení rozkazu žalobci částku 300 000 Kč s příslušenstvím, nebo podat v téže lhůtě odpor u soudu, který rozkaz vydal. Rozkaz byl žalovanému doručen dne 29. 3. 2023. Lhůta k podání odporu začala běžet dne 30. 3. 2023 a skončila dnem 13. 4. 2023 (§ 174 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 57 o. s. ř.). Protože byl odpor soudu doručen až dne 25. 4. 2023, byl jako opožděný podle 174 odst. 3 odmítnut.2. Žalovaný napadl usnesení včasným odvoláním a navrhl jeho zrušení a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Uvedl, že statutární orgán žalovaného se nacházel dlouhodobě v zahraničí a neměl možnost se řádně seznámit s podklady a tvrzeným nárokem žalobce, ani podat ve lhůtě patnácti dnů odpor. V podání odporu bránila objektivní překážka a po jejím odpadnutí bylo na výzvu soudu prvního stupně reagováno a podán odpor. V rámci odporu žalovaný namítl, že pohledávka neexistuje, a tudíž není splatná. Ze strany žalobce nebyl dodržen postup žádosti o předčasnou splatnost dluhopisů dle podmínek emise. Nárok soud prvního stupně neposoudit správně, neboť by musel dospět k závěru, že návrh je nedůvodný a zamítl by jej.3. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení podle ustanovení § 212 a § 212a o. s. ř., aniž za tím účelem nařídil jednání (§ 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř.), a dospěl k závěru, že odvolání žalovaného není důvodné.4. Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že elektronický platební rozkaz ze dne 29. 3. 2023, č. j. EPR 76182/2023-6 byl žalovanému doručen do datové schránky dne 29. 3. 2023. Odpor žalovaného byl podán u soudu dne 25. 4. 2023.5. Podle ustanovení § 174 odst. 3 o. s. ř., které platí podle § 174a odst. 3 o. s. ř. i pro elektronický platební rozkaz, pozdě podaný odpor soud usnesením odmítne; pro nedostatek odůvodnění nelze odpor odmítnout.6. O běhu a délce lhůty k podání odporu a soudu, u něhož je třeba odpor podat, byl žalovaný poučen v elektronickém platebním rozkazu ze dne 29. 3. 2023, č. j. EPR 76182/2023-6. Ten byl žalovanému doručen do jeho datové schránky dne 29. 3. 2023, jak vyplývá z Potvrzení o dodání a doručení do datové schránky. Lhůta k podání odporu začala žalovanému běžet dnem následujícím po doručení elektronického platebního rozkazu, tedy dnem 30. 3. 2023, a marně uplynula v souladu s § 57 odst. 1 o. s. ř. dne 13. 4. 2023 (čtvrtek). Odpor žalovaného byl podán u soudu až dne 25. 4. 2023, tj. po uplynutí zákonem stanovené lhůty k jeho podání. Postupu soudu prvního stupně, kterým podle § 174a odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 174 odst. 3 o. s. ř. odmítl odpor žalovaného proti elektronickému platebnímu rozkazu jako opožděný, nelze vytknout nesprávnost.7. Výhrady žalovaného, že včasnému podání odporu bránil dlouhodobý pobyt statutárního orgánu žalovaného v zahraničí, je na posouzení věci bez vlivu za situace, kdy se žalovaný nedomáhal prominutí zmeškání lhůty k podání odporu (§ 58 o. s. ř.).8. Odvolací soud se nezabýval a ani nemohl zabývat výhradami žalovaného k nároku na zaplacení, o němž bylo rozhodnuto pravomocným elektronickým platebním rozkazem. Podle § 212a odst. 6 o. s. ř. lze usnesení, jímž nebylo rozhodnuto ve věci samé, přezkoumat jen z důvodů, které se týkají toho, co soud prvního stupně řešil ve výroku usnesení. Předmětem výroku odvoláním napadeného usnesení byla výhradně opožděnost odporu, nikoliv oprávněnost nároku na zaplacení.9. Z důvodů uvedených shora odvolací soud napadené usnesení jako věcně správné podle ustanovení § 219 o. s. ř. potvrdil.10. O nákladech odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle ustanovení § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků právo na jejich náhradu nepřiznal, když v odvolacím řízení úspěšnému žalobci žádné náklady nevznikly.